Ahoj P. En
P. En píše:...Vědomí je jako nahé tělo ducha. Tělo ho obléká do barev, zvuků, doteků... Pocity a myšlenky vznikají v "proudech" vjemů, co rozpohybují cit a pozornost. Ty nezachytí ve svém ranném období vše, nemaj zkušenost, učí se. Zachycují kousky, výseky, z celého toho moře vjemů. A z těchto kousků se stanou pocity a myšlenky, a z nich paměť, a nálady, a touhy..... Šat ducha se jimi začíná "prošívat", vzniká svět různorodých osobností... Atd, atd.
Jasně, že vědomí čerpá pomocí smyslů ze světa, ale ono vědomí může čerpat i samo ze sebe, pokud okolní svět zrovna ty správné podněty nenabízí...
Ještě mne napadlo toto:
Duh - kha
"Duh" je strast, kterou pociťuji ve formě pocitů ve svém duchu.
Každý pocit, který pociťuji ve svém duchu, je v podstatě strastí, protože ten pocit zastiňuje to cenné, co se nachází v pozadí tohoto pocitu.
"Kha" je způsob, jak se se mohu svými pocity vypořádávat.
Znamená to vést své pocity "k ha", umět se jim zasmát "ha ha", to jest vést je k veselosti. Jinými slovy to znamená nebrat své pocity tak vážně, ale přitom se snažit je stále vnímat.
Čtyři moje pravdy o pocitech:
1. pravda o strastných pocitech
"Duh" je strast, kterou pociťuji ve formě svých pocitů ve svém duchu, to jest, že ji pociťuji ve své vědomé mysli.
2. pravda o vznikání pocitů
Pocity vznikají v duchu neustále a nevyhnutelně vlivem návykového mechanismu mysli.
Každý pocit, ať už je negativní nebo pozitivní, který pociťuji ve svém duchu, je v podstatě strastí, protože ten pocit zastiňuje to cenné, co se nachází v pozadí tohoto jednoho každého konkrétního pocitu.
Příčinou strastného utrpení (negativně vnímaného pocitu) je víření myšlenek v mysli. Mysl je tímto vířením myšlenek vyčerpávána a výsledkem tohoto jejího vyčerpání je pociťování stále více negativních pocitů.
Prvním krokem ke zvládnutí svých pocitů je odvrácení pozornosti od smyslových vjemů a od myšlenek ve své mysli a upření své pozornosti na uvědomování si svých pocitů.3. pravda o zacházení s pocity
"Kha" je způsob, jak se mohu se svými pocity neustále vypořádávat.
Znamená to vést své pocity "k ha", to je snaha vnímat své pocity radostivým způsobem.
Jinými slovy to znamená nebrat své pocity, i když se mi zdají být někdy téměř nesnesitelné, zase až tak moc vážně.
Mohu si kdykoli říci: "No a co? Jsou to přece jenom moje pocity!"
4. pravda o cestě, vedoucí k trvalé pozornosti k pocitům
Druhým krokem ke zvládnutí svých pocitů je neustálá snaha pozorovat a vnímat své pocity, ať už jsou ty pocity negativní nebo pozitivní, a snažit se je vnímat radostivým způsobem.
To znamená, že se snažím vnímat úplně všechny své pocity, bez nějakého jejich zvláštního rozlišování, s láskou.
Všechny naše pocity jsou pro nás důležité zprávy od Zdroje a spojují nás s Božstvím, jsou posvátné a máme je mít v úctě.
Pokud se ke svým pocitům chovám s láskou, tak ony mi časem postupně lásku vracejí.
Domnívám se a zdravím
Ahoj P. En
[quote="P. En"]...Vědomí je jako nahé tělo ducha. Tělo ho obléká do barev, zvuků, doteků... Pocity a myšlenky vznikají v "proudech" vjemů, co rozpohybují cit a pozornost. Ty nezachytí ve svém ranném období vše, nemaj zkušenost, učí se. Zachycují kousky, výseky, z celého toho moře vjemů. A z těchto kousků se stanou pocity a myšlenky, a z nich paměť, a nálady, a touhy..... Šat ducha se jimi začíná "prošívat", vzniká svět různorodých osobností... Atd, atd.[/quote]
Jasně, že vědomí čerpá pomocí smyslů ze světa, ale ono vědomí může čerpat i samo ze sebe, pokud okolní svět zrovna ty správné podněty nenabízí...
Ještě mne napadlo toto:
Duh - kha
"Duh" je strast, kterou pociťuji ve formě pocitů ve svém duchu.
Každý pocit, který pociťuji ve svém duchu, je v podstatě strastí, protože ten pocit zastiňuje to cenné, co se nachází v pozadí tohoto pocitu.
"Kha" je způsob, jak se se mohu svými pocity vypořádávat.
Znamená to vést své pocity "k ha", umět se jim zasmát "ha ha", to jest vést je k veselosti. Jinými slovy to znamená nebrat své pocity tak vážně, ale přitom se snažit je stále vnímat.
Čtyři moje pravdy o pocitech:
1. pravda o strastných pocitech
"Duh" je strast, kterou pociťuji ve formě svých pocitů ve svém duchu, to jest, že ji pociťuji ve své vědomé mysli.
2. pravda o vznikání pocitů
Pocity vznikají v duchu neustále a nevyhnutelně vlivem návykového mechanismu mysli.
Každý pocit, ať už je negativní nebo pozitivní, který pociťuji ve svém duchu, je v podstatě strastí, protože ten pocit zastiňuje to cenné, co se nachází v pozadí tohoto jednoho každého konkrétního pocitu.
Příčinou strastného utrpení (negativně vnímaného pocitu) je víření myšlenek v mysli. Mysl je tímto vířením myšlenek vyčerpávána a výsledkem tohoto jejího vyčerpání je pociťování stále více negativních pocitů.
[b]Prvním krokem ke zvládnutí svých pocitů je odvrácení pozornosti od smyslových vjemů a od myšlenek ve své mysli a upření své pozornosti na uvědomování si svých pocitů.[/b]
3. pravda o zacházení s pocity
"Kha" je způsob, jak se mohu se svými pocity neustále vypořádávat.
Znamená to vést své pocity "k ha", to je snaha vnímat své pocity radostivým způsobem.
Jinými slovy to znamená nebrat své pocity, i když se mi zdají být někdy téměř nesnesitelné, zase až tak moc vážně.
Mohu si kdykoli říci: "No a co? Jsou to přece jenom moje pocity!"
4. pravda o cestě, vedoucí k trvalé pozornosti k pocitům
[b]Druhým krokem ke zvládnutí svých pocitů je neustálá snaha pozorovat a vnímat své pocity, ať už jsou ty pocity negativní nebo pozitivní, a snažit se je vnímat radostivým způsobem.
[/b]
To znamená, že se snažím vnímat úplně všechny své pocity, bez nějakého jejich zvláštního rozlišování, s láskou.
Všechny naše pocity jsou pro nás důležité zprávy od Zdroje a spojují nás s Božstvím, jsou posvátné a máme je mít v úctě.
Pokud se ke svým pocitům chovám s láskou, tak ony mi časem postupně lásku vracejí.
Domnívám se a zdravím