Soucit

Odeslat odpověď


Odpoveď na tuto otázku je nutná pro rozlišení automatizovaných pokusů o registraci.
Smajlíci
:) :( ;) :P 8) :D :'-( :knock: :green: :sos: :confused: :yes: :phew: :crazy: :what: :yeah: :hm:
Zobrazit další smajlíky
BBCode je zapnutý
[img] je zapnutý
[flash] je zapnutý
[url] je zapnuté
Smajlíci jsou zapnutí
Přehled tématu
   

Pokud si přejete přidat jednu nebo více příloh, vyplňte následující údaje.

Rozšířit náhled Přehled tématu: Soucit

Re: Soucit

Příspěvek od miroslav » pát 18. říj 2024 17:27:08

Jana píše:
I tohle povídání spadá do fáze snu. Ve skutečnosti nejsem tím, co by mělo jakoukoliv minulost, ani tím, co by mohlo cokoliv očekávat v budoucnosti.

Přítomnost je dokonalá, nemá chybu. Ale samo sebou si o tom můžeš myslet, co chceš.



To nemůžu, ve skutečnosti totiž nejsem tím, co by si mohlo něco myslet podobně jako ty. To nevíš, že já jsem ty a naopak?

Re: Soucit

Příspěvek od miroslav » pát 18. říj 2024 17:23:49

Jana píše:
I tohle povídání spadá do fáze snu. Ve skutečnosti nejsem tím, co by mělo jakoukoliv minulost, ani tím, co by mohlo cokoliv očekávat v budoucnosti.



,,Starý”, povídá za několik dní máma k svému muži, ,,tomu našemu chlapci chytila v hlavě fantas, blábolí a neví co; musela jsem se starého pastýře zeptat, co mu udělat. Již vím”

Máma vzala vědro vody, vylezla na stáj a v okamžení je na zamyšleného latiňáka vyklopila. Ten vyskočil, chytil se za hlavu a křičel, co hrdlo stačilo: ,Mámo, táto, pomozte, má hlava!”

Táta přišel a jakoby o ničem nevěděl, divil se: ,,Kýho šlaka se ti stalo?”

,,Seděl jsem a přeříkával latinsky: tu najednou, jakoby se nebe roztrhlo a mne zabít chtělo”, bědoval Honza.

,,Já jsem myslil, žes česky mluvit zapomněl. A vida,jde ti dobře od huby!” usmál se tatík.

,,Ba, vždyť jsem v leknutí na latinu zapomněl!”

Re: Soucit

Příspěvek od Jana » pát 18. říj 2024 16:16:06

miroslav píše:
Jana píše:
Miroslave, věřím, že se to z pohledu skrz osobní mysl Miroslava takhle může jevit. Dokonce sám velký Luck mi před 18 lety prorokoval veliký pád do temné noci duše, který se nemá šanci konat, protože má duše je splynulá s Božím vědomím.

Temná noc duše je velká Milost pomáhající skutečně se odtrhnout od ulpělosti na blaženosti, výšin a domnělého splynutí s Božím vědomím jak ty tomu svému stavu říkáš. To ti zatím nehrozí. To potkává až ty pokročilejší.


I tohle povídání spadá do fáze snu. Ve skutečnosti nejsem tím, co by mělo jakoukoliv minulost, ani tím, co by mohlo cokoliv očekávat v budoucnosti.

Přítomnost je dokonalá, nemá chybu. Ale samo sebou si o tom můžeš myslet, co chceš.

Pravá blaženost (ánanda) není osobním stavem a ani zkušeností. Je přirozeným projevem čistého vědomí. Není to podmiňované pocity ani myšlenkami. V přirozeném stavu Bytí je jasné, že blaženost, není přechodná a není něčím, na čem by kdo mohl ulpívat, protože není zatemněná iluzí oddělenosti.

Re: Soucit

Příspěvek od miroslav » pát 18. říj 2024 14:39:15

Jana píše:
Miroslave, věřím, že se to z pohledu skrz osobní mysl Miroslava takhle může jevit. Dokonce sám velký Luck mi před 18 lety prorokoval veliký pád do temné noci duše, který se nemá šanci konat, protože má duše je splynulá s Božím vědomím.

