Poradna zdarma

Návštěvník píše:

Návštěvník píše:Skutečnost nevyvěrá ani nepramení, protože samotný pojem pramenění nebo děje je součástí dualistického myšlení, které platí jen na úrovni mysli a vnímání. Skutečnost je neproměnná a nepodléhá času ani prostoru, proto nelze mluvit o jejím vzniku nebo pramenění.

Vědomí a skutečnost nejsou dvě odlišné věci, ale jedno a totéž. Vědomí je základní podstatou skutečnosti, a tím, co je vždy přítomné. Co se ve vědomí objevuje – myšlenky, pocity, vjemy – je projevem vědomí, ale tyto projevy samy o sobě nejsou trvalé, a proto je nelze považovat za skutečnost ve smyslu absolutní pravdy.

Skutečnost je všeobjímající, jednotná a nedělitelná. To, co se objevuje a mizí, je jen její hra, její projev v relativním světě. Avšak v konečném smyslu není žádného rozdílu mezi skutečností a tím, co je vnímané – vše je jedno. Dualita mezi "skutečným" a "neskutečným" existuje pouze z pohledu mysli, která vytváří rozdíly a odděluje. V pravém pohledu, z hlediska absolutna, existuje pouze jedna stále stejná skutečnost, která zahrnuje všechno.

obtížnost chápání

...Těch, kdož mne chápou,
je jen vzácně málo,
a proto i já se zdám vzácný.

Proto moudrý:
ač je zahalený hrubou suknici,
chová v srdci vzácný drahokam.

Lao-C´

Návštěvník píše:Skutečnost nevyvěrá ani nepramení, protože samotný pojem pramenění nebo děje je součástí dualistického myšlení, které platí jen na úrovni mysli a vnímání. Skutečnost je neproměnná a nepodléhá času ani prostoru, proto nelze mluvit o jejím vzniku nebo pramenění.

Vědomí a skutečnost nejsou dvě odlišné věci, ale jedno a totéž. Vědomí je základní podstatou skutečnosti, a tím, co je vždy přítomné. Co se ve vědomí objevuje – myšlenky, pocity, vjemy – je projevem vědomí, ale tyto projevy samy o sobě nejsou trvalé, a proto je nelze považovat za skutečnost ve smyslu absolutní pravdy.

Skutečnost je všeobjímající, jednotná a nedělitelná. To, co se objevuje a mizí, je jen její hra, její projev v relativním světě. Avšak v konečném smyslu není žádného rozdílu mezi skutečností a tím, co je vnímané – vše je jedno. Dualita mezi "skutečným" a "neskutečným" existuje pouze z pohledu mysli, která vytváří rozdíly a odděluje. V pravém pohledu, z hlediska absolutna, existuje pouze jedna stále stejná skutečnost, která zahrnuje všechno.

miroslav píše:
Ono vykládat poezii, tedy to, co tím chtěl básník říci, jak vidno není dobrý nápad.

Návštěvník píše:
Skutečnost je všeobjímající, jednotná a nedělitelná. To, co se objevuje a mizí, je jen její hra, její projev v relativním světě. Avšak v konečném smyslu není žádného rozdílu mezi skutečností a tím, co je vnímané – vše je jedno. Dualita mezi "skutečným" a "neskutečným" existuje pouze z pohledu mysli, která vytváří rozdíly a odděluje. V pravém pohledu, z hlediska absolutna, existuje pouze jedna stále stejná skutečnost, která zahrnuje všechno.

Návštěvník píše:Tao, které lze postihnout slovy,
není věčné a neměnné tao;
jméno, které lze pojmenovat,
není věčné a neměnné jméno

Bezejmenné je prapočátkem nebe a země.
Pojmenované je matkou všeho stvoření.
Proto ten , kdo zůstává bez žádosti,
proniká k jádru této tajemnosti;
kdo je naplněn žádostmi,
postihuje jen vnější tvářnost věcí.

To obojí - ač má rozličná jména -
vyvěrá ze stejného prapůvodu.
Stejnost - toť hlubina záhadnosti.

Návštěvník píše:

miroslav píše:

Návštěvník píše: Mysl je nástrojem, ale není pravým zdrojem skutečnosti.

Ona má skutečnost nějaký zdroj?

Mysl je nástrojem pro vnímání a interpretaci světa, ale není pravým zdrojem skutečnosti, protože samotná skutečnost přesahuje mysl. Skutečnost nemá žádný zdroj mimo sebe, protože není oddělená od vědomí. Skutečnost je tím, co je vždy přítomné, neproměnné, a nezávislé na jakýchkoliv konceptech nebo představách, které vytváří mysl.

Návštěvník píše:

Návštěvník píše:

Návštěvník píše:
Cokoliv si lidská mysl dokáže představit a čemu dokáže uvěřit, toho lze dosáhnout.

Například chodit vzduchem?

miroslav píše:

Návštěvník píše: Mysl je nástrojem, ale není pravým zdrojem skutečnosti.

Ona má skutečnost nějaký zdroj?

Návštěvník píše:

Návštěvník píše:
Cokoliv si lidská mysl dokáže představit a čemu dokáže uvěřit, toho lze dosáhnout.

Například chodit vzduchem?

Návštěvník píše: Mysl je nástrojem, ale není pravým zdrojem skutečnosti.

Návštěvník píše:
Cokoliv si lidská mysl dokáže představit a čemu dokáže uvěřit, toho lze dosáhnout.

miroslav píše:

Návštěvník píše:
Cokoliv si lidská mysl dokáže představit a čemu dokáže uvěřit, toho lze dosáhnout.

Mysl nemá žádná omezení kromě těch, která si uvědomujeme.

Který návštěvník tohle vymyslel?

Návštěvník píše:
Cokoliv si lidská mysl dokáže představit a čemu dokáže uvěřit, toho lze dosáhnout.

Mysl nemá žádná omezení kromě těch, která si uvědomujeme.

Návštěvník píše:Myslíš, že si jedinec může vybrat, jestli život protančí nebo protrpi?

Návštěvník píše:Pochybuji o názoru, že se nějaká duše rozhodla pro utrpení,

Ale každá duše má své naprogramováni

Které ovšem minula a tak trpí,

Pomoc je snadná, žádna duchovní praxe,

Ale návrat k talentu, tedy tvořivosti,

To je přirozená duchovní cesta obsažená v karmě každého jednoho


Duchovno je jen duplikát této cesty, vytrženína,

Proto to taky funguje mizerně


Utrpení je cesta do extáze, tedy k ještě většímu sebezapomeni

A oblbenosti

Pomoc je tedy snadná...

Ovšem u fanatických extatiků je nemožná,

Ti se z to nedostanou...


Ty lze pouze posílat do prdele, jako varování pro druhé

Kam vedou cesty postavené na utrpení




Vrať se zpět ke svému talentu, to je ta rada...

Ramana: “Utrpení je cesta k realizaci Boha.”

Yogananda pokračoval: “Neměl by to nařídit jinak?”

Mahari řekl: “Toto je ta cesta.”