Často se ztrácíme v hledání smyslu života, jako bychom se snažili rozluštit tajnou šifru. Máme pocit, že musíme něco pochopit, někam dojít nebo se něčím stát. Alan Watts v tomto videu připomíná osvobozující pravdu, která je jádrem veškerého duchovního poznání: Život nemá žádný vnější význam, protože on sám je významem.
Většinu času trávíme v zajetí slov a konceptů. Slovo „voda“ nás sice může dovést k řece, ale samo o sobě nás neosvěží. Watts mluví o buddhistickém pojmu tathatá – takovost. Je to stav, kdy věci vnímáme takové, jaké jsou, bez nálepek a hodnocení.
Zatímco Ramana Maharši nás vedl k otázce „Kdo jsem já?“, aby nás zbavil falešných představ o sobě, a Nisargadatta Maharadž neúnavně poukazoval na to, že jsme tím, co existuje před všemi koncepty, Alan Watts používá metaforu tance a hudby.
Proč tančíme?
Tančíme snad proto, abychom se dostali na určité místo na parketu? Samozřejmě že ne. Tančíme kvůli tanci samotnému. Stejně tak vesmír neustále „jazzuje“ – mraky plují, vlny narážejí na břeh a my dýcháme.
Přežívání není cíl: Pokud je naší jedinou hodnotou přežití, jsme jako lidé, kteří jen hromadí peníze, ale nikdy si za ně nic nekoupí.
Vznešený nesmysl: Skutečná svoboda přichází ve chvíli, kdy si uvědomíme, že naše snažení „něco znamenat“ je jen hra mysli. Pod touto hrou pulzuje tichá, radostná existence.
Až budete video sledovat, zkuste se na chvíli zastavit. Nepřemýšlejte o tom, co Watts říká, ale zaposlouchejte se do rytmu jeho hlasu, do ticha mezi slovy. Vnímejte svět kolem sebe jako „takovost“ – bez posuzování, bez snahy o nápravu. V tom tichém spočinutí, kde není třeba nic vysvětlovat, se nachází to, co hledáte.
