od Návštěvník » úte 19. lis 2024 18:23:52
Štěstí není v hledání
Jakmile si to uvědomíme opravdu jasně, nejen mlhavě, ale opravdu jasně, že je naprosto nemožné, aby nás objektivní zkušenost přivedla ke štěstí, náš projekt hledání štěstí ve světě ztrácí svou sílu a prostě vyprchá. Pamatujte na T. S. Eliota a Čtyři kvartety. Řekl jsem si: „Buď klidný, protože naděje by vždy byla nadějí na špatné věci, láska by vždy byla láskou ke špatné věci, cokoliv, v co doufáš, je vždy nadějí na špatnou věc.“ Jen to je třeba jasně vidět, abyste nemohli uniknout pravdě. Naděje je vždy nadějí na špatnou věc, jen mít odvahu čelit tomuto faktu a nechat toto pochopení pracovat ve vás.
Naděje není opravdu naše vědomí, je to v podvědomí, ale je to velmi hluboké. Máte pravdu, i ti z nás, kteří se těmito záležitostmi zabývají dlouho a rozumí tomu, potřebujeme jít velmi hluboko do sebe a položit si otázku: „Jen přijímám pochopení, že nic objektivního mi nemůže přinést štěstí, nebo toto dobrodružství hledání štěstí ve světě bylo opravdu rozbito tímto pochopením, nebo stále je ve mně tento hluboký impuls jít směrem k někomu nebo něčemu?“ Musíme být upřímní sami k sobě v tomto ohledu, protože máte pravdu, když povrch naší mysli přestane hledat štěstí ve světě, je tu hlubší vrstva, tento podprahový impuls jít směrem k něčemu.Tento dynamismus může být zbytkem našich starých vzorců chování a myšlení, které nás vedly k hledání štěstí nebo naplnění mimo nás samotné.
Je to jako neustálá vnitřní síla nebo touha, která nás žene k hledání nebo dosahování něčeho, ať už je to vztah, úspěch, nebo jiná forma naplnění. Tento zbytkový dynamismus může být odhalen a pochopen prostřednictvím hluboké meditace a sebepoznání, kdy si uvědomujeme a zpracováváme tyto hluboké impulzy.
Je to velmi hluboké a máte pravdu, není to jen v našich myšlenkách, je to na energetické úrovni a právě to jsou ty hlubší vrstvy, tento hlubší podprahový zbytkový impuls hledání, který je odhalen v našich meditacích, v dlouhých tichých obdobích našich meditací. Proto je ticho opravdu důležité. Když tyto vrstvy vyplouvají na povrch, musí vyplout na povrch. Potřebujeme být velmi upřímní sami k sobě a dovolit tomuto pochopení proniknout nejen do našich myšlenek, ale opravdu hluboko do těla, hluboko do našich pocitů, do těchto hlubokých impulsů, které máme, jít směrem k někomu nebo něčemu.
Cílem je tedy skutečně se zastavit v uvědomění přítomnosti a nerozbíhat se za něčím dalším. To znamená, že bychom měli nejen rozumově pochopit, že štěstí není ve vnějších objektech, ale také hluboce procítit a prožít tuto skutečnost, aby přestala existovat ta vnitřní tendence stále něco hledat.
[youtube]pgJIqKhhNtU[/youtube]
[size=150][b]Štěstí není v hledání[/b][/size]
Jakmile si to uvědomíme opravdu jasně, nejen mlhavě, ale opravdu jasně, že je naprosto nemožné, aby nás objektivní zkušenost přivedla ke štěstí, náš projekt hledání štěstí ve světě ztrácí svou sílu a prostě vyprchá. Pamatujte na T. S. Eliota a Čtyři kvartety. Řekl jsem si: „Buď klidný, protože naděje by vždy byla nadějí na špatné věci, láska by vždy byla láskou ke špatné věci, cokoliv, v co doufáš, je vždy nadějí na špatnou věc.“ Jen to je třeba jasně vidět, abyste nemohli uniknout pravdě. Naděje je vždy nadějí na špatnou věc, jen mít odvahu čelit tomuto faktu a nechat toto pochopení pracovat ve vás.
Naděje není opravdu naše vědomí, je to v podvědomí, ale je to velmi hluboké. Máte pravdu, i ti z nás, kteří se těmito záležitostmi zabývají dlouho a rozumí tomu, potřebujeme jít velmi hluboko do sebe a položit si otázku: „Jen přijímám pochopení, že nic objektivního mi nemůže přinést štěstí, nebo toto dobrodružství hledání štěstí ve světě bylo opravdu rozbito tímto pochopením, nebo stále je ve mně tento hluboký impuls jít směrem k někomu nebo něčemu?“ Musíme být upřímní sami k sobě v tomto ohledu, protože máte pravdu, když povrch naší mysli přestane hledat štěstí ve světě, je tu hlubší vrstva, tento podprahový impuls jít směrem k něčemu.Tento dynamismus může být zbytkem našich starých vzorců chování a myšlení, které nás vedly k hledání štěstí nebo naplnění mimo nás samotné.
Je to jako neustálá vnitřní síla nebo touha, která nás žene k hledání nebo dosahování něčeho, ať už je to vztah, úspěch, nebo jiná forma naplnění. Tento zbytkový dynamismus může být odhalen a pochopen prostřednictvím hluboké meditace a sebepoznání, kdy si uvědomujeme a zpracováváme tyto hluboké impulzy.
Je to velmi hluboké a máte pravdu, není to jen v našich myšlenkách, je to na energetické úrovni a právě to jsou ty hlubší vrstvy, tento hlubší podprahový zbytkový impuls hledání, který je odhalen v našich meditacích, v dlouhých tichých obdobích našich meditací. Proto je ticho opravdu důležité. Když tyto vrstvy vyplouvají na povrch, musí vyplout na povrch. Potřebujeme být velmi upřímní sami k sobě a dovolit tomuto pochopení proniknout nejen do našich myšlenek, ale opravdu hluboko do těla, hluboko do našich pocitů, do těchto hlubokých impulsů, které máme, jít směrem k někomu nebo něčemu.
Cílem je tedy skutečně se zastavit v uvědomění přítomnosti a nerozbíhat se za něčím dalším. To znamená, že bychom měli nejen rozumově pochopit, že štěstí není ve vnějších objektech, ale také hluboce procítit a prožít tuto skutečnost, aby přestala existovat ta vnitřní tendence stále něco hledat.