Poradna zdarma

salmo1cz. píše:Hmm... vědomí Já jsem je jedna ze stovek možná tisíců škol.Jasně je to legitimní.
Máme tu anatma, Purušu a Prakriti, atomární vznik světa a stovky dalších a to jsme u Vėd.
Co "chudák" křesťan nebo muslim a Xi Xao nebo jak se ten chlap jmenoval.
Nikdy vás nenapadlo, že princip musí být univerzální a ne místně lokální výklad.
Takže u Vėd se rodí chytří a jinde hlupáci nevědomí... vážně?
Neberte to jako hanění, jen se ptám.

Návštěvník píše:

Pedro. píše:Jenže jak zamilovanej může pustit myšlenku, pocit lásky?

Tak, že miluje. Miluje jen lásku protože je láskou. Neklade si žádné podmínky.

Miluje, jenom miluje, a s tím mizí všechny myšlenky, co nechce, co by chtěl jinak, co by mohlo být špatně...

Miluje až ho ta láska pohltí. Splynou milující + milované + láska v jedno, v jedinou trojjedinost.

Pedro. píše:Jenže jak zamilovanej může pustit myšlenku, pocit lásky?

Myslím, že pro jednotlivce může pokud rozpustí chtění a nechteni,

Ale pro svet jako celek je to nemožné

Nejspíše by svět zaniknul

A zhroutily by se fyzikální zákony

Došlo by k radikální entropii světové Vůle

Prostě by se vše rozpustilo...

salmo1cz. píše:Je ještě jedna věc která by mě zajímala.
To je resp.říkáme Brahman nemá vědomí a to mi docela nesedí.Jediný argument který znám je, že nemůže mít vědomí protože je na světě hodně nepravostí a utrpení.Tedy Bůh nemá oči jinak by nebyl Bohem ale ignorant.To chápu to je argument.
Teď jde o to, jestli je svět možný bez toho, co chápeme, vnímáme jako nepravosti nebo utrpení.

Bolest a hlad jsou utrpení nebo upozornění.Pokud nebude smrt je možné zrození atp.To nejsou otázky ale odpovědi.
Takže na jednu stranu říkáme a je to tak, duše vidí a Bůh ne, aha...opravdu je to tak.
Už jenom ta první věta.Ať je mě mnoho...to jako pro to co nevnímá... vážně?seriously

salmo1cz. píše:To vlastně říká proč je prvotní příčinou vesmíru Brahma a ne Gunas.
Prvotní příčina musí být vědomá, což guny nejsou.
Jednoduchá logika přes kterou nejede vlak.
Prvotní příčinou večeře jsem také já a ne pánvička na smažení.

salmo1cz. píše:Je ještě jedna věc která by mě zajímala.
To je resp.říkáme Brahman nemá vědomí a to mi docela nesedí.Jediný argument který znám je, že nemůže mít vědomí protože je na světě hodně nepravostí a utrpení.Tedy Bůh nemá oči jinak by nebyl Bohem ale ignorant.To chápu to je argument.
Teď jde o to, jestli je svět možný bez toho, co chápeme, vnímáme jako nepravosti nebo utrpení.

Bolest a hlad jsou utrpení nebo upozornění.Pokud nebude smrt je možné zrození atp.To nejsou otázky ale odpovědi.
Takže na jednu stranu říkáme a je to tak, duše vidí a Bůh ne, aha...opravdu je to tak.
Už jenom ta první věta.Ať je mě mnoho...to jako pro to co nevnímá... vážně?seriously

salmo1cz. píše:Já jsem se dál nedostál , protože debata se stočila na Brahma nebo Bramha a proč.
Kořenem je ale Brah.
To je výklad Šankary v Brahma sútrách.

Ta debata tam vypadá takhle, takže nakonec stejně vím prd.
Etymologicky je to "hm". Zdá se, že ब्रह्मन्‌ pochází z बृह्‌+मन्‌, a tedy souvisí s बृहत्‌| Takže bych řekl, že "hm" by měla být "původní" výslovnost. Výslovnost „mh“ je však rozšířená – mohu potvrdit, že je tomu tak i v Bengálsku. Příliš mě to nepřekvapuje v indo-árijských oblastech, kde bylo „mh“ běžným zvukem/sekvencí téměř po celé 1. tisíciletí př. n. l. a dále (například v maráthštině a rádžasthánštině je stále běžné – napsáno: म्ह jak by se dalo očekávat), zatímco "hm" nebylo. Mohlo by se tedy jednat pouze o úpravu nativní fonologie.

Kód: Vybrat vše

Teď jde o to, jestli je svět možný bez toho, co chápeme, vnímáme jako nepravosti nebo utrpení

salmo1cz. píše:No ale jestli chceš studovat tak Brahma sutry jsou výkladem a spojnicí Ved a Upanišad.
Vlastně je uvádějí do života, souladu.

Brahma-Sutra 1.1.7: Sanskrtský text a anglický překlad.

तन्निष्ठस्य मोक्षोपदेशात् ॥ ७ ॥

tanniṣṭhasya mokṣopadeśāt || 7 ||

tanniṣṭhasya — Tomu, kdo je tomu oddán (Sat); mokṣopadeśāt — protože je vyhlášeno osvobození.

7. (Je stanoveno, že Pradhana nemůže být označena slovem 'Já'), protože osvobození je deklarováno tomu, kdo je oddán té Sat (první příčině).

Šestá kapitola Čhandogja upanišad končí instruováním Svetaketu takto: „Ty jsi to“. Inteligentní bytost, jako je Svetaketu, nelze ztotožnit s necitlivým Pradhanem. Navíc v sekci 14, odstavcích 2-3 této kapitoly se říká, že Osvobození je výsledkem toho, kdo je oddán tomuto Sat, a nemůže být výsledkem meditace o necitlivém Pradhanovi. Z těchto důvodů, uvedených v předchozí sútře a v této, „Sat“ První příčina, neodkazuje na Pradhanu, ale na inteligentní princip.

salmo1cz. píše:Já jsem se dál nedostál , protože debata se stočila na Brahma nebo Bramha a proč.
Kořenem je ale Brah.
To je výklad Šankary v Brahma sútrách.

Ta debata tam vypadá takhle, takže nakonec stejně vím prd.
Etymologicky je to "hm". Zdá se, že ब्रह्मन्‌ pochází z बृह्‌+मन्‌, a tedy souvisí s बृहत्‌| Takže bych řekl, že "hm" by měla být "původní" výslovnost. Výslovnost „mh“ je však rozšířená – mohu potvrdit, že je tomu tak i v Bengálsku. Příliš mě to nepřekvapuje v indo-árijských oblastech, kde bylo „mh“ běžným zvukem/sekvencí téměř po celé 1. tisíciletí př. n. l. a dále (například v maráthštině a rádžasthánštině je stále běžné – napsáno: म्ह jak by se dalo očekávat), zatímco "hm" nebylo. Mohlo by se tedy jednat pouze o úpravu nativní fonologie.