Poradna zdarma

Jana píše:
Ve Tvé mysli jsou dotyční hlupáky, idioty, dezoláty, chudáky, v mé mysli ničím takovým nikdo není, jsou rovnou v srdci tímtéž, čím jsou probuzení. Jediný rozdíl, který tady může být, může tkvět jenom v nevědomosti, že nepoznáváme, ničím nerozdělenou celistvost, která je dokonale Boží, protože nepodmíněná láska touhle kvalitou je.

miroslav píše:

Jana píše:

miroslav píše:
Já jsem se například narodil, měl jsem rodiče a krásné naplněné dětství, takže nepodmíněnou lásku nehledám, nepotřebuji, ani o ní nikoho nepřesvědčuji.

Zeptám se, Miroslave, s uvědoměním ničím nepodmíněné lásky je samo sebou, že láska je absolutně vším, co skutečně existuje. Existují tedy i skuteční hlupáci, idioti, dezoláti, jak je nazýváš, a tím, že existují, jsou ve skutečnosti opravdu ničím nepodmíněnou láskou, kterou si uvědomuješ?

Dík za odpověď, takže nedostatkem lásky a přijetí v dětství to není.
Na tvůj dotaz: Ano existují hlupáci, idioti, dezoláti, jak se jim hanlivě říká - těm chudákům, úplně stejně jako probuzení, geniové, pseudoosvícenci, věřící, ateisti, medvědi, veverky, Slunce a Měsíc, uvědomění i neuvědomění atd. a všichni a všecho jsou nerozdílně Jedním - třeba tou nepodmíněnou láskou jak ty tomu říkáš. Jsou tak ve své podstatě i nedílně projevem té podstaty.
A venku dnes doopravdy prší.

Jana píše:

miroslav píše:
Já jsem se například narodil, měl jsem rodiče a krásné naplněné dětství, takže nepodmíněnou lásku nehledám, nepotřebuji, ani o ní nikoho nepřesvědčuji.

Zeptám se, Miroslave, s uvědoměním ničím nepodmíněné lásky je samo sebou, že láska je absolutně vším, co skutečně existuje. Existují tedy i skuteční hlupáci, idioti, dezoláti, jak je nazýváš, a tím, že existují, jsou ve skutečnosti opravdu ničím nepodmíněnou láskou, kterou si uvědomuješ?

miroslav píše:
Já jsem se například narodil, měl jsem rodiče a krásné naplněné dětství, takže nepodmíněnou lásku nehledám, nepotřebuji, ani o ní nikoho nepřesvědčuji.

miroslav píše:Mívá to kořeny v nedostatku lásky a přijetí v dětství. že pak někteří lidé v dospělosti dělají a myslí podobně jako Jana. Zatím se mi k tomu nevyjádřila, k tomu svému dětství.

Jana píše:

Pedriito píše:

Jana píše:Srdce, které tančí

Srdce tepe, tančí tělo, a mysl žasne.

Srdce, které tančí v radosti z existence, tančí v samotné svobodě Bytí. Je to tanec bez osobní identity, tanec bez nároku na výsledky. Je to čistá blaženost, která není výsledkem vnějšího dění, ale přirozenou esencí vlastní podstaty čím jsi.

S připoutáním k tělu, k představě sebe jako osoby, srdce tepe pouze mechanicky – ztrácí svůj tanec. Tělo se pohybuje, ale pohyb není naplněn vědomím blaženosti. A mysl Tě nepoznává, protože mysl je uzavřená v nevědomosti osobní identity, omezena myšlenkou, že jsi omezen tělem.

Jestli jsi skutečně to, co je svobodné a nekonečné, jak bys mohl být něčím omezeným?

To, čím skutečně jsi, poznáváš v tichu srdce, kde si nic o nikom a o ničem nemyslíš, tohle uvědomění přesahuje mysl.

Spočinutí tady umožní tanec blažené lásky ve všem, vždycky a všude.

Pedriito píše:

Jana píše:Srdce, které tančí

Srdce tepe, tančí tělo, a mysl žasne.

Jana píše:Srdce, které tančí

Jana píše:

Pedriito píše:

Skutečnost je pořád stejná, dokonalá, celistvá, Boží, ale je možné prožívat sen iluze oddělenosti bez uvědomění nejvyšší pravdy, a věřit, že jsme jen těmi pomíjivými těly, od sebe oddělenými tvary se jmény, a posuzovat kvality těch, kterými nejsme.

Ale notak, to tu slyšíme každý den.
Dej něco nového, čerstvého...

Je to stále nové a dokonale čerstvé, nemá to žádnou minulost.

Pedriito píše:

Skutečnost je pořád stejná, dokonalá, celistvá, Boží, ale je možné prožívat sen iluze oddělenosti bez uvědomění nejvyšší pravdy, a věřit, že jsme jen těmi pomíjivými těly, od sebe oddělenými tvary se jmény, a posuzovat kvality těch, kterými nejsme.

Ale notak, to tu slyšíme každý den.
Dej něco nového, čerstvého...

Skutečnost je pořád stejná, dokonalá, celistvá, Boží, ale je možné prožívat sen iluze oddělenosti bez uvědomění nejvyšší pravdy, a věřit, že jsme jen těmi pomíjivými těly, od sebe oddělenými tvary se jmény, a posuzovat kvality těch, kterými nejsme.

miroslav píše:

Jana píše:

miroslav píše:Aha, takže dodo, co sem občas píše je jen snovou postavou. Podobně jako ta Jana i to co sem píše, je jen snovou postavou.
A je to úžasné.

Pokud si myslíš, že je tělem se jménem, tak je to nevědomost, snová záležitost, co poznáváš, pokud si uvědomuješ, že je nejvyšší pravdou, tak je absolutně skutečný.

Aha, takže skutečnost nebo neskutečnost doda i Jany a toho co píše do poradny záleží na mně, na tom co si uvědomuji.
Já myslím (možná se mýlím), že dodo je tím, čím je, nezávisle na tom, jak si ho kdo uvědomuje.

Jana píše:

miroslav píše:Aha, takže dodo, co sem občas píše je jen snovou postavou. Podobně jako ta Jana i to co sem píše, je jen snovou postavou.
A je to úžasné.

Pokud si myslíš, že je tělem se jménem, tak je to nevědomost, snová záležitost, co poznáváš, pokud si uvědomuješ, že je nejvyšší pravdou, tak je absolutně skutečný.

miroslav píše:Aha, takže dodo, co sem občas píše je jen snovou postavou. Podobně jako ta Jana i to co sem píše, je jen snovou postavou.
A je to úžasné.