od Návštěvník » stř 31. srp 2022 16:33:04
„NIRVANA“ v jiných slovnících:
- (ind.: mír, blaženost). V buddhismu: posvátné sebezapomnění ponořením ducha do nicoty; odstranění ze všeho marného; nirvána nebo nirvána: splynutí Buddhy s nejvyšší bytostí. Slovník cizích slov zahrnutých v ruském jazyce. Chudinov... Slovník cizích slov ruského jazyka
Nirvána- (sanskrt, páli - nibbana - sozbe soz (doslova) "tіrshіlіk etudі toқtatu", "оshu", "sonu") - үndі dіni philosophialyқ oyynyn negіzgі bіr categorialaryny Kundelikti azap kasiretke toly baқytsyz bolmystan arylyp, karma zaңynyn negіzіnde kaita… … Filosofický terminderdin sozdigі
- (Skt. nirvâna, Pali nibbâna, dosl. „zánik“), jeden z hlavních pojmů v buddhistickém náboženském mytologickém systému, označuje nejvyšší stav vědomí, na rozdíl od samsáry, kdy nedochází k žádným znovuzrozením a přechodům z jedné sféry. .. Encyklopedie mytologie
- (inosk.) Naprostý klid. St Moderní člověk, pokud není ve své duši buddhista a nestanoví si Nirvánu jako ideál existence, může o stabilní rovnováze... misce utrpení a radostí, bodu štěstí... Sergovi jen snít. Pečorin. Milovat a… … Michelsonův velký vysvětlující frazeologický slovník (původní pravopis)
Blaženost, neexistence Slovník ruských synonym. nirvána viz neexistence Slovník synonym ruského jazyka. Praktický průvodce. M.: Ruský jazyk. Z. E. Alexandrova. 2011... Slovník synonym
Nirvána- Nirvána ♦ Nirvána V buddhismu název absolutna nebo spásy; je to samotná relativita (samsára), sama pomíjivost (anicca), kdy mizí bariéry vztyčené nespokojeností, myslí a očekáváním čehokoli. Ego mizí (na ... ... Filosofický slovník Sponville
Nirvána- Nirvána. Smrt Buddhy. Neznámý indický umělec. NIRVANA (sanskrt – zánik), ústřední pojem buddhismu a džinismu, znamenající nejvyšší stav, cíl lidských aspirací. V buddhismu - psychologický stav úplnosti ... ... Ilustrovaný encyklopedický slovník
- (Skt. - zánik) - ústřední pojem buddhismu, znamenající nejvyšší stav, cíl lidských aspirací. Nirvána je zvláštní psychologický stav plnosti vnitřního bytí, absence tužeb, dokonalé uspokojení, absolutní ... ... Encyklopedie kulturních studií
- (vyblednutí sanskrtu), ústřední pojem buddhismu a džinismu, znamenající nejvyšší stav, cíl lidských aspirací. V buddhismu psychologický stav plnosti vnitřního bytí, absence tužeb, dokonalé uspokojení a ... ... Moderní encyklopedie
Sanskrt - zastavení) - stav odloučení, dosažený během života kvůli odmítnutí pozemských aspirací. Tento stav znemožňuje znovuzrození po smrti. Podle učení bráhmanů znamená nirvána společenství individuálního ducha s absolutnem (bráhmanem).
