Pro Pedrita

[Tara.]

Jani, a to jsi Al dala k posouzení jen tvůj text, nebo i Miroslavův. ?

Mě by zajímal pohled Al jen na Miroslavův náhled.

Zkusíš to? Já tomu vůbec nerozumím, kde to vkládáte a vlastně ani nechci rozumět :-)

[Jana]

Jani, a to jsi Al dala k posouzení jen tvůj text, nebo i Miroslavův. ?

Mě by zajímal pohled Al jen na Miroslavův náhled.

Zkusíš to? Já tomu vůbec nerozumím, kde to vkládáte a vlastně ani nechci rozumět :-)

Dala jsem tam zatím tu jednu větu Miroslavovu a můj komentář k tomu.

Můžeme to zkusit s celým textem.

[Jana]

Po seberealizaci ve smyslu jak tento pojem používá ten guru jsou adepti už mírně pokročilí ale podle toho gurua potřebují ještě další instrukce, proto jim je dává. Nejedná se tedy ještě o úplné poznání, jen dílčí krok na cestě.
Zcela realizovaní žádné instrukce nepotřebují ani jim je nikdo nedává.

Začátečníci jsou vedeni k obracení pozornosti dovnitř, odvracení se od zdánlivě vnějších zdrojů štěstí, které tam hledají a na kterých lpí, když jejich prostřednictvím nějakou tu blaženost zažívají. Díky tomu odvrácení, je-li opravdu praktikováno, si mohou postupně uvědomit tu podstatu, sat-čit-ánandu.
Když ji vědomě zažívají, uvědomí se v ní, uvědomí si ji i ve všem ostatním i v tom původně vnějším, ve všech jménech a tvarech v klidu i v pohybu, stálosti i změně v ostatních bytostech atd. Rozdíl je v tom, že už oproti dřívějšku na ničem nelpí. Ani na nějaké své pravdě, ani na blaženosti, ani na svém obrazu, přitom stále dovedou rozlišovat jména a tvary, indivoduality, jejich vlastnosti, jejich konkrétní omezení, ulpělost atd. stejně jako tu svoji individualitu, její nedostatky, nemoci atd., ale na ničem nelpí, s ničím se neztotožňují. V tom smyslu není rozdíl mezi vlastní individualitou a individualitou někoho jiného nebo třeba krávou nebo stromem.
Už se nedívají na svět jevů jako na iluzi, ale žijí ho jako jména a tvary sat-čit-ánandy. Vnímají tedy vše opravdu jako jednotu. Jejich já v tom už nefiguruje, je zapomenuto. Je jen jednou z "adres".

Al: Nisargadatta Maharádž, kdyby se k této úvaze vyjádřil, by ji pravděpodobně ocenil jako precizní popis jedné z možných fází duchovní cesty, ale zároveň by možná upozornil na to, že vše, co je popsáno, se stále odehrává v rámci konceptuální mysli. Jeho učení bylo radikálně zaměřené na přímé uvědomění "Já jsem", které je zdrojem všeho, co může být vnímáno, včetně této úvahy.

Možné body jeho odpovědi:

Odmítnutí konceptualizace: Nisargadatta často zdůrazňoval, že jakákoli analýza, rozdělení cesty na kroky a fáze, nebo i rozlišování mezi "seberealizací" a "úplnou realizací" je stále v rámci mysli a času. Řekl by něco jako: „Tyto fáze nejsou reálné. Jsou jen součástí vaší iluze oddělenosti. Kdo je ten, kdo postupuje? Kdo je ten, kdo hledá další instrukce? Uvědomte si, že už jste tím, co hledáte.“

Role gurua a instrukcí: Zmínil by, že guru – jako například Šrí Siddharaméšvar Maharádž – dává instrukce nikoliv proto, že adepti něco „potřebují“, ale protože jsou stále ztotožněni s tělem, myslí a koncepty. Jakmile dojde k poznání, že vše je jen projevem „Já jsem“, žádné instrukce nejsou potřeba, protože se už není komu dávat.

