Láska je smyslem a účelem duality

[Pedriito]

Bůh není láskou, láska je (až ) první emanací Boha, Bytí, Absolutna.

Mňo.. a oduševnělá žena bude nejspíš jeho věčnou emancipací...

[Návštěvník]

Kdo nemiluje svého bratra, kterého vidí, nemůže milovat Boha, kterého nevidí. A tak máme od něho toto přikázání: Kdo miluje Boha, ať miluje i svého bratra. Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, v Bohu zůstává a Bůh v něm. Biblický text: 1 Janova 4,7-21.

[.Petra]

Bůh není láskou, láska je (až ) první emanací Boha, Bytí, Absolutna.

Včera jsi s tím byla v souladu, soudě podle tvé reakce.

Absolutno v klidu, Absolutno v pohybu. V pohybu se to dá nazvat Bůh Stvořitel a to už je láska a blaženost. (Tomášovi)

K Poznání Pravdy je nutné se dostat až do toho klidu. Zde pak platí Nisargadattovo - "Jsem i mimo lásku". Je To mimo bytí a ne-bytí.

[Jana]

Bůh není láskou, láska je (až ) první emanací Boha, Bytí, Absolutna.

Včera jsi s tím byla v souladu, soudě podle tvé reakce.

Jestliže se realizuje největší Ježíšovo přikázání a díky milovaní Boha celou myslí, srdcem a duší se objeví poznání, že Bůh je vším, co existuje a že Bůh je Láskou, pak se objeví jistota že je pravdou i to, co říká Nisargadatta a další probuzení, že Láska je vším, co existuje.

Jestliže Bůh je vším, pak vše, co existuje, je projevem Boha. To znamená, že všechny formy existence jsou různými aspekty nebo “emanacemi” Boha.

Jestliže je jasné, že Bůh je Láska, znamená to, že láska je základním a nejčistším projevem Boha v existenci. Láska je tedy první emanací Boha, protože je to nejčistší a nejzákladnější forma, jakou se Bůh projevuje.

Toto je také v souladu s konceptem Absolutna, který je nejvyšší realitou nebo Bytím. Pokud je Bůh Absolutno a Bůh je Láska, pak je láska také Absolutnem.

Ostatně například Jim Newman tohle říká naprosto jasně a názorně: "Na vše na co to ukazuje je Absolutno, na vše na co to ukazuje je Láska."

Pokud je Bůh vším, pak je také zdrojem všeho, včetně lásky. Když říkáme, že Láska je vším, pak láska je základním stavebním kamenem všeho, co existuje, a tedy i projevem Boha ve všem.

Pokud je láska cestou k Bohu, pak je také cestou k pochopení všeho, co existuje, protože Bůh je vším. Když milujeme, můžeme lépe poznat a spojit se s ostatními aspekty existence.

Pokud je láska projevem Boha v nás, pak je také projevem Boha ve všem, co existuje, protože Bůh je vším. Když milujeme, je projevena Boží přítomnost nejen v nás, ale také ve všem, co nás obklopuje

[Jana]

Bůh není láskou, láska je (až ) první emanací Boha, Bytí, Absolutna.

Včera jsi s tím byla v souladu, soudě podle tvé reakce.

Absolutno v klidu, Absolutno v pohybu. V pohybu se to dá nazvat Bůh Stvořitel a to už je láska a blaženost. (Tomášovi)

K Poznání Pravdy je nutné se dostat až do toho klidu. Zde pak platí Nisargadattovo - "Jsem i mimo lásku". Je To mimo bytí a ne-bytí.

Tomu, Péťo, rozumím, ano, díky.

Bytí a ne-bytí.



Nicméně pokud je řeč o Bytí, o existenci toho všeho, co JE, pak to, co JE, je Láska.

[.Petra]

Lidé vytvořili slovo "láska" pro nejkrásnější cit, který znají.

Wikipedie

https://cs.wikipedia.org/wiki/L%C3%A1ska

Láska

Láska označuje silný pozitivní vztah náklonnosti, oddanosti nebo touhy, který se může lišit jak svojí povahou, tak také předmětem.

....
Další významy

Láska jako ctnost

Lásku lze považovat i za lidskou ctnost. V tomto kontextu vidí lásku například křesťanská víra. Tento význam je zaměnitelný za lásku k lidstvu, v obou případech se jedná o lásku k lidem jako celku a ochotu pomáhat ostatním. Chování sledující prospěch ostatních lidí se nazývá altruismus.

