od ryunin » stř 02. led 2013 23:01:42
V buddhismu je důležitá realita samotná, nikoliv to, co si myslíte nebo jak se cítíte.
Proto váš učitel může koktat, může být zapomětlivý, neznat všechny sútry a knihy, mít různé lidské slabosti. Ale musí přesně vědět, jak cvičit a žít uprostřed reálného světa. Tudíž to musí být někdo, kdo si neplete sny, ideály, myšlenky a realitu samotnou. Neplete si svou velikost nebo talent nebo charisma s moudrostí buddhy, která je nezávislá na talentu, zajímvé osobnosti nebo charismatu.
Lidé si populárně a chybně myslí, že učitel buddhismu je někdo, kdo dosáhl dokonalosti života a mysli. Ale mysl, která pořád produkuje nějaké myšlenky, jednou nesmysly, jinky třeba i něco užitečného, nebude nikdy dokonalá. A vaše tělo taky podléhá nemocem a neduhům, takže ani tam nedosáhnete dokonalosti, takže nemůžete čekat, že buddha je nějaká dokonalá bytost. Je to obyčejný člověk s obyčejnými starostmi a myšlenkami, s tím rozdílem, že ví, kde je nahoře a kde dole. Proč je na světě takové obrovské množství neprobuzených lidí? Protože na milion bloudících připadá jeden moudrý, kterého ale nepoznáte v davu ani kdybyste měli radar na buddhismus. Protože jako buddhové se chová naprostá většina lidí, kdykoliv je nepopadne nějaký amok nebo blud. Jen je těžké mezi těmito neuvědomělými buddhy najít někoho, kdo poznal realitu skrz naskrz a hlavně poznal, že ta realita není produktem jeho mysli, ale úžasným výtvorem vesmíru.Skutečný buddha dává přdnost realitě před výmysly, názory lidí. Kodo Sawaki proto učil - snažte se nemít nic společníého s tím nenapravitelným hlupákem, tkerém uříkám lidská bytost. Je to šokující - nemít nic společného s lidmi? Není to trochu misandrogenní? ALe on to emyslel tak, že by nenáviděl lidskou společnost, jen varoval - pokud se necháte oblbovat lidmi a jejich myšlenkami, nepoznáte buddhu v sobě a druhých.
Co je tedy ústředním bodem buddhismu není kvalita mysli nebo vzdělání nebo úrovenň chápání buddhismu, ale realita samotná. Jak přijímat čistou realitu a nenechat se oklamat lidskou společností? Když pijete čaj, nenechte si do toho od druhých mluvit, jen pijte, přijměte realitu čaje, bez toho, že byste to nějak nazvali. Když sedíte v zazenu, nesnažte se stát buddhou, pouze přijměte realitu zazenu, co ž je stav buddhy samo o sobě. Tak poznávejte, co je pravda a co je blud. Co zažíváte bez toho, že byste si do toho nechali mluvit svými myšlenkami nebo myšlenkami druhých, je rpavda. Co vám kdo nakukal, je lež. To, co tady píšu, je taky lež, která nemůže nahradit pravdu. Když přestanete číst, můžete zuačít realizovat skutečnost. Dokud čtete, můžete být pouze odrazeni nebo povzbuzeni k tomu stát se buddhou.
A tak vaše každodenní činnost, vaše každodenní chování je realita buddhů. Musíte se rozhodnout, zda vás zajímají myšlenky, ideály, sny, víc než stav buddhy, který je nezávislý na myšlenkách a ideálech.
Od toho je učitel, aby vás neustále pobízel k tomu, abyste opustili svět snění a myšlení a vrátili se do světa buddhy, který je vám vlastní a přirozený.
Učitel je někdo, kdo se snaží žív v realitě sdtejně jako vy, takže nejde o obsah jeho hlavy nebo stav jeho osvícení. Jde o to, jestli ví, kde jsou sirky, kde je voda, kde je toaleta. Pokud místo toho zdůrazňuje osvícení, nepřivede vás k probuzení, ale bude ve vás pěstovat pocit, že jsou na světě osvícení lidé a že by to nejste a vy budete svou buddhovskou podstatu míjet až do smrti a nikdy nic nepochopíte. Proto v buddhismu je třeba přestat srovnávat sebe a druhé a pustit se směle do cvičení zazenu a každodenního života.