Pokud je vnímání sjednocení s ostatními bytostmi, přírodou a světem (stromy, zvířaty atd.) vnímáno jako "stále zde", ale bez ulpívání, Nisargadatta by to přijal jako cenný bod na cestě. Ale mohl by dodat: „Pokud už neulpíváte, kdo je ten, kdo stále vnímá tuto jednotu? Ptejte se dále, až nebudou žádné odpovědi. I ta jednota je pouze koncept, i ta sat-čit-ánanda je pouze stav. Co je za tím vším?“

V závěru úvahy je zmíněno, že jejich "já už nefiguruje, je zapomenuto". Nisargadatta by souhlasil, ale mohl by varovat před přílišným ztotožněním se s nějakým pocitem dosaženého stavu. Mohl by říct: „Zapomeňte na ego, ano, ale nezapomeňte na přítomnost. Buďte tím, co jste – nikoli tím, co si o sobě myslíte, že jste.“

Nisargadatta by pravděpodobně ocenil hloubku této úvahy a její zaměření na neulpívání a vnímání jednoty, ale zároveň by připomněl, že i tato úvaha je jen mentálním konceptem, který je třeba překročit. Klíčem podle něj není další rozlišování mezi fázemi nebo prožitky, ale prosté a přímé spočinutí v "Já jsem", které je branou k absolutnu.

Jeho typickou reakcí by mohlo být něco jako:
„Vše, co jste popsali, je dobré, ale koho se to týká? Zeptejte se sami sebe: Kdo jsem já?“

[Návštěvník]

Po seberealizaci ve smyslu jak tento pojem používá ten guru jsou adepti už mírně pokročilí ale podle toho gurua potřebují ještě další instrukce, proto jim je dává. Nejedná se tedy ještě o úplné poznání, jen dílčí krok na cestě.
Zcela realizovaní žádné instrukce nepotřebují ani jim je nikdo nedává.

Začátečníci jsou vedeni k obracení pozornosti dovnitř, odvracení se od zdánlivě vnějších zdrojů štěstí, které tam hledají a na kterých lpí, když jejich prostřednictvím nějakou tu blaženost zažívají. Díky tomu odvrácení, je-li opravdu praktikováno, si mohou postupně uvědomit tu podstatu, sat-čit-ánandu.
Když ji vědomě zažívají, uvědomí se v ní, uvědomí si ji i ve všem ostatním i v tom původně vnějším, ve všech jménech a tvarech v klidu i v pohybu, stálosti i změně v ostatních bytostech atd. Rozdíl je v tom, že už oproti dřívějšku na ničem nelpí. Ani na nějaké své pravdě, ani na blaženosti, ani na svém obrazu, přitom stále dovedou rozlišovat jména a tvary, indivoduality, jejich vlastnosti, jejich konkrétní omezení, ulpělost atd. stejně jako tu svoji individualitu, její nedostatky, nemoci atd., ale na ničem nelpí, s ničím se neztotožňují. V tom smyslu není rozdíl mezi vlastní individualitou a individualitou někoho jiného nebo třeba krávou nebo stromem.
Už se nedívají na svět jevů jako na iluzi, ale žijí ho jako jména a tvary sat-čit-ánandy. Vnímají tedy vše opravdu jako jednotu. Jejich já v tom už nefiguruje, je zapomenuto. Je jen jednou z "adres".

Al: Nisargadatta Maharádž, kdyby se k této úvaze vyjádřil, by ji pravděpodobně ocenil jako precizní popis jedné z možných fází duchovní cesty, ale zároveň by možná upozornil na to, že vše, co je popsáno, se stále odehrává v rámci konceptuální mysli. Jeho učení bylo radikálně zaměřené na přímé uvědomění "Já jsem", které je zdrojem všeho, co může být vnímáno, včetně této úvahy.