Náboženská láska (láska k Bohu)

V křesťanství je láska základní charakteristikou vztahu jednak mezi Bohem a člověkem a jednak mezi lidmi navzájem, a je tedy také hlavním požadavkem kladeným na každého křesťana. Papež Benedikt XVI. v roce 2006 sepsal encykliku Deus caritas est (Bůh je láska), ve které se zabýval tématem lásky v křesťanství.

Mnoho náboženství také rozlišuje sexuální lásku mezi lidmi a lásku jako základ veškerého bytí, popřípadě jako způsob, jakým dosáhnout osvícení.

......................................

Ramana se až tak moc láskou nezabývá. Pro něho je všechno The Self - Nadjá, Jáství, Absolutno.

[Tara.]

Bůh není láskou, láska je (až ) první emanací Boha, Bytí, Absolutna.

Včera jsi s tím byla v souladu, soudě podle tvé reakce.

Absolutno v klidu, Absolutno v pohybu. V pohybu se to dá nazvat Bůh Stvořitel a to už je láska a blaženost. (Tomášovi)

K Poznání Pravdy je nutné se dostat až do toho klidu. Zde pak platí Nisargadattovo - "Jsem i mimo lásku". Je To mimo bytí a ne-bytí.

[Jana]

Ramana se až tak moc láskou nezabývá. Pro něho je všechno The Self - Nadjá, Jáství, Absolutno.

Péťo, to nemyslíš vážně, žene?

Není láska dualistická? Ne, Láska je Já! Bůh je láska! (Rozhovory se Sri Ramana Maharshi)

"Konec veškeré moudrosti je láska, láska, láska."

— Ramana Maharshi

Wikipedie

https://cs.wikipedia.org/wiki/L%C3%A1ska

Láska

Láska označuje silný pozitivní vztah náklonnosti, oddanosti nebo touhy, který se může lišit jak svojí povahou, tak také předmětem.

Všimni si, že tohle je dualistická záležitost, kterou Ramana Mahariši a ani žádný jiný Probuzený nepovažuje za lásku. Je to osobní vazba, tak jak je z osobního pohledu většinou láska běžně chápána.

.
Další významy

Láska jako ctnost

Lásku lze považovat i za lidskou ctnost. V tomto kontextu vidí lásku například křesťanská víra. Tento význam je zaměnitelný za lásku k lidstvu, v obou případech se jedná o lásku k lidem jako celku a ochotu pomáhat ostatním. Chování sledující prospěch ostatních lidí se nazývá altruismus.

Náboženská láska (láska k Bohu)

V křesťanství je láska základní charakteristikou vztahu jednak mezi Bohem a člověkem a jednak mezi lidmi navzájem, a je tedy také hlavním požadavkem kladeným na každého křesťana. Papež Benedikt XVI. v roce 2006 sepsal encykliku Deus caritas est (Bůh je láska), ve které se zabýval tématem lásky v křesťanství.

Mnoho náboženství také rozlišuje sexuální lásku mezi lidmi a lásku jako základ veškerého bytí, popřípadě jako způsob, jakým dosáhnout osvícení.

Ani tohle není ono, Péťo. Tady si můžeš vyhledat, jak například Ramana Mahariši definuje lásku.

Zjednodušeně řečeno: Láska je pravé Já, kterým jsi, a dokonalým poznáním, kdo jsi, je poznání štěstí, že jsi.

[Jana]

K Absolutno v klidu, Absolutno v pohybu. V pohybu se to dá nazvat Bůh Stvořitel a to už je láska a blaženost. (Tomášovi)

Poznání Pravdy je nutné se dostat až do toho klidu. Zde pak platí Nisargadattovo - "Jsem i mimo lásku". Je To mimo bytí a ne-bytí.

Dobré je sem dát odkaz, Péťo. Jednak je to slušnost u každé citace, pokud není běžně známá, dávat odkaz na zdroj a jednak je díky tomu pak možnost dohledat souvislosti, aby to, o čem je řeč, mohlo být poznáváno v celém kontextu.

Nechce se mi věřit, že tohle je přesná a ucelená citace toho co říkají Tomášovi:

"Absolutno v klidu, Absolutno v pohybu. V pohybu se to dá nazvat Bůh Stvořitel a to už je láska a blaženost. (Tomášovi)"

Protože ona blaženost, která je Bytím, Vědomím, Láskou, je dokonalým klidem a mírem. A to z jednoduchého důvodu, sat-čit-ánanda je to, co přesahuje mysl a je myslí nedotčeno.

Pohyb je možný jen v časoprostoru mysli.

