Poradna zdarma

Jarda Malej píše:
Ano.

vědomí se objevuje?

Jarda Malej píše:

jake by to bylo kdyby tu nebylo jablko?

Nebylo by vědomí jablka.
Vědomí se objevuje se svým předmětem.
Není-li předmět, není vědomí.

P.S.
Bez jisté zralosti uvědomování si to nelze u-vědom-it.

jake by to bylo kdyby tu nebylo jablko?

Zralost ....

Návštěvník píše:

A hned se sem všichni vrhnou, aby mně dokázali, jak se mylím.

V diskusích dá se dobře cvičit rozlišování mezi posuzováním druhých a reakcemi na obsah toho, co napsali. Kde se obojí prolíná a kde je reakce věcná, bez posuzování, jaký ten druhý je, co všechno nechápe, bez osobních invektiv a doporučování, co by měl nebo neměl

včetně obviňování, co všechno ten druhý nebo ti ostatní dělají špatně.

Návštěvník píše:

Petra píše:Jestli jsem to dobře pochopila, tak stav, ve kterém se nacházite, nazýváte "stav duchovní nezralosti".
Ok.

Je dobré, když se k teoretickému vysvětlení přidá konkrétní příklad. Díky.

praktik píše: a proto neustále musí dokazovat druhým, že se mýlí. To oč jde je druhotné, důležité pro něj je, aby z diskuse vždycky vyšel jako vítěz.

Návštěvník píše:

Petra píše:Jestli jsem to dobře pochopila, tak stav, ve kterém se nacházite, nazýváte "stav duchovní nezralosti".
Ok.

Je dobré, když se k teoretickému vysvětlení přidá konkrétní příklad. Díky.

praktik píše:

V diskusích dá se dobře cvičit rozlišování mezi posuzováním druhých a reakcemi na obsah toho, co napsali. Kde se obojí prolíná a kde je reakce věcná, bez posuzování, jaký ten druhý je, co všechno nechápe, bez osobních invektiv a doporučování, co by měl nebo neměl.

Pocit sebehodnoty je individuální a kdo třeba kdysi dávno vlivem výchovy nebo okolí se vnímal jako méněcenný, v dospělosti se to pak snaží neustále kompenzovat ponižováním lidí kolem sebe a použije k tomu cokoliv. Je to automatismus, za který nikdo nemůže a někomu to vydrží až do konce života. Je ale kdykoliv možné si to u sebe uvědomit - nejlíp zpětně, podle tónu svých reakcí a toho, že vždycky musí mít pravdu, stůj co stůj - a proto neustále musí dokazovat druhým, že se mýlí. To oč jde je druhotné, důležité pro něj je, aby z diskuse vždycky vyšel jako vítěz.

Návštěvník píše:

Návštěvník píše:
A podobně Ramakrišna mluví o stavu zralosti adepta na duchovní výuku. Někdo zralý je, už v okammžiku, kdy k němu prvně příjde, jiný jen třeba napůl, další by vůbec nepochopil, ani po dlouhém učení, o co v tom duchovnu vůbec jde - je dosud jak nezralý plod manga.

no a další realizovaní lidé použijí příměr se dřevem - že vyschlému dřevu stačí jen škrtnou sirkou, mokré musí nejdřív řádně vyschnout, než se oheň rozhoří ...

a pod. těch obrazných příměrů je hodně

kdyby se tu nepoužilo obrazného vyjádření se zralostí ovoce, ale se stupněm vyschnutí dřeva, ta diskuze by byla probíhala o tom, že je to posuzování ohledně dřeva, že koukat na lidi jako na dřevo je prostě tttt ...

praktik píše:V diskusích dá se dobře cvičit rozlišování mezi posuzováním druhých a reakcemi na obsah toho, co napsali. Kde se obojí prolíná a kde je reakce věcná, bez posuzování, jaký ten druhý je, co všechno nechápe, bez osobních invektiv a doporučování, co by měl nebo neměl.

Návštěvník píše:

Linda píše:

u zápisu se posuzuje stupeň zralosti dítěte

u zápisu se zjišťuje stupeň zralosti dítěte bez posuzování, jestli dítě je nebo není méněcenné, když ještě nedozrálo pro první třídu.
Kdybychom všichni používali slova v tom významu, jaký obecně znamenají, možná bychom se líp domluvili

"Posoudit" znamená ohodnotit něco přemítající myslí jako DOBRÉ nebo ŠPATNÉ.

přesně tak je to prostě absurdní, že jsme se naučili a převzali tato hodnotící kritéria a že dokonce z toho ještě usuzujeme svou vlastní hodnotu ... musíme neustále poměřovat kdo je lepší a kdo horší, abychom věděli jak si stojíme a získávali tak opakovaně sebe - vědomí

pak se pouhá zmínka o zralosti a ne-zralosti o vědomosti či ne-vědomosti okamžitě bere přes tento filtr ztotožnění, či-li připoutaností k představě hodnoty sebe sama, hodnoty něčeho či někoho - je to zcela osobní hledisko vnímání a vypovídá to akorát o tom, jaká míra sevřenosti - zůženosti vědomí je tu přítomna

J.