Možné body jeho odpovědi:

Odmítnutí konceptualizace: Nisargadatta často zdůrazňoval, že jakákoli analýza, rozdělení cesty na kroky a fáze, nebo i rozlišování mezi "seberealizací" a "úplnou realizací" je stále v rámci mysli a času. Řekl by něco jako: „Tyto fáze nejsou reálné. Jsou jen součástí vaší iluze oddělenosti. Kdo je ten, kdo postupuje? Kdo je ten, kdo hledá další instrukce? Uvědomte si, že už jste tím, co hledáte.“

Role gurua a instrukcí: Zmínil by, že guru – jako například Šrí Siddharaméšvar Maharádž – dává instrukce nikoliv proto, že adepti něco „potřebují“, ale protože jsou stále ztotožněni s tělem, myslí a koncepty. Jakmile dojde k poznání, že vše je jen projevem „Já jsem“, žádné instrukce nejsou potřeba, protože se už není komu dávat.

Pokud je vnímání sjednocení s ostatními bytostmi, přírodou a světem (stromy, zvířaty atd.) vnímáno jako "stále zde", ale bez ulpívání, Nisargadatta by to přijal jako cenný bod na cestě. Ale mohl by dodat: „Pokud už neulpíváte, kdo je ten, kdo stále vnímá tuto jednotu? Ptejte se dále, až nebudou žádné odpovědi. I ta jednota je pouze koncept, i ta sat-čit-ánanda je pouze stav. Co je za tím vším?“

V závěru úvahy je zmíněno, že jejich "já už nefiguruje, je zapomenuto". Nisargadatta by souhlasil, ale mohl by varovat před přílišným ztotožněním se s nějakým pocitem dosaženého stavu. Mohl by říct: „Zapomeňte na ego, ano, ale nezapomeňte na přítomnost. Buďte tím, co jste – nikoli tím, co si o sobě myslíte, že jste.“

Nisargadatta by pravděpodobně ocenil hloubku této úvahy a její zaměření na neulpívání a vnímání jednoty, ale zároveň by připomněl, že i tato úvaha je jen mentálním konceptem, který je třeba překročit. Klíčem podle něj není další rozlišování mezi fázemi nebo prožitky, ale prosté a přímé spočinutí v "Já jsem", které je branou k absolutnu.

Jeho typickou reakcí by mohlo být něco jako:
„Vše, co jste popsali, je dobré, ale koho se to týká? Zeptejte se sami sebe: Kdo jsem já?“

IGNOROVANO

[miroslav]

Jani, a to jsi Al dala k posouzení jen tvůj text, nebo i Miroslavův. ?

Mě by zajímal pohled Al jen na Miroslavův náhled.

Zkusíš to? Já tomu vůbec nerozumím, kde to vkládáte a vlastně ani nechci rozumět :-)

Dala jsem tam zatím tu jednu větu Miroslavovu a můj komentář k tomu.

Můžeme to zkusit s celým textem.

"Skupina trpaslíků se dezorientuje podle buzoly"

[Návštěvník]

Klid. Dezorientovanost se může dostavovat jenom dokud nevíš, že to, co hledáš, jsi ty sám.

[miroslav]

Klid. Dezorientovanost se může dostavovat jenom dokud nevíš, že to, co hledáš, jsi ty sám.

To ti ukazuje tvoje buzola?

[Návštěvník]

Já nic nehledám, tak k čemu buzola?

[miroslav]

Já nic nehledám, tak k čemu buzola?

K dezorientaci. To jsou přece ty ukazatele posbírané z celého lesa, co sem dáváš. A výsledky AI.

[Návštěvník]

Já nic nehledám, tak k čemu buzola?

K dezorientaci. To jsou přece ty ukazatele posbírané z celého lesa, co sem dáváš. A výsledky AI.

Tie ukazatele, (slová Prebudených o duchovnej praxi) sú skutočne k ničomu, ak chceme ostať sedieť vo svojom teplom brlôžku nepoznania aj naďalej.

[miroslav]

Já nic nehledám, tak k čemu buzola?