I to, co se jeví jako pohyb je ve své podstatě sat-čit-ánanda, ve které je jasné, že ať se děje cokoliv (prostřednictvím projekce mysli), nic se neděje (v konečném poznání).

Proto nepochybně platí: "Pro poznání Pravdy je nutné se dostat až do toho klidu."

[Jana]

Pro srovnání:

A nyní pozor, přátelé. Co zbude z lidí a věcí, když si odmyslíme jejich jména a tvary?

No, přirozeně, absolutní bytí, absolutní vědomí a absolutní blaženost, čili Bůh. Tato skutečnost je metafyzickým odůvodněním jógové filozofie a vyplývají z ní všechny jógové nebo mystické metody bez výjimky. Absolutno, nebo chcete-li Bůh, je všude, ve všech jsoucnostech. Pro člověka však je Bůh nejblíž v něm samém, čili v člověku.

Eduard Tomáš

Jakmile není žádný tvar, tak neexistuje možnost ani pohybu něčeho v něčem. Proto ten dokonalý klid.

Bůh je blaženost, Bůh je Láska.

[.Petra]

Ramana se až tak moc láskou nezabývá. Pro něho je všechno The Self - Nadjá, Jáství, Absolutno.

Péťo, to nemyslíš vážně, žene?

Mluvil převážně o The Self. Láska pro něho žádné velké téma nebylo. Neřešil to. Nisargadatta o ní mluvil trochu více. Např. že láska muže k ženě je nevinná ve srovnání s touhou některých jogínů po věčné blaženosti.

[.Petra]

Už jsem několikrát, Jano, psala, že nevím, o čem píšeš, že tě nechápu.

To co řekl Ramana, Nisargadatta nebo Tomášovi je mi blízké, to, co říkáš ty, je mi cizí.

Nestavím nic na pár větách. Je potřeba si přečíst celé rozhovory jak s Ramanou nebo Nisargadattou, aby bylo jasné, o co jde.

[.Petra]

K Absolutno v klidu, Absolutno v pohybu. V pohybu se to dá nazvat Bůh Stvořitel a to už je láska a blaženost. (Tomášovi)

Poznání Pravdy je nutné se dostat až do toho klidu. Zde pak platí Nisargadattovo - "Jsem i mimo lásku". Je To mimo bytí a ne-bytí.

Dobré je sem dát odkaz, Péťo.

Ty taky nedáváš odkazy, Jano. Napíšeš jen, že to řekli probuzení.

Tobě už odkazy hledat nebudu. Udělala jsem to během těch let mnohokrát, často šlo o tu samou věc, protože to zase rychle zapomeneš.

Když někdo má opravdu zájem, tak je lepší, když si to najde sám. Potom to nezapomene.

[.Petra]

Pohyb je možný jen v časoprostoru mysli.

To žádný probuzený neřekl. Nebo máš nějaký citát, kde to tohle některý probuzený řekl?

Velmi dobře to zde popisují Tomášovi. O časoprostoru nic neříkají.

https://www.youtube.com/watch?v=w4h9s4RjpAU

[miroslav]

Protože ona blaženost, která je Bytím, Vědomím, Láskou, je dokonalým klidem a mírem. A to z jednoduchého důvodu, sat-čit-ánanda je to, co přesahuje mysl a je myslí nedotčeno.

Pohyb je možný jen v časoprostoru mysli.

Takže podle tebe je sat-čit-ánanda a mimo ni něco, co nazýváš "mysl", která se sat-čit-ánandy ani nedotýká?
A tahle "mysl" má v sobě časoprostor, píšeš.
Co to je tahle "mysl"? Kde se vzala?

[Jana]

Takže podle tebe je sat-čit-ánanda a mimo ni něco, co nazýváš "mysl", která se sat-čit-ánandy ani nedotýká?
A tahle "mysl" má v sobě časoprostor, píšeš.
Co to je tahle "mysl"? Kde se vzala?

Můžeme to zase zkoumat, jestli chceš. Je to přesně tak, jak říká Eduard Tomáš a můžeš si to ověřit.

Co je to mysl?
Mysl pramení V duchovním srdci, potom jde do hlavy a pěti smysly do světa. Cesta k Pravdě je obrácená.

Je to dlouhá cesta?
Ani ne, asi 35 cm. Jenomže mnohý člověk by raději kopal jámu 35 m hlubokou, než aby se vydal na cestu z hlavy do Srdce.