Nirvána
Skt. nirvána – zánik), v buddhistické kulturní tradici – stav vědomí nejvyšší úrovně rozvoje. Chelo-P.GS, když dosáhl stavu nirvány, stává se tím Buddhou - osvíceným. Stav nirvány nelze popsat z hlediska lidské kultury. Je opakem „samsáry“ – takového rozvoje vědomí, který zahrnuje pokračování utrpení a další inkarnace duše. Správná samsára vede k nirváně. Pozitivně nirvána znamená dosažení stavu absolutní svobody, míru a blaženosti. V nirváně se zlepšující samsára vytrácí, řetězec znovuzrození - inkarnací se zastaví, člověk se dotýká věčné existence. Nirvány lze dosáhnout během života, ale ve své dokonalé podobě je dosaženo po smrti. Buddhové, kteří dosáhli nirvány, se nemohou vrátit do stavu samsáry. Zároveň jsou známy myšlenky „živých inkarnací“ – buddhů, kteří ve zlomových okamžicích dějin přicházejí k lidem, aby působili jako duchovní vůdci. Takové inkarnace (bódhisattvové) přispívají k pokroku kultury, který obyčejní lidé nemohou poskytnout, protože nemají úplný obraz o tom, co se děje, neznají skutečný účel historických událostí. V různých kulturách existují představy o duchovní domovině neviditelné pro obyčejné lidi – zemi Šambala, kterou obývají duchovní bytosti úrovně nirvány. Ve slovanské kultuře je to země "Belovodie". V některých učeních (mahayana) existuje několik úrovní nirvány podle stupně dokonalosti. V mahájánové tradici tedy nejvyšší úroveň rozvoje mají bódhisattvové, kteří nejen dosahují nejvyšší úrovně osvícení a svobody, ale jsou také schopni „cestovat v dimenzích“. Mohou například přímo přejít z duchovní formy do fyzické (při zachování vědomí minulých inkarnací a astrálně-duchovního světa).
V Buddhově postoji k nirváně je vidět určité přizpůsobení se úrovni publika. Snažil se zajistit, aby nirvána nesloužila pouze jako kontrast k obvyklé praxi jeho posluchačů, ale také jim připadala jako atraktivní cíl. Je nepravděpodobné, že by se většina stoupenců Buddhy nechala inspirovat ideálem nicoty (takto interpretovalo nirvánu mnoho evropských myslitelů, kteří považují buddhismus za formu nihilismu), proto pro ně mluví o blaženosti. "pokročilejší" - o zastavení vědomí. Nirvána nemusí nutně znamenat fyzickou smrt. Smrt arhata, který již zažil nirvánu, se nazývá parinirvana (vyšší nirvána). Věří se, že ti, kteří ho dosáhli, úplně zmizí ze všech existencí, světů a časů, a proto bódhisattvové, kteří se starají o blaho ostatních bytostí, odkládají svůj konečný odchod, aby jim pomohli zmírnit jejich osud.
V mahájáně je nirvána ztotožňována se sunjatou (prázdnota), dharma-kája (neměnná Buddhova esence) a dharma-dhatu (konečná realita). Nirvána zde není výsledkem procesu (jinak by to byl další přechodný stav), ale nejvyšší věčnou pravdou, která je implicitně obsažena v empirické existenci (myšlenka identity nirvány a samsáry).
Nirvána(Skt. - zánik, zánik, zánik) - in dharmická náboženství: konečný cíl náboženské praxe, osvobození od utrpení; osvobození od tužeb a jiných omezení těla, stav kontemplace, stav dokonalého duchovního poznání. Stav nejvyšší blaženosti, konečný cíl lidských aspirací. Nekonečný mír, plnost nadosobního života, splývající s životem Vesmíru, chápaný skrze sebe s nepopiratelným zachováním jednotlivosti. Po dosažení nirvány si člověk začíná uvědomovat sám sebe ve všem, co existuje a ve všem, co existuje v něm samotném.
V bráhmanismus a hinduismus Nirvána je chápána jako splynutí s Brahmou.
V buddhismu nirvána :
nepoznatelný stav nehynoucího míru a spokojenosti;
přerušení řetězu znovuzrození (samsára), zastavení reinkarnací, absolutní, nedotknutelný mír;
nepodléhají žádným definicím;
mezi buddhistickými buddhistickými učenci a učenci buddhismu vždy byla a stále probíhá debata o tom, jak přesně by člověk měl realizovat nirvánu.
V zásadě je obvyklé rozlišovat 3 typy nirvány:
okamžitá nirvána – krátkodobý stav klidu a osvícení, známý každému člověku;
skutečná nirvána — stav Toho, kdo během života dosáhl nirvány v tomto těle;
nikdy nekončící nirvána – stav toho, kdo dosáhl nirvány po zničení fyzického těla.
