Poradna zdarma

19. zpěv (Džanaka pravil:) 1. Vyňal jsem kleštěmi - poznáním pravdy - z nitra svého srdce šíp: trýznivé, mnohotvárné hloubání. 2. Kde jsou náboženské povinnosti, kde smyslové radosti či snaha po zisku, kde otázka správného rozlišování, kde dvojnost či nedvojnost - pro mne, který mám kořeny ve vlast...

18. zpěv (Aštávakra pravil:) 1. Komu se při probuzení k pravdě stane jeho blud jakoby snem, ten je hoden uctívání - jeho přirozeností je blaženost a on míruplně září! 2. Kdo získal všechny statky světa, může bohatě okoušet smyslových radostí; ale blaženým se stane jen ten, kdo se toho všeho vzdal. ...

17. zpěv (Aštávakra pravil:) 1. Dosáhl plodu poznání a též plodu vytrvalého cvičeni jógy ten, kdo jsa syt - a maje smysly v moci vlastního přání - se vždycky těší ze své samojedinosti. 2. Vskutku, nikdy se na tomto světě nesouží ten, kdo zná pravdu: vždyť naplňuje sám celý vesmír. 3. Smyslové věci ...

16. zpěv (Aštávakra pravil:) 1. Přednášej či slyš, můj milý, nejrůznější nauky, přednášej či slyš je mnohokráte: přece nedosáhneš vnitřní soběstačnosti, ledaže bys to vše zapomněl. 2. Můžeš se, chytrý muži, oddávat smyslovým požitkům, činné službě nebo rozjímavému soustředění: tvůj duch přece nezač...

15. zpěv (Aštávakra pravil:) 1. Díky správnému poučení dosahují cíle ti, kdo jsou bystré mysli. Druzí, i kdyby se po celý život snažili o poznání, tu jen zbloudí. 2. Spása znamená: nemít zalíbení ve věcech - zalíbení ve věcech je upoutanost. Tolik říká už obyčejné poznání: - a nyní jednej, jak je t...

14. zpěv (Džanaka pravil:) 1. Ten, kdo je už v podstatě prázdného srdce a jen z nerozvážnosti ještě myslí na věci světa, podobá se, i když spí, probuzenému: neboť jeho vzpomínky vyhasly. 2. Kde jsou statky? Kde svazky přátelské? Kde lupiči: věci smyslové? Kde poučení? A kde vědění? - když ode mne o...

13. zpěv (Džanaka pravil:) 1. Zakotvení v Sobě Samém, které vyrůstá jen v tom, kdo nemá nic, lze těžko dosáhnout - i ve sporém šatě polonahého askety. Zanechal jsem toho, abych se něčeho vzdával, nebo něco podržoval - a proto prodlévám v blaženosti. 2. Někdo si způsobuje bolest těla, někdo bolest j...

12. zpěv (Džanaka pravil:) 1. Odmítl jsem činnost těla - to byl začátek. Potom jsem odmítl rozvláčnost řeči a nakonec jsem odmítl i hloubání - to proto jsem došel stavu, v němž dlím. 2. Protože se neoddávám tónům a jiným smyslovým věcem a protože átman není viditelný, je mé srdce prosto všeho rozpt...

11. zpěv (Aštávakra pravil:) 1. ,,Proměnlivá hra vznikání a zanikání vyplývá z povahy dění" - kdo takto usuzuje, dochází, neměnný a prost trápení, v blaženosti klidu. 2. ,,Pán" je stvořitelem všeho, není tu žádného jiného" - kdo takto usuzuje, od toho odpadá všechno očekávání a všech...

10. zpěv (Aštávakra pravil:) 1. Vzdej se nepřátelské smyslové radosti a snahy po zisku - spojené se ztrátou, jakož i plnění náboženských povinností, příčiny to obojího! A bud' k tomu všemu vždycky lhostejný! 2. Jako na síť vykouzlenou snem - jako na věc, která trvá jen tři nebo pět dnů - se dívej n...

