Poradna zdarma

[youtube]fa7_vGnt590[/youtube]

[size=150][b]Rozhovor o vnímání srdce a stavu spánku[/b][/size]

Otázka: Jak víte, že máte srdce? Jak víte, že srdce bije?

Papaji: Cítím jeho tep. Slyším, jak bije.

Otázka: Když vnímáte tlukot srdce, kdo je tím, kdo ho cítí?

Papaji: Já. Jsem to já.

Otázka: Pokud jste tím, kdo cítí tlukot srdce, kdo je pak tím, kdo to celé pozoruje? Pozorovatel tepu srdce nemůže být tím tepem samotným. Když spíte, pozorujete tlukot srdce?

Papaji: Ne, nepozoruji.

Otázka: A přesto srdce bije, i když spíte. Kdo ho tedy v tu chvíli pozoruje?

Papaji: Nikdo. Když spím, nikdo ho nepozoruje.

Otázka: A přesto jste spali. Řekli jste ráno: „Spal jsem.“ Co jste tedy vnímali během spánku? Byli jste si vědomi nepřítomnosti všeho, včetně tlukotu srdce?

Papaji: Ano, byl jsem si vědom, že tam nic nebylo. Ani tlukot srdce, ani svět, ani žádní lidé.

Otázka: Kdo byl tím vědomím, které zaznamenalo tuto nepřítomnost? Když se probudíte, říkáte: „Spal jsem dobře.“ Jak to víte? Co si pamatujete?

Papaji: Pamatuji si pocit hlubokého klidu, prázdnoty. Byla to absence všeho.

Otázka: Přesně tak. Tento stav, kdy nebylo nic - žádné věci, žádné myšlenky, žádné osoby - a přesto tam bylo vědomí, to je důležité si uvědomit. V tom klidu nebyl žádný rozruch, žádné utrpení. Ale nyní, když jste vzhůru, vás trápí věci, lidé nebo myšlenky. Proč?

Papaji: Protože tyto věci mě rozčilují nebo zraňují.

Otázka: A právě tyto věci, lidé a myšlenky nebyly přítomny ve spánku. Přesto jste byli vědomí, i když si to neuvědomujete. Vědomí samo o sobě není narušováno věcmi ani myšlenkami. Tento klid, který jste zažili ve spánku, je stále tady, i nyní, když jste vzhůru.

Papaji: Zkuste na jednu vteřinu zůstat zcela v klidu, bez myšlenek a pozorujte. Vracíte se zpět do toho stavu vědomí, který jste měli během hlubokého spánku. Tento klid je tu stále, je vaším základem. Když se na něj napojíte, nikdy nebudete rozrušeni.

[youtube]keGB_vkIngk[/youtube]

[youtube]EjjNR7drh_c[/youtube]

Začněte si uvědomovat, že v hlubokém spánku není žádné „já“. Co se stalo s „já“, když jste byli v hlubokém spánku? Tehdy není nikoho, kdo by mohl prohlásit: „já spím“. Kam se ztratilo? Ale když se probudíte, říkáte: „spal jsem“. Odkud najednou přišlo toto „já“?

Když se ráno pozorujete při probuzení, zjistíte, že „já“ vychází z vaší hrudi a směřuje do vašeho mozku. Tehdy se ztotožňujete s tělem a myslí. Pak vstoupí do existence svět. Vy pak říkáte: „vidím svět, já jsem tělo a mysl“. Když jdete večer spát, tak než usnete, můžete zjistit, že „já“ slábne a slábne. Ztrácí svou sílu, protože se vrací k Srdci, ze kterého vyšlo. Pak spíte.

Co by se však stalo, kdybyste u toho neusnuli? Co by se pak stalo? Byli byste čirým Vědomím. Byli byste jako školní tabule, na které vznikají a vystupují obrázky. Tabule se nikdy nemění, obrázky se mění. Pokud dovolíte, aby já myšlenka klesla do hrudi, do duchovního centra, pak se probudíte do Skutečnosti. Pak budete osvobození. To je pravé probuzení.