Temná noc duše je velká Milost pomáhající skutečně se odtrhnout od ulpělosti na blaženosti, výšin a domnělého splynutí s Božím vědomím jak ty tomu svému stavu říkáš. To ti zatím nehrozí. To potkává až ty pokročilejší.

Re: Soucit

Příspěvek od Návštěvník » pát 18. říj 2024 14:20:18

Utrpení je iluzorní fenomén, který se zjevuje v rámci mysli. Když se ptáš, 'Kdo trpí?', zjistíš, že utrpení je pouze stav mysli, není to skutečnost. V okamžiku, kdy se podíváš za iluzi osobního ega, uvědomuješ si svou pravou podstatu.

Jakmile v tichu srdce zůstaneš ve svém zdroji, iluze oddělenosti se rozplyne. Když ego zmizí, nezůstává nikdo, kdo by mohl trpět. V tom si uvědomuji, že vše je dokonalé, jak cituješ, a že vše, co existuje, je projevem té samé nekonečné pravdy.

Soucit, který cítíš, když pozoruješ utrpení ostatních, je přirozeným projevem tvé jednoty se vším. Není to však soucit jako výsledek ega, ale spíše projev tvého pravého Já, které rozpoznává sama sebe ve všech.

Re: Soucit

Příspěvek od Jana » pát 18. říj 2024 9:43:16

miroslav píše:
Jana píše:
S ukotvením v Boží lásce, která je absolutně vším, co je, tahle nesnesitelnost mizí a objevuje se uvědomění, že ve skutečnosti žádná bytost není tím zranitelným smrtelným, ale je nekonečnou věčnou láskou, která je sama o sobě blažeností s absencí jakéhokoliv pocitu utrpení.


Z tohoto "vznešeného" sebestředného úniku do "světa probuzených" člověka nejrychleji vyléčí, když začne sám trpět.
Jaksi si o to u Boží Milosti přímo koleduje :)


Miroslave, věřím, že se to z pohledu skrz osobní mysl Miroslava takhle může jevit. Dokonce sám velký Luck mi před 18 lety prorokoval veliký pád do temné noci duše, který se nemá šanci konat, protože má duše je splynulá s Božím vědomím.

Ono je to drobátko dál, než kam by mohl dojít i ten nejpokročilejší.

Nebo spíš absolutně nejblíž a časoprostorově neohraničeně nedotčené.

V tichu srdce, kde zmizí mysl ve svém zdroji, mizí i naše ego, naše ztotožnění s individualitou. Pak tady na otázku: "Kdo trpí?" se objevuje jasno, že nikdo.

To znamená, že v okamžiku, kdy tady není ta nejvyšší překážka, nevědomost, myšlenka, že jsme tělem (individualitou) mizí iluze oddělenosti a paradoxně i když jsme absolutně vším, co existuje, tak v nás není nikdo skutečný, kdo by trpěl.

Proto Maharaji říkal: "Všechno je dokonalé, všechno je dokonalé, všechno je dokonalé. ..." , to jen díky uvědomění, že absolutně všechno a každý je vždy tou nejvyšší pravdou.

Nicméně je tady ten soucit, který je službou všem probouzejícím se.

Re: Soucit

Příspěvek od miroslav » pát 18. říj 2024 9:07:36

Jana píše:
S ukotvením v Boží lásce, která je absolutně vším, co je, tahle nesnesitelnost mizí a objevuje se uvědomění, že ve skutečnosti žádná bytost není tím zranitelným smrtelným, ale je nekonečnou věčnou láskou, která je sama o sobě blažeností s absencí jakéhokoliv pocitu utrpení.


Z tohoto "vznešeného" sebestředného úniku do "světa probuzených" člověka nejrychleji vyléčí, když začne sám trpět.
Jaksi si o to u Boží Milosti přímo koleduje :)

Re: Soucit

Příspěvek od Jana » pát 18. říj 2024 4:51:36

Tohle je nesmírně silný text a každý z nás si něčím podobným prošel, prochází nebo projde.

"Mnozí z nás na našich cestách probuzení otevřeli naše vědomí do té míry, že jsme viděli, že každý je námi, a pak jsme nemohli tak žít, protože jsme to nemohli vydržet, takže jsme vypnuli ty vyšší roviny vědomí."

