Mysl

Pravidla fóra
POLEMICKÉ FÓRUM

Odeslat odpověď


Odpoveď na tuto otázku je nutná pro rozlišení automatizovaných pokusů o registraci.
Smajlíci
:) :( ;) :P 8) :D :'-( :knock: :green: :sos: :confused: :yes: :phew: :crazy: :what: :yeah: :hm:
Zobrazit další smajlíky
BBCode je zapnutý
[img] je zapnutý
[flash] je vypnutý
[url] je zapnuté
Smajlíci jsou zapnutí
Přehled tématu
   

Pokud si přejete přidat jednu nebo více příloh, vyplňte následující údaje.

Rozšířit náhled Přehled tématu: Mysl

Re: Mysl

Příspěvek od Návštěvník » stř 27. bře 2024 8:46:44



Uklidit svou mysl, není proces, který trvá dlouho. Můžeš si říct: "Dobře, teď tuhle myšlenku vyřazuji jako nepotřebnou, jaká je další myšlenka, kterou vypustím?" Je to jako když uklízíš pokoj a vyhazuješ odpadky a všechno, co nepotřebuješ.
Ale ty nemusíš uklidit svou mysl. Je to okamžitá věc, stáhneš se z myšlení, a staneš se přítomným.

Re: Mysl

Příspěvek od Návštěvník » sob 23. bře 2024 18:19:01

Re: Mysl

Příspěvek od Návštěvník » úte 19. bře 2024 7:52:19

Re: Mysl

Příspěvek od Návštěvník » pon 18. bře 2024 17:35:59



Míra nepřítomnosti vašich myšlenek je měřítkem vašeho pokroku v realizaci.

Re: Mysl

Příspěvek od Návštěvník » pát 15. bře 2024 20:43:08



Mysl je vědomí, které si uložilo omezení, jste původně neomezení a dokonalí, ale postupně jste převzali omezení a ztotožnili se myslí.

Re: Mysl

Příspěvek od Návštěvník » úte 12. bře 2024 7:57:50

Re: Mysl

Příspěvek od Návštěvník » sob 09. bře 2024 11:20:47

Že vás furt tydle katolický kecy barvěj,

Asi to bude tím, že máte problémy s kritikou,

Proto se furt sepisují tydle kraviny,

Jako kdyby člověk neustále neprováděl nějaký volby,

Takže když chci toto, znamená to taky současně že nechci opak,

To vám ještě nedošlo nebo je to problém pouze u kritiky druhých...


Nějak tím snad sobě škodím že nemám rád špenát,

Asi bych s tím měl jít na nějakou psychoanalýzu,

Potom asi budu jíst všechno, klidně i psí hovna...


A to samé u lidí, nebo je to snad nějak jinak ???

Re: Mysl

Příspěvek od Návštěvník » pát 08. bře 2024 6:13:18

Pozitivní myšlení. Pomáhá nebo škodí?

MARTIN DANIEL

Když se mám rozhodnout mezi pozitivním a negativním myšlením, tak si určitě zvolím to pozitivní.

Ale když mám možnost si zvolit mezi pravdivým myšlením nebo falešně pozitivním, tak já si vždy vyberu pravdu. I když mi to někdy trvá dlouho. Protože je snadnější žít v falešném světě.

Proč někdo vůbec myslí negativně? Když všechny knihy říkají, že mu to škodí.

Když někdo myslí negativně, vždy k tomu má důvod. Prostě žije ve světě, kde jsou jen samá negativa. A proto těmto lidem nestačí moudrost knih, navíc když je falešná.
Ale jak je to možné? Když ten člověk má objektivně všechno?

Ale jeho vnitřní dítě žije ve světě, kde je všechno špatně.

Znám ženu, která je bytostně přesvědčená, že ji nikdo nemá rád. I přesto, že se o ni stará její rodina, má sousedku, se kterou si může popovídat, má faráře, který si pro ni najde čas. A i když jsem proti pozitivnímu myšlení, vůbec mi nedošlo, že vlastně když ji nutím, aby přijala realitu, jaká je, tak pro její vnitřní dítě dělám falešně pozitivní myšlení. Protože její vnitřní dítě nežije tady a teď. Ale tehdy.