Robert Adams
http://www.rudolfskarnitzl.cz/Texty/neni_utrpeni.htm

Naše osobní ego je přítomno i ve stavu snu, proto je v tomto stavu přítomna také radost a zármutek. Jeho nepřítomnost v hlubokém spánku přináší konejšivý klid a odstraňuje z mysli úzkost. Uvolnění od napětí, které nastává následkem nepřítomnosti ega, dovoluje životní Síle, aby prostoupila každou buňku a tím odstranila vyčerpanost z fyzického těla. Hluboký spánek je cennou protiváhou k aktivitě ega, které se takto ocitá bez objektu pro své vědomí, nebo těla pro svou činnost, a navrací se ke svému zdroji. Pak vládne pravé „Já“. V okamžicích které následují po probuzení z bezesného a nerušeného spánku, se cítíme svěže, odpočatě a klidně. Tyto okamžiky však dlouho netrvají, protože se rychle ponoříme do událostí a starostí nového dne. Existuje hluboká úroveň meditace, ve které zažíváme stejnou zkušenost jako v bezesném spánku, ale podržujeme si své vědomí. Tato úroveň může být popsána jako stav zevšeobecněného bytí, protože zde není přítomno ego se svými myšlenkami, emocemi a touhami.

Kdybychom neupadali do nevědomí, které představuje hluboký spánek, přemíra vzpomínek by ochromila všechny možnosti aktivního života a byla by oslabena naše pozornost. Pokud by mechanismus myšlení nebyl pravidelně uváděn do odpočinku, byli bychom zavaleni nesčetnými nežádoucími myšlenkami a i to nejjednodušší soustředění by bylo obtížné. Vstupem do hlubokého spánku se vracíme do bezesného světa, který absorbuje a dočasně přerušuje naši existenci. Během hlubokého spánku je poznávací schopnost včetně vědomí zahalena nevědomostí. V hlubokém spánku vědomí pokračuje, jinak bychom si nemohli uvědomit, že jsme hluboce a klidně spali. U běžného člověka ve spánku není návrat k Nadjá úplný, proto se probouzí druhý den do duchovní nevědomosti. Pouze mudrc vnáší do spánku vědomí, které má v bdělosti i když ho může ztlumit na pouhou jiskřičku.
Paul Bruton
https://www.paulbrunton.cz/show-free.htm?fid=107

No tak bud na to hrdá že jsi blbá,

prostě kromě toho že jsi osvícená jsi i blbá,

což je jasný důkaz toho, že když pánbůh dá tak štěstí sedne i na vola, tedy v tvém případě na krávu,

navíc, nikde není řečeno že osvícený musí být nějakej intoš, úplně klidně může bejt blbej jak poleno...


Já se taky skromně vytahuji tím že mám hezký ego, což samozřejmě podobně jako tvoje blbost není nějaká má či tvá zásluha ale prostě osud...

[quote="Vostálník"] a ty jsi v tom svém docela dobrá...[/quote]
:D

Ano, děkuji, Ty taky.

[quote="Jana"]Vidíš to, vidíš to, jelikož je mi ego i s jeho osvícením zcela volné, tak nemám ani potřebu Tě urážet a nadávat Ti do pózérů a blbů.[/quote]

To mně je zase zcela volné že ti nadávám do pozérů a blbů,

navíc je to asi taková nadávka jako kdybych vo kameni říkal že je tvrdej,

protože to je popis kamene stejně jako že ty jsi pozérka a blbka je zase popis tvé osoby...


Nebud z toho nějak vedle, každej je prostě nějakej (tzv. dary ducha) a ty jsi v tom svém docela dobrá...

Vidíš to, vidíš to, jelikož je mi ego i s jeho osvícením zcela volné, tak nemám ani potřebu Tě urážet a nadávat Ti do pózérů a blbů.

[quote] Vždyť víš přeci, že nic nevím[/quote]

Vím že jsi jenom pozérka a blbka,

která nechápe že bez ega není žádnýho osvícení...

To, že víme, že nic nevíme, už přeci víme, ne? A dotaženo do dokonalosti ani nevíme, že to víme.

