Přirozeně dokonalý stav
http://www.kosmas.cz/knihy/103940/dzogchen/
Anotace:
Teorie a praxe dzogčhenu, esence všech tantrických systémů, speciální meditační praxe zaměřená přímo na intuitivní uchopení reality.
Ukázka:
Nacházíme-li se skutečně v neduálním stavu, uprostřed manifestace všech nesčetných jevů, pak se dá říct, že se opravdu začínáme uvolňovat. Dokud neobjevíme tento stav, zůstane vždy jakákoli relaxace těla, řeči nebo mysli pouze dočasná. Může se nám podařit uvolnit tělo tím, že si lehneme, nebo uvolnit energii dechovým cvičením. To všechno je nicméně pouze přechodné uvolnění. Abychom si udrželi jejich účinek, musíme tato cvičení provádět každý den. Někdy se stává, že jsme tak rozrušeni, že se nám nedaří uvolnit se, i když se o to pokoušíme, protože jsme zcela vtaženi do okolnost,í souvisejících s naší situací.
Každý by chtěl žít klidným a uvolněným životem. Dokonce i lidé, kteří se nevěnují žádnému náboženskému systému a kteří říkají, že nevěří vůbec ničemu, si přejí žít klidným životem. Nauka tak není zajímavá pouze pro lidi, kteří se považují za "duchovní", ale je užitečná pro každého, kdo chce žít uvolněněji, a být tak schopen snáze řešit své každodenní problémy.
Obvykle máme spoustu problémů a konfliktů. Ostatně sám Buddha zdůrazňoval, že utrpení je základním rysem samsáry. Když pozorujeme své podmínky den, týden nebo měsíc, určitě si všimneme, že nikdy nejsme zcela bez utrpení. Nevíme-li navíc, jak se uvolnit, situace se zřetelně zhoršuje, neboť si ji ještě ztěžujeme vlastním rozrušením. Jsme-li rozrušeni, pak se i ty nejmenší věci stávají obtížnými. Proto je velmi důležité učit se relaxovat, ale relaxovat bez záměru. Jakmile objevíme stav mimo všechna obvyklá napětí, všechno se uvolní automaticky. V pravém stavu kontemplace není nic, co bychom měli uvolňovat, protože uvolnění je jeho vlastní podstatou.
Dá se říci, že dzogčhen je cesta k naprostému uvolnění. To lze snadno pochopit už z pojmů, kterých se používá k označení stavu kontemplace, jako například "Nechat vše takové, jaké to je" (čhogžag), "uvolnit napětí" (thegčhö), "bez úsilí" (coldral) a tak dále. Někteří učenci označují dzogčhen jako "přímou stezku" a porovnávají ji se zenem,kde se tento pojem často objevuje. V dzogčhenových textech se ale nevyskytují výrazy jako "přímá stezka" a "negraduální stezka" (čigčar), protože koncept přímé stezky implikuje na jedné straně místo, odkud vyrážíme, a místo, kam přicházíme, na straně druhé. V dzogčhenu je však jediným principem stav poznání. Když ho objevíme, zjistíme, že jsme od samého počátku vlastně tam, kam jsme se chtěli dostat. Proto se říká, že tento stav je sám o sobě dokonalý (lhündrub).
Stav poznání se objevuje a dozrává díky uvolnění. Uvolněním zde však nemyslíme pouhé nicnedělání. Lidé někdy nesprávně chápou princip "nekorigování" a nechávají se rozptylovat. Praxí dzogčhenu se však učíme být uvolnění a současně udržovat bdělou přítomnost za všech okolností, ve kterých se nacházíme. Ve stavu naprosté úplnosti tedy zůstáváme uvolnění, ale bděle pozorní ke všem projevům energie, které se mohou objevit.
K praxi dzogčhenu nepotřebujeme studovat ideje náboženských nebo filosofických tradic. Dzogčhenu můžeme dokonale porozumět i bez použití řady komplikovaných pojmů a výrazů. Používáme například termín dzogčhen, protože poukazuje na naprostou (čhen) úplnost (dzog) stavu jedince. Nebylo by ale žádného rozdílu, kdybychom použili i jiný termín.
