od Návštěvník » úte 02. zář 2014 12:07:57
vostalpetr píše:Jestliže člověk zpočátku hledá Boha jinde, na nebesích, nebo později v sobě, dokud je Pravda ve dvojnosti skrytá, je nutné, aby proud lásky v soustředění mysli vysílal jedním směrem, tedy k Bohu a zároveň se jemu odevzdával.
Když bude moudrý, začne si uvědomovat všudypřítomnost Boží: zpočátku uznáním, vírou, citem i intelektem, později přímým nazíráním. Nebude již vysílat lásku spolu se soustředěnou myslí k nějakému objektu, cíli, jednomu bodu, ale postupně se sám stane tímto jedním bodem, vyzařujícím lásku a ještě později láskou samou, rozprostřenou do vesmíru na všechny a na vše. Tato rozpuštěnost, nekonečnost lásky setře rozdíly mezi já a ty, mezi všemi a vším. Je to taková láska, která je prvotní emanací božského Já a posledním stupněm ke spojení s Ním. Žijte v nekonečném moři moři Boží přítomnosti, v moři božské lásky - vyciťujte, uvědomujte si všude moře božské lásky.
no je zajimavé, že u mne se toto projevilo v cca 12ti letech, aniž bych hledala Boha nebo něco takového nebo aniž bych něco vysílala ... přišlo to jako blesk v předvánočním čase, když jsme byli ve třídě během vyučování ...
vůbec jsem netušila co to bylo a zažívala jsem přesně to co popisuje Mahariši a další a další včetně mých přátel se kterými jsem o tom mluvila
zahrnování vlnami blaha, pláčem, naprostou vděčností, všechno bylo láska, které stíralo rozdíly mezi já a ty, dokonce i ten nejhorší grázl z naší třídy, co všechny šikanoval a trápil ... bylo to tak intenzivní, že se to nedalo skoro vydržet, tak intenzívní blaženost
totální extáze
[quote="vostalpetr"][quote]Jestliže člověk zpočátku hledá Boha jinde, na nebesích, nebo později v sobě, dokud je Pravda ve dvojnosti skrytá, je nutné, aby proud lásky v soustředění mysli vysílal jedním směrem, tedy k Bohu a zároveň se jemu odevzdával.
Když bude moudrý, začne si uvědomovat všudypřítomnost Boží: zpočátku uznáním, vírou, citem i intelektem, později přímým nazíráním. Nebude již vysílat lásku spolu se soustředěnou myslí k nějakému objektu, cíli, jednomu bodu, [color=#FF0000]ale postupně se sám stane tímto jedním bodem, vyzařujícím lásku a ještě později láskou samou, rozprostřenou do vesmíru na všechny a na vše. [/color]Tato rozpuštěnost, nekonečnost lásky setře rozdíly mezi já a ty, mezi všemi a vším. Je to taková láska, která je prvotní emanací božského Já a posledním stupněm ke spojení s Ním. Žijte v nekonečném moři moři Boží přítomnosti, v moři božské lásky - vyciťujte, uvědomujte si všude moře božské lásky.[/quote][/quote]
no je zajimavé, že u mne se toto projevilo v cca 12ti letech, aniž bych hledala Boha nebo něco takového nebo aniž bych něco vysílala ... přišlo to jako blesk v předvánočním čase, když jsme byli ve třídě během vyučování ... :what: vůbec jsem netušila co to bylo a zažívala jsem přesně to co popisuje Mahariši a další a další včetně mých přátel se kterými jsem o tom mluvila
zahrnování vlnami blaha, pláčem, naprostou vděčností, všechno bylo láska, které stíralo rozdíly mezi já a ty, dokonce i ten nejhorší grázl z naší třídy, co všechny šikanoval a trápil ... bylo to tak intenzivní, že se to nedalo skoro vydržet, tak intenzívní blaženost :) totální extáze :)