Podle Buddhova učení navzdory utrpení, které prostupuje všemi úrovněmi samsárické existence, existuje stav, ve kterém již není utrpení, a tento stav je dosažitelný. Toto je stav nirvány. Prožívání stavu nirvány v buddhismu je často označováno pojmem amata, absolutní duchovní zásluha, taková jakost, která ničí kauzální vztah karmické existence.
Sútra-pitaka charakterizuje nirvánu jako „osvobozenou mysl (čitta), která již nemá připoutanosti“. Mysl již není ztotožňována s paradoxy bytí, stává se nehynoucí, nikdy nekončící, čímž se osvobozuje. Nirvána označuje konec nevědomosti (avidya), vrhající mysl do nekonečného řetězce znovuzrození, závislé existence (samsára). Ve vážném smyslu nirvána není žádné místo nebo stav, je to realizace nesporné pravdy.
Přední buddhistické školy interpretují tento důležitý koncept pro první světové náboženství různými způsoby. V théraváda(hinajána) nirvána – výstup z kruhu znovuzrození (samsára) a přechod k úplné neexistenci. Buddha Šákjamuni byl jen první z lidí, kteří našli nirvánu. Na základě théravádových vír je nirvána uvedení do stavu odpočinku dharmy, jejíž „vzrušení“ tvoří to, co je vnímáno jako živá bytost na úrovni běžného („neosvíceného“) vědomí. Toho je dosaženo, podle čtvrté „ušlechtilé pravdy“, následováním „ušlechtilé osmidílné cesty“.
Theraváda rozlišuje dva typy nirvány:
nirvána "se zbytkem" - v ní sídlí buddhistický světec (arhat) před konečným výstupem z kruhu znovuzrození ("zbytek" je jeho tělo, kterému se říká "poslední");
nirvána „beze stopy“, kdy se pro arhata „uklidní“ celý soubor dharmy a on na dlouhou dobu přestane existovat.
Théraváda postavila protiklad nirvány a samsáry do kategorie hlavních potíží při získávání osvobození. Tato opozice je považována za určující konečný cíl existence, který spočívá ve vyhýbání se utrpení samsáry a dosažení osvobození prostřednictvím nirvány. Na rozdíl od mahájánových škol však théraváda nepovažuje dualitu nirvány a samsáry za překonatelnou, tyto dva protipóly jsou vždy účinné pro každého, včetně Buddhy a arhatů.
Jako názorný příklad této duality se často uvádí příběh Buddhy před jeho přechodem do parinirvány, když byl ještě na Zemi: již dosáhl nirvány, ale byl také v samsáře, protože byl vnímán emocionálními orgány lidí kolem něj.
Koncept nirvány (stejně jako mnoho jiných a nejprve myšlenka Buddhy) byl radikálně přepracován v r. mahájána. V souladu s doktrínami mahájány byla nirvána nejprve považována za protějšek samsáry, tvořící s ní jedinou realitu. Později, od dob Nágárdžuny, se objevila učení, která prohlašovala nirvánu za totožnou se samsárou. Nirvána zde již není neexistence, ale naopak nejdokonalejší bytost, stav, ve kterém sídlí Buddha (Buddha). Buddha je ve své vlastní základní metodě bytí – „tělo Dharmy“ – věčný, všudypřítomný, všezahrnující a zdá se, že svými vlastnostmi prostupuje vším, co existuje. Z toho bylo vyvozeno, že každý člověk je zpočátku obdařen „přirozeností“ Buddhy, a jak má být, může zůstat v nirváně. Tato důležitá pozice mahájánové doktríny osvobození je formulována jako „samsára je nirvána“.
Náboženská praxe v mahájánských školách je zaměřena na pochopení a uvědomění si vlastní původní podstaty člověka, což také znamená dosažení nirvány. Pravda, ne všechny školy připouštěly možnost takového osvícení všemi bez výjimek ze strany lidí, jmenovitě se v tom zříkaly různé druhy hříšníků.