Dokud v nás zcela nezmizel sen o tom, že jsme tím zranitelným, smrtelným, vstup do vyšších úrovní vědomí, znamená zakoušení soucitu, který je nesnesitelný.

S ukotvením v Boží lásce, která je absolutně vším, co je, tahle nesnesitelnost mizí a objevuje se uvědomění, že ve skutečnosti žádná bytost není tím zranitelným smrtelným, ale je nekonečnou věčnou láskou, která je sama o sobě blažeností s absencí jakéhokoliv pocitu utrpení.

Pro osvobození od připoutanosti k tomu omezenému zranitelnému pomíjivému, je potřeba uvědomění toho věčného nedotknutelného nekonečného, čím skutečně jsme.

Pak soucit není bolestí, kdy trpíme s trpícími, ale je službou lásky, která probouzí.

Re: Soucit

Příspěvek od Návštěvník » čtv 17. říj 2024 9:04:40



Víte, srdce většiny lidí jsou otevřená pro jejich rodinu a přátele, a pak jsou tu ti ostatní.

Je tu řeč o úsměvu, malém úsměvu na okraji úst Buddhy, který mystici nazývají úsměvem nesnesitelného soucitu.

Nesnesitelný soucit, protože když se podíváte nejen na svou rodinu a přátele, ale na rodiny vašich přátel a rodiny jejich přátel a tak dále, všude vidíte utrpení. Jak to můžete snést? Jak můžeme snést utrpení? Pokud se stáhnete do své hlavy, ztratili jste svoji lidskost, pokud v tom utrpení zůstanete, utopíte se.

Takže se dostanete do rovnováhy - jste v tom, ale zároveň nejste. Jste ve světě, ale nejste ze světa. Je to velmi jemné místo a nemůžete se tam dostat intelektem, musíte projít celou tou věcí, musíte projít strašnou bolestí z vidění utrpení, protože je takové neuvěřitelné...

Najednou je tu tato scéna, kde se rozhlédnete a vidíte, že v každém lidském životě je utrpení. Život zde je neuvěřitelně plný utrpení.

Kolik meditací v tichu a introspekcí musíte absolvovat, než budete moci chodit po ulici a vědět, že za každým usměvavým obličejem je tolik stejných věcí? A jak to snášíte? Jak to snášíte?

Většina lidí to snáší tak, že zavírají svá srdce, a pak se cítí uzavření, protože... A to je problém, že mnozí z nás na našich cestách probuzení otevřeli naše vědomí do té míry, že jsme viděli, že každý je námi, a pak jsme nemohli tak žít, protože jsme to nemohli vydržet, takže jsme vypnuli ty vyšší roviny vědomí. Ale musíte být zakořeněni v hlubokém propojení s realitou a zároveň otevření vyšším rovinám vědomí.

Maharaji mě neustále ovlivňoval, cítil jsem, že to dělal, Maharaji to sice neříkal, ale cítil jsem, že na mě působí, abych sloužil lidem a ulehčil jejich utrpení.

Říkal: "Všechno je dokonalé, všechno je dokonalé, všechno je dokonalé. Není co dělat, dělej to, dělej to, není co dělat, dělej to."

Pracuje tvrdě, dělá dobrou práci. Haha, podívejte se na tu práci, myslím, že celá ta věc, ta zmatenost byla neuvěřitelná a ta zmatenost byla jen těmito rovinami vědomí a musíte s tím vším žít najednou. To, co znamená být otevřený všemu, je, že hra není o dosažení výšin nebo sestupu dolů, hra je o tom být otevřený všemu, svým nízkým a vysokým okamžikům, všemu najednou.