K dezorientaci. To jsou přece ty ukazatele posbírané z celého lesa, co sem dáváš. A výsledky AI.

Tie ukazatele, (slová Prebudených o duchovnej praxi) sú skutočne k ničomu, ak chceme ostať sedieť vo svojom teplom brlôžku nepoznania aj naďalej.

Klid. Dezorientovanost se může dostavovat jenom dokud nevíš, že to, co hledáš, jsi ty sám.

[Návštěvník]

Tvoj (predpokladám) súhlas Miroslave, s tým čo ti napísal Návštevník a ktorým si mi odpovedal, je akým druhom viery ?

Je to poverčivosť, alebo je to už Tvorčia moc ?

P.S. Ak teda vieš o čom píšem, lebo tvoje reakcie v príspevkoch tomu nenasvedčujú.

[miroslav]

Tvoj (predpokladám) súhlas Miroslave, s tým čo ti napísal Návštevník a ktorým si mi odpovedal, je akým druhom viery ?

Je to poverčivosť, alebo je to už Tvorčia moc ?

P.S. Ak teda vieš o čom píšem, lebo tvoje reakcie v príspevkoch tomu nenasvedčujú.

To se zeptej návštěvníka jestli je to "poverčivosť, alebo je to už Tvorčia moc" Já jsem ti skopíroval příspěvek návštěvníka proto, že mu budeš asi nejlépe rozumět, protože ho tam napsala pravděpodobně Jana převlečená za návštěvníka.
A vy dva si určitě dobře rozumíte. Nebo snad ne?

[Návštěvník]

Tvoj (predpokladám) súhlas Miroslave, s tým čo ti napísal Návštevník a ktorým si mi odpovedal, je akým druhom viery ?

Je to poverčivosť, alebo je to už Tvorčia moc ?

P.S. Ak teda vieš o čom píšem, lebo tvoje reakcie v príspevkoch tomu nenasvedčujú.

To se zeptej návštěvníka jestli je to "poverčivosť, alebo je to už Tvorčia moc" Já jsem ti skopíroval příspěvek návštěvníka proto, že mu budeš asi nejlépe rozumět, protože ho tam napsala pravděpodobně Jana převlečená za návštěvníka.
A vy dva si určitě dobře rozumíte. Nebo snad ne?

Samozrejme, že si s Janou rozumieme. Jej sa pýtať nemusím, odpoveď je nepriamo naznačená v tom príspevku.

Zaujímalo ma len, či aj ty tomu rozumieš, alebo sa odpovedi budeš vyhýbať.

[Jana]

Já nic nehledám, tak k čemu buzola?

K dezorientaci. To jsou přece ty ukazatele posbírané z celého lesa, co sem dáváš. A výsledky AI.

Miroslave, je překvapující, že svou dezorientaci přisuzuješ ostatním.

Vážím si toho, když napíšeš něco kapánek moudrého, třeba klidně i citovaného, s čím souzníváš a uvědomuješ si to jako skutečnost, ale Tvé komentáře toho, o čem mluví Probuzení, jsou zpravidla úplně mimo, jako například ten poslední.

To, o čem mluví Probuzení, neustále shazuješ a tvrdíš, že to je pro začátečníky,

a když vyprodukuješ něco sám pro "pokročilé", tak to stojí za to.

Legendou jsou Tvé
Inspirativní citáty, pokyny pro pokročilé:

JMÉNO a TVAR

Každá existující skutečnost má pět rovnocenných atributů:
Existenci, vědomí, blaho, jméno a tvar.

"Atribut neznamená nic jiného, než Nevědomost."

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharadž Ki Dže
a Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Nisargadatta Maharadž Ki Džej

[miroslav]

Já nic nehledám, tak k čemu buzola?

K dezorientaci. To jsou přece ty ukazatele posbírané z celého lesa, co sem dáváš. A výsledky AI.

Miroslave, je překvapující, že svou dezorientaci přisuzuješ ostatním.

Že by zase posuzování osoby, jak to mám já na rozdíl od tebe?