A mě se zatím nepodařilo zjistit, co se tehdy stalo a kdy bylo tehdy, protože mi k tomu nedala svolení. A já už teď rozumím tomu, že i když je jí 80, tak se pořád chová jako malé dítě. Protože kromě okamžiků, kdy je jí dobře a kdy je trochu dospělejší, tak je pořád malé ukňourané dítě v těle 80leté ženy.
A už rozumím, proč jakoukoliv snahu, aby porozuměla důsledkům svého chování, bere jako osobní útok na sebe. A od té doby, kdy mi to došlo, tak došlo k úžasné proměně našeho vztahu. Takže pořád ji ani já nemám rád (podle ní), ale už je tam přesto vidět veliká změna.

Když je negativní myšlení prospěšné

Dcera této ženy říkala: Neboj se, strachem si to přivoláš. A ukázalo se, že je lepší žít ve strachu, než ho potlačovat, obzvláště takhle agresivně.
Protože její dcera už zemřela. Protože nesnesla svůj strach, ani strach své matky. A kdyby se bývala zabývala svým strachem, tak by zjistila, že strach nebyl příčinou. Ale že ji varoval před tím, co bylo před ní. Ale ona svůj strach nebrala jako svého pomocníka, ale nepřítele. A tak ztratila možnost svou nemoc uzdravit dříve, než přišla. Protože nejlepší smrtelná nemoc je ta, která se uzdraví dříve, než přijde. A všechny těžké a nepříjemné věci se v našem životě nejdříve projeví jako strach. A my ho 1. uzdravíme, 2. potlačíme, jako to udělala dcera nebo 3. ho necháme být.

A až teď mi dochází naplno, v jak nesnesitelně těžkém stavu žije její vnitřní dítě, když ta dospělá paní od něj nepřevzala vládu nad sebou. A je jedno, jak veliké bylo jeho utrpení objektivně. Protože subjektivně bylo největší na celém světě. A proto má paní právo se zlobit na celý svět. A naštěstí se její dceři nepodařilo ji přesvědčit k pozitivnímu myšlení, protože v tom případě by tady byla paní ještě méně, než dnes. A teď už vím, co musím udělat, abych paní pomohl. Skočit za ní do těch největších sraček. A zůstat tam s ní tak dlouho, dokud nebude chtít vyplavat ven. I když se všichni ezoterici světa spojí, aby v tom viděli můj problém.
Ale současně musím být schopen do těch jejích s… se nezapojit. Abych byl schopen vyplavat. Až bude ten správný čas. A veliká výhoda je, celou tu dobu můžu zůstat současně nahoře. Když už nebudu vidět sračky, ale to, co je za nimi. Její čistou duši.

Anebo ji mohu odmítnout jako manipulátorku, narcistku.

Ale tím bych nejvíc ublížil sám sobě. Protože tím bych současně odmítl i sám sebe. Protože my jsme všechno. A zejména to, co nám vadí na druhých, jsme my. Přesněji řečeno naše část, kterou nechceme vidět a kterou raději zašlápneme. A vždy když něco zašlápneme venku, totéž zašlápneme i uvnitř nás. A nám je lépe. Ale za tu cenu, že něčemu uvnitř nás je mnohonásobně hůře.

https://medium.seznam.cz/clanek/martin- ... kodi-50414

Re: Mysl

Příspěvek od Návštěvník » úte 05. bře 2024 8:13:06



Když dojde k realizaci, mysl již není přítomna. Člověk nedosáhne seberealizace pouhým jejím odstraněním. Realizace nastane, když pochopíte a víte, že

mysl nikdy ve skutečnosti neexistovala.

Ramana Maharshi

Re: Mysl

Příspěvek od Návštěvník » čtv 29. úno 2024 7:33:13



Myšlenky jsou mocný nástroj, pokud chcete vědět, co jste si mysleli před rokem, podívejte se, co se děje ve vašem životě teď.

Re: Mysl

Příspěvek od Návštěvník » ned 25. úno 2024 11:39:45

MYSL JE JAKO BLÁZNIVÝ METEOROLOG

Obrázek

"Nakonec ztratíte zájem o to, abyste byli osvobozeni, protože si uvědomíte, že není třeba být osvobozen. Jediné, co je třeba vysvobodit, je vaše svoboda od myšlenky být podstatným jménem, od toho, co nejste. To je celé řešení. Poznání, že jsem nikdy nebyl tím, čím jsem si myslel, že jsem, a tolik jsem se z toho snažil vymanit. S tím jsem přestal." - Paul Hedderman

Mysl je jako bláznivý meteorolog. Každý den předpovídá bouřky. Říká vám, že i když je slunečno, nemůžete si ho užívat, protože se blíží velká bouře. Je to klid? Kratičký kousek klidu, který předchází dlouhodobější bouři? Tohle je ten klid?

