od Návštěvník » sob 10. srp 2024 20:44:35
Lék na tyranii myšlení
Setkala jsem se se svým učitelem před mnoha lety. Po krátkém čase mě poslal, abych se setkala s vámi – s těmi, kdo mají zájem. Pamatuji si, že jsem se ho zeptala: "Co mám říkat? Co mám dělat?" Neznala jsem tehdy učení v abstraktní nebo intelektuální rovině. Odpověděl mi: "Buď sama sebou a lidé se zapálí. Ti, kdo se zapálí, pak budou klást otázky a ty na ně odpovíš."
Nevím, zda už jste se "zapálili", ale existuje oheň, který vás zve, a je to váš vlastní vědomí, ta životní síla, která prožívá život, který nazýváte svým jménem. Právě k této životní síle mluvím, podporuji ji a trénuji vaši mysl, aby jí sloužila. Naše mysl je nesmírně mocná a schopná formulovat myšlenky, činy, umění, hudbu, ale také válku a utrpení. Myslíme si, že naše myšlenky jsou realitou nebo jejím komentářem, ale naše mysl je spíše jako umělá inteligence (AI) – rozšíření inteligence, která pochází z našeho bytí.
Možná máme strach z AI, protože se bojíme vlastní mysli – může převzít kontrolu nad naším životem. To se často stává; většina lidí na Východě i na Západě se stala obětí své vlastní mysli. Když jsem se setkala se svým učitelem, Papadžím, a s naprostou upřímností a připraveností jsem ho požádala o pomoc, řekl mi: "Buď prostě klidná." Jelikož jsem meditovala už nějaký čas, myslela jsem si, že vím, co "buď klidná" znamená. Posadila jsem se do meditativní polohy a ztišila se. On však řekl: "Ne, ne, ne tak. Ještě blíž." Ukazoval mi na klid, který je už přítomný, ze kterého myšlenkový proud vyvěrá a do kterého se vrací.
Ukazoval mi, jak mohu zastavit mysl. Nikdy předtím jsem o tom nepřemýšlela, ani v meditaci. Byla jsem fascinována zenovou meditací, která se zaměřuje na uvědomění si mysli a myšlenek. Ale myšlenka na to, že bych mohla zastavit mysl, mi připadala cizí a nemožná, dokud mi neřekl: "Zastav se. Jen buď klidná. Nepokračuj v další myšlence, ať už je jakákoliv."
Zpočátku to bylo obtížné, protože jsme hluboce podmíněni následovat své myšlenky nebo s nimi bojovat. Ale když jsem si dovolila na chvíli nepokračovat v další myšlence, uvědomila jsem si, že to, kdo jsem, nepotřebuje být myšleno. Je to tady, je to už svobodné od myšlenek. Myšlenky, které z toho vycházejí, mohou být krásné a osvícené, nebo naopak hrozné – válečné, plné utrpení. Jsou to umělé konstrukty, nemají duši.
Duše je tam, kde jste vy, když věříte svým myšlenkám. Když jim však věříte jako absolutní pravdě, uctíváte falešného boha, což vede k nepotřebnému utrpení. Ať už to chápete nebo ne, někde uvnitř víte, že mluvím o vaší schopnosti rozpoznat pravdu o vašem vrozeném probuzení, o vaší inherentní svobodě a lásce. Pokud se však spoléháte na myšlenky, aby to udržely naživu, zklamou vás. Promění čistou pravdu o vás v obraz vás samých, za kterým se táhne nekonečný proud myšlenek – pozitivních i negativních. To vede k vnitřnímu boji buď proti sobě, nebo proti druhým.
Zajímám se o mír už mnoho let a hledala jsem ho na mnoha místech, nikdy jsem si však neuvědomila, že mír je už tady. Stejně tak jsem hledala lásku a osvícení, aniž bych si uvědomila, že láska a osvícení jsou už přítomny – jsou světlem naší vlastní podstaty. Naše mysl, která generuje myšlenky, to může rozpoznat a odevzdat se tomu. Je to právě naše mysl, která se probouzí k marnosti svých myšlenek a vrací se domů, ke zdroji všeho.
