Láska je smyslem a účelem duality

[Návštěvník]

Pokud používáš koncept, že existuje nějaká hra a v ní tahy.

Ty se snažíš nenudit - ale výsada umění bez účasti pozorovat vlastní mysl jak se nudí, je dána jen nemnohým...

Fakt nevím, o co ti jde. Asi hraješ nějakou hru.

Ani ne, spíše mne zajímají vaše pravidla téhle hry, jak to mezi sebou hrajete. Zřejmě slušnej oddíl se jen tak nenajde na internetu každý den... A to ještě ani nepočítám gurua Blbouna nejapného...

[Pedriito]

A to ještě ani nepočítám gurua Blbouna nejapného...

Ve správné dualitě má vše svůj správný protiklad, takže třikrát: hip hip hurá Neblbounu japnému!

[Návštěvník]

Ty jsi ze stejného kmene? Jako Miroslav, který ještě ani nedošel k pochopení co je v tom citátu Nisargadatty vlastně popsáno.

U Miroslava není lehké poznat, jak to má. Ale tenhle utržek bude zřejmě intuitivně chápat dobře. Znám celý kontext, už před mnoha lety mne to zaujalo. Pokud si dobře vzpomínám, tak tam Nisargadatta říká i to, že na dualitě není nic chybného. S tím bude mít asi většina duchovnáků problém.
Nisargadatta je naprosto jedinečný - jednoduchost a prostota.

[Návštěvník]

Ty jsi ze stejného kmene? Jako Miroslav, který ještě ani nedošel k pochopení co je v tom citátu Nisargadatty vlastně popsáno.

U Miroslava není lehké poznat, jak to má. Ale tenhle utržek bude zřejmě intuitivně chápat dobře. Znám celý kontext, už před mnoha lety mne to zaujalo. Pokud si dobře vzpomínám, tak tam Nisargadatta říká i to, že na dualitě není nic chybného. S tím bude mít asi většina duchovnáků problém.
Nisargadatta je naprosto jedinečný - jednoduchost a prostota.

Ano, právě protože je Nisargadattova schopnost vyjádřit podstatu prostě a jednoduše, neumím si nějak vysvětlit, proč ti klíčoví autoři (pro mne vystupují s jinými názvy než "Návštěvník") tak dlouho řeší tu jednoduchost.
Miroslav nenapsal nic jiného, než kritiku Janina snažení se tomu porozumět, Jana rozebírá slova a v tom jejím rozebírání se ztráci podstata, Petra sice pojme podstatu, ale ihned v zápětí rozebírá jakési podivnosti ohledně zapojení jednoty a duality, a Dodo si chce jen "popovídat" v podstatě na libovolné téma...

Pletu se v nečem?

Miroslav by mohl vysvětlit, proč si myslí, že ánanda není láska - například, Jana by se mohla smířit s tím, že láska má dvě "tváře" (osobní a od osoby oproštěnou), a Petra neřešit tyto dvě tváře odděleně, protože se propojují v podstatě.A Dodo by měl psát verše...

[Pedriito]

Pletu se v nečem?

Jo. Řeší to tu jediný "klíčový autor"., ktrerý ale zároveň vystupuje tak, že je mu to jasné a není co řešit.
Občas jej přikluše hájit před kritikou druhý. Kterému to je samozřejmě téže dokonale jasné.. a vesele i nevesele kritizuje veselé i neveselé kritizující tohoto fenoménu. A semtam se do toho vetře třetí, aby to vše zkritizoval.
Holt vysoce duchovní atmosféra musí bejt, i kdyby na dualitu nezbylo...

[Pedriito]

Dualito, dualito, ty jsi holka krásná,
odějem tě do jednoty a hned jsi nám jasná.
Ztracená v hedvábí jednoho vzoru,
pozbylas' z krásy svý vše, kromě vzdoru.

[miroslav]

Takže když si do věty: "Láska je smyslem a účelem duality" dosadíme slova "Pravda je smyslem a účelem nevědomosti " , tak to vyzní drobátko jinak, než když si dosadíme "Pravda je smyslem a cílem nevědomosti ". V tom druhém případě je už obecně jasnější, že cílem iluze duality, nevědomosti, je poznání Pravdy - je Láska.

