Poradna zdarma

vostalpetr píše:

v cem se kvalitativne lisi zacatek a konec dzogčhenu(kdyz dzogčhen bereme jako uvedomeni nek.prostoru vedomi)?

V té osobě, tedy centru uvědomování

Návštěvník píše: Geolog a speleolog popisují, jak to vypadá pod povrchem zemským.
Jaká je pravděpodobnost, že teoretik, který tam v životě nenahlídnul, to popíše správně?

vostalpetr píše:

Je ovšem určitý rozdíl mezi představou, která je reprodukováním poznaného (potápěčem), který nededukuje svoje tvrzení z mylných domněnek, a mezi představami pána, který mořskou vodu nikdy neochutnal.

No to nejspíš rozdíl bude,
a jak ty tedy víš, že já se mýlím a Osho má pravdu ?

vostalpetr píše:

v cem se kvalitativne lisi zacatek a konec dzogčhenu(kdyz dzogčhen bereme jako uvedomeni nek.prostoru vedomi)?

V té osobě, tedy centru uvědomování


Tedy asi bych to pak nepsal takto jako Osho:

Od té doby již nejsem v těle, ale vznáším se kolem něj.

vostalpetr píše:...
Tento popis je v podstatě popis začátku dzogčhenu, takto nějak má vypadat začátek dzogčhenu kdy to začne fungovat samo o sobě
a konec dzogčhenu je pak v tom, že toto je zde stále, toto je náš stav a součastně je náš stav ještě před tímto projeveným uni. vědomím, tedy stav před "časoprostorem"

vostalpetr píše:

Ten stav proste nema zadnej zacatek a ani konec,bud je uvedomovan nebo ne.Tot vse

No bud si ho uvědomuju nebo ne.

To, proč si jej uvědomuju je pak proto, protože zde není nějaké centrum sebeuvědomování, tedy nějaká osoba,
což je realizace,

nebo si ho nějaká osoba uvědomuje, což je stav savikalpy,

nebo si ho neuvědomuju, jen si jej pamatuju že to takto stále je, což je pak nějaká osvícená osoba, která si je vědoma toho, že zde není žádná osoba

v cem se kvalitativne lisi zacatek a konec dzogčhenu(kdyz dzogčhen bereme jako uvedomeni nek.prostoru vedomi)?

No přišel jsem na to tak, že jsem si ten Oshův popis prostě přečetl

co je časově omezená realizace?

vostalpetr píše:No a co asi jiného by to mělo být ???

A co asi jiného je tak to tvoje psaní ???

Tvé představy o mých představách...

Takže furt stejné blbosti, ovšem ty si o svých představách myslíš, že to nejsou asi představy a tím chceš u mě argumentovat

jako popis časově omezené realizace je to dobře napsané

Toto je jen Oshova představa, že této noci zemřel,

tedy v podstatě s čím Osho končí, s tím v podstatě dzogčhen rovnou začíná

a konec dzogčhenu je pak v tom, že toto je zde stále, toto je náš stav a součastně je náš stav ještě před tímto projeveným uni. vědomím, tedy stav před "časoprostorem"

Návštěvník píše:"Této noci jsem se stal prázdným i naplněným. Stal jsem se nebytím a stal jsem se bytím. Této noci jsem zemřel a byl znovuzrozen. Ale ten, kdo byl znovuzrozen, nemá nic společného s tím, kdo zemřel. Není tu žádná spojitost. Na první pohled to vypadá spojitě, ale spojitost tu není. Ten, kdo zemřel, zemřel totálně a nezůstalo z něho nic. Věřte mi, nezůstalo z něho nic, ani stín. Zemřel úplně, totálně. Není tomu tak, že bych byl prostě modifikovanou rúpou, nějakou transformovanou, modifikovanou formou něčeho starého. Ne, není tu žádná spojitost. Osobnost, která žila mnoho životů, která žila tisíce let, tohoto dne, 23. března, prostě zemřela. A existovat začala jiná existence, zcela nová, absolutně bez spojitosti s tím starým. Náboženství vám přináší totální smrt. Možná proto jsem celý den před touto událostí cítil naléhavost něčeho takového jako smrti, jako bych měl zemřít. A také jsem skutečně zemřel. Poznal jsem mnoho jiných smrtí, ale s tímhle to nemělo nic společného. Vždy šlo o částečnou smrt.. Někdy zemřelo tělo, někdy část mysli nebo ega, ale co se týče osobnosti, ta přetrvávala. Mnohokrát obnovená, mnohokrát okrášlená, tu a tam trochu pozměněná. Ale přetrvávala a spojitost tu byla dál. Této noci však byla smrt totální. Byl to den, kdy smrt i bůh přišli zároveň."
toto je na začátku dzogčhenu, nebo něco jiného? co je tím koncem dzogčhenu?

vostalpetr píše: došlo ke změně,
ale změně osoby, přišla osvícená osoba...
TO CO JSEM ZDE NAPSAL JE TOTÁLNÍ BLBOST....

vostalpetr píše:Toto letí,
za pár dní oslavíme realizační šedesátiny mistra Osha
(VŠECHNO NEJLEŠÍ A POZDRAVUJ V NEBI ŠIVU, ŠAKTI, KRIŠNU I BRAHMU) :

Osho - Mé probuzení

Vzpomínám si na ten osudový den, 23.března 1953. Mnoho životů jsem se snažil - pracoval na sobě, usiloval, dělal, co bylo jenom možné - a k ničemu nedošlo. Nyní chápu, proč k ničemu nedošlo. Bariérou bylo samotné úsilí. Zábranou byl sám žebřík, po němž jsem šplhal. Překážkou bylo samotná potřeba hledat. To neznamená, že je toho možné dosáhnout bez hledání. Hledání je nezbytné, ale pak přijde okamžik, kdy hledání musí odpadnout. Člun je potřebný k tomu, aby nás přenesl přes řeku, ale pak přijde okamžik, kdy musíte z člunu vystoupit, úplně na něj zapomenout, nechat ho za sebou. Úsilí je potřeba. Bez úsilí nejde nic. Ale jenom s úsilím též nic nejde.....

viewtopic.php?f=95&t=2112&start=10