od Jana » pát 08. bře 2019 7:17:33
Zdeněk píše:Vysvětlovat ukřižování Ježíše a jeho apoštolů toliko demonstrací nepřipoutanosti k tělu znamená deformovat křesťanství k nepoznání. Nepřipoutanost k tělu demonstrovali už dávno před Kristem např. stoikové (Sokrates), a právě u Esejců, odkud Ježíš pocházel, byla demonstrována přímo ukázkově. Ty jednoduše nevíš, jaký má význam ukřižování a tudíž i křesťanství a zastíráš to prázdnými řečmi.
Je to klidně možné, ber to tak, že mě historie čehokoliv ve skutečnosti nijak nezajímá. To, o co tady jde, není mrtvé tělo, které bylo přibité před tisíci lety na kříži, ale živý Kristus, který září v probuzeném srdci.
Zdeněk píše:Píšeš, že temná noc duše se objevuje jen na dlouhé cestě. Tudíž Jan z Kříže šel - na rozdíl od tebe - delší cestu. Tedy jeho spiritualita byla méně ozářena světlem.
Můžeme se na tu cestu
Jana z Kříže tedy podívat.
Svou duchovní cestu popisuje v dílech:
Temná nocJana z Kříže odděluje od Boha filtr mysli vytvářející projekci času a prostoru.
Bůh se jeví jako něco vzdáleného, po čem Jan z Kříže touží. Cesta k Bohu se jeví jako dlouhá jak v čase, tak v prostoru.
...tichého a pokorného Jana od Kříže nespravedlivě nařkli z rebelství a „uvěznili“ ve velkém klášteře v Toledu, kde byl zavřen do vlhké a tmavé komůrky. Zůstal tam bezmála devět měsíců. Dostával jen chléb a vodu, měl jedinou tuniku, která mu hnila na těle, zatímco ho užíraly blechy a stravovala horečka – tak s ním zacházeli. V té strašlivé „temné noci“ ho však Bůh zalil světlem a láskou. Z roztrženého Janova srdce vyprýštily světlem prozářené milostné básně, nejvřelejší, jaké kdy byly ve španělském jazyce napsány. Skládal zpaměti, aby vyjádřil výkřik duše hledající Boha, jako snoubenka hledá svého milého, jímž se cítí být náhle opuštěna. V noci vězení, postupem těch děsivých měsíců, započal Jan svou cestu k srdci...
Duchovní píseň I náš vězeň tedy složil svou Duchovní píseň, téměř básnický komentář biblického textu znovu utvořeného s bohatstvím obrazů, barev, zvuků, krajin, vzpomínek a toužebného vzývání. Když se mu po devíti měsících podařilo z vězení utéct, odnášel si s sebou malý sešitek. Do něho přepsal verše, jež mu pomohly věřit, doufat, milovat…
Živý plamen lásky V těch neradostných letech komentoval své poslední dílo – Plamen lásky žhavý, jež je celé jediným planutím láskou. Přes fyzická a morální utrpení, do nichž byl ponořen, dokázal vyzpívat lásku Boha i lásku k Bohu, který se stal naprosto úplným a žhoucím vlastnictvím, a popsat z vlastní zkušenosti nejsilnější objetí lásky, jaké je na této zemi možné, když poslední, jen lehounký závoj, jenž se už už má roztrhnout, odděluje stvoření od věčného života.
Už v názvech děl vidíš, jak se dlouhá cesta mění v krátkou. Dochází postupně k témuž, co popisuje
E. Tomáš.Odhaluje se tady to tajemství, že Božství, Kristus, Tvé pravé Já, je milující milovanou láskou ve Tvém srdci.
A tohle je ta nejkratší cesta.
Jenže aby to bylo jasné, by se musela pustit ta posuzující mysl, která "ví", co je na kom na čem špatně.
Ono je to docela humorné, když se jeden snaží a
někdo mu to kazí.
[quote="Zdeněk"]Vysvětlovat ukřižování Ježíše a jeho apoštolů toliko demonstrací nepřipoutanosti k tělu znamená deformovat křesťanství k nepoznání. Nepřipoutanost k tělu demonstrovali už dávno před Kristem např. stoikové (Sokrates), a právě u Esejců, odkud Ježíš pocházel, byla demonstrována přímo ukázkově. Ty jednoduše nevíš, jaký má význam ukřižování a tudíž i křesťanství a zastíráš to prázdnými řečmi.
