od Jana » pon 19. srp 2024 11:31:34
miroslav píše:Blaženost není vírou, ale víra může blaženost dočasně přinášet. Ty si pleteš víru s uvědoměním. Neuvědomuješ si, že to tvoje "uvědomění" je jenom víra v tvoji představu.
Uvědomuješ si to, čemu věříš a pocity, které to vyvolává.
To je v pohodě, to je normální, ale s poznáním to bohužel nemá nic společného. Spíše naopak.
Vysvětlit pojem sat-čit-ánanda někomu, kdo s tím nemá zkušenost a zaměňuje uvědomění za pouhou víru, může být výzvou, protože se jedná o stav, který přesahuje běžné zkušenosti a myšlenkové koncepty.
Víra je něco, co přijímáme na základě myšlenky nebo přesvědčení, často bez přímé zkušenosti. Uvědomění však není pouhou myšlenkou nebo přesvědčením – je to přímé, okamžité poznání, které nelze zpochybnit. Například, když se dotkneš horkého předmětu, okamžitě si uvědomíš, že je horký. Tohle uvědomění nevychází z víry, ale z přímé zkušenosti. Podobně je sat-čit-ánanda přímé, nepopiratelné uvědomění skutečnosti, které není závislé na smyslech nebo tělesných vjemech. A uz vůbec ne na představě osoby, která něco takového má, nemá.
V běžném životě rozlišujeme mezi bděním, spánkem a sněním. Ale když se podíváš hlouběji, uvědomíš si, že i v těchto třech stavech existuje něco, co je neustále přítomné – vědomí samotné. To, co vnímáš v bdění, snění nebo hlubokém spánku, se liší, ale samotné vědomí, které tyto zkušenosti osvětluje, zůstává stejné. Sat-čit-ánanda je uvědomění této neměnné podstaty, která je stále přítomná, bez ohledu na to, jaký stav prožíváš.
Představ si zrcadlo. Odraz v zrcadle se může měnit – někdy je v něm odraz tvého obličeje, jindy něčeho jiného. Ale samotné zrcadlo zůstává stejné, nezávisle na tom, co v něm vidíš. Podobně sat-čit-ánanda je jako zrcadlo – je to čisté, blažené vědomí, které zůstává neměnné a stále přítomné, bez ohledu na to, co zrovna vnímáš nebo zažíváš.
Zkus si představit, co by zůstalo, kdybys odstranil všechny myšlenky, smyslové vjemy a tělesné pocity. Co zůstává, když odložíš všechny tyhle povrchní vrstvy? Je to právě tohle čisté uvědomění, sat-čit-ánanda, které není pouhou vírou nebo představou, ale základní podstatou tvého bytí. Pokud se obrátíš dovnitř a prozkoumáš to přímo, můžeš to objevit sám.
Lidé, kteří zažívají tento stav, sdílejí, že to není něco, co lze popsat slovy nebo myšlenkami. Nejde o víru v něco, ale o přímé poznání, které přesahuje běžné zkušenosti a je vždy přítomné, dokonce i mimo rámec mysli a těla. Toto poznání nelze zpochybnit, protože není založené na vnějších podmínkách nebo myšlenkách, ale na samotné podstatě existence.
Sat-čit-ánanda není koncept, ale skutečnost, kterou lze poznat přímo, mimo rámec víry nebo intelektuálních představ.
Vlastním zkoumání a introspekcí tohle všechno můžeš konec konců potvrdit.
[quote="miroslav"]
Blaženost není vírou, ale víra může blaženost dočasně přinášet. Ty si pleteš víru s uvědoměním. Neuvědomuješ si, že to tvoje "uvědomění" je jenom víra v tvoji představu.
Uvědomuješ si to, čemu věříš a pocity, které to vyvolává.
To je v pohodě, to je normální, ale s poznáním to bohužel nemá nic společného. Spíše naopak.[/quote]
Vysvětlit pojem sat-čit-ánanda někomu, kdo s tím nemá zkušenost a zaměňuje uvědomění za pouhou víru, může být výzvou, protože se jedná o stav, který přesahuje běžné zkušenosti a myšlenkové koncepty.
Víra je něco, co přijímáme na základě myšlenky nebo přesvědčení, často bez přímé zkušenosti. Uvědomění však není pouhou myšlenkou nebo přesvědčením – je to přímé, okamžité poznání, které nelze zpochybnit. Například, když se dotkneš horkého předmětu, okamžitě si uvědomíš, že je horký. Tohle uvědomění nevychází z víry, ale z přímé zkušenosti. Podobně je sat-čit-ánanda přímé, nepopiratelné uvědomění skutečnosti, které není závislé na smyslech nebo tělesných vjemech. A uz vůbec ne na představě osoby, která něco takového má, nemá.
V běžném životě rozlišujeme mezi bděním, spánkem a sněním. Ale když se podíváš hlouběji, uvědomíš si, že i v těchto třech stavech existuje něco, co je neustále přítomné – vědomí samotné. To, co vnímáš v bdění, snění nebo hlubokém spánku, se liší, ale samotné vědomí, které tyto zkušenosti osvětluje, zůstává stejné. Sat-čit-ánanda je uvědomění této neměnné podstaty, která je stále přítomná, bez ohledu na to, jaký stav prožíváš.
Představ si zrcadlo. Odraz v zrcadle se může měnit – někdy je v něm odraz tvého obličeje, jindy něčeho jiného. Ale samotné zrcadlo zůstává stejné, nezávisle na tom, co v něm vidíš. Podobně sat-čit-ánanda je jako zrcadlo – je to čisté, blažené vědomí, které zůstává neměnné a stále přítomné, bez ohledu na to, co zrovna vnímáš nebo zažíváš.
Zkus si představit, co by zůstalo, kdybys odstranil všechny myšlenky, smyslové vjemy a tělesné pocity. Co zůstává, když odložíš všechny tyhle povrchní vrstvy? Je to právě tohle čisté uvědomění, sat-čit-ánanda, které není pouhou vírou nebo představou, ale základní podstatou tvého bytí. Pokud se obrátíš dovnitř a prozkoumáš to přímo, můžeš to objevit sám.
Lidé, kteří zažívají tento stav, sdílejí, že to není něco, co lze popsat slovy nebo myšlenkami. Nejde o víru v něco, ale o přímé poznání, které přesahuje běžné zkušenosti a je vždy přítomné, dokonce i mimo rámec mysli a těla. Toto poznání nelze zpochybnit, protože není založené na vnějších podmínkách nebo myšlenkách, ale na samotné podstatě existence.
Sat-čit-ánanda není koncept, ale skutečnost, kterou lze poznat přímo, mimo rámec víry nebo intelektuálních představ.
Vlastním zkoumání a introspekcí tohle všechno můžeš konec konců potvrdit.
:)