Proč potřebuješ citát pořád nějak překrucovat a dosazovat si do něj tvoje "synonyma"? V citátu není ani slovo cíl ani slovo nevědomost. Ještě si tam doplň ánandu místo slova láska a bude to dokonalé - teda tak akorát pro tebe, tedy vlastně ne pro tebe ale pro psychosomatickou jednotku Jana.

[Jana]

Takže když si do věty: "Láska je smyslem a účelem duality" dosadíme slova "Pravda je smyslem a účelem nevědomosti " , tak to vyzní drobátko jinak, než když si dosadíme "Pravda je smyslem a cílem nevědomosti ". V tom druhém případě je už obecně jasnější, že cílem iluze duality, nevědomosti, je poznání Pravdy - je Láska.

Proč potřebuješ citát pořád nějak překrucovat a dosazovat si do něj tvoje "synonyma"? V citátu není ani slovo cíl ani slovo nevědomost. Ještě si tam doplň ánandu místo slova láska a bude to dokonalé - teda tak akorát pro tebe, tedy vlastně ne pro tebe ale pro psychosomatickou jednotku Jana.

Miroslave, do češtiny je překládána věta Love is the meaning and purpose of duality..

purpose - možný překlad - účel, cíl, smysl, záměr...

Láska je konečným cílem cesty skrz dualitu.

Takhle se to dá vidět.

Ale je nesmyslné tvrzení, že proto, aby tady mohla být láska, musí být vytvořena dualita.

Můžeme se podívat na celou diskuzi, co ve skutečnosti Nisargadatta říká.

[Jana]

Tady je text v angličtině.

Google překlad (překladatelé mohou doupravit):

26. Osobnost - překážka

Nisargadatta:
Svět sám o sobě je spojení – souhrn všech spojení realizovaných ve vědomí. Duch se
dotýká hmoty a výsledkem je vědomí. Takové vědomí, které je poskvrněno pamětí a
očekáváním, se stává otroctvím. Čistá zkušenost nesvazuje; zkušenost zachycená mezi touhou
a strachem je nečistá a vytváří karmu.

Tazatel:
Může být štěstí v jednotě? Neznamená tedy každé štěstí nutně kontakt duality?

Nisargadatta:
Na dualitě není nic špatného, pokud nevytváří konflikt. Mnohost a rozmanitost
bez sváru je radost. V čistém vědomí je světlo. Pro teplo je nutný kontakt. Nad
jednotou bytí je spojení lásky. Láska je smyslem a účelem duality.

[Jana]

Nepodmíněná láska je v souladu s pojetím lásky jako jednoty Bytí. Tato láska existuje nezávisle na jakýchkoli podmínkách, omezeních nebo dualitách. Je to láska, která je vším a je v ní vše, nemění se, je věčnou blažeností, ánandou.

Podmíněná láska, která je poznávána  jako vztah, je ovlivněna našimi myšlenkami, pocity a zkušenostmi. Tato láska může být ovlivněna dualitou, protože se projevuje skrze naše vztahy a interakce s ostatními, je osobní záležitostí. Může v dualitě ukazovat cíl v jednotě.

Na druhé straně dualita umožňuje poznávat lásku v projevené formě.

[miroslav]

Takhle se to dá vidět.

Aha, ještě jsem zapomněl na "skrz"

Takže ánanda je konečným cílem cesty skrz nevědomost ?

Co tomu říkáš Dodo, co ta tvoje světice vymyslela?

[Jana]

Takže ánanda je konečným cílem cesty skrz nevědomost ?

Hele, to je hezká myšlenka. Samozřejmě, jestli je tady ta nevědomost, že jsme těly, osobami s minulostí, vinami, chybami, nedokonalostmi, kvůli kterým nemáme šanci být ničím nepodmíněnou láskou, a ta nevědomost zmizí, pak ánanda je konečným cílem cesty skrz nevědomost, která zmizela.

[dodo]

Takhle se to dá vidět.

Aha, ještě jsem zapomněl na "skrz"

Takže ánanda je konečným cílem cesty skrz nevědomost ?

Co tomu říkáš Dodo, co ta tvoje světice vymyslela?