[b][size=150]„NIRVANA“ v jiných slovnících:[/size][/b]
- (ind.: mír, blaženost). V buddhismu: posvátné sebezapomnění ponořením ducha do nicoty; odstranění ze všeho marného; nirvána nebo nirvána: splynutí Buddhy s nejvyšší bytostí. Slovník cizích slov zahrnutých v ruském jazyce. Chudinov... Slovník cizích slov ruského jazyka
Nirvána- (sanskrt, páli - nibbana - sozbe soz (doslova) "tіrshіlіk etudі toқtatu", "оshu", "sonu") - үndі dіni philosophialyқ oyynyn negіzgі bіr categorialaryny Kundelikti azap kasiretke toly baқytsyz bolmystan arylyp, karma zaңynyn negіzіnde kaita… … Filosofický terminderdin sozdigі
- (Skt. nirvâna, Pali nibbâna, dosl. „zánik“), jeden z hlavních pojmů v buddhistickém náboženském mytologickém systému, označuje nejvyšší stav vědomí, na rozdíl od samsáry, kdy nedochází k žádným znovuzrozením a přechodům z jedné sféry. .. Encyklopedie mytologie
- (inosk.) Naprostý klid. St Moderní člověk, pokud není ve své duši buddhista a nestanoví si Nirvánu jako ideál existence, může o stabilní rovnováze... misce utrpení a radostí, bodu štěstí... Sergovi jen snít. Pečorin. Milovat a… … Michelsonův velký vysvětlující frazeologický slovník (původní pravopis)
Blaženost, neexistence Slovník ruských synonym. nirvána viz neexistence Slovník synonym ruského jazyka. Praktický průvodce. M.: Ruský jazyk. Z. E. Alexandrova. 2011... Slovník synonym
Nirvána- Nirvána ♦ Nirvána V buddhismu název absolutna nebo spásy; je to samotná relativita (samsára), sama pomíjivost (anicca), kdy mizí bariéry vztyčené nespokojeností, myslí a očekáváním čehokoli. Ego mizí (na ... ... Filosofický slovník Sponville
Nirvána- Nirvána. Smrt Buddhy. Neznámý indický umělec. NIRVANA (sanskrt – zánik), ústřední pojem buddhismu a džinismu, znamenající nejvyšší stav, cíl lidských aspirací. V buddhismu - psychologický stav úplnosti ... ... Ilustrovaný encyklopedický slovník
- (Skt. - zánik) - ústřední pojem buddhismu, znamenající nejvyšší stav, cíl lidských aspirací. Nirvána je zvláštní psychologický stav plnosti vnitřního bytí, absence tužeb, dokonalé uspokojení, absolutní ... ... Encyklopedie kulturních studií
- (vyblednutí sanskrtu), ústřední pojem buddhismu a džinismu, znamenající nejvyšší stav, cíl lidských aspirací. V buddhismu psychologický stav plnosti vnitřního bytí, absence tužeb, dokonalé uspokojení a ... ... Moderní encyklopedie
Sanskrt - zastavení) - stav odloučení, dosažený během života kvůli odmítnutí pozemských aspirací. Tento stav znemožňuje znovuzrození po smrti. Podle učení bráhmanů znamená nirvána společenství individuálního ducha s absolutnem (bráhmanem).