[/quote]
Je to klidně možné, ber to tak, že mě historie čehokoliv ve skutečnosti nijak nezajímá. To, o co tady jde, není mrtvé tělo, které bylo přibité před tisíci lety na kříži, ale živý Kristus, který září v probuzeném srdci.
[quote="Zdeněk"]Píšeš, že temná noc duše se objevuje jen na dlouhé cestě. Tudíž Jan z Kříže šel - na rozdíl od tebe - delší cestu. Tedy jeho spiritualita byla méně ozářena světlem. [/quote]
Můžeme se na tu cestu [url=http://www.vojtechkodet.cz/temata/karmel/svaty-jan-od-krize-1542-1591.html][b]Jana z Kříže[/b][/url] tedy podívat.
Svou duchovní cestu popisuje v dílech:
[size=150][b]Temná noc[/b][/size]
Jana z Kříže odděluje od Boha filtr mysli vytvářející projekci času a prostoru.
Bůh se jeví jako něco vzdáleného, po čem Jan z Kříže touží. Cesta k Bohu se jeví jako dlouhá jak v čase, tak v prostoru.
[img]https://image.shutterstock.com/image-photo/view-sunset-sun-through-s-260nw-1300733524.jpg[/img]
[quote][i]...tichého a pokorného Jana od Kříže nespravedlivě nařkli z rebelství a „uvěznili“ ve velkém klášteře v Toledu, kde byl zavřen do vlhké a tmavé komůrky. Zůstal tam bezmála devět měsíců. Dostával jen chléb a vodu, měl jedinou tuniku, která mu hnila na těle, zatímco ho užíraly blechy a stravovala horečka – tak s ním zacházeli. V té strašlivé „temné noci“ ho však Bůh zalil světlem a láskou. Z roztrženého Janova srdce vyprýštily světlem prozářené milostné básně, nejvřelejší, jaké kdy byly ve španělském jazyce napsány. Skládal zpaměti, aby [b][color=#FF0000] vyjádřil výkřik duše hledající Boha, jako snoubenka hledá svého milého, jímž se cítí být náhle opuštěna.[/color][/b] V noci vězení, postupem těch děsivých měsíců, započal Jan svou cestu k srdci...[/i][/quote]
[size=150][b]Duchovní píseň [/b][/size]
[quote][i]I náš vězeň tedy složil svou Duchovní píseň, téměř básnický komentář biblického textu znovu utvořeného s bohatstvím obrazů, barev, zvuků, krajin, vzpomínek a toužebného vzývání. Když se mu po devíti měsících podařilo z vězení utéct, odnášel si s sebou malý sešitek. Do něho přepsal verše, jež mu pomohly věřit, doufat, milovat…[/i][/quote]
[size=150][b]Živý plamen lásky[/b][/size]
[quote][i] V těch neradostných letech komentoval své poslední dílo – Plamen lásky žhavý, jež je celé jediným planutím láskou. Přes fyzická a morální utrpení, do nichž byl ponořen, dokázal vyzpívat lásku Boha i lásku k Bohu, který se stal naprosto úplným a žhoucím vlastnictvím, a popsat z vlastní zkušenosti nejsilnější objetí lásky, jaké je na této zemi možné, když poslední, jen lehounký závoj, jenž se už už má roztrhnout, odděluje stvoření od věčného života.[/i][/quote]
Už v názvech děl vidíš, jak se dlouhá cesta mění v krátkou. Dochází postupně k témuž, co popisuje [url=http://www.poradnazdarma.cz/viewtopic.php?f=152&t=8540&start=15#p147085][b]E. Tomáš.[/b][/url]
Odhaluje se tady to tajemství, že Božství, Kristus, Tvé pravé Já, je milující milovanou láskou ve Tvém srdci.
A tohle je ta nejkratší cesta.
Jenže aby to bylo jasné, by se musela pustit ta posuzující mysl, která "ví", co je na kom na čem špatně.
Ono je to docela humorné, když se jeden snaží a [url=http://www.poradnazdarma.cz/viewtopic.php?f=353&t=3070&p=139181#p139181][b]někdo mu to kazí.[/b][/url]