9. zpěv (Aštávakra pravil:) 1. ,,To, co bylo vykonáno, a to, co ne" a všechny ostatní dvojice protikladů - kdypak a pro koho ustanou? Uvažuje tak a přesycen vším, zcela se vzdej všeho, jsa povznesen i nad náboženské povinnosti. 2. Jenom nemnoha šťastlivcům, můj milý, vyhasla při pohledu na sho...

8. zpěv (Aštávakra pravil:) 1. Tehdy je upoutanost, když si mysl něčeho žádá nebo něčeho želí, z něčeho se raduje nebo na něco se zlobí, něčeho zanechává nebo něco podržuje. 2. Tehdy je osvobození, když mysl si ničeho nežádá, ani ničeho neželí, z ničeho se neraduje, ani se na nic nezlobí, ničeho ne...

7. zpěv (Džanaka pravil:) 1. Ve mně, nekonečném oceánu, pluje loď vesmíru sem a tam, poháněna větrem myšlenek - ale já jsem bez netrpělivosti. 2. Ve mně, nekonečném oceánu, může podle své povahy stoupat, může i klesat vlna světa - to však ani nezpůsobuje můj vzrůst, ani mi to ničeho neubírá. 3. Ve ...

6. zpěv (Aštávakra pravil:) 1. ,,Podobám se nekonečnému prostoru, hmotný svět pak nádobě v něm" - toť poznání. Kdo toto ví, ten se ničeho nezříká a nic nepodržuje: došel splynutí. 2. ,,Podobám se velkému oceánu, svět zde pak vlnám" - toť poznání. Kdo toto ví, ten se ničeho nezříká a nic n...

5. zpěv (Aštávakra pravil:) 1. Není ničeho, co by se tě dotýkalo. Jsi čistý - z čeho si tedy ještě přeješ se vymanit? Rozpusť mnohost světa - takto kráčej ke splynutí! 2. Z tebe všechno vystupuje jako bubliny z moře: takto poznej Sám Sebe jako samojediného - takto kráčej ke splynutí! 3. Třebaže vše...

4. zpěv (Aštávakra pravil:) 1. Nuže: kdo moudře poznal Sebe a hravě se oddává zdánlivé hře smyslových radostí, copak má ještě společného s lidmi zapletenými v blud, kteří jsou hnáni věčným proudem životů? 2. Rajské místo, po němž touží ubožáci, jako Šakra, král bohů, a všechna ostatní božstva - ó, ...

3. zpěv (Aštávakra pravil:) 1. Poznáváš, že átman je nepomíjivý, vpravdě samojediný. Jak bys mohl, jsa znalý Sebe, moudrý, toužit po pozemských statcích? 2. Z neznalosti átmana, ach, pochází láska k smyslovému světu, který je říší bludu, stejně tak jako z neznalosti perleti pochází žádost v bludném...

2. zpěv (Džanaka pravil:) 1. Ó, jsem bez zakalení a prost vášně, probuzen k pravdě a povznesen nad hmotu. Po celý ten dlouhý čas jsem byl oblouzen z pouhé zaslepenosti. 2. Protože sám osvětluji nejen toto tělo, ale i svět, patří mi celý svět, patří mi celý svět - nebo také nic. 3. Nyní, když jsem s...

Indická filosofická báseň Aštávakragíta , čili Aštávakrova píseň je připisována mýtickému mudrci dávnověku Aštávakrovi, jenž se objevuje v jedné z legend Mahábháraty jako učitel krále Džanaky, ale jméno jejího autora nemůžeme dokázat stejně tak jako její původní název, o němž existují jen dohady. An...

Srdce je synonymum pro Nejvyšší skutečnost i samo Já, náš duchovní střed - centrum - zdroj - podstatu. V kašmírském šivaismu se dokonce Nejvyšší skutečnost nazývá Trojjediné srdce Šivy. Přímo jedno ze základních písem praxe poznání sebe sama má srdce v názvu: Prátjabhídžna hridajam. Abhinavagupta p...