Poradna zdarma

Jana píše:Teď zase tady chvíli nebudu, tak jestli bude mít Návštěvník chuť, tak si s Tebou popovídá třeba on.
Nepochybuji o tom, že to popovídání s ním může být skvělé.

Jana píše:Teď zase tady chvíli nebudu.

Jana píše:Jsem totéž, co Ty, spokojený?

Jana píše:Všechna tahle zdánlivost je projevem ve vědomí, jinak by to nebylo vědomé, to dá rozum.

Jana píše:Je zcela jedno, jestli se ten projev jeví zdivočelý nebo klidný.

Jana píše:Je tady projev psaní, může a nemusí tady být ztotožnění s projevem. Tomu ztotožňování se s projevem se říká ego, snová záležitost, není to nic skutečného.

Jana píše:Tak schválně, Veile, zdál se Ti někdy sen? Jestli ano, tak máš zkušenost, co je to snová záležitost. Řekni, kdo v tom Tvém snu dělal všechny ty věci, když ses ztotožnil se snovou postavou, které se všechno to snové dělo jako doopravdy? Když ses vzbudil, tak jsi zjistil, že se vůbec nic z toho nedělo, nic takového jsi nedělal, jen tady byl ten sen a nevědomost, že to není nic skutečného.

Veil píše:

Jana píše:Veile, něco Ti prozradím. Víš proč slečna Alexis není mezi Probuzenými a Jim Newman ano?
Protože Probuzení to poznávají celé, to "jsem i nejsem".
V nejhlubším stavu nevědomosti je tady víra v to, že víme, že "ten druhý je něco" například podvodník, je tady ztotožňování s formou.
Nevylepší to ani představa, že já nejsem nic a on je podvodník.
Pak tady může být prohlednutí, že forma je prázdná, nejsme to, co vnímáme smyslovým poznáním, nejsme to, co si myslíme, že jsme.
Ale to ještě není celé.
Je tady poznání, že to, co je, skutečně JE, a to i bez formy, bez projevu, je to neměnné, věčné. Je tady poznání té stejné kvality jakou to "co je" má.
A to, co jsi, jsem, jsme, není nijak od Jsoucna odděleno, není v tom jakkoliv vymezeno. Vždycky je to absolutně celé.

Naprosto mě nezajímá tvoje poznání. Je to celé blábol. Radši odpověz na to, kdo sem teda píše ty lži a nesmysly pod jménem Jana? Je to vědomí? Je to ego? Co to teda je?

Veil píše:

Jana píše:

Veil píše:Nene,tak lehko z toho nevyklouzneš. Tak mi to vysvětli. Kdo sem teda píše, když ego neexistuje a vědomí, nebo sat-čit-ánanda sem asi nepíše, nebo jo? Nebo jak to je?

No, to bys měl vědět nejlíp sám, kdo sem píše, když sem píšeš. Sám sobě na tuhle otázku neodpovíš?

Tady se to omýlá pořád dokola. Ale pro chvilku se věnuj odpovědi a pokud možno to zkus jinak než: Nemohu ti říct, co jsem, to musíš zjistit sám. To fakt neberu. Prostě mi jen řekni, co jsi.

Veil píše:

Jana píše:Je tady projev psaní, může a nemusí tady být ztotožnění s projevem.

Ztotožnění čeho s projevem? Vědomí? A když se vědomí neztotožní s projevem, tak co? Tak ten projev zdivočí a je mimo vědomí?

Veil píše:

Jana píše:Tomu ztotožňování se s projevem se říká ego, snová záležitost, není to nic skutečného.

Co se ztotožňuje s projevem? Co tu píše pod jménem Jana? Vědomí? Vědomí tu lže a podvádí?

Jana píše:Veile, něco Ti prozradím. Víš proč slečna Alexis není mezi Probuzenými a Jim Newman ano?
Protože Probuzení to poznávají celé, to "jsem i nejsem".
V nejhlubším stavu nevědomosti je tady víra v to, že víme, že "ten druhý je něco" například podvodník, je tady ztotožňování s formou.
Nevylepší to ani představa, že já nejsem nic a on je podvodník.
Pak tady může být prohlednutí, že forma je prázdná, nejsme to, co vnímáme smyslovým poznáním, nejsme to, co si myslíme, že jsme.
Ale to ještě není celé.
Je tady poznání, že to, co je, skutečně JE, a to i bez formy, bez projevu, je to neměnné, věčné. Je tady poznání té stejné kvality jakou to "co je" má.
A to, co jsi, jsem, jsme, není nijak od Jsoucna odděleno, není v tom jakkoliv vymezeno. Vždycky je to absolutně celé.

