od Návštěvník » čtv 29. srp 2024 11:12:01
Je pravda, že kritizování a posuzování jsou projevy ega, ale i odpor vůči nim nebo popírání jejich existence mohou stále pramenit z nevědomého připoutání k dualitnímu myšlení.
Kritizování a posuzování druhých, stejně jako odpor vůči nim, jsou stále projevy ega. Ego vždy vytváří dualitu – já a druhý, správné a nesprávné, kritika a chvála. To vše se odehrává v rovině mysli, která je poháněna touhou po sebestřednosti a rozlišení mezi subjektivními prožitky. Dokud existuje jakýkoli pocit rozdělení mezi "já" a "druhý", přetrvává ego, a tím pádem i posuzování, ať už je to ve formě kritiky, odporu k ní, nebo dokonce vnímání její absence.
Skutečné osvobození od ega nastává, když ztratíme identifikaci s tělem a myslí a plně se ztotožníme s Já – čistým vědomím. V tomto stavu neexistuje rozlišení mezi "mnou" a "druhým", tudíž ani kritizování, posuzování nebo hodnocení nemá smysl.
Ego pracuje na základě rozlišování a posuzování. Zájem o kritiku i odpor k ní jsou stále aspekty ega, které vytváří iluzi oddělenosti.
Pocit, že někdo "vidí za projevy druhých lidí" a že to není kritika, může být jemnou formou nadřazenosti ega. I když je vědomé, stále je to ego, které rozlišuje a vymezuje sebe vůči druhým.
Skutečné osvobození znamená, že už nevnímáme druhé jako oddělené od sebe. Není zde žádné já, které by se mělo dívat na "druhého", protože vše je vnímáno jako jedno – jako projev Já.
Když člověk skutečně transcenduje ego, nevidí "idioty" nebo "blbce". Vidí pouze bytosti, které procházejí různými stavy vědomí, a projevuje vůči nim soucit. Není zde potřeba kritizovat, odsuzovat ani hodnotit, protože je jasné, že všechny tyto projevy jsou součástí jedné božské hry vědomí.
Zatímco se může zdát, že někdo, kdo popisuje určité projevy druhých, jen sdílí své poznání, pokud stále existuje pocit "já" jako pozorovatele a "druhého" jako objektu pozorování, jedná se o projev ega. Skutečné uvědomění vede k tomu, že ve všem a ve všech vidíme jedno jediné vědomí, a kritika či posuzování zcela ustává, protože není "kdo" by kritizoval "koho".
Je pravda, že kritizování a posuzování jsou projevy ega, ale i odpor vůči nim nebo popírání jejich existence mohou stále pramenit z nevědomého připoutání k dualitnímu myšlení.
Kritizování a posuzování druhých, stejně jako odpor vůči nim, jsou stále projevy ega. Ego vždy vytváří dualitu – já a druhý, správné a nesprávné, kritika a chvála. To vše se odehrává v rovině mysli, která je poháněna touhou po sebestřednosti a rozlišení mezi subjektivními prožitky. Dokud existuje jakýkoli pocit rozdělení mezi "já" a "druhý", přetrvává ego, a tím pádem i posuzování, ať už je to ve formě kritiky, odporu k ní, nebo dokonce vnímání její absence.
Skutečné osvobození od ega nastává, když ztratíme identifikaci s tělem a myslí a plně se ztotožníme s Já – čistým vědomím. V tomto stavu neexistuje rozlišení mezi "mnou" a "druhým", tudíž ani kritizování, posuzování nebo hodnocení nemá smysl.
Ego pracuje na základě rozlišování a posuzování. Zájem o kritiku i odpor k ní jsou stále aspekty ega, které vytváří iluzi oddělenosti.
Pocit, že někdo "vidí za projevy druhých lidí" a že to není kritika, může být jemnou formou nadřazenosti ega. I když je vědomé, stále je to ego, které rozlišuje a vymezuje sebe vůči druhým.
Skutečné osvobození znamená, že už nevnímáme druhé jako oddělené od sebe. Není zde žádné já, které by se mělo dívat na "druhého", protože vše je vnímáno jako jedno – jako projev Já.
Když člověk skutečně transcenduje ego, nevidí "idioty" nebo "blbce". Vidí pouze bytosti, které procházejí různými stavy vědomí, a projevuje vůči nim soucit. Není zde potřeba kritizovat, odsuzovat ani hodnotit, protože je jasné, že všechny tyto projevy jsou součástí jedné božské hry vědomí.
Zatímco se může zdát, že někdo, kdo popisuje určité projevy druhých, jen sdílí své poznání, pokud stále existuje pocit "já" jako pozorovatele a "druhého" jako objektu pozorování, jedná se o projev ega. Skutečné uvědomění vede k tomu, že ve všem a ve všech vidíme jedno jediné vědomí, a kritika či posuzování zcela ustává, protože není "kdo" by kritizoval "koho".