Poradna zdarma

[youtube]dBWGk6ueVzo[/youtube]

Omlouvám se za nízkou kvalitu zvukové stopy, ale klip byl už v tomto stavu nalezen na netu. Je velmi důležitý, ale jenom pro těch pár zapálených divochů, co se jim začala 'ztrácet půda pod nohama' ... tak aby se nebáli.

[img]https://st.depositphotos.com/1001890/1894/i/450/depositphotos_18947877-stock-photo-winter-landscape-on-a-sunset.jpg[/img]

„Znič strach a obavy, ničeho se neboj a otevři nové možnosti, jen tak budeš moci vidět jasně, co je před tebou. Seber si z minulosti to nejlepší a potom ji nech navždy rozplynout v mysli. Je to jako zavřít dveře a otevřít okno. Dýchej volně celým tělem, ať máš mysl klidnou, prázdnou, čistou jako zimní vzduch.“ — Buddha

[quote="Návštěvník"][youtube]Iv7U_iuKzMM[/youtube][/quote]

14.24 "Neomezené už dokonalé je."

:)

[quote="Návštěvník"][youtube]Iv7U_iuKzMM[/youtube][/quote]

"Realizace se skládá z objevení zdroje a přebývání v něm."

[youtube]Iv7U_iuKzMM[/youtube]

Tam, kde není strach

Člověk má v tomto těle zkrátka dosáhnout poznání Já. Pokud následujete společnou cestu lidí světa a plujete s hlavním proudem, kde je pak vaše statečnost! Ano, obyčejní lidé kráčí do spárů smrti. Ale vy jste přišli bojovat! Postupujte jako hrdina. Nenechte se ničím porazit. Kolik dní vydrží toto tělo s jeho štěstím a trápením? Když máte lidské tělo, pak probuďte átmana uvnitř a prohlaste: „Dosáhl jsem stavu neohroženosti!“

Svámí Vivékánanda

[b][url=https://www.youtube.com/watch?v=XICVtHyhxoY]31:38 Ajahn Brahm:[/url][/b]

"Mnoho lidí má strach být šťastný. Možná se domnívá, že je to něco špatného, protože velmi mnoho lidí na světě trpí, bylo jim ublíženo, jsou velmi chudí nebo mají hlad.

Proč právě já bych měl být šťastný?

Řeknu vám jeden důvod. Bude alespoň o jednoho člověka méně, o kterého budou muset mít lidé, jako jsem já, starost.

Lidé, kteří trpí bolestí nebo hladem, vidí rádi někoho, kdo umí být šťastný,

je to pro ně povzbuzení.

Takže se nevymlouvejte na to, že nemůžete být šťastní. "

[youtube]XICVtHyhxoY[/youtube]

Strach vychází z vaší identifikace s vaší odděleností.

A dokud jste odděleni, ztotožňujete se s tím, co je v čase a prostoru.

To, co je v čase a prostoru se mění.

A tak jste ztotožňováni s někým, kdo se neustále mění.

A ten má v sobě vlastní strach.

Takže ve vašem ztotožnění s vlastní odděleností je strach.

A svoboda od strachu pochází z identifikace s tím ve vás,

co není oddělenou formou ani hmotou,

ale leží za hmotou se kterou se ztotožňujete.

Že se už nebojíš

Nejlépe je mít pro strach uděláno :)

Během toho zažívají jogíni a mystikové božské, univerzální stavy.

Tajné spisy západního okultismu nazývají tento stav mors osculi neboli „polibek smrti“. „Smrt“ může zůstat v takovém případě trvalá, jedině pokud si to dotyčný pevně přeje. Kabalisté v tomto směru tvrdí, že tímto způsobem umírali starozákonní proroci a že to bylo poslední přání krále Šalamouna, které nacházíme vyjádřené v „Písni písní“.