Klid je před tím. Klid se nezakládá na okolnostech a situacích. Kořenem problému je ztotožnění se s mentálním obrazem zvaným já. Mysl vás prezentuje jako tělo. A pak je celá řada mentálních stavů a procesů považována za soukromé stavy a procesy - za vaše - a přitom jimi nejsou. Jsou jen vytvářeny myslí.

Žijete v časové rovině, v mentální říši. Pocit, že jste dlouhotrvající nezávislá oddělená entita, je vytvářený mechanismem. Je to pocit spojený s myšlením. Řečí těla jsou pocity, řečí mysli je myšlení. Pocity těla jsou unášeny mentálním procesem, který z nich spřádá příběh pocitů o vás. O tom, co jsi byl a čím budeš. Myšlenky to pak ještě umocňují. Celodenní posedlost sebou samým.

Já si musí vykouzlit pocit reálnosti v podstatě z ničeho. Protože žádnou skutečností není. Toto divadélko je založeno na skutečné úrovni reality, kterou je vědomý kontakt. Vidění, ochutnávání a dotýkání se musí odehrávat prostřednictvím těla. Vědomí nemůže mít kontakt s tímto místem jinak než prostřednictvím těla. Musí projít určitými dveřmi. Dveřmi vidění, chuti atd.

Vědomí oživuje tělo, aby umožnilo prožitek. Vědomí prochází dveřmi smyslů a setkává se zde samo se sebou. Mentální proces se pak k němu hlásí: Já jsem ten, kdo vidí, dělá atd. Je to mé tělo. Podmíněná mysl je loutkovým divadlem. Tvrdí o sobě, že je ve vědomém kontaktu, že vidí, cítí, ochutnává a dotýká se. Dělá z toho "moje vidění" a "moje dotýkání".

Myšlenka je jen myšlenkou, dokud se nestane vaší myšlenkou. Jak se stane vaší myšlenkou? Dochází k jejímu přivlastňování. Je to mentální proces. Znamená to, že existuje nějaké vy, které si myšlenku přivlastňuje? Ne. Toto "já" je také jednou z myšlenek.

Nejde o to, zda znáte pravdu, nebo ne. Není třeba znát pravdu. Vůbec žádnou. Vy jste TO! Poznejte klam a buďte pravdou.

Toto divadlo s vámi nemá nic společného. Jste jako vypravěč hry. Hru nemůžete vypnout. Mysl ji vypráví s pocitem, že jste hercem. Už víte, jak hra probíhá, když jste ztotožněni s tělem. Nyní můžete zjistit, jak to probíhá, když jím nejste.

Nechci poznat sám sebe. Chci poznání, které mě dovede k osvobození od sebe sama. Řešení poznáte podle toho, že žádný probém neřešíte. Když je vyprávění mysli odloženo, uvědomíte si: "To je to, čím jsem se trápil!"

***
Přeloženo z knihy The Escape To Everywhere od Paula Heddermana.

Re: Mysl

Příspěvek od Návštěvník » pon 05. úno 2024 16:25:50

Re: Mysl

Příspěvek od Návštěvník » sob 03. úno 2024 17:50:02

Obrázek

Re: Mysl

Příspěvek od Návštěvník » sob 03. úno 2024 17:20:33

Čittavagga 3. Díl: Mysl

33. Těkavou a rozechvělou mysl je těžké uhlídat, těžké zvládnout, srovná ji však ten, kdo je moudrý, tak jako šípař [zbrojíř] hrot.

34. Jako ryba na zem vyvržená, ze svého vodního útulku vytažená, tak se zmítá tato mysl, Márovo panství má-li opustit.

35. Těžko udržitelnou a hbitou která podle libosti poletuje tuto mysl zkrotit je dobré, zkrocená mysl přináší blaženost.

36. Velmi těžko viditelnou a velmi jemnou která podle libosti poletuje tuto mysl hlídat by měl moudrý, střežená mysl přináší blaženost.

