od Tara » stř 16. kvě 2018 9:39:24
Něco hledám u sebe v šuplíku Příběhů a toto jsem našla, psala jsem to 31.12.2014. Zajímavé ..... a stále aktuální :-)
.....................
PF 2015
Byla ve své "staré kůži". Byla.
V rodném městě, před jedním domem stál On. Něco jako strašák na poli, nedotčen vším tím děním okolo. Stál tam. Jen stál a byl živý.
Upoutal její pohled. Něco jí k němu přitahovalo. Nevěděla co. Snad to, jak tam jen tak stál, samotný..?
Přišla k němu vedena zvědavostí a také jistým vábením. Tvář starého muže, obnošený hnědý plášť, nic zajímavého..., ale přece jen něco. Oči. Ty oči! :-) Hnědé teplé studánky, tolik živé, hřejivé, usměvavé. Kde je jen viděla? Dívala se do těch očí a co to. Najednou jeho tvář začala nabývat jiných podob, jiných podob tváří, ale stále mužských, mladých, ještě mladších, chlapeckých, a znovu zralých tváří mužů, všech mužů světa... zatočila se jí z toho hlava. Neznámá síla ji vrhla jemu do náruče, ústa se spojila v polibek, tolik vášnivý, hladový...radostný! :-)
Najednou ucítila, jak se stává Jeho obětí, podléhá jakési hypnotické síle, která ji připravuje o vědomí! Kolena podklesávala, stejně tak její vědomí ... Ne! Nepodlehne! Z vypětím sil vyskočila (taktéž její vědomí) na nohy, vhodila Jemu do obličeje se smíchem hrst trávy, kterou při výskoku vytrhla a utíkala od něj se smíchem pryč...
Ale ne daleko. Přicházela k ní nějaká žena a něco ji ukazovala. Zastavila se a patřila na tu věc. On je z povzdálí pozoroval, stále tak nějak nezúčastněně, bez emocí, protože věděl...
Patřila na ten předmět a síly i vědomí ji opět začaly opouštět, tentokrát se už nebránila, oddávala se tomu táhnutí do neznáma, bylo to tak pokojné a přirozené... jen malinká jiskřička kohosi v ní vnímala dál.... On k ní přistoupil, natáhl nad ní ruce a tu se ona proměnila v mladou, nádhernou dívku, protékaly v ní všechny barvy širokého spektra barev, které se míchaly jedna přes druhou, celým tělem, od hlavy ke špičkám prstů na nohou a zpátky, v nádherném barevném tanci.... a pak nabyla vědomí.... a byla jiná...
Byla milovaná.
Nebyla šťastná ani blažená, nic z toho. Byla milovaná.
Byla celá.
Něco hledám u sebe v šuplíku Příběhů a toto jsem našla, psala jsem to 31.12.2014. Zajímavé ..... a stále aktuální :-)
.....................
PF 2015
Byla ve své "staré kůži". Byla.
V rodném městě, před jedním domem stál On. Něco jako strašák na poli, nedotčen vším tím děním okolo. Stál tam. Jen stál a byl živý.
Upoutal její pohled. Něco jí k němu přitahovalo. Nevěděla co. Snad to, jak tam jen tak stál, samotný..?
Přišla k němu vedena zvědavostí a také jistým vábením. Tvář starého muže, obnošený hnědý plášť, nic zajímavého..., ale přece jen něco. Oči. Ty oči! :-) Hnědé teplé studánky, tolik živé, hřejivé, usměvavé. Kde je jen viděla? Dívala se do těch očí a co to. Najednou jeho tvář začala nabývat jiných podob, jiných podob tváří, ale stále mužských, mladých, ještě mladších, chlapeckých, a znovu zralých tváří mužů, všech mužů světa... zatočila se jí z toho hlava. Neznámá síla ji vrhla jemu do náruče, ústa se spojila v polibek, tolik vášnivý, hladový...radostný! :-)
Najednou ucítila, jak se stává Jeho obětí, podléhá jakési hypnotické síle, která ji připravuje o vědomí! Kolena podklesávala, stejně tak její vědomí ... Ne! Nepodlehne! Z vypětím sil vyskočila (taktéž její vědomí) na nohy, vhodila Jemu do obličeje se smíchem hrst trávy, kterou při výskoku vytrhla a utíkala od něj se smíchem pryč...
Ale ne daleko. Přicházela k ní nějaká žena a něco ji ukazovala. Zastavila se a patřila na tu věc. On je z povzdálí pozoroval, stále tak nějak nezúčastněně, bez emocí, protože věděl...
Patřila na ten předmět a síly i vědomí ji opět začaly opouštět, tentokrát se už nebránila, oddávala se tomu táhnutí do neznáma, bylo to tak pokojné a přirozené... jen malinká jiskřička kohosi v ní vnímala dál.... On k ní přistoupil, natáhl nad ní ruce a tu se ona proměnila v mladou, nádhernou dívku, protékaly v ní všechny barvy širokého spektra barev, které se míchaly jedna přes druhou, celým tělem, od hlavy ke špičkám prstů na nohou a zpátky, v nádherném barevném tanci.... a pak nabyla vědomí.... a byla jiná...
Byla milovaná.
Nebyla šťastná ani blažená, nic z toho. Byla milovaná.
Byla celá.