od malpan » ned 04. srp 2013 17:50:25
rosada píše:Ve skutečnosti nic vnějšího není ... v čem se tedy lišíme? Jen v tom, jak nás o světě informuje naše mysl?
Krásně to popisuje Brunton:
Svět kolem nás vnímáme prostřednictvím našich pěti smyslů. Ale schopnost vidět, slyšet, hmatat, chutnat nebo čichat není součástí těla, ale naší mysli. Smyslové vjemy ze světa kolem nás jsou během procesu vnímání nějakým způsobem přeměněny na mentální stavy neboli ideje. Proto nikdy nevnímáme svět sám, ale pouze ideje. Naše smysly nás nepřivádějí do styku se světem, ale spíše s vjemy tohoto světa neboli ideami. Jsou stejně mentální jako kterékoli jiné vjemy. Lidé se omezují pouze na to, co jim zprostředkují jejich smysly, přestože vše, co mohou získat, je pouze jejich představa o tom, co je skutečné, ale nikdy nemají žádný kontakt se skutečným světem samotným. To, co zažívají ve své mysli, se promítá ven do prostoru, přestože si ve své nevědomosti myslí, že se děje pravý opak.
Vše, co v tomto světě vnímáme prostřednictvím našich pěti smyslů, skutečně existuje. Nejedná se však o existenci materiální, ale mentální. Smyslová skušenost se odehrává v našem vědomí, fyzické smysly tuto zkušenost netvoří, ale omezují ji, usměrňují a promítají ven. Vjemy jako tvrdost, barva, tvar a tak dále nejsou přijímány z vnějšku mysli, ale přicházejí všechny z nitra našeho vědomí. To proto, že jsou přijímány z dominantní představy Světové Mysli v nás. Předměty, které vnímáme, nejsou odlišné od činnosti poznávání. Svět tedy existuje v našich myšlenkách o něm. Můžeme poznávat jen představu věci a nikoli věc samotnou. Vnímání předmětů je dosaženo vědomím, které pozoruje a vykládá reakce smyslových orgánů.
Podléháme sugestivnímu dojmu našich smyslů, když jsme přesvědčeni o tom, že to, čeho se dotýkáme, je skutečně pevnou hmotou. Ve skutečnosti se nejedná o nic jiného, než o mentální vjem...
[quote="rosada"]Ve skutečnosti nic vnějšího není ... v čem se tedy lišíme? Jen v tom, jak nás o světě informuje naše mysl?[/quote]
Krásně to popisuje Brunton:
Svět kolem nás vnímáme prostřednictvím našich pěti smyslů. Ale schopnost vidět, slyšet, hmatat, chutnat nebo čichat není součástí těla, ale naší mysli. Smyslové vjemy ze světa kolem nás jsou během procesu vnímání nějakým způsobem přeměněny na mentální stavy neboli ideje. Proto nikdy nevnímáme svět sám, ale pouze ideje. Naše smysly nás nepřivádějí do styku se světem, ale spíše s vjemy tohoto světa neboli ideami. Jsou stejně mentální jako kterékoli jiné vjemy. Lidé se omezují pouze na to, co jim zprostředkují jejich smysly, přestože vše, co mohou získat, je pouze jejich představa o tom, co je skutečné, ale nikdy nemají žádný kontakt se skutečným světem samotným. To, co zažívají ve své mysli, se promítá ven do prostoru, přestože si ve své nevědomosti myslí, že se děje pravý opak.
Vše, co v tomto světě vnímáme prostřednictvím našich pěti smyslů, skutečně existuje. Nejedná se však o existenci materiální, ale mentální. Smyslová skušenost se odehrává v našem vědomí, fyzické smysly tuto zkušenost netvoří, ale omezují ji, usměrňují a promítají ven. Vjemy jako tvrdost, barva, tvar a tak dále nejsou přijímány z vnějšku mysli, ale přicházejí všechny z nitra našeho vědomí. To proto, že jsou přijímány z dominantní představy Světové Mysli v nás. Předměty, které vnímáme, nejsou odlišné od činnosti poznávání. Svět tedy existuje v našich myšlenkách o něm. Můžeme poznávat jen představu věci a nikoli věc samotnou. Vnímání předmětů je dosaženo vědomím, které pozoruje a vykládá reakce smyslových orgánů.
Podléháme sugestivnímu dojmu našich smyslů, když jsme přesvědčeni o tom, že to, čeho se dotýkáme, je skutečně pevnou hmotou. Ve skutečnosti se nejedná o nic jiného, než o mentální vjem...