Poradna zdarma

vostalpetr píše:

- zbytečné diskuze - jsou tady uživatelé, kteří se "nudí" a diskutují o ničem a další uživatelé, kteří se chtějí jen účelově hádat. To je ztráta času

....
Ach bože můj, všude samá mysl, kam já před ní jenom uteču ?

nop píše:Chce radu? Na příklad http://www.velkaepocha.sk/2013060421242 ... testi.html

nop píše:Ale proč nelze k němu něco přidat?

Klasický pohled na lásku je ten, že je člověk závislý na vnějších okolnostech. Věří, že když budou vnější pomínky takové jaké by chtěl - bude to ono. Také věří, že láska příjde spolu s partnerem/partnerou. Primárně získává lásku/radost/naplnění z vnějšího světa.
Taková láska je založená na strachu - že někdo příjde a konečně mě zachrání. Bude mít rád. Motivace takové lásky vychází ze ŽALU a STRACHU.

Ten druhý probuzený pohled na lásku je ten, že skrze člověka prochází láska ven do světa. Jelikož už lásku má, nepotřebuje stát jako chudák s rukou nataženou, hladovící po troše lásky. Nečeká že ho někdo spasí, zachrání. Je prostě už teď v pohodě. Láska je přirozenou součástí jeho života... stejně jako vzduch.
Láska prochází ním do světa.
Takový člověk samozřejmě nejedná z pozice nedostatku lásky... ale z dostatku. Cítí se naplněný, příjemně... ikdyž je sám.
Je to stále přítomné. Primárně získává lásku/radost/naplnění ze sebe. Prochází to ním do světa.
Partnerovi či partnerce může dát volnost, není na nich závislý. Jelikož není závislý může střízlivě prohlídnout jestli je jejich soužití smysluplné - jestli mají stejnou cestu životem.

Josef píše:Hele Andrew ... byl jsi nekdy na satzangu s Gaiou?
casto tam lidi mluvi o bolesti, utrpeni a strachu ... vlastne temer vzdy.
Gaia je vetsinou dokaze jednoduchym, soucitnym a laskavym zpusobem strachem provest ... potkat se s nim ... a uvidet pravdu o tom co opravdu jsme.
tak to u neho vnimam.

vim ze to muze znit jako klise ... ale ...
strach je predstava ... myslenka ... nic opravdoveho.
my jsme opravdovi ... skutecni.

jestli by ti pomohlo poslechnout si ... jak to Gaia dela ... tak na uloz.to je nejaky zvukovy zaznam ze satzangu s nim.

Aves passeri píše:Ale svět, ten je na mě docela hodnej... každý máme beztak ten svůj, někoho vyzývá do boje pořád, někoho málokdy. Mně už strašně nebaví bojovat. Tak snad budu konečně hluboce spokojená :-)
A... there are people like that :-)

Aves passeri píše:Kdo ví, kolik těch dětí V NÁS ještě je... jsem chtěla říct.
Rozhodně mí rodiče mi neříkali, v co věřit, ani jaká mám být a co dělat, co chtít, jak soupeřit a že bude hůř. U svých rodičů jsem měla velkou svobodu být taková jaká jsem chtěla být, dělat, co jsem chtěla dělat. S mými rodiči jsem jezdívala na dovolené mnohem raději než na akce s mými spolužáky, s rodiči jsem se paradoxně cítila volnější, svobodnější :-) Nemusela jsem nic předstírat, abych zapadla.

Aves passeri píše:O ostatních dospělých už to říct většinou nemohu, komunistické školství nevidělo rádo, když si člověk říkal, co chtěl, a dělal, co chtěl :-))
Svoboda byl ten největší dar, který mi dali. Mělo to sice i své stinné stránky, dokonalí rodiče to nebyli (kdo je dokonalý?), hodně toho, co bych si bývala přála, aby mě naučili, mě nenaučili, ale ten dar je zásadní. Jsou šťastní, vyrovnaní a spokojení? Ke konfliktům nedochází a nedocházelo, jsou spolu již téměř 50 let. Být s nimi je legrace a pohoda. Ale opravdu šťastní, vyrovnaní a spokojení v hloubi duše myslím nejsou.