To je to co udělat musíš.Jak velká a pravdivá je tvoje touha? 8)

[youtube]rN927PQDdUs[/youtube]

Tazatel: Když medituji, v mé mysli se často objevuje extrémní strach. Mám pocit, že bych byl úplně zničen, nebo že bych úplně zmizel. Takže jsem přestal úplně meditovat kvůli strachu. Bojím se pokračovat, i když intuitivně vím, že snášení strachu by mě dostalo blíž k Osvícení.

ET: Ano samozřejmě, strach osoby, osobní pocit sama sebe, ega, které se může cítit ohroženo vznikajícím uvědoměním. Jakmile víte, že nemůžete dál meditovat, je to jen tehdy, když se snažíte utéct před strachem, který se stává samozřejmě velkou překážkou. Ale pokud dokážete být se strachem, dovolte strachu, aby tam byl čistě na energetické úrovni. Pociťujte strach a pak zjistíte, že se začíná rozpouštět. Spíš, než nechtít to cítit, dovolit si to cítit. Pak je to začátek změny. Pokud před strachem vždy unikáš, pak to bude přetrvávat.

[youtube]SHnsJ7tHcgI[/youtube]

Strach - to je v první řadě konstrukt mysli.

Bojíš se, že tě zítra srazí auto...

Zítra nejsme, jsme tady právě teď.

Proč myslíš na zítřek?

Kdo říká, že se to stane?

A kde je důkaz, že se to stane?

A kde je důkaz, že se to nestane?

Nevíš.

Přestaň myslet a zítřek.

Hudba hraje také právě teď.

[img]https://yt3.ggpht.com/mCiTEC08A1_YkwCPalmDc0whWZPUQGZoAeJ1Guyc-xuqH8luxVbp4XLUdcy9l1laiz5ASouOqEAtZA=s1024-nd-v1[/img]

Tázající: Když jsem zticha – jen cítím tuto lásku – je to tak krásné. Pak přichází tento pocit strachu; jako by láska odešla. Nechci, aby ten strach přišel. Chci jen zůstat v kráse pocitu lásky.

PAPAJI: Mohu jen navrhnout, že když přijde ten strach, tak ho nech přijít. Přijmi tento strach, neodmítej ho. Obejmi ho a polib to. Pokud strach přichází, když jsi šťastný, je to starý zvyk, který se objevil, dřímající tendence mysli. Všechno, co dřímá, teď bude muset povstat; jinak by ti tyto tendence znovu a znovu způsobily mnoho problémů. Musel bys prožít ty věci, které byly pohřbeny hluboko v podvědomí. Nyní, protože smysl individuálního konatele zde již není, tyto tendence v současnosti nestoupají a už nemusíš nic dělat.

Když je koncept budoucnosti odhozen a v přítomnosti nemáš žádnou touhu; minulé tendence mohou volně stoupat. Takže se je teď nepokoušej pohřbít. Předtím mohli čekat na další inkarnaci, pokud by se nyní nenaplnily, ale teď už čekat nemohou – je čas, aby odešly. Takže buď zticha a jednoduše se dívej. Nebudou tě obtěžovat. Nezastavuj je. Neříkej: "Nechci je." Pozvi je. Řekni jim: „Pojďte! Prosím, pojďte hned; teď je ten správný čas." Už se nebraň. Nech, aby vše, co může vzniknout, vzniklo samo od sebe.

Buď připraven. Nezastavuj je, neutíkej, nech je povstat. Dříve jsi byl vždy zaneprázdněn každodenními touhami, budoucími nadějemi a očekáváními. Byl jsi tak zaujat tím vším, že tyto spící tendence čekaly a říkaly si: "Příště se nám naplní." Teď je ten čas tady, protože už není žádné očekávání, žádná naděje, žádná touha. Toto je čas, aby se objevily dřímající tendence pohřbené v podvědomí a opustily toto místo. Nebraň se tedy. Nech je povstat, ano? Dobře.