V buddhismu je důležitá realita samotná, nikoliv to, co si myslíte nebo jak se cítíte.
Proto váš učitel může koktat, může být zapomětlivý, neznat všechny sútry a knihy, mít různé lidské slabosti. Ale musí přesně vědět, jak cvičit a žít uprostřed reálného světa. Tudíž to musí být někdo, kdo si neplete sny, ideály, myšlenky a realitu samotnou. Neplete si svou velikost nebo talent nebo charisma s moudrostí buddhy, která je nezávislá na talentu, zajímvé osobnosti nebo charismatu.
Lidé si populárně a chybně myslí, že učitel buddhismu je někdo, kdo dosáhl dokonalosti života a mysli. Ale mysl, která pořád produkuje nějaké myšlenky, jednou nesmysly, jinky třeba i něco užitečného, nebude nikdy dokonalá. A vaše tělo taky podléhá nemocem a neduhům, takže ani tam nedosáhnete dokonalosti, takže nemůžete čekat, že buddha je nějaká dokonalá bytost. Je to obyčejný člověk s obyčejnými starostmi a myšlenkami, s tím rozdílem, že ví, kde je nahoře a kde dole. Proč je na světě takové obrovské množství neprobuzených lidí? Protože na milion bloudících připadá jeden moudrý, kterého ale nepoznáte v davu ani kdybyste měli radar na buddhismus. Protože jako buddhové se chová naprostá většina lidí, kdykoliv je nepopadne nějaký amok nebo blud. Jen je těžké mezi těmito neuvědomělými buddhy najít někoho, kdo poznal realitu skrz naskrz a hlavně poznal, že ta realita není produktem jeho mysli, ale úžasným výtvorem vesmíru.Skutečný buddha dává přdnost realitě před výmysly, názory lidí. Kodo Sawaki proto učil - snažte se nemít nic společníého s tím nenapravitelným hlupákem, tkerém uříkám lidská bytost. Je to šokující - nemít nic společného s lidmi? Není to trochu misandrogenní? ALe on to emyslel tak, že by nenáviděl lidskou společnost, jen varoval - pokud se necháte oblbovat lidmi a jejich myšlenkami, nepoznáte buddhu v sobě a druhých.
Co je tedy ústředním bodem buddhismu není kvalita mysli nebo vzdělání nebo úrovenň chápání buddhismu, ale realita samotná. Jak přijímat čistou realitu a nenechat se oklamat lidskou společností? Když pijete čaj, nenechte si do toho od druhých mluvit, jen pijte, přijměte realitu čaje, bez toho, že byste to nějak nazvali. Když sedíte v zazenu, nesnažte se stát buddhou, pouze přijměte realitu zazenu, co ž je stav buddhy samo o sobě. Tak poznávejte, co je pravda a co je blud. Co zažíváte bez toho, že byste si do toho nechali mluvit svými myšlenkami nebo myšlenkami druhých, je rpavda. Co vám kdo nakukal, je lež. To, co tady píšu, je taky lež, která nemůže nahradit pravdu. Když přestanete číst, můžete zuačít realizovat skutečnost. Dokud čtete, můžete být pouze odrazeni nebo povzbuzeni k tomu stát se buddhou.
A tak vaše každodenní činnost, vaše každodenní chování je realita buddhů. Musíte se rozhodnout, zda vás zajímají myšlenky, ideály, sny, víc než stav buddhy, který je nezávislý na myšlenkách a ideálech.
Od toho je učitel, aby vás neustále pobízel k tomu, abyste opustili svět snění a myšlení a vrátili se do světa buddhy, který je vám vlastní a přirozený.
Učitel je někdo, kdo se snaží žív v realitě sdtejně jako vy, takže nejde o obsah jeho hlavy nebo stav jeho osvícení. Jde o to, jestli ví, kde jsou sirky, kde je voda, kde je toaleta. Pokud místo toho zdůrazňuje osvícení, nepřivede vás k probuzení, ale bude ve vás pěstovat pocit, že jsou na světě osvícení lidé a že by to nejste a vy budete svou buddhovskou podstatu míjet až do smrti a nikdy nic nepochopíte. Proto v buddhismu je třeba přestat srovnávat sebe a druhé a pustit se směle do cvičení zazenu a každodenního života.