K otázke sa nebudem vyjadrovať, Jana ti na ňu odpovedala dobre.

Miroslave, čo ťa pudí, k tomu, byť k Jane zakaždým zlomyseľný ? Skús to zistiť. Kvôli sebe, nie kvôli mne alebo iným. Je to v tvojom záujme.

Jana ti zakaždým trpezlivo a čo najzrozumiteľnejšie vysvetľuje ako poznáva to, o čom hovoria Prebudení, je k tebe milá a ústretová pokiaľ sa to len dá a ty jej láskavosť (asi v domnení, že je to jej slabosť), oplácaš bezohľadnosťou a drzou nadutosťou.

Už som ti tu kdesi písal, že si vlastne slaboch a potom som chvíľu uvažoval, či sa v tebe nemýlim. A ty zakaždým potvrdzuješ, že som sa nemýlil.

[miroslav]

Miroslave, čo ťa pudí, k tomu, byť k Jane zakaždým zlomyseľný ? Skús to zistiť. Kvôli sebe, nie kvôli mne alebo iným. Je to v tvojom záujme.

Já jsem naopak dobromyslný. Kdybych se tady s Janou (psychosomatickou jednotkou Janou) já nebavil, tak by se tu s ní už asi nikdo jiný nebavil. Například ty se s ní vůbec nebavíš a reaguješ jen na ostatní.
Tohle vlákno je ukázkový příklad, jak se dá skvělá myšlenka - formulace rozžvanit, překroutit, použít k potvrzení různých nesmyslů atd.

Na tomhle konstatování není nic zlomyslného, spíš mi to přijde až neuvěřitelné a tak k tomu přistupuji spíš z té humorné stránky - což ty asi vnímáš jako zlomyslnost.
Kdybys tohle, co píšeš mně, napsal Janě, tak by ti nejspíš odpověděla, že tak se ti to tak může jevit, když si neuvědomuješ, kým Jana ve skutečnosti je, že pan Tomáš říkal, že se na ni máš dívat jako na absolutní Pravdu.

A podletoho co mi píšeš, mám důvodné podezření, že ani na mne se nedíváš jako na absolutní pravdu

[Tara.]

Miroslave, čo ťa pudí, k tomu, byť k Jane zakaždým zlomyseľný ? Skús to zistiť. Kvôli sebe, nie kvôli mne alebo iným. Je to v tvojom záujme.

Já jsem naopak dobromyslný. Kdybych se tady s Janou (psychosomatickou jednotkou Janou) já nebavil, tak by se tu s ní už asi nikdo jiný nebavil. Například ty se s ní vůbec nebavíš a reaguješ jen na ostatní.
Tohle vlákno je ukázkový příklad, jak se dá skvělá myšlenka - formulace rozžvanit, překroutit, použít k potvrzení různých nesmyslů atd.

Na tomhle konstatování není nic zlomyslného, spíš mi to přijde až neuvěřitelné a tak k tomu přistupuji spíš z té humorné stránky - což ty asi vnímáš jako zlomyslnost.
Kdybys tohle, co píšeš mně, napsal Janě, tak by ti nejspíš odpověděla, že tak se ti to tak může jevit, když si neuvědomuješ, kým Jana ve skutečnosti je, že pan Tomáš říkal, že se na ni máš dívat jako na absolutní Pravdu.

A podletoho co mi píšeš, mám důvodné podezření, že ani na mne se nedíváš jako na absolutní pravdu

Myslíš, že by bylo až tak na škodu, kdyby se tu s Janou nikdo jiný nebavil?
Já si to nemyslím a myslím si pravý opak, že by to pro ni, hlavně pro ni, bylo dobře....

Spíše mi to u tebe už dlouho připadá jako mesiášský komplex.

[miroslav]

Myslíš, že by bylo až tak na škodu, kdyby se tu s Janou nikdo jiný nebavil?
Já si to nemyslím a myslím si pravý opak, že by to pro ni, hlavně pro ni, bylo dobře....

Spíše mi to u tebe už dlouho připadá jako mesiášský komplex.