Nirvána
Skt. nirvána – zánik), v buddhistické kulturní tradici – stav vědomí nejvyšší úrovně rozvoje. Chelo-P.GS, když dosáhl stavu nirvány, stává se tím Buddhou - osvíceným. Stav nirvány nelze popsat z hlediska lidské kultury. Je opakem „samsáry“ – takového rozvoje vědomí, který zahrnuje pokračování utrpení a další inkarnace duše. Správná samsára vede k nirváně. Pozitivně nirvána znamená dosažení stavu absolutní svobody, míru a blaženosti. V nirváně se zlepšující samsára vytrácí, řetězec znovuzrození - inkarnací se zastaví, člověk se dotýká věčné existence. Nirvány lze dosáhnout během života, ale ve své dokonalé podobě je dosaženo po smrti. Buddhové, kteří dosáhli nirvány, se nemohou vrátit do stavu samsáry. Zároveň jsou známy myšlenky „živých inkarnací“ – buddhů, kteří ve zlomových okamžicích dějin přicházejí k lidem, aby působili jako duchovní vůdci. Takové inkarnace (bódhisattvové) přispívají k pokroku kultury, který obyčejní lidé nemohou poskytnout, protože nemají úplný obraz o tom, co se děje, neznají skutečný účel historických událostí. V různých kulturách existují představy o duchovní domovině neviditelné pro obyčejné lidi – zemi Šambala, kterou obývají duchovní bytosti úrovně nirvány. Ve slovanské kultuře je to země "Belovodie". V některých učeních (mahayana) existuje několik úrovní nirvány podle stupně dokonalosti. V mahájánové tradici tedy nejvyšší úroveň rozvoje mají bódhisattvové, kteří nejen dosahují nejvyšší úrovně osvícení a svobody, ale jsou také schopni „cestovat v dimenzích“. Mohou například přímo přejít z duchovní formy do fyzické (při zachování vědomí minulých inkarnací a astrálně-duchovního světa).
V Buddhově postoji k nirváně je vidět určité přizpůsobení se úrovni publika. Snažil se zajistit, aby nirvána nesloužila pouze jako kontrast k obvyklé praxi jeho posluchačů, ale také jim připadala jako atraktivní cíl. Je nepravděpodobné, že by se většina stoupenců Buddhy nechala inspirovat ideálem nicoty (takto interpretovalo nirvánu mnoho evropských myslitelů, kteří považují buddhismus za formu nihilismu), proto pro ně mluví o blaženosti. "pokročilejší" - o zastavení vědomí. Nirvána nemusí nutně znamenat fyzickou smrt. Smrt arhata, který již zažil nirvánu, se nazývá parinirvana (vyšší nirvána). Věří se, že ti, kteří ho dosáhli, úplně zmizí ze všech existencí, světů a časů, a proto bódhisattvové, kteří se starají o blaho ostatních bytostí, odkládají svůj konečný odchod, aby jim pomohli zmírnit jejich osud.
V mahájáně je nirvána ztotožňována se sunjatou (prázdnota), dharma-kája (neměnná Buddhova esence) a dharma-dhatu (konečná realita). Nirvána zde není výsledkem procesu (jinak by to byl další přechodný stav), ale nejvyšší věčnou pravdou, která je implicitně obsažena v empirické existenci (myšlenka identity nirvány a samsáry).
Nirvána(Skt. - zánik, zánik, zánik) - in dharmická náboženství: konečný cíl náboženské praxe, osvobození od utrpení; osvobození od tužeb a jiných omezení těla, stav kontemplace, stav dokonalého duchovního poznání. Stav nejvyšší blaženosti, konečný cíl lidských aspirací. Nekonečný mír, plnost nadosobního života, splývající s životem Vesmíru, chápaný skrze sebe s nepopiratelným zachováním jednotlivosti. Po dosažení nirvány si člověk začíná uvědomovat sám sebe ve všem, co existuje a ve všem, co existuje v něm samotném.
V bráhmanismus a hinduismus Nirvána je chápána jako splynutí s Brahmou.
V buddhismu nirvána :
nepoznatelný stav nehynoucího míru a spokojenosti;
přerušení řetězu znovuzrození (samsára), zastavení reinkarnací, absolutní, nedotknutelný mír;
nepodléhají žádným definicím;
mezi buddhistickými buddhistickými učenci a učenci buddhismu vždy byla a stále probíhá debata o tom, jak přesně by člověk měl realizovat nirvánu.
V zásadě je obvyklé rozlišovat 3 typy nirvány:
okamžitá nirvána – krátkodobý stav klidu a osvícení, známý každému člověku;
skutečná nirvána — stav Toho, kdo během života dosáhl nirvány v tomto těle;
nikdy nekončící nirvána – stav toho, kdo dosáhl nirvány po zničení fyzického těla.
