od roman » čtv 31. říj 2013 17:09:23
Honzam píše:"I am" (Já jsem) a "unborn" (nenarozený) je protimluv. "Být nenarozený" je to samé, jako nebýt. Kdyby nebyl, nemohl by plácat nesmysly. Maharadž to nemohl vědět, protože nebyl Buddha. Míchá jablka s hruškami.
No viděl bych to spíše jako alogický vyjádření vztahující se k podstatě, čili esenci, která je základem pro osobní vydělování se(tj. individualní pocit já jsem). V komunikaci se používájí spojení jako "Já jsem nezrozený", "Já jsem To", apod., ikdyž pravdivější je, že skutečnost je pouze "To" a to "já" v tom "To" zmizelo, tedy bylo absorbováno - je pouze Já(nezrozená skutečnost). Čím přesněji by to mělo být vyjadřováno, tím by to bylo obtížnější, někteří mistři proto o tom čím jsou, nebo nejsou, zda vůbec jsou.-), apod. raději mlčí, nebo se vyjádří paradoxně. Většinou se proto jedná o příměry a podobenství, aby komunikace vůbec byla možná. Nelze to brát tedy doslova. Tedy i výraz "byl jsem nezrozen" je samo chybný, pač nezrození(tedy nezrozená skutečnost) je mimo čas a nelze o ní mluvit v časových souvislostech - jako byl jsem jí a budu jí, pouze jsem jí, nebo ještě lépe, že pouze je, klidně taky že je i není, nebo je mimo "je i není", což asi už moc smysl nedává:-)). Řekl bych, že když je tu zkušenost "toho" tak to smysl dávat bude, ikdyž to moc logickej smysl dávat nemusí a když tu zkušenost nebude tak to nejspíše zůstane pouze nelogickým vyjádřením, protimluvem.
[quote="Honzam"][quote="Jana"]Jak rozumíš tomuhle ?
[b][url=http://www.advaita.org/AFB_I_Am_Unborn.pdf]“Come to the conclusion: I am unborn, I was unborn and I
shall remain unborn” - Sri Nisargadatta Maharaj[/url][/b][/quote]
"I am" (Já jsem) a "unborn" (nenarozený) je protimluv. "Být nenarozený" je to samé, jako nebýt. Kdyby nebyl, nemohl by plácat nesmysly. Maharadž to nemohl vědět, protože nebyl Buddha. Míchá jablka s hruškami.
[/quote][list][/list]No viděl bych to spíše jako alogický vyjádření vztahující se k podstatě, čili esenci, která je základem pro osobní vydělování se(tj. individualní pocit já jsem). V komunikaci se používájí spojení jako "Já jsem nezrozený", "Já jsem To", apod., ikdyž pravdivější je, že skutečnost je pouze "To" a to "já" v tom "To" zmizelo, tedy bylo absorbováno - je pouze Já(nezrozená skutečnost). Čím přesněji by to mělo být vyjadřováno, tím by to bylo obtížnější, někteří mistři proto o tom čím jsou, nebo nejsou, zda vůbec jsou.-), apod. raději mlčí, nebo se vyjádří paradoxně. Většinou se proto jedná o příměry a podobenství, aby komunikace vůbec byla možná. Nelze to brát tedy doslova. Tedy i výraz "byl jsem nezrozen" je samo chybný, pač nezrození(tedy nezrozená skutečnost) je mimo čas a nelze o ní mluvit v časových souvislostech - jako byl jsem jí a budu jí, pouze jsem jí, nebo ještě lépe, že pouze je, klidně taky že je i není, nebo je mimo "je i není", což asi už moc smysl nedává:-)). Řekl bych, že když je tu zkušenost "toho" tak to smysl dávat bude, ikdyž to moc logickej smysl dávat nemusí a když tu zkušenost nebude tak to nejspíše zůstane pouze nelogickým vyjádřením, protimluvem.[list][/list]