Mno, já na tohle moc nejsem, resp. připadá mi to jako sebe autohypnóza. Nejpřirozenější, podle mě, samozřejmě, je si odžít to, co je třeba, aby právě tím odžitím, přirozeným, došlo po kratší, ale i delší době k pochopení, puštění, odpuštění = přijmutí toho, co je, jak je... Stejně tak vnímám nějaké ...