37. V dálkách se osaměle toulající nehmotnou a v skrytu sídlící tuto mysl kdo ukázní, osvobodí se z Márových pout.

38. Kdo nemá ustálenou mysl, pravou Dhammu nezná a má chatrnou důvěru, moudrosti naplnění nedojde.

Buddha

Re: Mysl

Příspěvek od Návštěvník » sob 03. úno 2024 16:30:26

Ovládnutí mysli

Pátým stupněm Pataňdžaliho jógy je pratjáhára. Ovládnutí mysli je jednou z nejobtížnějších jógových technik. Zvláště pro západního člověka, jemuž je stále sdělováno, jak důležité myšlení je. Myšlení samo je skvělou pomůckou v praxi rozlišování (vivéka), pokud je ovšem pod kontrolou svého vlastníka. Vyzkoušejte dvouminutový test: Zavřete oči, uvědomte si, že jste pánem své mysli a zastavte všechny myšlenky, které se do vaší hlavy hrnou. Vaše mysl je prázdná… Dvě minuty nebo více! Velmi obtížné, že? Prázdná mysl je mysl bez myšlenek. Znamená úplné zastavení vnitřního dialogu. Konec života v představách a v denním snění. Konec hodnocení.

Pro mnoho z nás právě tyto věci znamenají únik z každodenní reality. Nebo ještě hůře - každodenní realitu samotnou. Stále přemýšlíme o tom, co bude za hodinu, zítra, kdo řekl co nám, co my jsme řekli komu, kam pojedeme na víkend, co to má sousedka zase na sobě a jestli bychom nepotřebovali něco nového na sebe my. Toho všeho si navíc nejsme úplně vědomi, protože máme pocit, že je to tak správně. Není. Mysl - se svými myšlenkami - by měla být naším poslušným pomocníkem, nikoli pánem. Pratjáhára nejprve vede k uvědomění, co mysl je, jak se chová a velmi často k tomu, že to hned v začátku vzdáme. Jsme úplně ovládnuti vlastními myšlenkami. Nevzdávejme se! Buddhisté mysl adepta přirovnávají ke splašené opici, která běhá sem tam. Je třeba trpělivosti, ZPOMALENÍ, zklidnění. Pomáhají předchozí stupně Pataňdžaliho stezky - ásany, dechová cvičení a charakterová očista. Nejdůležitější ovšem je uvědomění samotné a vůle chtít se změnit. Naučená tendence mysli je dívat se ven a hodnotit, naučená tendence ega (duše, nižšího já) je vyhledávat stále nové podněty k prožitkům. Život člověka je nasměrován ven. Televize, počítače, restaurace, zábava atd. Nejsme naučeni, že ta nejkrásnější zábava a nejvznešenější prožitky jsou uvnitř nás, za hradbou myšlenek a pocitů. Dokud nás ovládají naše myšlenky, ovládají nás naše touhy a přání a my nejsme schopni touto hradbou proniknout. Pratjáhára nás učí klidu mysli a připravuje nás na boření oné hradby - našeho ega. Do té doby nemáme možnost poznat a prožít svou vyšší podstatu, Boha v nás a jednotu vesmíru. Pokud však, alespoň jednou, v sobě Vyšší podstatu prožijeme, víme, že žádná myšlenka, žádná splněná touha nemůže nahradit to, kdo ve skutečnosti jsme. Toho však nemůžeme dosáhnout bez naprostého ztišení mysli. Boha (Osvícení, Kristovo vědomí, Samádhi) je nutné prožít, ne o něm mluvit. Je nutné hledat v sobě Vyšší bytost a uvědomit si, kdo jsem bez těla, bez mysli, bez emocí a rolí, které hraji. Bez zvládnutí tohoto stupně není možné praktikovat stupeň další, kterým je koncentrace - dhárana. Pomůckou pro práci s myslí je uvědomování si dvou forem vzorců, které všichni z nás používáme: lpění a odpor. Nejprve se s nimi setkáme v prvních stupních Pataňdžaliho jógy – jsou jimi jama a nijama neboli charakterové očisty, kde se zbavujeme vzorců vlastního sebeklamu. V pratjáháře se často dostaneme ke kořeni duality, tedy lpění a odporu. Vše v našem životě je těmito vzorci rozděleno. Buď po něčem toužím, dosáhnu toho a pak se toho nechci vzdát, nebo se mi něco příčí a vědomě či podvědomě to odmítám. Je-li pro nás jóga opravdovou cestou a navíc, žijeme- li v materiálním nadbytku, je vždy otázkou, jakými jogíny bychom byli, kdybychom o to vše přišli. Nenarušila by ztráta našeho postavení naši vnitřní bdělost a harmonii? Jak dalece lpíme na svém autě a drahých botách? Je nám odporná představa ztráty svých rolí? Vedle charakterové očisty, kdy jsme schopni sami sobě přiznat své závislosti a lpění, je pak velmi důležitá práce s myslí, neboť právě mysl nás stále strhává zpět do starých vzorců. Bez kontroly mysli a uvědomování není možné nic změnit a beze změny není cesta jógy.