6. prosince 1991

[youtube]DJ6BJamf82o[/youtube]

[youtube]2u8J3v6sl_w[/youtube]
Hodiny tikaj a to sázky zvedá. Jak časem skrz rozpadaj se těla. A nikde žádná nápověda. Jestli jít na swingers, nebo do kostela.


bojím se


bojím se, že jsem jen svůj pocit
bojím se, že světu vládnou cvoci
bojím se, že láska je jen oxytocin

bojím se, když mám slam, co není legrační
bojím se začít, bojím se skončit, bojím se nezačít

bojím se, že chci to, co nechci
bojím se, že ztratím to, co mám
bojím se, že tohle všechno je matrix
a jsem tu vlastně sám

bojím se, že se nikdy
nebudu mít rád

bojím se, co se všechno
musí stát

bojím se, že umřu

bojím se
že jsem tu
napořád

bojím se, že tuhle hru
přestanu
chtít hrát

zpět na poslední políčko ve hře, kůň Napoli
hráč obdrží 4 000

bojím se dívat do očí
a že je v moři žralok
bojím se, že mi přeskočí
a že už se to stalo


tak defloruju bříšky
prstů chytrý
knížky

a v každý je něco jinýho

každej si něco myslí
a nikdo nic neví
jeden praví pravý
druhý praví levý

a všechno je jen dohad


nevím, jestli jsem tu znova
nebo je to debut
nikdy jsem neviděl Boha
ani atom

bojím se, že být či nebýt
není, oč tu běží
bojím se, že ani na tom
nezáleží


hodiny tikaj
a to
sázky zvedá

jak časem skrz
rozpadaj se těla

a nikde žádná nápověda

jestli jít na swingers
nebo do kostela


akorát na zdi v průchodu píšou, že
jestli tomu tady chceš
přijít na chuť
musíš pochopit
že štěstí je
na druhý straně strachu

tak tam jdu
mumlám si
neboj se, stejně je to jedno
a hlas se mi třese
tobogán
z mánie
do deprese
šplouchá
a nevim
kam mě nese

a cestou zkouším techniky
jak správně střílet z motyky
od sedativ až po stoiky

a ranní ptáče pláče
a mrtvý lidi
tlačej
nákupní vozíky


a ti, co ještě žijí
si svítí fantazií
jak baterkou
v temnym lese

až zhasne i ta
tak pánbůh s náma

páč čas je jáma
do neznáma
s cedulí
LIDI, NEBOJTE SE


tak mačkám klávesu
po klávese

a v overalu
s molitanem

skáču
a čekám

co se

stane


protože co když strachy tím, že je vykřičím
prostě odezní?
a svět bude lunapark plnej jednorožců, štěňátek, cupcaků a žní
co když jsou všichni draci v našich životech princezny
co jen čekaj, až budem krásní a odvážní?

[youtube]4S5hfdgylok[/youtube]

[youtube]pqWU_bOJSUQ[/youtube]

[youtube]QhxOthxgjo4[/youtube]

Tazatel: Včera večer jsme seděli u řeky Gangy a cítili to a já si uvědomil, že jsem měl myšlenku: "Ano, vzdám se všeho a dám svůj život Papádžímu." Pořád jsem si říkal, jak to bude všechno úžasné. A minulou noc jsem se cítil jako celý vesmír, a byl jsem vyděšený.

Papádží: Ano, to je strach o vlastnictví, ne? Pokud sedíte s majetkem u banky Gangy, Ganga si vezme majetek, takže přijde strach. A když víte, že Ganga je vaše vlastní vědomí a vše je obsaženo ve vás samotných, pak tam nebude žádný strach. Všechno je vlastněno vámi ve vás, takže to nemůžete nazývat vlastnictvím. Pokud to ztratíte, nemusíte se bát, že to ztratíte. Král neříká: "Toto je můj majetek a toto je můj majetek. Toto město patří mně a toto město je moje. " Neříká to, protože mu patří celé království. Neříká: "Tento dům je můj a tento dům je můj." Neříká to. Má všechno.

Tazatel: Snažil jsem se vlastnit sen o Papádžím a ten sen se stal velmi sladkým. Takže tento sen si ponechám.

Papádží: (smích) Tohle je realita, to není sen. Tohle je realita.

[youtube]zHpB4cugDqo[/youtube]