Poradna zdarma

Pedrito píše:No já po ctrnácti dnech nočnch konečně se dnes vyspím. Jdu dělat kuřecí játra.sůl, česnek, pepř.. mňam

Jj, muž se taky těší, že se dnes vyspí :-)
Čím je starší (to my všichni), tím více potřebuje spánku.
Přes týden vstává (me) do práce, jezdíme na 7. V pátek už je úplně vyřízený.
Dnes jsme spali spolu, teda vedle sebe a prý hrozně chrápu.
Teď už mele z posledního :-)))))
Bude spát vedle.... a snad se konečně vyspí :-)

Dnes ráno na nás v 10 zvonila neteř a něco nám nesla a u nás mrtvo.
To něco nám nechala na zahradě.
Závidí nám, že můžeme spát tak dlouho (má tři malé děti)...
Vlastně ani nevím, proč to píšu.... to bude asi ta spontaneita....

No já po ctrnácti dnech nočnch konečně se dnes vyspím. Jdu dělat kuřecí játra.sůl, česnek, pepř.. mňam

miroslav píše:

Tara píše:Ještě je čas do večerního filmu, tak jedna o introspekci.


Žij blaze, beruško :-)

To je hezké.

A co takhle pečené kuřátko. To už blaze nežije.

Kdyby jenom kuře!
Taky králík, taky králík :-)

Tara píše:Ještě je čas do večerního filmu, tak jedna o introspekci.


Žij blaze, beruško :-)

To je hezké.

A co takhle pečené kuřátko. To už blaze nežije.

Ještě je čas do večerního filmu, tak jedna o introspekci.

Už asi 14 dnů, možná dýl, s námi žije beruška. Přebývá na parapetu v kuchyni, na kterém mám postavené tři orchideje. Vždycky se na chvíli objeví, aby o sobě dala vědět a pak na pár dnů zase zmizí.
Dnes jsem umývala po obědě nádobí a a v zápalu boje jsem uviděla hnědé smetí. Šup s ním do horké vody s jarem!
Do vteřiny v hlavě: "Nebyla to ta beruška?"
Začala jsem ve vodě lovit a fakt, beruška :-(
Vylovila jsem ji a opatrně položila zpátky na parapet. A v hlavě výčitky, a omluvy směrem k berušce a taky.... po očku sledování, jak na tom je.
Ležela jak opařená (doslova) a nehýbala se.
Ach jo.
No tak třeba je jen v šoku a vzpamatuje se....
Vzpamatovala. Začala hýbat malinkým tělíčkem a popolezla. Kousíček.
Aby zas na chvíli hrála mrtvou.
Zase popolezla, o poznání čileji. A pak ještě čileji a už zase lezla, jako dřív.
Uf.
Pak spadla z parapetu blíže k dřezu, tak jsem ji nabrala na kousek papírku a s ním položila zpátky na parapet, ať má blíže k orchidejím.
Za půl hodiny jdu do kuchyně a papírek z parapetu nikde!
Houknu na muže zvýšeným hlasem: "Kde je ten papírek z parapetu?"
"No uklidil jsem ho, na co tam ležel?"
"Vždyť tam byla beruška!" a začala jsem horlivě papírek hledat.
"Nic tam nebylo!"
"Ale bylo, beruška!"
Tu je, papírek jsem našla a na něm zespodu beruška. Držela se papírku statečně :-)
Dcera: "Tak ji dejte do obýváku na (větší) kvítko".
Začalo přenášení papírku s beruškou do obýváku na větší kvítko.
Beruška se statečně držela, ale začala rozpínat křídla.
V hlavě: "No a teď uletí a bude v p...., kdo ví, kde." :-)
Neuletěla.
Bezpečně jsme ji přenesli ke kvítku, ale! Nechtěla z papírku na kvítko přelézt.
Statečně se držela.
Já k dceři: "Prosím tě, přendej ji tam, bo já už na to nemám nervy."
Za chvíli byla beruška na kvítku.
Uf podruhé.
Za chvíli dcera: "No já nevím, ale na tom kvítku je dost pavučin, nevím, jak dlouho bude žít..."
Já: "Ach jo, ještě ji vídiš? Že bychom ji přendali na jiné kvítko...."
Dcera: "Jo, drží se statečně stonku a rozhlíží se..." :-)

Žij blaze, beruško :-)

miroslav píše:

Pedriito píše:

To je cesta - prostor k uvědomění si své motivace.

Cesta k uvědomění si své motivace, je introspekce. Což smrdí sebekontrolou, ale není. Kontrolovat znamená vztáhnout a pak řešit. Myšlenky či pocity na plný koule, pozornost na plný volume.. Introspekce je "meditativní" styl, něco jako listování v paměti, co a proč se (vzhledem k "já") událo tak a tak...

Jo to je dobré tahle introspekce - tím je dobré začít.
A pak se ti nakonec bude dařit si to něco uvědomit rovnou při akci. Právě díky té bdělosti. Ne až post.

No při akci se tomu u "mě" říká normal meditace. To fakf nestíhám být v itrospekci i meditaci zároveň
P.S. nezapomeň na učitele, co zapoměl, že je žákem.

Pedriito píše:

To je cesta - prostor k uvědomění si své motivace.

Cesta k uvědomění si své motivace, je introspekce. Což smrdí sebekontrolou, ale není. Kontrolovat znamená vztáhnout a pak řešit. Myšlenky či pocity na plný koule, pozornost na plný volume.. Introspekce je "meditativní" styl, něco jako listování v paměti, co a proč se (vzhledem k "já") událo tak a tak...

Jo to je dobré tahle introspekce - tím je dobré začít.
A pak se ti nakonec bude dařit si to něco uvědomit rovnou při akci. Právě díky té bdělosti. Ne až post.

To je cesta - prostor k uvědomění si své motivace.

Cesta k uvědomění si své motivace, je introspekce. Což smrdí sebekontrolou, ale není. Kontrolovat znamená vztáhnout a pak řešit. Myšlenky či pocity na plný koule, pozornost na plný volume.. Introspekce je "meditativní" styl, něco jako listování v paměti, co a proč se (vzhledem k "já") událo tak a tak...

Z vp.inspiruj:

Jaksi nejednat spontánně (ze svých mindráků) ale kontrolovaně. Tedy zarazit ten první impulz k negativní reakci. To je cesta - prostor k uvědomění si své motivace.

Spontánnost v duchovním smyslu nemá s mindrákama nic společnýho, ani s negativitama. V lidským těle probíhají miliardy procesů ve zlomku vteřiny, bez účasti osobního "já" (vědomí), spontánně... Naštěstí, protože kdyby to ono bylo schopno kontrolovat, byla by to katastrofa. Je schopno kontrolovat svou vědomou oblast, pole své působnosti. Je to jedna z jeho vlastností - mít nad tím kontrolu. A ono to je v pořádku, protože i to vychází z té spontaneity v "podhoubí". Ale nemyslím si že tato vlastnost je určena jako HLAVNÍ průvodce duchovní cestou. Protože v určitém jejím úseku to zavání katastrofou. To její sestra reflexe, bych řek, je na ten post vhodnějším kandidátem. Neb má ke své "vnitřní matce" spontaneitě bližší (velmi blízký) vztah.