Já žádnou dezorientaci nemám ani nejsem dezorientovaný ani se nepotřebuji orientovat v duchovních záležitostech podle umělé inteligence a různých duchovních textů ("ukazatelů") jako ty.

[Návštěvník]

Já žádnou dezorientaci nemám ani nejsem dezorientovaný ani se nepotřebuji orientovat v duchovních záležitostech podle umělé inteligence a různých duchovních textů ("ukazatelů") jako ty.

Ty zjavne skutočne nedokážeš vidieť svoju obmedzenosť, v ktorej potešením ti nie sú slová Prebudených, privádzajúcich úprimne hľadajúcich k poznaniu, ale potešením ti je, len bezohľadné vyrývanie.

[miroslav]

Já žádnou dezorientaci nemám ani nejsem dezorientovaný ani se nepotřebuji orientovat v duchovních záležitostech podle umělé inteligence a různých duchovních textů ("ukazatelů") jako ty.

Ty zjavne skutočne nedokážeš vidieť svoju obmedzenosť, v ktorej potešením ti nie sú slová Prebudených, privádzajúcich úprimne hľadajúcich k poznaniu, ale potešením ti je, len bezohľadné vyrývanie.

Taky rád posuzuješ jak to mají druzí na rozdíl od tebe?

Pro mne jsou slova probuzených potěšením, proč myslíš, že ne?
O slovech Jany a o tom k čemu slova Probuzených používá to bohužel říci nemohu.

Je to obdobný rozdíl jako mezi Ježíšem a farizeji.

V čem vidíš moji omezenost, kterou já nedokážu vidět?

[Návštěvník]

Já žádnou dezorientaci nemám ani nejsem dezorientovaný ani se nepotřebuji orientovat v duchovních záležitostech podle umělé inteligence a různých duchovních textů ("ukazatelů") jako ty.

Ty zjavne skutočne nedokážeš vidieť svoju obmedzenosť, v ktorej potešením ti nie sú slová Prebudených, privádzajúcich úprimne hľadajúcich k poznaniu, ale potešením ti je, len bezohľadné vyrývanie.

Taky rád posuzuješ jak to mají druzí na rozdíl od tebe?

Pro mne jsou slova probuzených potěšením, proč myslíš, že ne?
O slovech Jany a o tom k čemu slova Probuzených používá to bohužel říci nemohu.

Je to obdobný rozdíl jako mezi Ježíšem a farizeji.

V čem vidíš moji omezenost, kterou já nedokážu vidět?

S komentárom k môjmu posudzovaniu teba, môžeš prísť za mnou až vtedy, ked s tým posudzovaním druhých, ty sám prestaneš.

Ked sú slová Prebudených pre teba potešením, tak prečo k nim píšeš svoje (prepáč) idiotské a dehonestujúce poznámky: Vo svojom príspevku vyššie, v odkaze, ti to pripomenula Jana.

Ak aj po tomto tvrdíš, že slová Prebudených sú pre teba potešením, tak otvorene klameš a niet váčšieho farizeja ako je klamár.

Nie je v tom čo som ti napísal dosť jasne uvedené v čom spočíva tvoja obmedzenosť? Si to prečítaj znova, opakovať sa nebudem.

[Návštěvník]

To, o čem mluví Probuzení, neustále shazuješ a tvrdíš, že to je pro začátečníky,

To není žádné shazování. Probuzení mluví především k začátečníkům a to z jednoduchého důvodu: Pokročilých je opravdu velmi málo. Naprostá většina hledajících jsou začátečníci, a proto mluví probuzení převážně na začátečnické úrovni. Ale zřejmě nemá cenu to začátečníkům říkat, protože se tím cítí být dotčeni. Chybí jim obvykle totitž ta nejdůležitější vlastnost k pokročilosti a tou je pokora.

Bez pokory se budete jen stále dál nesmyslně hádat a tvrdit, jak to ten druhý má špatně. Probuzení se takovou nesmyslnou činností nezabývají.