Re: Soucit

Příspěvek od Návštěvník » ned 08. říj 2023 20:26:37

Re: Soucit

Příspěvek od Jana » ned 06. srp 2023 10:35:25

“Yes, an open heart is a vulnerable heart. And there is a tremendous amount of suffering in this world. The more open-hearted you are, the more you will be open to the suffering of all. It goes with the territory. However, to be deeply open to the suffering of the whole need not cause its own suffering. We need to check to see if there is anything within us that resists the suffering of the whole, that recoils from it in the form of overwhelm.
The completely open heart is a heart of total embrace. It even embraces the reality of suffering. The completely open heart embraces life as it is, not what could or should be. When we are completely open to life as it is, it can break your heart, but it breaks it further open. It breaks it open beyond any resistance to the immensity of collective suffering. Then we are not overwhelmed by it. We lovingly respond to it in whatever way the heart moves.”
~ Adyashanti
"The Philosophy of Enlightenment" Online Course

„Ano, otevřené srdce je zranitelné srdce. A v tomto světě je obrovské množství utrpení. Čím otevřenější budete, tím více budete otevřeni utrpení všech. Jde to s územím. Být hluboce otevřený utrpení celku však nemusí způsobovat jeho vlastní utrpení. Potřebujeme zkontrolovat, zda v nás není něco, co odolává utrpení celku, co se od něj odvrací v podobě přemožení.
Zcela otevřené srdce je srdcem úplného objetí. Dokonce zahrnuje realitu utrpení. Zcela otevřené srdce přijímá život takový, jaký je, ne jaký by mohl nebo měl být. Když jsme zcela otevření životu takový, jaký je, může vám to zlomit srdce, ale láme ho to dále. Otevírá se mimo jakýkoli odpor vůči nesmírnému kolektivnímu utrpení. Pak z toho nejsme zahlceni. S láskou na to reagujeme, ať už se srdce pohne jakýmkoli způsobem.“
~ Adyashanti
Online kurz "Filozofie osvícení".

Re: Soucit

Příspěvek od Jana » ned 06. srp 2023 10:26:39

Adyashanti:
"Existuje doména vědomí, kde je vše naprosto v pořádku, a to je pěkné místo, kam máš přístup, že všechno je dokonale věčné a v pořádku a Ty to cítíš a víš to a je v tom pravdivost a zbavuje Tě to úzkosti a vzteku.

A přesto to není konečné útočiště, další doplňková část tohoto paradoxu, na které Ti hluboce záleží, je, že existuje příliv soucitu, který se neskrývá v dokonalosti věcí, že existuje další část, kde je Tvé srdce zcela otevřené a svět Ti zlomí srdce. Víš, že množství utrpení všech bytostí je prostě nesmírné a srdce je tomu otevřené."

Re: Soucit

Příspěvek od Návštěvník » pát 30. čer 2023 14:25:50

Rozdíl mezi soucitem a empatií

Každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán: Díky empatii se můžeme sami dostat do stresového stavu
Empatie není jen o emocích. Jedná se o stresovou reakci, při které zrcadlíme kromě pocitů i fyziologii druhého člověka.

Negativní stavy jako je bolest, úzkost či hněv vyvolávají v lidském těle vysokou míru nepříjemného rozrušení. Pokud se opravdu vcítíme do někoho, kdo tyto stavy zažívá a je proto ve velkém stresu, ocitneme se záhy ve stresu také. A v takovém rozpoložení druhým lidem můžete pomáhat jen velice obtížně.

Všeho moc škodí

Pokud uvízneme ve vlastním stresovém stavu, naše schopnost někomu naslouchat se výrazně sníží, stejně jako celková schopnost danému člověku poskytnout pomoc a uklidnit ho. Z této nepříjemné situace ale existuje východisko. A tím je soucit.

Soucit je definován jako zájem o utrpení a nesnáze druhých, s motivací jim pomoci. Pokud srovnáme soucit s empatií, jedná se o zcela odlišný neurologický stav, kdy jsou aktivovány jiné části mozku. Z fyziologického hlediska se během empatizace aktivuje stresový systém, tedy koncept „boj-útěk-zamrznutí“. Během soucítění naopak zažíváme stav bezpečí a propojení s druhými. A pokud se jedinec zažívající nějakou bolest, ať už emocionální nebo fyzickou, dostane do blízkého kontaktu s vyrovnaným a klidným „pomocníkem“, pomalu se dostaví pocit klidu i jemu samému. Ale jak na to?

