od Návštěvník » stř 20. úno 2013 18:55:01
teonik píše:možná,že existence rozdílu nečiní...
ale já ho činím,činí ho mé svědomí a můj cíl-chovat se pokud možno ušlechtile...
.................
ano jako převážná většina lidí ovlivněných civilizací, jedoucí v metrixu převzatých vzorců ... a pak může následovat fáze hledání vlastní přirozenosti
jak k tomu dochází vystihuje například Osho
http://ografologii.blogspot.cz/2008/11/ ... cnost.html"V době, kdy se dítě narodí, je cítícím stvořením. Cítí věci, ještě o nich nepřemýšlí. Je přirozené, je tak přirozené, jako cokoliv v přírodě - právě jako strom nebo zvíře. Začínáme ho formovat, pěstovat. Musí začít potlačovat své pocity, protože kdyby to neudělalo, mělo by neustále potíže. Když chce křičet, nemůže křičet, protože s tím rodiče nesouhlasí. Bude odsouzeno, nebude milováno. Dítě není akceptováno takové, jaké je. Musí udržovat určitý způsob chování, musí ho podřídit zásadám určité ideologie, ideálů. Jen v takovém případě bude milováno.
Láska není určena jemu - takovému, jaké je. Může být milováno pouze tehdy, zachová-li určitá pravidla. Jsou vynucena společností, nejsou přirozená. Přirozené, spontánní bytí začíná být potlačováno a na tento základ se začíná ukládat nepřirozené, nereálné. Tím nereálným je míněna vaše mysl a jednou přijde chvíle, kdy rozštěpení přirozeného a nepřirozeného bude tak velké, že nemůže být přemostěno. Postupně zapomínáte, co bylo vaší přirozeností - a co jí je, až jednou zapomenete úplně. Stanete se falešnou maskou, původní obličej se vytratí. Obáváte se chovat přirozeně, protože cítíte, že v tu chvíli bude celá společnost proti vám. Tím jste vy sami stále více a více proti vaší přirozenosti. To vytváří podstatu neurotického stavu.
... Dítě se narodí jednotné, celistvé. To je důvod, proč je každé dítě krásné. Pocit krásy vyvolává ona celistvost. Dítě nemá v sobě žádnou mezeru, rozštěpení nebo fragment, je jednotou. U něj neexistuje skutečné a neskutečné. Dítě je jednoduše reálné, autentické. Nemůžete říci, že dítě je morální, ani nemorální. Jednoduše si není vědomo, že je zde něco morálního nebo nemorálního. V momentě, kdy si to uvědomí, začíná rozdělení.
Potom se dítě začne chovat nereálným způsobem, protože být skutečným se stává stále obtížnějším. Pamatujte si, že k tomu dochází z donucení, protože rodina musí dítě regulovat, vychovávat. Dítě musí být civilizované, dobrých mravů, kultivované. Jinak bude pro něj nemožné pohybovat se ve společnosti. Musí být stále nabádáno : „Dělej tohle. Nedělej tamto.“ Když řekneme : „Udělej tohle !“, dětská přirozenost není připravena to spontánně udělat.
Pro dítě to nemůže být reálné. Uvnitř dítěte nemůže být aktuální přání udělat to, o co je z vnějšku žádáno. Řekneme-li : „Nedělej to, nebo nedělej ono“, dětská přirozenost se tomu brání. Zavrhujeme reálné a posilujeme nereálné, protože nereálné se jeví užitečné v nereálné společnosti. Nereálné se jeví výhodné tam, kde všechno je falešné. Reálné se stává nevýhodným. Spontánní dítě bude mít ve společnosti potíže, protože celá společnost je nereálná. A to je bludný kruh. Narodili jsme se ve společnosti a až dosud nevznikla na Zemi jediná přirozená společnost."
[quote="teonik"]možná,že existence rozdílu nečiní...
ale já ho činím,činí ho mé svědomí a můj cíl-chovat se pokud možno ušlechtile...
.................[/quote]
ano jako převážná většina lidí ovlivněných civilizací, jedoucí v metrixu převzatých vzorců ... a pak může následovat fáze hledání vlastní přirozenosti :)
jak k tomu dochází vystihuje například Osho
http://ografologii.blogspot.cz/2008/11/osho-dite-rodice-spolecnost.html
"V době, kdy se dítě narodí, je cítícím stvořením. Cítí věci, ještě o nich nepřemýšlí. Je přirozené, je tak přirozené, jako cokoliv v přírodě - právě jako strom nebo zvíře. Začínáme ho formovat, pěstovat. Musí začít potlačovat své pocity, protože kdyby to neudělalo, mělo by neustále potíže. Když chce křičet, nemůže křičet, protože s tím rodiče nesouhlasí. Bude odsouzeno, nebude milováno. Dítě není akceptováno takové, jaké je. Musí udržovat určitý způsob chování, musí ho podřídit zásadám určité ideologie, ideálů. Jen v takovém případě bude milováno.
Láska není určena jemu - takovému, jaké je. Může být milováno pouze tehdy, zachová-li určitá pravidla. Jsou vynucena společností, nejsou přirozená. Přirozené, spontánní bytí začíná být potlačováno a na tento základ se začíná ukládat nepřirozené, nereálné. Tím nereálným je míněna vaše mysl a jednou přijde chvíle, kdy rozštěpení přirozeného a nepřirozeného bude tak velké, že nemůže být přemostěno. Postupně zapomínáte, co bylo vaší přirozeností - a co jí je, až jednou zapomenete úplně. Stanete se falešnou maskou, původní obličej se vytratí. Obáváte se chovat přirozeně, protože cítíte, že v tu chvíli bude celá společnost proti vám. Tím jste vy sami stále více a více proti vaší přirozenosti. To vytváří podstatu neurotického stavu.
... Dítě se narodí jednotné, celistvé. To je důvod, proč je každé dítě krásné. Pocit krásy vyvolává ona celistvost. Dítě nemá v sobě žádnou mezeru, rozštěpení nebo fragment, je jednotou. U něj neexistuje skutečné a neskutečné. Dítě je jednoduše reálné, autentické. Nemůžete říci, že dítě je morální, ani nemorální. Jednoduše si není vědomo, že je zde něco morálního nebo nemorálního. V momentě, kdy si to uvědomí, začíná rozdělení.
Potom se dítě začne chovat nereálným způsobem, protože být skutečným se stává stále obtížnějším. Pamatujte si, že k tomu dochází z donucení, protože rodina musí dítě regulovat, vychovávat. Dítě musí být civilizované, dobrých mravů, kultivované. Jinak bude pro něj nemožné pohybovat se ve společnosti. Musí být stále nabádáno : „Dělej tohle. Nedělej tamto.“ Když řekneme : „Udělej tohle !“, dětská přirozenost není připravena to spontánně udělat.
Pro dítě to nemůže být reálné. Uvnitř dítěte nemůže být aktuální přání udělat to, o co je z vnějšku žádáno. Řekneme-li : „Nedělej to, nebo nedělej ono“, dětská přirozenost se tomu brání. Zavrhujeme reálné a posilujeme nereálné, protože nereálné se jeví užitečné v nereálné společnosti. Nereálné se jeví výhodné tam, kde všechno je falešné. Reálné se stává nevýhodným. Spontánní dítě bude mít ve společnosti potíže, protože celá společnost je nereálná. A to je bludný kruh. Narodili jsme se ve společnosti a až dosud nevznikla na Zemi jediná přirozená společnost."