Podobně jako v nejsladším hlubokém spánku beze snů.

[quote="medvídek Pú"][quote] Spánek čirého světla nastává tehdy, jestliže jsme překonali nevědomost a dokážeme spočívat v bdělém uvědomění rigpy. V takovém případě tělo spí, ale vědomí se neztrácí v temnotě ani ve snech.
[/quote]


Tak už konečně Jano víš, jak vypadá bdělý spánek, škoda že jen nic nevíš o tom světle,

i když,

jak tě znám zanedlouho nás o tom začneš poučovat....

:crazy:[/quote]

Dity brebto, jak to víš? Vždyť víš přeci, že nic nevím. Tohle bys už mohl vědět.

[quote] Spánek čirého světla nastává tehdy, jestliže jsme překonali nevědomost a dokážeme spočívat v bdělém uvědomění rigpy. V takovém případě tělo spí, ale vědomí se neztrácí v temnotě ani ve snech.
[/quote]


Tak už konečně Jano víš, jak vypadá bdělý spánek, škoda že jen nic nevíš o tom světle,

i když,

jak tě znám zanedlouho nás o tom začneš poučovat....

:crazy:

Za nás medvědy rozhodně doporučuji zimní spánek,

chce to mít ovšem zateplený brloh a dostatečnou zásobu medu to kdyby vás honila mlsná...

[quote]Železo, které je obsažené v medu, zlepšuje krvetvorbu. Mezi méně známé účinky medu patří také snižování krevního tlaku, regulace cholesterolu v krvi a hojení menších popálenin. Díky svým regeneračním a zklidňujícím účinkům se používá také v kosmetickém průmyslu.[/quote]

[youtube]SThObFqMTJY[/youtube]

[youtube]026EGRtHTcA[/youtube]

[youtube]rUiO1f0Hg2Y[/youtube]

Tibetská škola buddhismu nazvaná dzogčhen rozvinula systém duchovní praxe jógy snu, která je jednou z cest vedoucí k osvobození. Vychází z předpokladu, že substance veškeré existence, všech jevů, procesů a jednotlivců je neoddělitelnost prázdnoty a jasnosti – totalita, v tibetština nazývaná künži, kterou si jedinec může uvědomit v podobě tzv. rigpy –uvědomění pravdy. Dokud si jedinec neuvědomí pravou povahu skutečnosti a mylně se domnívá, že věci nebo on sám je nezávislá existence oddělená od podstaty bytí, zmítá se – rozlišujíc subjekt a objekt – v nevědomosti duální mysli, které s sebou přináší lpění a odpor, a tedy utrpení. Tento stav se nazývá sansára.

[img]https://viziebosorky.files.wordpress.com/2013/10/the_witness_by_corpuscallosum-d3bc3qi.jpg?w=544&h=598[/img]

Veškerá zkušenost, tedy i spánek a sny, je iluzorní a vychází z nevědomosti, neboť neobsahuje inherentní, nezávislou podstatu v sobě samé.„Podstatou všech bytostí je tedy prázdnota, což znamená, že věcí nemají svou samostatnou, skutečnou existenci. A pokud je za skutečné považujeme, je to jenom konceptuální uchopení – dočasné a pomíjivé. Jakmile se podmínky, které určitou existenci podpořily, změní, vytvoří se nové podmínky a změní se i tato existence. Jestliže zapálíme strom, vznikne oheň, popel a nakonec po něm nezbude ani stopa. Kam se strom poděl? Podmíněny, konceptuálně vytvořeny, proměnlivý a pomíjivý je i náš subjektivní pocit o existenci našeho já.“