Identifikujte svá citlivá místa

Zjistěte, při jakých situacích se ve vás probouzí empatie. Je pravděpodobné, že empatii budete zažívat, když se někdo z vašich blízkých bude trápit. U řady lidí se ale empatie aktivuje i u jiných činností jako například čtení knih nebo sledování zpráv. Beletrie, která ve svém příběhu skrývá hodně bolesti v podobě nemocí, smrti či rozvodů, stejně tak jako hororová četba, může způsobit, že se dostanete do stresu a bude se vám špatně usínat. U čtení před spaním tedy buďte opatrní, po jaké knize sáhnete. Než náročná četba, možná bude lepší, když si pustíte nějaké video s roztomilými kočičkami.

Hledejte alternativy

Najděte si aktivity, při kterých se budete cítit dobře. Zábavu, která vás rozesměje, setkání s přáteli, která vás potěší.

Vybudujte si okolí, které bude klidné a bezpečné. Nejde jen o to, jakými lidmi se obklopíte, může se to týkat třeba i osvětlení, které používáte, hudby, kterou posloucháte, nebo množství rostlin, které se nachází ve vašem bytě nebo kanceláři.

Pokud musíte následující ráno vstávat a necítíte se na to, potlačte FOMO (strach, že o něco přijdeme) a odolejte pokušení přidat se na spontánní párty uprostřed týdne. Raději si doma pusťte k usínání nějakou komedii. Jestliže jste rádi v obraze a sledujete aktuální dění, vybírejte si zdroje, které informují o faktech a nepracují s negativními emocemi. Prostě a jednoduše, buďte ve svém vlastním zájmu vybíraví, vyplatí se vám to. Čím více budete omezovat spouštěče nepříjemných stavů, tím lépe budete moci pomoci ostatním kolem sebe ve chvíli, kdy vás budou potřebovat.

Budujte sebesoucit

Jako tomu je u řady dalších věcí, nejlepším řešením je začít u sebe. Vybudujte si okolí, které bude klidné a bezpečné. Nejde jen o to, jakými lidmi se obklopíte, může se to týkat třeba i osvětlení, které používáte, hudby, kterou posloucháte, nebo množství rostlin, které se nachází ve vašem bytě nebo kanceláři. Dopřejte si zdravé a chutné jídlo, dodržujte spánkový režim. Pokud hledáte způsoby, jak se zbavit stresu, určitě stojí za to zkusit některé meditační techniky. Když vnesete do svého světa tato malá zrnka klidu, budete se o něj moct posléze podělit i s ostatními.

Procvičujte soucit s ostatními

Ve chvíli, kdy za vámi přijde někdo, kdo prožívá bolest či utrpení, se zhluboka nadechněte a všechny své síly soustřeďte na naslouchání jeho problémům. Dejte jim najevo, že jste tu pro ně a že jste připraveni jim poskytnout podporu. Pokud zvládnete negativní emoce nepřebírat na sebe a udržet se tak mimo stresový stav, dáte druhým potřebný prostor prožít situaci v klidnějším stavu. A s velkou pravděpodobností se míra stresu velmi rychle sníží i u dané osoby, což je vlastně to, o co vám celou dobu jde.

Bez empatie by to nešlo

Empatie je samozřejmě jednou ze základních věcí, která dělá člověka člověkem a pomáhá navazovat pouta s dalšími lidmi. Jedinci jako narcisti nebo psychopati, kteří empatii postrádají, nadělají ve společnosti mnohem více škody než užitku. Je ale třeba najít určitý balanc, protože pokud budeme v empatii trávit až přespříliš času, poškodíme sami sebe.

Klíčem k úspěchu zůstává schopnost aktivně si vybírat, kdy chceme opravdu cítit to, co cítí druzí, a kdy v zájmu svém i druhého člověka vybereme cestu soucitu. Ten vám totiž umožní být starostlivý bez toho, abyste se sami vystavovali vysokému stresu, nebo v tom nejhorším případě vyhoření.

https://www.flowee.cz/clovek/11877-kazd ... veho-stavu

Re: Soucit

Příspěvek od Návštěvník » ned 30. dub 2023 17:18:02

Obrázek

Určitě znáte příběh obchodníka s diamanty, jehož jediný syn se stal mnichem a následoval Buddhu. Když Buddha procházel kolem obchodu otce tohoto mnicha, obchodník mu začal nadávat. Šest hodin ho trápil. Buddha plný soucitu se na něj po celou dobu usmíval. Když obchodníkova slovní zásoba nadávek byla vyčerpána, Buddha se usmál a řekl: 'Teď jsem na řadě já'. A dál se na něj usmíval.