[youtube]DYs824hBcxU[/youtube]
[size=150][b]Lék na tyranii myšlení[/b][/size]
Setkala jsem se se svým učitelem před mnoha lety. Po krátkém čase mě poslal, abych se setkala s vámi – s těmi, kdo mají zájem. Pamatuji si, že jsem se ho zeptala: "Co mám říkat? Co mám dělat?" Neznala jsem tehdy učení v abstraktní nebo intelektuální rovině. Odpověděl mi: "Buď sama sebou a lidé se zapálí. Ti, kdo se zapálí, pak budou klást otázky a ty na ně odpovíš."
Nevím, zda už jste se "zapálili", ale existuje oheň, který vás zve, a je to váš vlastní vědomí, ta životní síla, která prožívá život, který nazýváte svým jménem. Právě k této životní síle mluvím, podporuji ji a trénuji vaši mysl, aby jí sloužila. Naše mysl je nesmírně mocná a schopná formulovat myšlenky, činy, umění, hudbu, ale také válku a utrpení. Myslíme si, že naše myšlenky jsou realitou nebo jejím komentářem, ale naše mysl je spíše jako umělá inteligence (AI) – rozšíření inteligence, která pochází z našeho bytí.
Možná máme strach z AI, protože se bojíme vlastní mysli – může převzít kontrolu nad naším životem. To se často stává; většina lidí na Východě i na Západě se stala obětí své vlastní mysli. Když jsem se setkala se svým učitelem, Papadžím, a s naprostou upřímností a připraveností jsem ho požádala o pomoc, řekl mi: "Buď prostě klidná." Jelikož jsem meditovala už nějaký čas, myslela jsem si, že vím, co "buď klidná" znamená. Posadila jsem se do meditativní polohy a ztišila se. On však řekl: "Ne, ne, ne tak. Ještě blíž." Ukazoval mi na klid, který je už přítomný, ze kterého myšlenkový proud vyvěrá a do kterého se vrací.
Ukazoval mi, jak mohu zastavit mysl. Nikdy předtím jsem o tom nepřemýšlela, ani v meditaci. Byla jsem fascinována zenovou meditací, která se zaměřuje na uvědomění si mysli a myšlenek. Ale myšlenka na to, že bych mohla zastavit mysl, mi připadala cizí a nemožná, dokud mi neřekl: "Zastav se. Jen buď klidná. Nepokračuj v další myšlence, ať už je jakákoliv."
Zpočátku to bylo obtížné, protože jsme hluboce podmíněni následovat své myšlenky nebo s nimi bojovat. Ale když jsem si dovolila na chvíli nepokračovat v další myšlence, uvědomila jsem si, že to, kdo jsem, nepotřebuje být myšleno. Je to tady, je to už svobodné od myšlenek. Myšlenky, které z toho vycházejí, mohou být krásné a osvícené, nebo naopak hrozné – válečné, plné utrpení. Jsou to umělé konstrukty, nemají duši.
Duše je tam, kde jste vy, když věříte svým myšlenkám. Když jim však věříte jako absolutní pravdě, uctíváte falešného boha, což vede k nepotřebnému utrpení. Ať už to chápete nebo ne, někde uvnitř víte, že mluvím o vaší schopnosti rozpoznat pravdu o vašem vrozeném probuzení, o vaší inherentní svobodě a lásce. Pokud se však spoléháte na myšlenky, aby to udržely naživu, zklamou vás. Promění čistou pravdu o vás v obraz vás samých, za kterým se táhne nekonečný proud myšlenek – pozitivních i negativních. To vede k vnitřnímu boji buď proti sobě, nebo proti druhým.
Zajímám se o mír už mnoho let a hledala jsem ho na mnoha místech, nikdy jsem si však neuvědomila, že mír je už tady. Stejně tak jsem hledala lásku a osvícení, aniž bych si uvědomila, že láska a osvícení jsou už přítomny – jsou světlem naší vlastní podstaty. Naše mysl, která generuje myšlenky, to může rozpoznat a odevzdat se tomu. Je to právě naše mysl, která se probouzí k marnosti svých myšlenek a vrací se domů, ke zdroji všeho.