Z hlediska tibetského buddhismu se rozlišují tři druhy spánku: nevědomy spánek, sansáricky spánek a spánek čirého světla. Nevědomý, neboli hluboký spánek připomíná hlubokou temnotu a zažíváme jej jako vyprázdněnost bez sebeuvědomění nebo vědomí – zkrátka zmizíme. Sansáricky spánek je také nazýván velký klam a je to spánek, při němž se zdají sny. Wangyal přirovnává tento spánek k velkému městu, kde se dějí nejrůznější věci: „Lidé se tam objímají, hádají, povídají si a vzájemně se opouštějí. Jsou tam lidé hladoví i zámožní, obchodníci i zloději, jsou tam krásná místa, chudinské čtvrti i místa, která vzbuzují hrůzu. V každém městě lze najít projevy všech šesti říší, a sansárický spánek je městem snů, neomezenou říší mentální aktivity, která se rodí z karmických stop našich minulých činů. Na rozdíl od nevědomého spánku, při němž hrubá pohyblivá mysl zaniká, vyžaduje sansárický spánek účast hrubé mysli a negativních emocí. Zatímco příčinou nevědomého spánku je tělo, prvotní příčinou snu je emocionální aktivita.“ Spánek čirého světla nastává tehdy, jestliže jsme překonali nevědomost a dokážeme spočívat v bdělém uvědomění rigpy. V takovém případě tělo spí, ale vědomí se neztrácí v temnotě ani ve snech.

https://viziebosorky.wordpress.com/2013/10/23/tibetska-koncepce-sneni/

Co je spánek a recept na spaní
https://www.em.muni.cz/vite/3814-co-se-deje-kdyz-spite

hluboký spánek je člověk bez vnitřní pozornosti JÁ, mysl usne a vrátí se do srdce .. pokud nemáme dostatečnou sílu vnitřní pozornosti JÁ, nevíme o sobě nic.. v tomto případě říkáme že máme hluboký spánek.. když se ale vzbudíme, řekneme jak sme tvrdě spali ale přitom si nic nepamatujeme.. pořád je za hlubokým spánkem vnitřní pozornost božského JÁ (každý at si to pojmenuje podle sebe..) snění bdění a hluboký spánek jsou stavy ega a a mysli... všechny tyto stavy mizí postupně mizením ega mysli.. pak se nám může stát že vidíme (JÁ) sebe (svou mysl ego) jak spíme a sníme a ještě dokážeme v tom snícím stavu rozpustit sen nebo ovlivnit jeho děj..
jakmile síla vnitřní pozornosti dosáhne siného stavu mizí nám pojmy a přechody mezi bytím být vzůru a stavem spánkem.nejsme schopni pojmenovat a najít ten moment kdy sme usnuli a kdy ty stavy přešli jeden v druhý.. pak ani ráno nevíme jestli sme vůbce spali protože sme měli dojem že jsme pořád celou noc vzhůru a přitom sme odpočinutí a ještě se nám zdál nějaký sen, ve všem tom sme ale byli silně přítomni vnitřní pozorností JÁ.

pokud tělo a mysl usínají je zde stále prožívající (ego mysl) a prožívané (spánek snění bdění), pokud ale síla vnitřního JÁ v nitřní pozornosti nabývá na síle mizí tyto stavy snění a bdění a mizí i ten kdo tyto stavy prožívá.. je to jednoduše proto, že prožívající a prožívané jsou stavy ega mysli..

pokud máme natolik silnou vnitřní pozornost JÁ, můžeme vidět sebe (ego mysl tělo) jak se ráno probouzí.. také lze docílit stavu kdy JÁ je přítomno ve vnitřní pozornosti a vnímá tělo mysl před probuzením a jakoby by člověk vidí "bez očí" vše kolem sebe.. chci jen upozornit že orgány očí jsou okna přes které se díváme. dívá se přes ně božské JÁ vnitřní pozornost.. proto vnímáme před probuzením vše okolo ikdyž tělo spí..

cvičit vnitřní sílu poroznosti lze různými meditacemi ale dá se na sobě pozorovat když meditujeme v bdělém stavu tak mysl má tendeci se vracet do srdce a člověk začátečník u meditace usíná.. je to proto že mysl je takto naučená.. takže před spaním se dá trénovat meditace a mysl nechat usnout ale být stále přítom v přítomném okamžiku vnitřní pozornosti.. pak se nám stane že JÁ vnímá tělo a mysl jak usne..