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/398962

Re: Mysl

Příspěvek od Návštěvník » čtv 01. úno 2024 18:47:30



Pro ty, kteří ovládají mysl, se mysl stává jejich největším přítelem,

pro ty, kdo mysl neovládají se stává mysl jejich největším nepřítelem.

Re: Mysl

Příspěvek od Návštěvník » pát 26. led 2024 11:01:23

Michael James - Mája je toliko naše mysl

Mája (iluze, klam) je jen naší myslí. Proto její klam trvá tak dlouho, dokud se mylně pokládáme za mysl.

Obrázek

Dnes mi napsala jedna přítelkyně: „Včera večer kdosi zveřejnil na Facebooku text, z něhož mám opět zamotanou hlavu, protože jsem si myslela, že tušení přicházející realizace ukončí působení máji (iluze).

Citace z FB: Podle Šankary (zakladatele moderní nedvojné filozofie ze 7. století n.l.) je mája věčná. Nikdy nepřestává působit. Je věčná, protože je bezpočáteční. A také nikdy neskončí. Rozdíl mezi osvícením a neosvícením je jen v mysli. Vesmír se nerozplyne. To mysl přestane být popletená povahou vlastního já (já-myšlenkou – pozn. překl.). Těla mohou přicházet a odcházet, ale osvícená mysl k nim není připoutaná a není s nimi ztotožněná. Prostě přicházejí a odcházejí jako mraky na obloze.

Proč lidé vytvářejí rozdílné představy o seberealizaci?“


Následující text vychází z odpovědi, kterou jsem jí napsal.

Bhagaván jednou řekl (týkalo se to knihy, která špatně interpretovala jeho učení): „Totéž učení se v mysli zrcadlí rozličným způsobem, a to podle její čistoty.“ Jinak řečeno, každý z nás hodnotíme a chápeme jakékoli učení podle čistoty naší mysli.

Proto je Šankarovo učení (a filozofie advaity obecně) vykládáno různě různými lidmi, třebaže má značná část jeho učení (přesněji všechny jeho komentáře k Upanišadám, Brahma Sútře a Bhagavadgítě) za cíl objasnit, jak interpretovat tyto klíčové texty Védánty.

O máji Šankara prohlásil, že nemá počátek a ani konec proto, že ve skutečnosti neexistuje. Je jen iluzorním projevením, které se zdá existovat jen v pohledu mysli.

Bhagaván často vysvětloval, že májá znamená "já má", tedy „ta, jež neexistuje“, či „to, co není“, protože ve skutečnosti neexistuje. Taktéž prohlásil, že májou je samotná mysl, proto mája bez mysli neexistuje. Ve spánku beze snů žádnou máju neprožíváme, protože zde chybí mysl. Tak jak bychom ji mohli zažívat, když je mysl zničena čistým sebeuvědoměním (átma džňána)?

Když někteří říkají, že mája existuje dokonce i v átma džňána, pak jen dokazují, jak jsou k máji připoutaní. Jsou tak připoutaní, že se jí nevzdají ani pro átma džňánu. Tito lidé říkají, že manonása (zničení mysli) ve skutečnosti neznamená, že bude mysl zničená, ale že jen přestane být klamána. Jenže skutečnou podstatou mysli je právě klam, protože jak Bhagaván často vysvětloval (například ve 24. verši Ulladu Narpadu), mysl či ego je jen popletenou a klamnou formou sebeuvědomění, které se jeví jako „já jsem tělo“, takže když je klam „já jsem tělo“ zničen čistým sebeuvědoměním (uvědoměním nás samých jako to, co skutečně jsme), jak potom může zůstat nějaká mysl?

