od .Petra » čtv 22. kvě 2014 17:20:13
Pavla píše:,Petra píše:Ježíš lidi nemanipuloval. Dal jim na vybranou - z chleba a ryb. Vegetarián si vzal jen chleba.
Jinak by mne zajímalo, kdo z místních vegetariánů je přesvědčen, že maso je něco špatného.
Nevim, jestli tehdy byli nejaci vegetariani.... byla jina doba, potrava nebyla pestra ani tak dostupna a kdyz byl hlad, bylo jedno, co se ji........
Myslím, že tam, kde něco rostlo, se našli i vegetariáni. Vegeteriánství byl první Boží plán podle Bible. Teprve po potopě k tomu přibylo maso zvířat, asi toho moc nerostlo.
Pavla píše:
Ja si to myslela....ze jist maso neni v poradku....
To jsem si nemyslela. Ani si nemyslím, že nějak zvlášť miluji zvířata. Dala bych vždycky přednost člověku.
Ale mohu se se zvířaty snáze identifikovat než třeba s rostlinami. Mají oči, utíkají ze strachu z bolesti, projevují se zvukově apod.
Jako dítě jsem byla u zabijačky (řezníkovi se to hned nepovedlo), měla jsem děsný strach, jak prase kvičelo a utíkalo...ale potom jsem si klidně na něm pochutnávala.
Dodnes si pamatuji, jak děda podřízl kuzlátku, které za ním běhalo jako pejsek a s kterým se rád mazlil, krk a nechal ho vykrvácet do hrnce. Šok. Nepamatuji se, jestli jsem z něho něco jedla.
Když se teď dívám zpět, tak ten okamžik, když jsem si uvědomila, že bych žádné to zvíře, jejichž maso jím, nedokázala zabít, nepřišel z ničeho nic. Předcházely mu velmi neobvyklé zážitky.
Každopádně jsem se začala vidět jako pokrytec, když jím něco, co bych nedokázala zabít. A tak jsem toho nechala...
Když jsem zpracovávala maso pro rodinu, tak jsem zvířeti děkovala, že dalo svůj život pro jejich jídlo, a upozornovala jsem kluky, že by se také měli poděkovat. To je dost štvalo.
Viděla jsem se jako žákyně indiánského kouzelnictví: Děkuji ti rostlino za to, co mi dáváš, jednou budeš mít k dispozici moje tělo.
[quote="Pavla"][quote=",Petra"]
Ježíš lidi nemanipuloval. Dal jim na vybranou - z chleba a ryb. Vegetarián si vzal jen chleba.
Jinak by mne zajímalo, kdo z místních vegetariánů je přesvědčen, že maso je něco špatného.
:)[/quote] Nevim, jestli tehdy byli nejaci vegetariani.... byla jina doba, potrava nebyla pestra ani tak dostupna a kdyz byl hlad, bylo jedno, co se ji........[/quote]
Myslím, že tam, kde něco rostlo, se našli i vegetariáni. Vegeteriánství byl první Boží plán podle Bible. Teprve po potopě k tomu přibylo maso zvířat, asi toho moc nerostlo.
[quote="Pavla"]
Ja si to myslela....ze jist maso neni v poradku.... [/quote]
To jsem si nemyslela. Ani si nemyslím, že nějak zvlášť miluji zvířata. Dala bych vždycky přednost člověku.
Ale mohu se se zvířaty snáze identifikovat než třeba s rostlinami. Mají oči, utíkají ze strachu z bolesti, projevují se zvukově apod.
Jako dítě jsem byla u zabijačky (řezníkovi se to hned nepovedlo), měla jsem děsný strach, jak prase kvičelo a utíkalo...ale potom jsem si klidně na něm pochutnávala.
Dodnes si pamatuji, jak děda podřízl kuzlátku, které za ním běhalo jako pejsek a s kterým se rád mazlil, krk a nechal ho vykrvácet do hrnce. Šok. Nepamatuji se, jestli jsem z něho něco jedla.
Když se teď dívám zpět, tak ten okamžik, když jsem si uvědomila, že bych žádné to zvíře, jejichž maso jím, nedokázala zabít, nepřišel z ničeho nic. Předcházely mu velmi neobvyklé zážitky.
Každopádně jsem se začala vidět jako pokrytec, když jím něco, co bych nedokázala zabít. A tak jsem toho nechala...
Když jsem zpracovávala maso pro rodinu, tak jsem zvířeti děkovala, že dalo svůj život pro jejich jídlo, a upozornovala jsem kluky, že by se také měli poděkovat. To je dost štvalo. :D
Viděla jsem se jako žákyně indiánského kouzelnictví: Děkuji ti rostlino za to, co mi dáváš, jednou budeš mít k dispozici moje tělo.
:)