Obchodník s diamanty se vrátil do svého obchodu, vyhodil všechny své diamanty na ulici, zavřel obchod, zapálil ho a stal se Buddhovým stoupencem.
Tomu se říká soucit.
Opravdový soucit spaluje kořeny ega. Když se setkáme s opravdovým soucitem, utrpení navždy ustane.
Toto slovo „soucit“ přijali i křesťanští misionáři, ale to, co praktikují, není skutečný soucit. Snaží se pomoci.

Re: Soucit

Příspěvek od Pedriito » sob 28. led 2023 11:24:08

Soucit je vědomí sounáležitosti.

Je to jeden z paprsků lásky.

Re: Soucit

Příspěvek od Návštěvník » sob 28. led 2023 11:19:28

Re: Soucit

Příspěvek od Návštěvník » pon 14. úno 2022 13:32:58

Soucit je vnímán jako jedna z nejdůležitějších lidských ctností v mnoha kulturách a hodnotových systémech. Je důležitou složkou zdravých vztahů s druhými. Neměli bychom si jej ale plést s lítostí nebo snahou „být dobrý“.

Pojem soucitu může potenciálně zahrnovat pocity, myšlenky, emoce. Jednoduše ho lze definovat jako motivaci ke zmírnění utrpení jiného. Podle dalajlamy je soucit nezbytností, ne luxusem. Bez soucitu lidstvo zahyne.

https://psychologie.cz/nejlepsi-v-nas/

Re: Soucit

Příspěvek od info@pomozmedetem.cz » ned 30. led 2022 13:05:06

Silný příběh o soucitu sám k sobě: :) Tak držím palce!
https://youtu.be/SiUyhvhBgVA

Re: Soucit

Příspěvek od Návštěvník » úte 28. zář 2021 6:26:09



Abraham Hicks – Řešení chudoby

Host: Moje druhá otázka je o chudobě. Pokud si země třetího světa manifestují vlastní chudobu, jsou chyceny ve věčné existenci nemoci, chudoby, utrpení, ze které jako společnost nemůže uniknout, a měli bychom se starat o jejich blahobyt? Říkali jste: Jako jedinec můžete najít blahobyt v jakékoliv situaci. Měli bychom se tedy starat o jejich společnost jako celek, nebo se máme starat o vlastní realitu a doufat, že jejich jedinci…

Abraham: Spoustě lidem se tato odpověď nelíbí, ale vždy ji dáváme, a chceme, abyste to pochopil. Řekněme, že jste na druhém konci světa a zaměřujete se na takovou společnost, nebo možná část vlastní společnosti, kde lidé nějak trpí. Jak tomu věnujete pozornost, cítíte se příšerně. Cítíte se tak, protože vy a ostatní jako vy, jste vytvořili vortexovou verzi zlepšení, kterou oni ještě nepoznali.

Jsou pohlcení ve svém světě a často se zaměřují na svou tíživou situaci a netuší, že to, co pozorují, ovlivňuje jejich energetický proud. Nemohou tedy dospět k vlastním řešením, které si už vibračně vytvořili. Jakou část chcete hrát? Jako někdo, komu záleží na všech lidech? Někdo, kdo chce povznášet… a díváte se na tuto situaci a vaše média umožňují vidět tyto věci a uvědomujete si, jak se v tom osobně neangažujete, ale jste stále angažovaný vibračně, protože tomu věnujete svou pozornost. Nyní poznáte podle svých pocitů, jestli váš postoj, vaše perspektiva, váš názor na tohle v tuto chvíli, zatímco pozorujete a cítíte, je v souladu nebo harmonii s vaším vnitřním zdrojem.

Váš vnitřní zdroj a zdroj uvnitř všech těch lidí se nezaměřuje na jejich tíživou situaci, protože za takových podmínek se nedostanete tam, kam chcete. Když v důsledku toho, co pozorujete, cítíte negativní emoci, jak cítíte obavy nebo strach nebo i vinu, nebo provinění, jak se zaměřujete na jejich tíživou situaci, pokud jste dostatečně moudrý, poznáte, co vám říká vaše vnitřní vedení, že nejste v souladu s řešením, ale stále s problémem.