Veil píše:

Návštěvník píše:

Veil píše:Začnu tím, že všichni už jsme tím, co hledáme. Jen naše fascinace zdánlivými objekty nás vede pryč od naší podstaty, protože my nejsme objekt. My jsme subjekt, my jsme On. Není nic jiného.
Snažil jsem se na to přijít pomocí mysli a rozumu, ale to je úplně a kompletně špatný nástroj. Mysl to nikdy nepozná. Ale my jsme víc než mysl. Jsme vědomí samo. Je to tak jednoduché. Je to zde pořád, stále, každým okamžikem, nekonečné teď. Tak očividné a přitom tak skryté.

A to je všechno? Kopat do kotníků jako Návštěvník? Vidím, že jsi opravdu láskou...

Tady už se to říkalo víckrát. I Veil měl zdánlivě období, kdy si myslel, že je vědomím, které je vším. Je to všechno jen sen. Dalo by se skoro říct, že vědomí je strážcem prahu .

Jana píše:

Veil píše:Nene,tak lehko z toho nevyklouzneš. Tak mi to vysvětli. Kdo sem teda píše, když ego neexistuje a vědomí, nebo sat-čit-ánanda sem asi nepíše, nebo jo? Nebo jak to je?

No, to bys měl vědět nejlíp sám, kdo sem píše, když sem píšeš. Sám sobě na tuhle otázku neodpovíš?

Jana píše:Je tady projev psaní, může a nemusí tady být ztotožnění s projevem.

Jana píše:Tomu ztotožňování se s projevem se říká ego, snová záležitost, není to nic skutečného.

Návštěvník píše:

Jana píše:

Veil píše:Nene,tak lehko z toho nevyklouzneš. Tak mi to vysvětli. Kdo sem teda píše, když ego neexistuje a vědomí, nebo sat-čit-ánanda sem asi nepíše, nebo jo? Nebo jak to je?

Ty jsi vědomím, které se osvobodilo od osobního já, a teď píše na internet? A když se mu nehodí co slyší, tak se snaží nastrčit podvodníky a lže? Nebo jak to teda je???

Veil píše:
Záhada záhaduje záhady. Pes štěká lásku na kvičící svini. V překladu Láska Láskuje Lásku na Láskující Lásku. Ale všechny popisy i překlady jsou špatně. Ta ubohá báseň za to nemůže, že nemůže nic vyjádřit tak, jak to ve skutečnosti je.

Jana píše:Jana se byla naobědvat, to snad může, ne?

Jana píše:

Veil píše:

Návštěvník píše:Nene,tak lehko z toho nevyklouzneš.

Jana už utekla a teď se vydává za návštěvníka aby mohla urážet a nebýt chvíli tou láskou, za kterou se vydává?

Jana se byla naobědvat, to snad může, ne?

Veil píše:

Návštěvník píše:Nene,tak lehko z toho nevyklouzneš.

Jana už utekla a teď se vydává za návštěvníka aby mohla urážet a nebýt chvíli tou láskou, za kterou se vydává?

Návštěvník píše:Nene,tak lehko z toho nevyklouzneš.

Veil píše:

Návštěvník píše:

Veil píše:Začnu tím, že všichni už jsme tím, co hledáme. Jen naše fascinace zdánlivými objekty nás vede pryč od naší podstaty, protože my nejsme objekt. My jsme subjekt, my jsme On. Není nic jiného.
Snažil jsem se na to přijít pomocí mysli a rozumu, ale to je úplně a kompletně špatný nástroj. Mysl to nikdy nepozná. Ale my jsme víc než mysl. Jsme vědomí samo. Je to tak jednoduché. Je to zde pořád, stále, každým okamžikem, nekonečné teď. Tak očividné a přitom tak skryté.

A to je všechno? Kopat do kotníků jako Návštěvník? Vidím, že jsi opravdu láskou...

Tady už se to říkalo víckrát. I Veil měl zdánlivě období, kdy si myslel, že je vědomím, které je vším. Je to všechno jen sen.

Návštěvník píše:

Veil píše:Začnu tím, že všichni už jsme tím, co hledáme. Jen naše fascinace zdánlivými objekty nás vede pryč od naší podstaty, protože my nejsme objekt. My jsme subjekt, my jsme On. Není nic jiného.
Snažil jsem se na to přijít pomocí mysli a rozumu, ale to je úplně a kompletně špatný nástroj. Mysl to nikdy nepozná. Ale my jsme víc než mysl. Jsme vědomí samo. Je to tak jednoduché. Je to zde pořád, stále, každým okamžikem, nekonečné teď. Tak očividné a přitom tak skryté.