Mysl se nyní jeví existovat, protože je tím, čím se my zdáme být. Je to stejné, jako když se nějaký iluzorní had zdá existovat kvůli lanu, kterým je. Takže když jsme si vědomi sebe jako to, čím skutečně jsme, pak zjistíme, že nikdy neexistovalo nic takového jako mysl. Je to stejné, jako když vidíme lano jako to, čím skutečně je. Pak zjistíme, že tu had nikdy neexistoval. Při zjištění, že tu neexistuje žádná mysl shledáme, že také neexistuje žádná mája, protože ta se zdá existovat jen v pohledu mysli, která vlastně neexistuje.

Pak zůstává jen bezpočátečné, věčné, nekonečné a nerozdělitelné bytí-vědomí-blaženost, což Bhagaván potvrzuje ve 28. verši Upadéša Undijár:

Když člověk pozná, co je jeho podstatou, pak (bude existovat a zářit jen) anádi (bezpočátečné), ananta (věčné, neohraničené či nekonečné) a akhanda (celistvé, nerozdělitelné či neporušitelné) sat-čit-ánanda (bytí-vědomí-blaženost).

A ohledně tvrzení, že forma nikdy nepřestávají existovat – ona svoji existenci ukončí vždy, když usneme a znovu se jen objeví při snění nebo ve snu, protože libovolné formy (tvary a jména – pozn. překl.) nemohou existovat, dokud se sami chybně nepovažujeme za formu. Bhagaván na to upozorňuje ve 4. verši Ulladu Narpadu:

Když je člověk ve tvaru, pak je tomu tak i se světem a Bohem. Není-li člověk tvarem, kdo a jak může vidět tvary? Může být viděné (ve své podstatě) jiné než oko (které vidí)? Pravým okem je Já – neomezené oko.

Mylně se považujeme za tvar (formu těla a mysli) jen když vyvstaneme a trváme jako nějaké ego. Takže když je čistým sebeuvědoměním naše ego zničeno, dále už žádné formy nespatřujeme, protože to, čím ve skutečnosti jsme, je antamíla kan, neomezené oko, což je metafora, znamenající neomezené uvědomění. Sami neomezení, jsme bezforemní a jako takoví můžeme vnímat jen to, co je neohraničené a prosté forem, tedy sami sebe.

Proto se spolu s egem objevují a mizí všechny formy, což Bhagaván objasňuje ve 26. verši Ulladu Narpadu:

S objevením se ega, se objeví vše. Když neexistuje ego, neexistuje nic. Ego samo o sobě je (proto) vším. Poznejte, že zkoumání, co je toto ego, je samo o sobě vzdáním se všeho.

Když se (při bdění a snění) jevíme jako ego, pak se v našem pohledu objeví formy. Když se jako ego přestaneme projevovat (jak je tomu ve spánku), formy zmizí. Proto jsou všechny formy jen projekcí našeho ega či mysli, což Bhagaván vysvětluje ve 4. odstavci Nan Yar?:

Kromě myšlenek (či představ) neexistuje zhola nic takového jako samostatný svět. Ve spánku neexistují nijaké myšlenky, a proto tu také není svět. Při bdění a snění jsou myšlenky a je tu také svět. Jako pavouk ze sebe souká vlákno pavučiny a znovu je vtahuje do sebe, tak také mysl ze sebe projektuje svět a znovu jej v sobě rozpouští. Když mysl vychází vně z átma svarúpy (ze skutečné podstaty nás samotných), objeví se svět. Když se tedy objeví svět, není projevená svarúpa. Když se svarúpa projeví (září), svět není projevený.

Mysl vystupuje z átma svarúpy, jen když se chybně bereme za tělo. Takže vždy, když je mysl projevená, nejsme si vědomi sami sebe jako to, čím skutečně jsme. A když jsme si vědomi sami sebe jako to, čím skutečně jsme, mysl se neprojeví. A protože se svět (všechny formy a jevy) objevuje a mizí spolu s myslí, Bhagaván v uvedeném odstavci říká, že když se svět projeví (před zraky nás – mysli), naše pravá podstata se neprojeví, a když naše pravá podstata září (když zříme, co skutečně jsme), svět se neprojeví. Jinak řečeno – jsme-li si vědomi sami sebe jako to, co skutečně jsme, nemohou se projevit žádné formy či jevy.

http://happinessofbeing.blogspot.com/20 ... so-it.html

Re: Mysl

Příspěvek od Návštěvník » úte 23. led 2024 14:55:56

Obrázek

Jak dosáhnout klidu mysli

Když se mysl vrátí do minulosti, zkontrolujte to. Pokud nebudete úspěšní, znovu jej zkontrolujte a přiveďte ji zpět. Sledujte, co se ve vás děje.
Představte si, že jste farmář a že máte býka, který se chodí pást na pastviny jiných farmářů. Ostatní farmáři ho mohou porazit, ale on nebude rozumět důvodu bití, protože pojem vlastnických práv je mu cizí.

