Poradna zdarma

ve vězení mysli - tam může být i meditace
výběr druhův jak na jídelním lístku restaurace
karma by měla být jiná?
dobrá? špatná? nebo prázdná?
makat a tvořit se má vásana spásná?

A nebo ne?
KDO ví jak to je?

Tak ráda bych sňala pavučin cáry vím je v tom snaha, ten kotel páry láska Tvá pohání Vše, co tak mate, hlavy dlí v dlaních nahradí svaté, co chybí v přáních přinese svítání na vlákně pavučiny zatřpytila se kapka rosy V té kapce odrazil se svět možná vesmírů bezpočet v tom okamžiku zastavení co bylo...

Jak jsem šťastný za ty rady
ucho zůstane snad v pohodě
dál slyšet budu všechny duchy
pivo nechám v hospodě

můžu čumět jako debil
dělat i co neumím
osvobozen ve vězení
kilometry nachodím

být či nebýt, toť otázka?
nebo jen další pohádka?
kdo vidí mysli vzdutí?
kdo číní rozhodnutí?

nevím co je osvícení
vidět se dá všechno
......... a hlavně to co tu není
a to samotné to co je
je jen součástí příboje

Třeba jako:
vlna za vlnou se zvedá
smýkání tam a sem
však na cosi to vliv nemá
nahoře či dole - jsem

oh díky díky všem
co prošli tímhle příběhem
už jsem se plazil horami sraček
a pustil se líbivých hraček
ztratil jsem Boha, krásu i lásku
už nemám žádnou další otázku

....... a čistá radost, kde je... Kde je? možná tam kde muladhára drží svoje skvosty a apána dosahuje svojí nejvyšší výkonnosti :D z každé té pestrosti koukají jen blbosti střízliv nebo namol všechno jenom blábol s čisté radosti a v domnělém filosofickém opojení kde co se vyblije - nesahat - je to ...

tak kde se tu vzaly mrtvoly

paměť říká byla to vražda

však důkaz není k nalezení
vrazi ani mrtvoly - nic tu není
A proč tak pustě paměť kecá?
Neboť je to její denní chleba...

mrtvola zrozená z mrtvoly
otvírá zavřené závory

reseek. píše:To máš asi jinej kontext

Možná jen na první zdání
v tomhle povídání

vrah jemuž květina zvadla
a okvětní lístky opadaly
možná postupně chřadla
na nedostatek vláhy

teď nejde splnit tohle přání
ten vrah není k dohledání
vražda se tu stala
ale KOHO že potkala?

na misi sebevraha
marná všechna snaha

včera šperk, dnes zlato kočičí
zítra jinak ... jen když mysl řádsky procvičí

JE ... v pohybu i zastavení
pak mžik a FIK .... a vše se změní

sám tavič šperků ve svém tvoření
je jen částí toho mámení

Mrtvý jsem se narodil
a přes to myslí bytí zahodil
stvořil jsem svět
však vše teď beru zpět

krám plný mysli
a v mysli samý krám
je plno
víc tam nepřidám
tohle domnělé zboží
které tak snadno se množí
je NIC
je slunce stín
je větru van
mžik a FIK ... a s ničím z toho se již neshledám....

MIstr - sám ten pojem bez osoby ne venku tam, ale na cestě uvnitř tady ve vzduchoprázdnu, bez opory bez vlastností, před všemi zápory a klady Ten co stojí s policejní plácačkou před "kruhový objezd" značkou a s napjatými svaly čumí jak já si to přes povel "stůj" přímo prostředke...

Z jehlic myšlenek závoj tkaný.

z pocitů a vjemů poskládaný

Mistrovy ruce smějí jej sejmout.

proud starých zvyků přetnout

MIstr - sám ten pojem bez osoby
ne venku tam, ale na cestě uvnitř tady
ve vzduchoprázdnu, bez opory
bez vlastností, před všemi zápory a klady

V zákoutích mysli, která vykvetla tu, tam mezi lístky divé květiny, tam střídají se paprsky a stíny, které a koho a jak ovlivní? "koho" - otázka pro zastavení a ..... ztratilo se ovlivnění Jaký to zázrak že jsme tady a můžeme říct teď! zázraky co nedějí se slova, která neznějí myšlenky co...

Dobro a zlo Kdyby jich nebylo, nepsal by tu nikdo básně a nebylo by ošklivé nebo krásné? Otevřené koncepty vesmíru prosíváme své omezené mysli na míru a v představě záchrany lidstva bližního mečem jdeme pitvat. Když nemáme křídla, tak alespoň rohy. Světlými nebo padlými ..... ale hlavně Bohy. :D Svě...

Naslouchám tiše
prolukám mezi slovy
co říkáš tuším

budiž ... s láskou souznění

unášen proudem zajatcem řeky stal jsem se psancem který bez naděje a bez útěchy cloumán je každým vzdutím vnitřním i vnějším hnutím. ..... plaval jsem proti proudu bez stylu, zmateně hledal jsem rodnou hroudu ztrápeně ..... plaval jsem proti proudu stylově, účelně alespoň dle vlastního soudu klepal ...

Inu země je živoděním bohatá někdy sladká, zlatá a jindy rohatá onehdy v lese potkal jsem lamu velký uši a uslintanou tlamu čuměl jak vrána a že půjde domů s náma klackem ani kamenem, nemohl jsem ho zahnat tak se snažil a láska k němu mi nedala, nemohl jsem jej zklamat Má to jen dočasu a ví to dost...

Dosazuj si co kam chceš
jarní květy klidně řeš
U mne únor, žádné jaro.
O květy je postaráno.