od ryunin » sob 05. led 2013 14:39:07
Mnoho lidí nechápe, jak je možné pilně a poctivě studovat učení buddhismu, a současně nebýt na tom učení závislý.
Protože slova považují za skutečnost a nikoliv za léky, které léčí zaujatost, připoutanost, sobectví atd., nechápou, že učit se slova buddhismu je způsob, jak se vrátit k naší každodenní skutečnosti, tkerá je důležitější než slova o buddhismu.
To znamená, nemůžete ledabyle pohrdat učením buddhismu a říkat, že je stejně k ničemu, protože důležitější je, jak umyjete záchod. Ani nemůžete říkat, že je důelžité znát nazpamět´všechny sútry, chápat všechn koncepty buddhismu, aniž byste byli schopni jít a umýt záchod, bez toho, že byste si přitom mysleli, že jste snědli všechnu buddhisticou moudrost světa.
Takže jak to dělat? Prostě studujeme učení buddhismu a bereme to jako inspiraci pro náš probuzený život buddhy.
Učení mistra Dogena a vesmíru, zazenu, mytí obličeje a chození na záchod, jeho učení o Buddhovi, pravdě, mysli a těle, to všechnio je nádherná inspirace pro náš skutečný život, ale všechno to učení je k ničemu, pokud ho nedokážeme opustit, když je to aktuální. Mistr Dogen často říkal, že je třeba překonat buddhismus. Buddhové a patriarchové opustili náízor, že něčemu rozumí, nebo že jsou buddhové a patriarchové. Buddha, který si myslí, že je buddha, není buddha. Realita, která byla uvězněna ve slovech, v učení, v buddhismu, není realita.
Pravda buddhismu je to, co nemá nic společného s buddhismem, buddhy, patriarchy...
Teprve tam, kde byl odložen buddhismus, tam se objevuje pravda buddhismu. Tam, kde se nepěstuje buddhismus, tam se objevuje buddha. Učitel buddhismu je zcela nad věcí, co se týká buddhismu a ukazuje na realitu samotnou, která je nezávislá na názorech lidí.
Mnoho lidí nechápe, jak je možné pilně a poctivě studovat učení buddhismu, a současně nebýt na tom učení závislý.
Protože slova považují za skutečnost a nikoliv za léky, které léčí zaujatost, připoutanost, sobectví atd., nechápou, že učit se slova buddhismu je způsob, jak se vrátit k naší každodenní skutečnosti, tkerá je důležitější než slova o buddhismu.
To znamená, nemůžete ledabyle pohrdat učením buddhismu a říkat, že je stejně k ničemu, protože důležitější je, jak umyjete záchod. Ani nemůžete říkat, že je důelžité znát nazpamět´všechny sútry, chápat všechn koncepty buddhismu, aniž byste byli schopni jít a umýt záchod, bez toho, že byste si přitom mysleli, že jste snědli všechnu buddhisticou moudrost světa.
Takže jak to dělat? Prostě studujeme učení buddhismu a bereme to jako inspiraci pro náš probuzený život buddhy.
Učení mistra Dogena a vesmíru, zazenu, mytí obličeje a chození na záchod, jeho učení o Buddhovi, pravdě, mysli a těle, to všechnio je nádherná inspirace pro náš skutečný život, ale všechno to učení je k ničemu, pokud ho nedokážeme opustit, když je to aktuální. Mistr Dogen často říkal, že je třeba překonat buddhismus. Buddhové a patriarchové opustili náízor, že něčemu rozumí, nebo že jsou buddhové a patriarchové. Buddha, který si myslí, že je buddha, není buddha. Realita, která byla uvězněna ve slovech, v učení, v buddhismu, není realita.
Pravda buddhismu je to, co nemá nic společného s buddhismem, buddhy, patriarchy...
Teprve tam, kde byl odložen buddhismus, tam se objevuje pravda buddhismu. Tam, kde se nepěstuje buddhismus, tam se objevuje buddha. Učitel buddhismu je zcela nad věcí, co se týká buddhismu a ukazuje na realitu samotnou, která je nezávislá na názorech lidí.