Re: Adyashanti - diskuse: "VHLED DO EGA-Je treba znicit ego?
Napsal: ned 19. srp 2012 9:02:03
Z http://www.masaze-terapie.eu/news/druha ... delenosti/
Tolle používá pojem emoční tělo, které je vlastně naším parazitem. Ten ožívá v určitých situacích, kdy jsou osloveny nezpracované emoce a dále nás vede do situací, kdy mohou opět ožívat. Vytváří se falešné já (ego), které nám jakoby pomáhá zvládat situaci. Ve skutečnosti je však spíše tvořeno vzorci naučených konceptů, které nám brání vidět realitu v každém okamžiku nově, svěže a nezaujatě. Nosnými prvky ega jsou nezpracovaná traumata, skrze jejichž optiku vidíme svou každodenní situaci. Dostáváme se pak do obranné pozice, snažíme se mít každou situaci pod kontrolou a zažívané napětí se hromadí na fyzické úrovni v našem těle.
Tolle jako klič k řešení nabízí soustředění na přítomnost a postoj nezaujatého pozorovatele. Světlo vědomí rozpouští moc, kterou nad námi má emoční tělo. Stejně jako ozářený stín se stává působením světla také světlem.
Yongey Mingyur Rinpočhe (2008) ve své knize spojuje svůj pohled praktikujícího buddhistického mnicha se znalostmi fyziologie lidského těla. Vysvětluje fyziologický průběh emoční reakce. Prostřednictvím dostředivých drah se do naší CNS dostávají informace o podnětech z okolí. Hlavním místem, které je přijímá, je thalamus. Thalamus pak informace posílá dále a to jednak do amygdaly, žlázy, která je součástí limbického systému (ve spánkovém laloku), a jednak směrem do mozkové kůry. Amygdala souvisí se stresovou reakcí. V některých případech na ní může záviset otázka přežití, či zániku organismu, a proto je tato reakce rychlá. Amygdala vysílá signály hypothalamu, který spouští stresovou reakci. To znamená že se tělo připravuje na strategii boje nebo úniku. Až poté vyhodnotí vyšší řídící centrum (mozková kůra) situaci a zareaguje na ní. Dochází k propojení podmíněných neuronových vazeb a uvědomujeme si svou emoci. Tedy například strach, nebo zlost. Jestliže mozková kůra vyhodnotí reakci systému jako neadekvátní, zastaví zpětnou vazbou stresovou reakci.
Tolle používá pojem emoční tělo, které je vlastně naším parazitem. Ten ožívá v určitých situacích, kdy jsou osloveny nezpracované emoce a dále nás vede do situací, kdy mohou opět ožívat. Vytváří se falešné já (ego), které nám jakoby pomáhá zvládat situaci. Ve skutečnosti je však spíše tvořeno vzorci naučených konceptů, které nám brání vidět realitu v každém okamžiku nově, svěže a nezaujatě. Nosnými prvky ega jsou nezpracovaná traumata, skrze jejichž optiku vidíme svou každodenní situaci. Dostáváme se pak do obranné pozice, snažíme se mít každou situaci pod kontrolou a zažívané napětí se hromadí na fyzické úrovni v našem těle.
Tolle jako klič k řešení nabízí soustředění na přítomnost a postoj nezaujatého pozorovatele. Světlo vědomí rozpouští moc, kterou nad námi má emoční tělo. Stejně jako ozářený stín se stává působením světla také světlem.
Yongey Mingyur Rinpočhe (2008) ve své knize spojuje svůj pohled praktikujícího buddhistického mnicha se znalostmi fyziologie lidského těla. Vysvětluje fyziologický průběh emoční reakce. Prostřednictvím dostředivých drah se do naší CNS dostávají informace o podnětech z okolí. Hlavním místem, které je přijímá, je thalamus. Thalamus pak informace posílá dále a to jednak do amygdaly, žlázy, která je součástí limbického systému (ve spánkovém laloku), a jednak směrem do mozkové kůry. Amygdala souvisí se stresovou reakcí. V některých případech na ní může záviset otázka přežití, či zániku organismu, a proto je tato reakce rychlá. Amygdala vysílá signály hypothalamu, který spouští stresovou reakci. To znamená že se tělo připravuje na strategii boje nebo úniku. Až poté vyhodnotí vyšší řídící centrum (mozková kůra) situaci a zareaguje na ní. Dochází k propojení podmíněných neuronových vazeb a uvědomujeme si svou emoci. Tedy například strach, nebo zlost. Jestliže mozková kůra vyhodnotí reakci systému jako neadekvátní, zastaví zpětnou vazbou stresovou reakci.