Poradna zdarma

.. zručnost ve způsobu chápání nahromaděných faktů a chápání návazností.

Že by tvůj koníček Nope?

Jarda Malej píše: ..a citace:
Vzdělání není pouhým nashromážděním jednotlivých vědomostí,
jako těstem není mouka, voda, sůl, kvasnice atd. dohromady naházené. T. G. Masaryk

a proto se také učíme abstraktní předmět matematiku a strukturální předmět - cizí jazyk - abychom získali zručnost ve způsobu chápání nahromaděných faktů a chápání návazností.
A také jde o to, že ke slovní zásobě jako hromadě faktů patří gramatika a slovosled jako způsob jak s hromadou nakládat.

Akce:

Udělej, naučíš se potom..

Reakce:

..takže raději se dopředu učme všechno.

..a citace:

Vzdělání není pouhým nashromážděním jednotlivých vědomostí,
jako těstem není mouka, voda, sůl, kvasnice atd. dohromady naházené.

T. G. Masaryk

Ve vývinu učitelství se snažili pedagogové najít co nejlepší způsoby a celá řada našla užitečné výsledky, Komenský, Pestalozzi, madame Montessori a jiní. Uvažuje se o dvou hlediscích: učit fakta a učit způsob myšlení. Obojí má opodstatnění.
Za účelem naučit se, jak se má myslet se považují za vhodné dva předměty: matematika a jazyky. Obojí má logickou výstavbu. Naučí jak postupovat, i kdyby se už později nepoužívaly.
Nu a pak fakta. Jako obchodník se zámořím potřebuji matematiku a ta fakta – přístavy v Africe, Holandsku, Belgii. Žák jede po dvou liniích: jak myslet a o čem se má dozvědět.

Jarda Malej píše:

Zastávám se učitelky.

To je slovo kavalíra.

Mohla by se z toho také stát hodina konverzace s jedním žákem.

Tak si to vyzkoušíme?
Otázka:Kam až jsi Nope dočetl ten komentář, na který teď reaguješ?

Nop to četl celé i s tím

odhlédneme-li navíc od faktu, že většina toho co osnovy v současnosti k učení předkládají
jsou z hlediska praktické využitelnosti pro život úplné zbytečnosti.

.
Uznávám, že třeba znalost přístavů v Holandsku využiji max. tehdy, kdybych dělal v životě obchodníka se zámořím nebo špeditéra, ale kluk ve 13 letech ještě nemusí vědět, jestli toho dodavatele náhodou opravdu v životě nebude dělat ... takže raději se dopředu učme všechno.

pámhu píše:a jak,kolego,rozlišuješ neužitečné věci od užitečných,

podle mě může být užitečné cokoli,totiž

neužitečným paxw stane to,co sem nevyužil k růstu Poznání,i když sem se tím zaobýval

...x...of1

to za mě rozlišuje vyšší inteligence Prostě když to nedává smysl nebo se to nepoužívá tak to zapomenu a ani mi to neni líto :-)
To s tim využitím hovadin k duchovnímu růstu je dobrá poznámka. čim větší blbosti se na mě ze světa hrnou tim víc mě to nutí pokládat si otázky co se to vůbec děje

Zastávám se učitelky.

To je slovo kavalíra.

Mohla by se z toho také stát hodina konverzace s jedním žákem.

Tak si to vyzkoušíme?

Otázka:
Kam až jsi Nope dočetl ten komentář, na který teď reaguješ?

Jarda Malej píše:

Reknete svemu synovi,at se ve vyucovani tolik nepta
...nemam cas mu to vysvetlovat-musim ucit!

Když by učitelka skutečně znala, věděla by že právě vysvětlováním se učí.
Zvědavý žák je pro šikovného učitele vlastně vítaným nahrávačem, pomáhajícím mu udržet pozornost zbytku třídy.
Pokud je si ten učitel ovšem vědom souvislostí jakékoliv žákovy otázky téměř s čímkoliv,
co mu osnovy právě ukládají ..učit.

Což ovšem pro průměrného učitele není právě nejlehčí kousek,
odhlédneme-li navíc od faktu že většina toho co osnovy v současnosti k učení předkládají
jsou z hlediska praktické využitelnosti pro život úplné zbytečnosti.

Zastávám se učitelky. Školní osnova počítá jen s průměrným počtem ptaní. Učitel má zvládnout tu látku celou. Pak jeden žák toho typu opravdu ukrajuje z času pro výklad. Malé množství otázek oživuje, velké spotřebuje čas. Mohla by se z toho také stát hodina konverzace s jedním žákem.

Reknete svemu synovi,at se ve vyucovani tolik nepta
...nemam cas mu to vysvetlovat-musim ucit!