To znamená, že Pravda je v tichu srdce. To je možné ověřit. V tichu srdce není žádná mysl. Mysl je prázdná. Tady je jen Pravda, uvědomění Pravdy je láskou, poroto sat-čit-ánanda.

No a jak mysl stoupá do hlavy a pěti smysly jde do světa, tak se vzdaluje pravdě, pak vznikají všechny ty varianty všeho, co se jeví, že láskou není, je tu ztotožnění vědomí s tělesnými vjemy, s myslí.

Takže to, co se poznává skrz smyslové vnímání, mysl, je to, čemu říkají Probuzení sen, mája, iluze.

Aby se poznalo, čím ta mysl v Pravdě je, tak se musí jít do Srdce, kde mysl je prázdná a tady, jak říkají Probuzení, v Pravdě mysl neexistuje.

Smrt mysli je zrozením moudrosti.

Stačí to vysvětlení takhle?

[miroslav]

Co to je tahle "mysl"? Kde se vzala?

Můžeme to zase zkoumat, jestli chceš. Je to přesně tak, jak říká Eduard Tomáš a můžeš si to ověřit.

Co je to mysl?
Mysl pramení V duchovním srdci, potom jde do hlavy a pěti smysly do světa. Cesta k Pravdě je obrácená.

Je to dlouhá cesta?
Ani ne, asi 35 cm. Jenomže mnohý člověk by raději kopal jámu 35 m hlubokou, než aby se vydal na cestu z hlavy do Srdce.

To znamená, že Pravda je v tichu srdce. To je možné ověřit. V tichu srdce není žádná mysl. Mysl je prázdná. Tady je jen Pravda, uvědomění Pravdy je láskou, poroto sat-čit-ánanda.

No a jak mysl stoupá do hlavy a pěti smysly jde do světa, tak se vzdaluje pravdě, pak vznikají všechny ty varianty všeho, co se jeví, že láskou není, je tu ztotožnění vědomí s tělesnými vjemy, s myslí.

Takže to, co se poznává skrz smyslové vnímání, mysl, je to, čemu říkají Probuzení sen, mája, iluze.

Aby se poznalo, čím ta mysl v Pravdě je, tak se musí jít do Srdce, kde mysl je prázdná a tady, jak říkají Probuzení, v Pravdě mysl neexistuje.

Smrt mysli je zrozením moudrosti.

Stačí to vysvětlení takhle?

Bez těch tvých doplnění je to perfektní popis prvního kroku k poznání. K poznání Já.

Akorát tímhle tvým dovysvětlováním - jak ty to chápeš: "To znamená, že Pravda je v tichu srdce. To je možné ověřit. V tichu srdce není žádná mysl. Mysl je prázdná. Tady je jen Pravda, uvědomění Pravdy je láskou, poroto sat-čit-ánanda." do toho zase motáš ty svoje představy.

Ale jinak dobrý - na otázku jsi správným citátem dobře odpověděla.

[Jana]

Co to je tahle "mysl"? Kde se vzala?

Můžeme to zase zkoumat, jestli chceš. Je to přesně tak, jak říká Eduard Tomáš a můžeš si to ověřit.

Co je to mysl?
Mysl pramení V duchovním srdci, potom jde do hlavy a pěti smysly do světa. Cesta k Pravdě je obrácená.

Je to dlouhá cesta?
Ani ne, asi 35 cm. Jenomže mnohý člověk by raději kopal jámu 35 m hlubokou, než aby se vydal na cestu z hlavy do Srdce.

To znamená, že Pravda je v tichu srdce. To je možné ověřit. V tichu srdce není žádná mysl. Mysl je prázdná. Tady je jen Pravda, uvědomění Pravdy je láskou, poroto sat-čit-ánanda.

No a jak mysl stoupá do hlavy a pěti smysly jde do světa, tak se vzdaluje pravdě, pak vznikají všechny ty varianty všeho, co se jeví, že láskou není, je tu ztotožnění vědomí s tělesnými vjemy, s myslí.

Takže to, co se poznává skrz smyslové vnímání, mysl, je to, čemu říkají Probuzení sen, mája, iluze.

Aby se poznalo, čím ta mysl v Pravdě je, tak se musí jít do Srdce, kde mysl je prázdná a tady, jak říkají Probuzení, v Pravdě mysl neexistuje.

Smrt mysli je zrozením moudrosti.

Stačí to vysvětlení takhle?

Bez těch tvých doplnění je to perfektní popis prvního kroku k poznání. K poznání Já.

