od Jana » ned 12. kvě 2024 8:50:40
Veil píše:Jana píše:Veil píše:
Začíná to být trochu matoucí. Takže mi sem píše v relativní realitě člověk jménem Jana a ve skutečnosti mi píše Absolutno, kterým ve skutečnosti jsi a pak platí:
Nepíše mi člověk Jana, ale píše mi samotné tohle jsoucí jsem, které je nekonečné, věčné, časem a prostorem neomezené absolutní Jsoucno, zvané Absolutno.
Je to tak správně?
Při úplném probuzení se objeví poznání,
Předbíháš. Ať se konečně pohneme, můžeš tedy potvrdit tohle?
Takže mi sem píše v relativní realitě člověk jménem Jana a ve skutečnosti mi píše Absolutno, kterým ve skutečnosti jsi a pak platí:
Nepíše mi člověk Jana, ale píše mi samotné tohle jsoucí jsem, které je nekonečné, věčné, časem a prostorem neomezené absolutní Jsoucno, zvané Absolutno.
Je to tak správně?
Veile, to jak je tohle, co je, poznáváno, tedy to, jak se tohle jeví, je závislé na míře nevědomosti (zatemnění) skrz kterou je poznáváno.
To znamená, že v té nejhlubší nevědomosti jsme těmi těly, která konají, něco píší, čtou. Člověk Jana píše člověku Veilovi.
V projasnění nevědomosti mizí ztotožnění s tělem, s konatelem. Nejme tím, kdo koná, píše, ale je tady projev psaní, čtení....
Není tady nikdo, kdo by to konal. Je to stejné jako se ptát, kdo prší déšť, kdo fouká vítr, kdo svítí slunce, kdo dělá celý tenhle projev, co je možné skrz smyslové vnímání poznávat.
[quote="Veil"][quote="Jana"][quote="Veil"]
Začíná to být trochu matoucí. Takže mi sem píše v relativní realitě člověk jménem Jana a ve skutečnosti mi píše Absolutno, kterým ve skutečnosti jsi a pak platí:
Nepíše mi člověk Jana, ale píše mi samotné tohle jsoucí jsem, které je nekonečné, věčné, časem a prostorem neomezené absolutní Jsoucno, zvané Absolutno.
Je to tak správně?[/quote]
Při úplném probuzení se objeví poznání, [/quote]
Předbíháš. Ať se konečně pohneme, můžeš tedy potvrdit tohle?
Takže mi sem píše v relativní realitě člověk jménem Jana a ve skutečnosti mi píše Absolutno, kterým ve skutečnosti jsi a pak platí:
Nepíše mi člověk Jana, ale píše mi samotné tohle jsoucí jsem, které je nekonečné, věčné, časem a prostorem neomezené absolutní Jsoucno, zvané Absolutno.
Je to tak správně?[/quote]
Veile, to jak je tohle, co je, poznáváno, tedy to, jak se tohle jeví, je závislé na míře nevědomosti (zatemnění) skrz kterou je poznáváno.
To znamená, že v té nejhlubší nevědomosti jsme těmi těly, která konají, něco píší, čtou. Člověk Jana píše člověku Veilovi.
V projasnění nevědomosti mizí ztotožnění s tělem, s konatelem. Nejme tím, kdo koná, píše, ale je tady projev psaní, čtení....
Není tady nikdo, kdo by to konal. Je to stejné jako se ptát, kdo prší déšť, kdo fouká vítr, kdo svítí slunce, kdo dělá celý tenhle projev, co je možné skrz smyslové vnímání poznávat.