Podle Buddhova učení navzdory utrpení, které prostupuje všemi úrovněmi samsárické existence, existuje stav, ve kterém již není utrpení, a tento stav je dosažitelný. Toto je stav nirvány. Prožívání stavu nirvány v buddhismu je často označováno pojmem amata, absolutní duchovní zásluha, taková jakost, která ničí kauzální vztah karmické existence.
Sútra-pitaka charakterizuje nirvánu jako „osvobozenou mysl (čitta), která již nemá připoutanosti“. Mysl již není ztotožňována s paradoxy bytí, stává se nehynoucí, nikdy nekončící, čímž se osvobozuje. Nirvána označuje konec nevědomosti (avidya), vrhající mysl do nekonečného řetězce znovuzrození, závislé existence (samsára). Ve vážném smyslu nirvána není žádné místo nebo stav, je to realizace nesporné pravdy.
Přední buddhistické školy interpretují tento důležitý koncept pro první světové náboženství různými způsoby. V théraváda(hinajána) nirvána – výstup z kruhu znovuzrození (samsára) a přechod k úplné neexistenci. Buddha Šákjamuni byl jen první z lidí, kteří našli nirvánu. Na základě théravádových vír je nirvána uvedení do stavu odpočinku dharmy, jejíž „vzrušení“ tvoří to, co je vnímáno jako živá bytost na úrovni běžného („neosvíceného“) vědomí. Toho je dosaženo, podle čtvrté „ušlechtilé pravdy“, následováním „ušlechtilé osmidílné cesty“.
Theraváda rozlišuje dva typy nirvány:
nirvána "se zbytkem" - v ní sídlí buddhistický světec (arhat) před konečným výstupem z kruhu znovuzrození ("zbytek" je jeho tělo, kterému se říká "poslední");
nirvána „beze stopy“, kdy se pro arhata „uklidní“ celý soubor dharmy a on na dlouhou dobu přestane existovat.
Théraváda postavila protiklad nirvány a samsáry do kategorie hlavních potíží při získávání osvobození. Tato opozice je považována za určující konečný cíl existence, který spočívá ve vyhýbání se utrpení samsáry a dosažení osvobození prostřednictvím nirvány. Na rozdíl od mahájánových škol však théraváda nepovažuje dualitu nirvány a samsáry za překonatelnou, tyto dva protipóly jsou vždy účinné pro každého, včetně Buddhy a arhatů.
Jako názorný příklad této duality se často uvádí příběh Buddhy před jeho přechodem do parinirvány, když byl ještě na Zemi: již dosáhl nirvány, ale byl také v samsáře, protože byl vnímán emocionálními orgány lidí kolem něj.
Koncept nirvány (stejně jako mnoho jiných a nejprve myšlenka Buddhy) byl radikálně přepracován v r. mahájána. V souladu s doktrínami mahájány byla nirvána nejprve považována za protějšek samsáry, tvořící s ní jedinou realitu. Později, od dob Nágárdžuny, se objevila učení, která prohlašovala nirvánu za totožnou se samsárou. Nirvána zde již není neexistence, ale naopak nejdokonalejší bytost, stav, ve kterém sídlí Buddha (Buddha). Buddha je ve své vlastní základní metodě bytí – „tělo Dharmy“ – věčný, všudypřítomný, všezahrnující a zdá se, že svými vlastnostmi prostupuje vším, co existuje. Z toho bylo vyvozeno, že každý člověk je zpočátku obdařen „přirozeností“ Buddhy, a jak má být, může zůstat v nirváně. Tato důležitá pozice mahájánové doktríny osvobození je formulována jako „samsára je nirvána“.
Náboženská praxe v mahájánských školách je zaměřena na pochopení a uvědomění si vlastní původní podstaty člověka, což také znamená dosažení nirvány. Pravda, ne všechny školy připouštěly možnost takového osvícení všemi bez výjimek ze strany lidí, jmenovitě se v tom zříkaly různé druhy hříšníků.