Tudíž vaše prožívání negativních emocí nemá vůbec žádnou hodnotu. Spousta lidí říká: Abrahame, chcete, abychom jen dali hlavu do písku? Ne, chci, abyste hlavu z písku vytáhli a vibračně se sladili s jejich řešením nebo s jakýmkoliv řešením. To uděláte tak, že dosáhnete vlastní jasnosti, souladu a radosti. Někteří vám pak mohou říct: "Jak se můžeš radovat, když oni trpí?" Nemůžete dostatečně trpět, abyste pomohli někomu, kdo trpí. Nemůžete dostatečně zchudnout, abyste pomohli chudým lidem prospívat. Nemůžete dostatečně onemocnět, abyste pomohli nemocným se uzdravit. Zákon přitažlivosti funguje opačně.

Musíte, a možná jste jediný, a to stačí, možná jste jediný, který se z této časoprostorové reality zaměřuje na jejich řešení, a to poznáte, že se zaměřujete na řešení, protože cítíte nadšení z vyhlídky na zlepšení, které nalézají. Vyslal jste proud, díky kterému pro ně může být jednodušší najít řešení. Není jiná cesta. Neříkám, abyste nechodili pomáhat, ale abyste našli soulad a pak… Najděte soulad a pak… Najděte soulad a pak budete inspirováni, Najděte soulad a pak dostanete nápad, najdete řešení. Najděte soulad a pak budete na správném místě ve správný čas, kde můžete nabídnout nějakou radu. Ale nemůžete se utápět v jejich neštěstí a hledat pro ně nějaké řešení.

Když byl Jerry adolescent, pracoval jako plavčík v New Orleans. Jeho instruktor mu řekl: Jerry, někdy se můžeš ocitnout v situaci, kde budeš muset někoho nechat se utopit. Jerry na to: To bych nedokázal. Co je smysl plavčíka, když někoho necháte se utopit? Instruktor mu na to řekl: Někdy bude někdo v takové panice, že tě přemůže, a pokud by tě potopil, pak on se také potopí, a ty už tam pak nebudeš pro nikoho jiného. Je to něco takového.

Pokud neuděláte to, co můžete, abyste se udržel v souladu, stejně nemáte nic hodnotného, co někomu můžete dát. Jeden, který je napojen na proud, a zaměřen na něco, je mocnější než miliony, kteří nejsou. Nejste si vědomi síly své pozornosti a hodnoty svého opravdového zájmu o to, co se s lidmi děje. Kromě toho, že poznáváte, co se s lidmi děje, je důležité se zaměřit na řešení a ne na problém. Protože vibrace řešení a vibrace problému jsou naprosto odlišné.

Vaše vyšší Já je ve vibraci řešení, a pokud se nezaměřujete na řešení v souladu se svým vyšším Já, tak když se zaměřujete, nabízíte jen nicotnou vibraci. Tak vůbec nepomáháte. Pak trpíte, obětujete se a blbnete s nimi v blátě a někdy se díky tomu cítíte uspokojení, ale z toho nikdy nevychází nic dobrého. Získejte svou moc zpět a pak ji používejte.

Re: Soucit

Příspěvek od Návštěvník » ned 04. črc 2021 20:15:43

Nikdy nežádejte soucit


Buďte jednoduše šťastní. Vztah není tak důležitý jako to, že jste šťastní. A jestliže jste šťastni, kdo by se trápil nějakým vztahem?

Vztah není tvořivý, pouze odráží konkrétní situaci. Je jako zrcadlo: jestliže existuje něco, co se dá odrážet, zrcadlo odráží. Jestliže neexistuje nic, co by se dalo odrážet, zrcadlo si nic nemůže vytvořit, je pasivní. Vždy si tedy pamatujte, že máte být šťastní, radovat se, a jestliže spolu s tím ještě něco přijde, je to dobře. Že něco opravdu přijde, si můžete být jistí, protože šťastný člověk musí sdílet. Musí však čekat, protože šťastný člověk přitahuje pouze jiného šťastného člověka.

