Intelektuálský pindy.
Blb teoreticky ví, jak žít, ale jeho život stojí za růži, pozná se podle toho, že věčně nadává. Neblb nadávat nepotřebuje, umí žít, jak mu to vyhovuje.
To je nepochybně moc hezká teorie,
taková pocitářská,
a podle toho to i vypadá, když pocitářský blb splácne pocitářskou teorii
To že někdo nenadává neznamená, že jeho život stojí za h o v n o a už vůbec to neznamenáže nemá nějaké emoce,
většinou to jen znamená že to je dobře vychovaná vopice, čili zcivilizovaná,
a tudíž emoce potláčí nebot ve společnosti jsou posuzovány negativně.
Takže tento blábol nedokazuje vůbec nic, leda tak to že jeho autor je blb,
což rozhodně není nadávání nýbrž konstatování jeho inteligenčních schopností...
Zřejmě kromě toto, že jde o blba jde i o dobře vycvičenou opici...
Ale jsou i lepší teorie slovutných mistrů které si v ničem nezadají v hlouposti s tou předchozí :
"Ty nejsi mysl." Pokud víš, že nejsi mysl, jaký je rozdíl mezi tím, jestli je zaneprázdněná nebo tichá?
Ty nejsi mysl."
Sri Nisargadatta Maharaj
To je moc hezká teorie,
takže když si mysl myslí (ví) že není mysl,
pak si může myslet cokoliv jen libo,
nebot čím více myslí, tím více se myslí že nemyslí.
Takto zblblá mysl si pak může myslet cokoliv (nebot nemyslí) takže si může myslet že třeba neexistuje,
že je láska nebo nic, případně že je iluze,
a dokonce může kohokoliv posílat do prdele !!!
Takže běžte do p r d e l e,
já nejsem mysl, já jsem nic (nebo třeba Napoleon)
Tak to zkusíme ještě jednou, paradoxně :
Když víte, že nejste mysl ale že i mysl je Já,
tak není rozdíl mezi tím, jestli je zaneprázněná nebo klidná :
je-li mysl klidná, pak nic nevíte a ani nevíte že je mysl klidná,
a to znamená že ego není činné (nikoliv ovšem nutně že je osvícené)
a je-li mysl činná, tak víte že ego je činné a funguje na podkladě připoutaností
A to je asi tak všechno,
někdy je zde ztotožnování a někdy zde není,
a to vše je (Já) Vědomí (at již v klidu či pohybu)
a vy jste toto všechno
Abs. Vědomí, Uni. vědomí a osobní uvědomění..
Pak jsou zde ještě další srandovní teorie,
jako že všechno je láska
(oblíbený katolický blábol sloužící k sebevoblbování a schovávání svinstev ze nějakou tu lásku k něčemu)
že všechno je iluzorní (takže iluzorní teorie o iluzi, na tom se dá brusil pěkně dokola a dokolečka)
a nejsrandovnější je teoreie že všechno je Vědomí,
to je ohromná legrace, nebot pak si lze imaginovat osobní světy, ztotožnovat se s žádoucím a potlačovat nežádoucí,
jenže konec srandy nastává v okamžiku kolektivní karmy,
to už pak taková legranda není,
když třeba vypukne válka a vás do ní naženou...
[quote]Intelektuálský pindy.
Blb teoreticky ví, jak žít, ale jeho život stojí za růži, pozná se podle toho, že věčně nadává. Neblb nadávat nepotřebuje, umí žít, jak mu to vyhovuje.[/quote]
To je nepochybně moc hezká teorie,
taková pocitářská,
a podle toho to i vypadá, když pocitářský blb splácne pocitářskou teorii
To že někdo nenadává neznamená, že jeho život stojí za h o v n o a už vůbec to neznamenáže nemá nějaké emoce,
většinou to jen znamená že to je dobře vychovaná vopice, čili zcivilizovaná,
a tudíž emoce potláčí nebot ve společnosti jsou posuzovány negativně.
Takže tento blábol nedokazuje vůbec nic, leda tak to že jeho autor je blb,
což rozhodně není nadávání nýbrž konstatování jeho inteligenčních schopností...
Zřejmě kromě toto, že jde o blba jde i o dobře vycvičenou opici...
Ale jsou i lepší teorie slovutných mistrů které si v ničem nezadají v hlouposti s tou předchozí :
[quote]"Ty nejsi mysl." Pokud víš, že nejsi mysl, jaký je rozdíl mezi tím, jestli je zaneprázdněná nebo tichá?
Ty nejsi mysl."
Sri Nisargadatta Maharaj[/quote]
To je moc hezká teorie,
takže když si mysl myslí (ví) že není mysl,
pak si může myslet cokoliv jen libo,
nebot čím více myslí, tím více se myslí že nemyslí.
Takto zblblá mysl si pak může myslet cokoliv (nebot nemyslí) takže si může myslet že třeba neexistuje,
že je láska nebo nic, případně že je iluze,
a dokonce může kohokoliv posílat do prdele !!!
Takže běžte do p r d e l e,
já nejsem mysl, já jsem nic (nebo třeba Napoleon)
:yeah:
Tak to zkusíme ještě jednou, paradoxně :
[quote]Když víte, že nejste mysl ale že i mysl je Já,
tak není rozdíl mezi tím, jestli je zaneprázněná nebo klidná :
je-li mysl klidná, pak nic nevíte a ani nevíte že je mysl klidná,
a to znamená že ego není činné (nikoliv ovšem nutně že je osvícené)
a je-li mysl činná, tak víte že ego je činné a funguje na podkladě připoutaností[/quote]
A to je asi tak všechno,
někdy je zde ztotožnování a někdy zde není,
a to vše je (Já) Vědomí (at již v klidu či pohybu)
a vy jste toto všechno
Abs. Vědomí, Uni. vědomí a osobní uvědomění..
Pak jsou zde ještě další srandovní teorie,
jako že všechno je láska
(oblíbený katolický blábol sloužící k sebevoblbování a schovávání svinstev ze nějakou tu lásku k něčemu)
že všechno je iluzorní (takže iluzorní teorie o iluzi, na tom se dá brusil pěkně dokola a dokolečka)
a nejsrandovnější je teoreie že všechno je Vědomí,
to je ohromná legrace, nebot pak si lze imaginovat osobní světy, ztotožnovat se s žádoucím a potlačovat nežádoucí,
jenže konec srandy nastává v okamžiku kolektivní karmy,
to už pak taková legranda není,
když třeba vypukne válka a vás do ní naženou...