zlobilka píše:dodo píše:Najjednoduchšie by bolo, keby si sa prestal správať ako manipulátor.
Nastavuji manipulátorce zrcadlo.
A co když jsme si sami sobě zrcadlem a v tom zrcadle vidíme všechny své vlastní stíny, které vrháme?
V Bibli se píše:
"Odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům."
Když neodpouštíme, není nám odpuštěno a jsme mimo Boží milost,
náš život je pak peklo.
Jedna z nejlepších rad, jaké jsem pro cestu k Boží milosti obdržela,
byla: "Věnuj pozornost světlu a nevšímej si stínů".
Žalobce v nás, který se snaží získat nad námi moc, tím, že hledá na nás temné stránky, probouzí v nás pocit viny a nemožnosti odpustit, shoří v ohnivém jezeře.
Nemáme s ním nic společného, protože nezná pravdu. Žije v temnotách, protože v něm není láska. Bez lásky jsme kritičtí, bez poznání pravdy zranitelní.
Pravdu nemůžeme hledat v temnotách. Proto je nesmysl se v temnotách kritizovat, když jsme v nich slepí.
Naše mysl nemusí žalobce přijímat, může se od jeho pokusů o nadvládu jednoduše zbavit tím, že mu nebude věnovat pozornost.
Jak říká Mooji, vykázat za dveře a nevpustit dovnitř. Protože jakmile k té žalobnické mysli pocítíme soucit a vpustíme ji dovnitř, tak za chvíli chce, jak říká Mooji, sušenku, čaj a sedí v našem křesle jako doma.
Proto ani ty tendence žalobničení nemají na stránkách Poradny žádné místo.
To, co ,zlobilko, tvrdíš, že jsem řekla, si vůbec nemyslím.
Pokoušíš se mě přimět k tomu, abych si myslela, že si myslím, co si myslíš, že si myslím
a pak bych se mohla cítit jakožto matka ublížená, že je možné si něco takového o matce myslet,
že narozením mých dětí nesu vinu za to, že zemřely na onom světě, aby se mohly tady narodit a protože se narodili tady, tak zase tady musí zemřít, až budou odcházet na onen svět a tak jsem jejich dvojnásobná vražedkyně.
Mé děti jsou pro mě láskou, která je nesmrtelná.
Nemám na jejich narození žádnou zásluhu a ani vinu.
Jak říká Kundera:
"Vyplivlo mě nebe"
Mé děti patří nebi.
Každý, kdo vstoupí do milujícího srdce, patří nebi.
Každý, kdo vstoupí do srdce bez lásky, nalézá peklo.
A pokud je tohle jasné, tak, jak říká Osho:
" Jen blázen by volil to druhé."
A jak říká Maharadž:
"Bez lásky je všechno špatně."
[quote="zlobilka"][quote="dodo"]Najjednoduchšie by bolo, keby si sa prestal správať ako manipulátor.[/quote]
Nastavuji manipulátorce zrcadlo.[/quote]
A co když jsme si sami sobě zrcadlem a v tom zrcadle vidíme všechny své vlastní stíny, které vrháme?
V Bibli se píše:
"Odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům."
Když neodpouštíme, není nám odpuštěno a jsme mimo Boží milost,
náš život je pak peklo.
Jedna z nejlepších rad, jaké jsem pro cestu k Boží milosti obdržela,
byla: "Věnuj pozornost světlu a nevšímej si stínů".
Žalobce v nás, který se snaží získat nad námi moc, tím, že hledá na nás temné stránky, probouzí v nás pocit viny a nemožnosti odpustit, shoří v ohnivém jezeře.
Nemáme s ním nic společného, protože nezná pravdu. Žije v temnotách, protože v něm není láska. Bez lásky jsme kritičtí, bez poznání pravdy zranitelní.
Pravdu nemůžeme hledat v temnotách. Proto je nesmysl se v temnotách kritizovat, když jsme v nich slepí.
Naše mysl nemusí žalobce přijímat, může se od jeho pokusů o nadvládu jednoduše zbavit tím, že mu nebude věnovat pozornost.
Jak říká Mooji, vykázat za dveře a nevpustit dovnitř. Protože jakmile k té žalobnické mysli pocítíme soucit a vpustíme ji dovnitř, tak za chvíli chce, jak říká Mooji, sušenku, čaj a sedí v našem křesle jako doma.
Proto ani ty tendence žalobničení nemají na stránkách Poradny žádné místo.
To, co ,zlobilko, tvrdíš, že jsem řekla, si vůbec nemyslím.
Pokoušíš se mě přimět k tomu, abych si myslela, že si myslím, co si myslíš, že si myslím
a pak bych se mohla cítit jakožto matka ublížená, že je možné si něco takového o matce myslet,
že narozením mých dětí nesu vinu za to, že zemřely na onom světě, aby se mohly tady narodit a protože se narodili tady, tak zase tady musí zemřít, až budou odcházet na onen svět a tak jsem jejich dvojnásobná vražedkyně.
Mé děti jsou pro mě láskou, která je nesmrtelná.
Nemám na jejich narození žádnou zásluhu a ani vinu.
Jak říká Kundera:
"Vyplivlo mě nebe"
:D
Mé děti patří nebi.
Každý, kdo vstoupí do milujícího srdce, patří nebi.
Každý, kdo vstoupí do srdce bez lásky, nalézá peklo.
A pokud je tohle jasné, tak, jak říká Osho:
" Jen blázen by volil to druhé."
A jak říká Maharadž:
"Bez lásky je všechno špatně."