Akorát tímhle tvým dovysvětlováním - jak ty to chápeš: "To znamená, že Pravda je v tichu srdce. To je možné ověřit. V tichu srdce není žádná mysl. Mysl je prázdná. Tady je jen Pravda, uvědomění Pravdy je láskou, poroto sat-čit-ánanda." do toho zase motáš ty svoje představy.

Ale jinak dobrý - na otázku jsi správným citátem dobře odpověděla.

Možná je to představa pro Tebe, protože zůstáváš v hlavě u všech těch všemožných tvarů a jmen, která jsou vším možným, jen ne láskou, proto dokážeš tvrdit, že sat-čit-ánanda je rovnocenným atributem jménům a tvarům, jelikož si představuješ, že mají stejné typické znaky a vlastnosti.

Je to tak?

[Jana]

Miroslave, vrátím se ještě k tomu [url]Tvému vlastnoručně vyrobenému citátu a pokynům pro pokročilé:[/url]

JMÉNO a TVAR

Každá existující skutečnost má pět rovnocenných atributů:
Existenci, vědomí, blaho, jméno a tvar.

Probuzení upozorňují na tu existenci vědomí a blaho každé existence (SČA), protože to si lidé v zápalu rozlišování jmen a tvarů většinou neuvědomují.
Chybou ale je, když pak někteří hloupější se domnívají, že existence, vědomí a blaho (SČA) jsou to ono, to duchovní a že jména a tvary je třeba vyloučit, nevnímat a v tom, že spočívá nějaké to probuzení.

Ne, naopak. Celek je existence, vědomí, blaho, jméno a tvar. Všech pět atributů tvoří duchovní, probuzený celek, není žádný z nich lepší, pravdivější, vyšší apod. Jestliže některý z nich chybí, není naše vnímání celé, pravdivé, osvobozující.


A co je to "jméno"? Jméno je význam tvaru. Tvar sám o sobě žádný význam nemá. Proto i ti ďáblíci, když se pojmenují, ztrácejí svůj neuvědomělý, nevědomý význam, "kouzlo" a ve světle pravdivého pojmenování ten nepravdivý, klamný význam ztrácejí.

Možná bys mohl vysvětlit, jak to s těmi rovnocennými atributy je.

Na to jsi přišel plně sám? Můžeš vysvětlit jak?

Píšeš:

Probuzení upozorňují na tu existenci vědomí a blaho každé existence (SČA), protože to si lidé v zápalu rozlišování jmen a tvarů většinou neuvědomují.

Je těch existencí podle Tebe víc? Na to jsi přišel také sám?

Chybou ale je, když pak někteří hloupější se domnívají, že existence, vědomí a blaho (SČA) jsou to ono, to duchovní a že jména a tvary je třeba vyloučit, nevnímat a v tom, že spočívá nějaké to probuzení.

Takže všichni ti Probuzení jsou hloupí, když tvrdí, že Sat-čit-ánanda je skutečná a jméno a tvar jsou neskutečné aspekty?

Brahman má pět aspektů. Sat-čit-ánanda-náma-rúpa (bytí-vědomí-míruplná blaženost-jméno a forma). První tři aspekty jsou skutečné, věčně osvětlující, zatímco jméno a tvar představují neskutečné aspekty, protože se jenom zdají, že existují a jsou závislé na tom, že je sat-čit-ánanda osvětluje (umožňuje jejich zdánlivou existenci).

Ramana Mahariši

Ramana mluví o aspektech, Ty o atributech, máš představu, jaký je mezi tím rozdíl?

Mrkni na to, co třeba říká o atributu v souvislosti se sat-čit-ánandou (Existencí, vědomím, blahem) Nisargadatta:

Maharadž: Sat-čit-ánanda není atribut, nýbrž základní princip.

Neměnná Skutečnost

Nechci si z Tebe, Miroslave, dělat legraci, ale tušíš, o čem sám píšeš? A tušíš o čem ti Probuzení mluví, když mluví třeba o Neměnné Skutečnosti?

[miroslav]

Možná je to představa pro Tebe, protože zůstáváš v hlavě u všech těch všemožných tvarů a jmen, která jsou vším možným, jen ne láskou, proto dokážeš tvrdit, že sat-čit-ánanda je rovnocenným atributem jménům a tvarům, jelikož si představuješ, že mají stejné typické znaky a vlastnosti.



Je to tak?

Ne není to tak.
Já si nepředstavuji, že jména a tvary mají stejné typické znaky a vlastnosti jako sat-čit-ánanda.

Dokonce ani sat-čit-ánanda nemají nějaké stejné typické znaky a vlastnosti. Nebo ty si nějaké představuješ?