Když by učitelka skutečně znala, věděla by že právě vysvětlováním se učí.
Zvědavý žák je pro šikovného učitele vlastně vítaným nahrávačem,
pomáhajícím mu udržet pozornost zbytku třídy.
Pokud je si ten učitel ovšem vědom souvislostí jakékoliv žákovy otázky téměř s čímkoliv,
co mu osnovy právě ukládají ..učit.

Což ovšem pro průměrného učitele není právě nejlehčí kousek,
odhlédneme-li navíc od faktu že většina toho co osnovy v současnosti k učení předkládají
jsou z hlediska praktické využitelnosti pro život úplné zbytečnosti.

a jak,kolego,rozlišuješ neužitečné věci od užitečných,

podle mě může být užitečné cokoli,totiž

neužitečným paxw stane to,co sem nevyužil k růstu Poznání,i když sem se tím zaobýval

...x...of1

Tuhle knihu kterou nikdo nečetl jsem asi napsal já. celej život žiju v tom že věci které se učíme je potřeba hned prakticky vyzkoušet. Já mám totiž takovou přirozenou vlastnost neužitečné věci hned zapomenout. Blbý je jenom to že svět s touto filozofii vůbec nesouhlasí a tak vlastně nedělám nic

Kdy se naucim?

Kdyz mam motivaci-nejlip vnitrni

Kdy mam motivaci?

Kdyz me to zajima,kdyz me to bavi,kdyz to delam s radosti,s laskou,kdyz vidim cil a smysl a prinos toho co delam.....

Nerek uz nekdo: skola hrou?

A tohle ze surove skutecnosti:
Me snase rekla ucitelka,co uci jejiho syna: Reknete svemu synovi,at se ve vyucovani tolik nepta...nemam cas mu to vysvetlovat-musim ucit!

...x...of1

Nechejme nohy kráčet, vědí jak.

Díky, mohla bych to slyšet častěji.

No a děláním se se to učí asi nejlepe

Existuje jedna kniha. Nikdy jsem ji nečetl. Dokonce ani netuším, kdo ji napsal. Přesto silně ovlivnila celý můj život.
Před časem mi v knihkupectví padl zrak na obálku knihy. Stálo na ní: Udělej, naučíš se potom. Ta myšlenka mě zasáhla. Udělej… Naučíš se…
Dlouho mi bylo ze všech stran vtloukáno do hlavy, že je tomu přesně naopak. Že je nejprve třeba se něčemu naučit a teprve potom je možné to dělat. Dlouhá léta studia, trénink a školení, kurzy, konzultace, porady, diplomy… Teprve potom je člověk připraven a může se do toho pustit. Pěkně zvolna, nejlépe po boku zkušeného odborníka, který se stane zárukou jeho růstu.
Žijeme v převratné době. Ne snad proto, že by byla tam výjimečná, ale proto, že všechno převrátí naruby. Černá je bílá a bílá je černá, komár se máchnutím kouzelného proutku mění ve velblouda a naopak. Uč se, uč se, abys jednou… možná…
Udělej, naučíš se potom. Tak je to správně. Kdybychom měli čekat, až budeme něco skutečně umět, tak neuděláme nikdy nic. Nikdo z nás by nechodil, nikdo z nás by nepoužíval své ruce ani řeč…
Nejprve je konání, teprve po něm, či spolu s ním, následuje znalost.
Nikdy nic neumíme úplně dokonale, vždy zbývá prostor pro zdokonalování. To nám neubírá právo danou činnost vykonávat. A to i v případě, že ji neumíme vůbec. I tehdy můžeme s klidem prohlásit: Ano, já to dělám.
A tak, máte-li touhu zpívat, zpívejte. Máte-li touhu psát, pište. Máte-li touhu otevřít vlastní restauraci, tak to udělejte. Čerta starého záleží na tom, jestli umíte vařit nebo ne. Naučíte se! I kdyby vás druzí sebevíc zrazovali od vašeho záměru, vy důvěřujte jedině sami sobě.
Nemusíte umět nic z toho, co chcete dělat. Ve skutečnosti by vám to bylo spíše na obtíž. Je lepší neumět než umět. Otvírá to prostor pro růst, pro vaši fantazii.
Nikdo vám nemůže zabránit v tom, abyste dělali to, co chcete dělat. Stačí se do toho pustit. Uvolnit mysl, otevřít srdce, s důvěrou se odevzdat Životu. Vědění se dostaví samo. Stačí mu podat ruku. Tou rukou není nic jiného než konání.
Velká Cesta zahrnuje bezpočet drobných krůčků, činů. Nechejme nohy kráčet, vědí jak. Prostě konejme.