od nop » stř 03. zář 2014 5:05:31
O SLOVU PRÁZDNO
Milý Vojtíšku,
možná, jsi tady také četl větu „Kde je zažívána láska Boží všudypřítomnosti, následuje vědomí prázdna nekonečnosti Boží.“ ve vlákně „Jak poznat ten nejšťastnější život“.
Opravil jsem tam v poslední větě slova „vědomí prázdna ..“ na slova „vědomí plnosti…(Boží)“ od nop » středa 03. zář 2014.
Je to tím, že někde se používá názvosloví jaksi ve zvyku. Také když jde o překlady z jiných jazyků. Tak třeba se řekne švec nebo obuvník.
Od proslovů Buddhy v jeho domácím jazyku se do češtiny dostalo slovo „prázdno“, a jeho druhým významem je „všechno“. Kolik lidí je v České republice? Asi deset milionů. V tom jednom čísle je mnoho podrobností. Kdybys to chtěl všechno zapsat, bylo by potřeba deset milionů jmen a příjmení, deset milionů krát roků narození, měsíců a dnů, barvy vlasů a očí atd. Bylo by to mnoho stránek. A to všechno je v tom čísle „deset milionů“, to jsou dvě slova místo těch mnoha zápisů.
Na stránku se vejde asi padesát řádků. To by bylo 20 tisíc stran na papíře, kdyby se pro jednoho člověka potřeboval jeden řádek. Slova „deset milionů“ zastupují 20 tisíc stran.
Z Boha je všechno, více než 20 tisíc stran. Zjednodušeně na světě je sedm miliard lidí a nespočet motýlů, rostlin atd. Svět je tedy velmi obsažný, ale slovem Svět obsáhneme jedním slovem všechno. Buddha pro malé množství slov používal výraz „prázdnější pojem“ Uvedl dva příklady: Lidé mají své vlastnosti, ale když řeknu „vesnice“, je v tom mnoho podrobností, ale slovo vesnice je jednoduché, je prázdné od podrobností.
Strom má větévky a listy, ale jedno slovo strom je jednoduché a zahrnuje všechny ty podrobnosti. Slovo strom je bohaté na obsah, ale je prázdné od podrobností. A slovo les má ještě více obsahu, ale je jednodušší, než vyjmenovat všechny stromy v lese.
Pojem les je prázdnější a současně obsažnější. A Buddha řekl žákům, že rád setrvává u těch „prázdných“ pojmů.
Snad slovo „prázdný“ není nejlepší překlad. Hodilo by se mluvit o všeobecných slovech, ale ujal se překlad „prázdný“, rozumí se tím prázdný od vyjmenovávání maličkostí.
A tak se používá i slovo „prázdno nekonečnosti Boží“. To není prázdno mezi hvězdami, ale zjednodušení v řeči. A proto takové všeobecné slovo, „prázdné od podrobností“ obsahuje mnoho, ba všechno.
O SLOVU PRÁZDNO
Milý Vojtíšku,
možná, jsi tady také četl větu „Kde je zažívána láska Boží všudypřítomnosti, následuje vědomí prázdna nekonečnosti Boží.“ ve vlákně „Jak poznat ten nejšťastnější život“.
Opravil jsem tam v poslední větě slova „vědomí prázdna ..“ na slova „vědomí plnosti…(Boží)“ od nop » středa 03. zář 2014.
Je to tím, že někde se používá názvosloví jaksi ve zvyku. Také když jde o překlady z jiných jazyků. Tak třeba se řekne švec nebo obuvník.
Od proslovů Buddhy v jeho domácím jazyku se do češtiny dostalo slovo „prázdno“, a jeho druhým významem je „všechno“. Kolik lidí je v České republice? Asi deset milionů. V tom jednom čísle je mnoho podrobností. Kdybys to chtěl všechno zapsat, bylo by potřeba deset milionů jmen a příjmení, deset milionů krát roků narození, měsíců a dnů, barvy vlasů a očí atd. Bylo by to mnoho stránek. A to všechno je v tom čísle „deset milionů“, to jsou dvě slova místo těch mnoha zápisů.
Na stránku se vejde asi padesát řádků. To by bylo 20 tisíc stran na papíře, kdyby se pro jednoho člověka potřeboval jeden řádek. Slova „deset milionů“ zastupují 20 tisíc stran.
Z Boha je všechno, více než 20 tisíc stran. Zjednodušeně na světě je sedm miliard lidí a nespočet motýlů, rostlin atd. Svět je tedy velmi obsažný, ale slovem Svět obsáhneme jedním slovem všechno. Buddha pro malé množství slov používal výraz „prázdnější pojem“ Uvedl dva příklady: Lidé mají své vlastnosti, ale když řeknu „vesnice“, je v tom mnoho podrobností, ale slovo vesnice je jednoduché, je prázdné od podrobností.
Strom má větévky a listy, ale jedno slovo strom je jednoduché a zahrnuje všechny ty podrobnosti. Slovo strom je bohaté na obsah, ale je prázdné od podrobností. A slovo les má ještě více obsahu, ale je jednodušší, než vyjmenovat všechny stromy v lese.
Pojem les je prázdnější a současně obsažnější. A Buddha řekl žákům, že rád setrvává u těch „prázdných“ pojmů.
Snad slovo „prázdný“ není nejlepší překlad. Hodilo by se mluvit o všeobecných slovech, ale ujal se překlad „prázdný“, rozumí se tím prázdný od vyjmenovávání maličkostí.
A tak se používá i slovo „prázdno nekonečnosti Boží“. To není prázdno mezi hvězdami, ale zjednodušení v řeči. A proto takové všeobecné slovo, „prázdné od podrobností“ obsahuje mnoho, ba všechno.