Poté, co si ostatní farmáři přijdou stěžovat, musíte najít způsob, jak svého býka přimět k tomu, jak se má chovat. Musíte najít nějaký způsob, jak mu zabránit v bloudění. Takže ho uvážete ve své stáji a postavíte před něj velkou hromadu trávy. Zpočátku to býk bude ignorovat, protože chce jít ven a toulat se kolem. Bude se vztekat a jeden nebo dva dny bude odmítat jíst. Nakonec, když si uvědomí, že nebude vypuštěn, aby se potuloval a kradl cizí trávu, sní jídlo, které má před sebou. Po několika dnech tohoto krmení si býk najednou uvědomí, že potrava je vždy dostupná tam, kde je, a že už ji nemusí hledat jinde.
Myslí si: ‚Proč bych měl chodit hledat trávu na těch polích? Pokaždé, když tam jím, někdo mě zbije. Tady mám trávy, kolik chci.“
Farmář nakonec býka odváže a býk zůstane ve stáji. Může jít ven, pokud chce, ale nepůjde, protože ví, že když se bude snažit uspokojit své choutky jinde, skončí bitím. S vědomím, že vše, co potřebuje, je uvnitř, dobrovolně zůstává tam, kde je.

To je způsob, jak naučit mysl neodcházet do minulosti. Přinuťte ji zůstat doma v přítomnosti tím, že jí nedovolíte, aby se rozvinula jakákoli myšlenka na minulost. Zpočátku bude bojovat, ale po pár dnech, kdy zjistí, že neomezený klid lze najít tím, že nikam nechodí, se uvolní, uklidní a spokojí se s tím, že zůstane tam, kde je. Pokud to uděláte správně, je to jen třídenní záležitost.

Papaji

https://avadhuta.com/8-december-1994-st ... t-wanders/

Re: Mysl

Příspěvek od Návštěvník » čtv 04. led 2024 14:29:47

Oceán brahma

Vítr, který přichází z oceánu brahma, ovlivňuje každé srdce, na které vane. Starověcí mudrci Sanaka, Sanatana a další byli tímto vánkem zjemněni. Bohem opojený Nárada zřejmě z dálky zahlédl Božský oceán, a tak zapomněl na sebe, bloudil po světě jako šílenec a stále pěl chválu Pánu Harimu. Sukadéva, rozený asketa, se jen třikrát dotkl rukou vody onoho Oceánu a od té doby se pln extáze potácel jako dítě. A Velký učitel vesmíru, Mahádéva, se napil tří hrstí jeho vody a od té doby leží nehybně jako mrtvola, opojen Božskou blažeností. Kdo může pochopit hloubku nebo změřit tajemnou sílu tohoto Oceánu?

Je zde temná místnost a malou škvírou do ní zvenčí pronikají paprsky světla. Představa světla, kterou bude mít člověk uvnitř, bude právě úměrná paprskům světla. Bude-li ve dveřích a oknech větší počet škvír, uvidí člověk uvnitř více světla; a pokud dveře a okna otevře, dostane se mu ještě více světla. Ale pak je to člověk, který stojí v otevřeném prostoru, kdo dostává maximální míru světla. Právě tak se Pán zjevuje oddaným podle různých schopností a povah jejich myslí.

Čím více se člověk přibližuje k Univerzální Bytosti, tím novější a větší jsou zjevení Jeho nekonečné přirozenosti, a nakonec s Ním splyne díky dovršení poznání.

Ramakrišna

Re: Mysl

Příspěvek od Návštěvník » sob 09. pro 2023 16:21:10

Čím intenzivněji analyzuješ sám sebe, tím lépe pochopíš stav své mysli a dokážeš odstranit jemnější tužby. Dokážeš-li se osvobodit od těchto hluboce zakořeněných, subtilních tužeb, mysl se uklidní...

Svámí Brahmánanda

Nahoru