Andrew píše:

Aves passeri píše: jsem kdysi na netu četla o terapiích vnitřního dítěte, tam se k němu přistupovalo vysloveně jako k malému dítěti, které je traumatizované nějakými zážitky, ale láska a pozornost mu pomůže se uvolnit a rozkvést. I tak se na to dá dívat. Kdo ví, kolik těch dětí nás ještě je? Frightened self je pro mě to dítě, které už nerozkvete, prostě ego, které zůstane už takové jaké je a je třeba ho tak přijmout, se vším všudy. A neustále mu říkat: Neboj, neboj, nic se neděje, to se ti jen něco zdá :-))

A měla jsi také svého průvodce? Moudrého dospělého, který tě naučil zůstat ve svém středu, zvykat si ve svém (zdravém) sebe-------vědomí, věřit sama sobě, dělat rozhodnutí, která vycházela ze tvé VLASTNÍ PŘIROZENÉ VOLBY, ideálně tě dovedl k poznání skutečného sama sebe, .....................................

Nebo jsi měla kolem sebe jenom dospělé, kteří ti řekli v co věřit a v co nevěřit, jaká jsi a jaká máš být, co máš dělat a co nedělat, co máš chtít a co nechtít, jak spoupeřit s ostatními o pár drobků, o tom že "bude hůř", .............................................

_____________________________

Jsou lidé, kteří tě vychovávali šťastní, vyrovnaní, spokojení? You're the lucky one if they were like that.

Aves passeri píše: jsem kdysi na netu četla o terapiích vnitřního dítěte, tam se k němu přistupovalo vysloveně jako k malému dítěti, které je traumatizované nějakými zážitky, ale láska a pozornost mu pomůže se uvolnit a rozkvést. I tak se na to dá dívat. Kdo ví, kolik těch dětí nás ještě je? Frightened self je pro mě to dítě, které už nerozkvete, prostě ego, které zůstane už takové jaké je a je třeba ho tak přijmout, se vším všudy. A neustále mu říkat: Neboj, neboj, nic se neděje, to se ti jen něco zdá :-))

Jana píše:

Aves passeri píše:Já tomu dětskému vědomí říkám "Frightened self". Nazvala jsem si tak vlastně Ego, protože jsem s ním nechtěla bojovat, ale nějak ho pochopit... chudáka jednoho vyděšeného :-) Anglicky proto, protože si deník od dob svého dětství, kdy jsem nechtěla, aby mi ho nikdo četl (hlavně ne má sestra, se kterou jsem jako malá byla na nože :-)). Dnes by ho už možná přečetla, i když kdo ví :-)) Se mu nedivím, že touží po tom, že ho někdo osvobodí. Ale podle mě v podstatě nakonec osvobodí... ta jiné Já, které vidí, že není to malé chudé vyděšené ptáče.

No, to dětské já je z mého pohledu Božím dítětem, malým Jezulátkem, Boží jiskrou v nás. Pokud je zahrnuto naší láskou a pozorností, tak není chudáčkem, ale je štěstím, pak z něj může vyrůst Kristus, Boží vědomí, které je zdrojem toho pravého štěstí v našem životě nejen pro nás, ale i pro všechny, kdo nás mají rádi.

Aves passeri píše:Já tomu dětskému vědomí říkám "Frightened self". Nazvala jsem si tak vlastně Ego, protože jsem s ním nechtěla bojovat, ale nějak ho pochopit... chudáka jednoho vyděšeného :-) Anglicky proto, protože si deník od dob svého dětství, kdy jsem nechtěla, aby mi ho nikdo četl (hlavně ne má sestra, se kterou jsem jako malá byla na nože :-)). Dnes by ho už možná přečetla, i když kdo ví :-)) Se mu nedivím, že touží po tom, že ho někdo osvobodí. Ale podle mě v podstatě nakonec osvobodí... ta jiné Já, které vidí, že není to malé chudé vyděšené ptáče.

Andrew píše:

Josef píše:kdyby jsi to nenasel, tak dej vedet, nejak ti to poslu.

No já to právě najít nemůžu, zkouším různé kombinace hesel ale nic...
Můžeš to re-uploadnout na uložto?

Josef píše:kdyby jsi to nenasel, tak dej vedet, nejak ti to poslu.

Josef píše:Hele Andrew ... byl jsi nekdy na satzangu s Gaiou?
jestli by ti pomohlo poslechnout si ... jak to Gaia dela ... tak na uloz.to je nejaky zvukovy zaznam ze satzangu s nim.