Pro ni by to asi dobře bylo. Ale na druhou stranu jí to ani neškodí. Nechodím sem, abych ji zachraňoval. Jak bys chtěla někoho, kdo je nejvyšší Pravdou zachraňovat?
Ale mne docela zajímá co nového Jana zase vyšpekuluje. Chodím sem tak trochu jako do divadla Járy Cimrmana - tvoří se tu nová hra - Cimrman v říši nedvojnosti a vymýšlejí se tu teď do té hry různé duchovňácké hlášky.

Mám dojem, že se Jana občas rozdělí na Janu a Janu-návštěvníka a oba si se mnou povídají a dokonce i navzájem mezi sebou.
Jestli to tak je doopravdy, tak už by bylo s Janou a její potřebou mít pravdu za každou cenu dost zlé. Ale třeba se mi to jenom zdá.

Uvidíme - jak by řekl slepý

[Pedriito]

Tenhle film by do toho mohl vnést jasno



Hurá do biografu (jestli se to nějaký u nás odváží promítat)

[Jana]

Takže ánanda je konečným cílem cesty skrz nevědomost ?

Hele, to je hezká myšlenka. Samozřejmě, jestli je tady ta nevědomost, že jsme těly, osobami s minulostí, vinami, chybami, nedokonalostmi, kvůli kterým nemáme šanci být ničím nepodmíněnou láskou, a ta nevědomost zmizí, pak ánanda je konečným cílem cesty skrz nevědomost, která zmizela.

Ale pozor, není to celé. Ananda se neobjeví, když tady nebude spojení s Pravdou. Tou pravdou je, že všechno tou nejvyšší pravdou už je, všechno je Bůh, který je Láskou.

Tudíž láska je to všechno, co skutečně je, jak říká Nisargadatta a ostatní Probuzení.

Tím pádem zmizí důležitost postoje k tomu, jakou má která forma jméno, jak mysl nazývá které tělo, a na místo chcimírů, pseudoosvícenců, dezolátů, idiotů, jednoho pokročilého a začátečníků, kterým Probuzení tají nejvyšší pravdu, je jasné, že všechno je Boží.

A s tímhle Poznáním je jasný i výklad Nisargadattovy věty: "Láska je smyslem a účelem duality".

Představa, že díky dualitě vzniká láska, je obdobná, jako představa, že díky připoutanosti vědomí k tělu vzniká podstata všeho, Bůh.

Že díky egu vzniká pravé Já.

Nebo, že díky máje vzniká Brahman.

Díky nevědomosti Pravda.

Bůh je tím vším, co je, je i nad tím vším, co je, všechnu tu iluzi oddělenosti, nevědomost, ztotožnění s těly a jmény přesahuje.

S tímhle Poznáním je také jasná a osvobozující i věta Eduarda Tomáše:

Nejvyšší překážkou je nevědomost. Myšlenka "já jsem tělem" je jejím základem. Proto ani o sobě, ani o jiných nemyslete, jako by byli tělem, ale vždy nejvyšší pravdou.

A teď to nejdrsnější.

Díky nevědomosti jsme těmi těly, která umírají, válčí, zabíjejí se, bolí, prožívají všechno to utrpení, zápasí o místo na slunci, o to, kdo má pravdu.
Díky nevědomosti pak žijeme ve světě plném bojů, válek, nedostatku, tužeb, starostí, utrpení.

Díky Poznání je všechno a každý tou nejvyšší pravdou. Všechno a každý je Boží. A díky Poznání je náš svět plný Lásky, klidu, míru, dokonalosti, krásy. Svět v nejvyšší pravdě jiný není.

[Návštěvník]

Bůh není láskou, láska je (až ) první emanací Boha, Bytí, Absolutna.

Včera jsi s tím byla v souladu, soudě podle tvé reakce.

[.Petra]

Toto skutečně řekli realizovaní:

.......

Ramana: Lidé chtějí stále vědět, co je klam (maya), co je iluze a nezkoumají, kdo se klame. To je bláhové.

...

Ramana: Co je maya? - Je jen Skutečností.

....

Nisargadatta: Láska říká: "Jsem všechno".



Je nesmyslné si to nějak interpretovat. Bud je to jasné nebo je potřeba setrvávat v tichu, až to jasné bude.