od Veil » pát 17. kvě 2024 9:34:05
Jana píše:Jestli jsou ve Tvém světě podvodníci a lháři, tak svět Probuzených nepoznáváš.
Takže ty ho nepoznáváš, když ve tvém světě jsou lidé, které musíš banovat?
Jana píše:V mém světě není absolutně žádná oddělenost, jak říká Nisargadatta:
No ten se plete. Ale v tvém světě musí být nějaká oddělenost, když banuješ, ne? Proč mi mizí příspěvky, Jano? Zase mažeš, co se ti nehodí do tvého dokonalého světa nesmyslů?
" Já jsem svým světem. Můj svět je mnou samotným. Je úplný a dokonalý. Každý otisk je vymazán, každá zkušenost odmítnuta. Nepotřebuji nic, dokonce ani sebe ne, neboť sám sebe nemohu ztratit."
Tázající: Takže když někdo říká, že vše co je je co je a já jsem to, tak pořád mluví z lokalizované perspektivy?
Alexis: Ano, tak by to vypadalo. Není žádné já jsem, které by tím bylo. Je jen co je. Když je tohle slyšeno to „Je jen co se děje, tohle je nic zdánlivě se jevící. Ó a já jsem tam taky někde…“ , tak se jen snaží vytáhnout zpět to já, které je vystrašené, nebo vyděšené. Tohle je rouhání: „Já jsem je naprosto nepotřebné.“ Totálně nepotřebné. Je k ničemu. Myslí si, že je velmi důležité a zvláštní. Není.
(...)
Tázající: Takže odkud mluví celý ten dav uznávající vědomí, tak ve skutečnosti prodlužují dualitu? Není divu, že je to celé tak matoucí.
Alexis: Prodlužují sen, který se ve skutečnosti neděje a nikdo to neovládá. Je to jako tornádo. Nemá to autonomii. Je to jen chaos. Vše co je, je chaos. A to to nedělá zlé nebo špatné, ale ani dobré. Je to prostě jaké to je. Ale ano, mnoho lidí je zdánlivě naprosto chycených v tom snu a přesvědčených, že cesta, TA CESTA k osvícení, je zůstávat vědomě jako přítomnost vědomí, nebo jak to je. Tohle to dělalo dlouhou dobu. Byla to velká zábava, dalo se pak cítit výjimečně a důležitě a dokonce až impozantně… ano, podařilo se mi být v přítomném okamžiku celý den, koukněte jak skvělý jsem (smích). Je to vtip. Je to vtip.
Tázající: A přitom taková námaha.
Alexis: Ano a je to taky odstup. Desocializace. A jak někdo říkal, je to jen prodlužování snu, který se ve skutečnosti ani neděje. Jsou to prostě všechny ty pokusy udělat tohle víc snesitelné, lepší, zvláštní, barevné. Je to... je to sladké svým způsobem. Svým způsobem je to totálně nevinné. Ale není to nedualita. Je to kompletní dualita. Je to skoro, jako by to chtěli ještě zintenzivnit, ten dualismus. Aby udělali dualitu ještě víc intenzivně dualitní. A ti lidé ještě říkají, že to je nedualita.[quote="Jana"]
Jestli jsou ve Tvém světě podvodníci a lháři, tak svět Probuzených nepoznáváš.[/quote]
Takže ty ho nepoznáváš, když ve tvém světě jsou lidé, které musíš banovat?
[quote="Jana"]
V mém světě není absolutně žádná oddělenost, jak říká Nisargadatta: [/quote]
No ten se plete. Ale v tvém světě musí být nějaká oddělenost, když banuješ, ne? Proč mi mizí příspěvky, Jano? Zase mažeš, co se ti nehodí do tvého dokonalého světa nesmyslů?
[quote]" Já jsem svým světem. Můj svět je mnou samotným. Je úplný a dokonalý. Každý otisk je vymazán, každá zkušenost odmítnuta. Nepotřebuji nic, dokonce ani sebe ne, neboť sám sebe nemohu ztratit."[/quote]
[i]Tázající: Takže když někdo říká, že vše co je je co je a já jsem to, tak pořád mluví z lokalizované perspektivy?
Alexis: Ano, tak by to vypadalo. Není žádné já jsem, které by tím bylo. Je jen co je. Když je tohle slyšeno to „Je jen co se děje, tohle je nic zdánlivě se jevící. Ó a já jsem tam taky někde…“ , tak se jen snaží vytáhnout zpět to já, které je vystrašené, nebo vyděšené. Tohle je rouhání: „Já jsem je naprosto nepotřebné.“ Totálně nepotřebné. Je k ničemu. Myslí si, že je velmi důležité a zvláštní. Není.
(...)
Tázající: Takže odkud mluví celý ten dav uznávající vědomí, tak ve skutečnosti prodlužují dualitu? Není divu, že je to celé tak matoucí.
Alexis: Prodlužují sen, který se ve skutečnosti neděje a nikdo to neovládá. Je to jako tornádo. Nemá to autonomii. Je to jen chaos. Vše co je, je chaos. A to to nedělá zlé nebo špatné, ale ani dobré. Je to prostě jaké to je. Ale ano, mnoho lidí je zdánlivě naprosto chycených v tom snu a přesvědčených, že cesta, TA CESTA k osvícení, je zůstávat vědomě jako přítomnost vědomí, nebo jak to je. Tohle to dělalo dlouhou dobu. Byla to velká zábava, dalo se pak cítit výjimečně a důležitě a dokonce až impozantně… ano, podařilo se mi být v přítomném okamžiku celý den, koukněte jak skvělý jsem (smích). Je to vtip. Je to vtip.
Tázající: A přitom taková námaha.
Alexis: Ano a je to taky odstup. Desocializace. A jak někdo říkal, je to jen prodlužování snu, který se ve skutečnosti ani neděje. Jsou to prostě všechny ty pokusy udělat tohle víc snesitelné, lepší, zvláštní, barevné. Je to... je to sladké svým způsobem. Svým způsobem je to totálně nevinné. Ale není to nedualita. Je to kompletní dualita. Je to skoro, jako by to chtěli ještě zintenzivnit, ten dualismus. Aby udělali dualitu ještě víc intenzivně dualitní. A ti lidé ještě říkají, že to je nedualita.[/i]