Linda píše:

u zápisu se posuzuje stupeň zralosti dítěte

u zápisu se zjišťuje stupeň zralosti dítěte bez posuzování, jestli dítě je nebo není méněcenné, když ještě nedozrálo pro první třídu.
Kdybychom všichni používali slova v tom významu, jaký obecně znamenají, možná bychom se líp domluvili

"Posuzovat" znamená ohodnotit něco přemítající myslí jako DOBRÉ nebo ŠPATNÉ.

Posuzovat = recenzovat, kritizovat. Viz

http://www.slovnik-synonym.cz/web.php/h ... =posuzovat

Návštěvník píše:

bflmpsvz píše:jj, omlouvám se, že v tom přirovnání píšu o jablkách. Spojilo se mi to nějak samo s kategorií plodů a jejich zráním obecně.

Ramakrišna mluvil o zralosti manga a přirovnával duchovní zralost k jeho zralosti.

Možná stačilo jen přirovnání.
Dítě, které dovrší jistého věku - 6 let - mají rodiče přivést k zápisu do školy, kde se určí, zda ono dítě splňuje základní předpoklady k tomu, aby mohlo začít chodit do školy a učit se s ostatními dětmi jeho věku. Někdy se vstup do první třídy odloží, když se zjistí, že dítě ještě něco neumí, o rok. A nebo si to rodiče přejí.
Jednoduše řečeno, u zápisu se posuzuje stupeň zralosti dítěte.

A podobně Ramakrišna mluví o stavu zralosti adepta na duchovní výuku. Někdo zralý je, už v okammžiku, kdy k němu prvně příjde, jiný jen třeba napůl, další by vůbec nepochopil, ani po dlouhém učení, o co v tom duchovnu vůbec jde - je dosud jak nezralý plod manga.

Linda píše:Balsekar v knize Vědomí mluví:

"Toto chápání je chápání vertikální, ve kterém není nikdo, žádný chápající a nic k pochopení. Prostě jen vzplane chápání, v němž není žádný chápající. A říkáte-li, že tomu nemůžete porozumět, má jediná odpověď je – a nemám v úmyslu být nelaskavý – mohu jen říci, že „vy“ ještě nejste pro toto poznání zralý. Poznání může přijít jen v tu pravou chvíli a nikdo nemůže říci, kdy to bude. Jediné, co se dá říci, je, že k poznání nemůže dojít, dokud je tu očekávání, dokud je tu nějaké „já“, které po tom touží."

posluchač: Říkáte, že k osvícení dojde v nějakém organismu a že tento organismus pak pokračuje dál ve své existenci; mohlo by dojít k osvícení i v psychopatovi?
"Ne, protože organismus psychopata by nebyl dostatečně zralý k přijetí události zvané osvícení. Měl jsem na mysli to, že k osvícení může dojít v jakémkoliv typu organismu. Může nastat ve viscerotonikovi, který je bhaktou čili oddaným, může nastat ve snažícím se somatotonikovi, anebo u džňániho, který patří k cerebrotonikům. Může nastat u kteréhokoliv z těch tří typů. Ale v rámci každého typu se organismus musí rozvinout natolik, aby mohl událost zvanou osvícení přijmout. V Einsteinově době existovalo mnoho vědců, ale Einstein byl jediný, kdo dokázal přijmout teorii relativity. Měl dostatečně vysoce rozvinutý mozek k přijetí rovnice „zvenčí“, jak sám řekl."

Zmiňuje se tam i o Wei Wu Weiovi v kapitole RAMÉŠOVA SÁDHANA:

posluchač: Zajímal se váš první guru o advaitu?
"Zajímal se o advaitu, byla to ale v podstatě hinduistická advaita, vedánta. Sám jsem odjakživa nesmírně inklinoval k taoismu a k Mistru Lao-Tse, což nemá s hinduismem nic společného. Maharadž kupodivu nikdy o Mistru Lao-Tse či o taoismu neslyšel, jeho učení ale bylo naprosto obdobné. Už dříve mě kromě Lao-Tse velkou měrou zaujal Wei Wu Wei. Je těžko pochopitelný, nedá se mu snadno porozumět. V jedné ze svých předmluv říká, že se záměrně snaží být obtížně srozumitelný, protože když někdo potřebuje větší vysvětlování, není pro knihu zralý..."