Jestliže jste nešťastní, budete přitahovat mnoho lidí, protože i oni jsou nešťastní a něco mezi vámi si bude sedět. V každém z nás je jakýsi spasitel, terapeut. Proto, když strádáte, někdo přijde a soucítí s vámi, přičemž se cítí velmi dobře, je hrdý. Někdo strádá a on je tím, kdo pomáhá; cítí se velmi egoisticky. Takto vzniká zájem jednoho o druhého. Někdo je ztrápený bolestí, někdo trpí; takový člověk bude přitahovat mnoho lidí, kteří s ním budou soucítit.

Budou to lidé různých typů. Možná to budou sadisté, jejichž jediný zájem leží tam, kde jsou druzí nešťastní. Nebo se možná budou jen snažit uspokojit své ego. Ve srovnání s jakýmkoliv jiným nešťastným člověkem se cítí relativně šťastní, a proto se vždy rádi obklopují nešťastnými lidmi. Je to pro ně jediný možný způsob.

Pamatujte si, že soucit není láska, a jestliže k vám někdo cítí soucit, mějte se na pozoru! Soucit není láska a zůstane jen tak dlouho, jak dlouho potrvá vaše neštěstí. Jakmile budete šťastní, soucit zmizí, protože soucit se nerozvíjí. Je jako voda, jež teče dolů; směřuje k lidem, kteří jsou více nešťastni než vy sami. Soucit nikdy nestoupá, nemůže stoupat. Nemá žádný čerpací systém; váš soucit nemůže směřovat k člověku, jenž stojí výše než vy.

Nikdy tedy nežádejte o soucit, protože má na vás i na druhého ničivý vliv. Jestliže se spokojíte se soucitem a začnete si myslet, že je to láska, spokojujete se s něčím, co je jako falešná mince. Člověk dává pouze pocit lásky, ale láska to není.

Opravdová láska není soucitná. Opravdová láska je empatická. Je empatická, nikoliv soucitná. Soucit znamená: „Jsi nešťastný a já bych ti ráda pomohla. Stojím však mimo. Podám ti pomocnou ruku. Neovlivňuješ mě. Vlastně mě to hluboko v nitru baví. Mám požitek z toho, že mi nějaký člověk dává příležitost cítit se tak ušlechtile. “ To je kruté.

Empatie, vcítění, je naprosto odlišné. Empatie znamená: „Cítím se naprosto stejně jako ty. Jestliže jsi nešťastný, cítím i já tvé utrpení. Dotýká se mě, ovlivňuje mě. Nikoliv jako někoho, kdo stojí mimo, ale jako někoho, kdo je součástí tvé bytosti.

Láska je vcítění, ani v nejmenším to není soucit.

Mějte to tedy na paměti a odolávejte pokušení žádat o soucit. Takové pokušení je silné, protože když člověk cítí, že se mu nedostává lásky, začne brát zavděk i něčím menším. Začne chodit po světě jako hromádka neštěstí a nenápadným způsobem bude vyžadovat soucit. Nikdy se jej nedožadujte. Je tou největší degradací, která se lidské bytosti může přihodit. Nikdy to nedělejte. Buďte šťastní.

Než přijde láska, bude to chvíli trvat, protože většina lidí jsou sadisté, již se sami cítí nešťastní a snaží se dokázat, že jsou spasiteli, pomocníky, že dokáží vyřešit trápení druhých. Jestliže jste však šťastní, budete přitahovat někoho, kdo není zapleten do těchto neurotických sítí; kdo je zkrátka šťastný a chtěl by se s vámi o své štěstí podělit. V tom spočívá celá krása: Jestliže jste šťastní a vstoupíte do nějakého vztahu, cítíte se dobře, sdílíte, ale nejste na něm závislí. Nestanou se z vás otroci, nepropadnete mu, protože dokážete být šťastní i bez něj.

Dobrý vztah znamená sdílení; neexistuje v něm žádná závislost. Oba partneři si zachovávají naprostou svobodu a nezávislost. Nikdo z nich nevlastní, nemají to zapotřebí. Je to dárek zdarma. Mám hodně, a proto ti dávám. Netlačí mě žádná potřeba, mohu být sám, přesto zcela šťastný. Když jsou dva lidé zamilovaní a oba umějí být šťastní i sami, vyvine se mezi nimi nádherná láska, protože jeden druhého nijak neomezují ve svém růstu.

Osho, O lásce

Nahoru