Láska je smyslem a účelem duality

[miroslav]

Nevím jak kdo, ale já probuzený nejsem.
Spím spánkem spravedlivých.

Ano. Výkřiky z divokých snů - to jasně vysvětluje mnohé tvé komentáře - a také i to, že na ně není potřeba reagovat, protože spící stejně své okolí téměř nevnímá.

Máš pravdu návštěvníku, netřeba reagovat.

Buď tich a věz, že já jsem Bůh, jak mi napsal Dodo. Akorát mám blbou karmu.

[Tara.]

Nevím jak kdo, ale já probuzený nejsem.
Spím spánkem spravedlivých.

Ano. Výkřiky z divokých snů - to jasně vysvětluje mnohé tvé komentáře - a také i to, že na ně není potřeba reagovat, protože spící stejně své okolí téměř nevnímá.

Máš pravdu návštěvníku, netřeba reagovat.

Buď tich a věz, že já jsem Bůh, jak mi napsal Dodo. Akorát mám blbou karmu.

Nebo mesiášský komplex.

[Návštěvník]

Nevím jak kdo, ale já probuzený nejsem.
Spím spánkem spravedlivých.

Ano. Výkřiky z divokých snů - to jasně vysvětluje mnohé tvé komentáře - a také i to, že na ně není potřeba reagovat, protože spící stejně své okolí téměř nevnímá.

Máš pravdu návštěvníku, netřeba reagovat.

Buď tich a věz, že já jsem Bůh, jak mi napsal Dodo. Akorát mám blbou karmu.

Což o to, sem tam se děsy upocený ze svých snů i probouzíš - alespoň místy se tvé komentáře tak trošku příčetně tváří - ale pak zase se úplně zbytečně potřebuješ nějak vymezovat a přivlastňuješ si věci, které ti tu božskou jednotu zatemňují.

Nějak stále váhám, co je lepší - spící Miroslav se svými zoufalými výkřiky ze tmy sna (Máji), anebo bděle se tvářící osoba, která své neštěstí z uvědomění si nedostatku snů, provádí věci, které svému okolí dělají skutečně jen hluboce nešťastní...

[Jana]

Slovy Hanse Ledwinky:

Děti, co jste to zase provedli...

V zásadě ale zapomínáte na moudrá slova: "Podle plodů poznáte je..."

Jaké jsou vaše plody, takový je váš svět, taková je vaše karma.

a tak se úplně zbytečně trápíte... i navzájem.

Ano. Jakékoliv trápení se a urážení je nesmyslné a zbytečné. Cesta k Pravdě, k poznání ničím nepodmiňované lásky by měla být radostná, stejně tak jako je radostný život v ničím nepodmiňované lásce.

Například: láska není intelektuální prvek, má v intelektu své odrazy, někdy i obrazy, ale skutečná láska pramení mimo sféru intelektu. Takže je úplně nesmyslné snažit se lásku vysvětlovat slovy, pojmy a definicemi, různé výčty také lásku nepřináší, a výčty jsou navíc podbarvené podhoubím té které mysli, takže se navzájem, i slovně, liší. Protože mysl pracuje jen s vlastními odrazy té - myslí nepojmutelné - lásky, co člověk, to odraz/názor. Cesta do srdce je cesta sjednocování se s podstatou a také je to cesta opouštění osobního pohledu - tedy i všech možných pojmů a definic.
Lásku je potřeba žít - a ne ji zdůvodňovat.

Návštěvníku, nádherné. Díky.

Anebo: sat-čit-ánanda je prožitek osobní, láska je v základu prožitek na osobě nezávislý. V rámci osoby je možné mezi těmi dvěma pojmy položit rovnítko, ale láska právě tou složkou "nad osobou" dosahuje tam, kam sat-čit-ánanda nikdy dosáhnout nemůže. Kdyby toto vysvětlení nestačilo, tak - lásku lze darovat druhému, sat-čit-ananda je tak osobní, že je nepředatelná.

Návštěvníku, s tímhle nemohu souhlasit. Sat-čit-ánanda je naopak úplným osvobozením od toho všeho osobního. O tom, jestli se dá předávat aspekt toho, kým jsme, se dá diskutovat, ale mnozí mohou mít zkušenost, že v přítomnosti Probuzených mohou zakusit stejnou kvalitu Bytí, jako Probuzení, což je ve své podstatě poznání ničím nepodmíněné Lásky.

Proto se také ve Védách uvádí pět přídavných jmen, která vystihují povahu TOHO, co JE (čím jsme).

sat – Bytí
cit – vědomí
ānanda — blaženost/láska
ananta - neomezené
amala – zbavené všech myslitelných nedokonalostí

Ono je to opravdu obojí stejné štěstí pravého Já, o kterém mluví Ramana, je to ve skutečnosti jedno a to samé.

Některé pohledy jsou ale poněkud složitější, protože i když intuitivně vnímají spojitost Duálního pohledu v Jednotě, snaží se to intelektem získat jakýsi nadhled.
Třeba se poštěstí, když to mysl uvidí i takto napsané, že možná i zjistí, že to nejde.
Není totiž cílem být nade vším - je to na dlouhou diskuzi, ale Svědek Já není tím konečným cílem - je ale nepominutelným nutným krokem. A stejně tak Advaita je vlastně jen postoj a není to skutečná forma existence.

Ono to všechno musí minout mysl a rozplynout se v lásce, která si neklade žádné podmínky, pak je ta nejvyšší pravda, o které mluví Probuzení, jasná.

Existence jako taková stojí na principu Tady a Teď, a v rámci tohoto principu se jen "manifestují" různé formy Existence.

To, o čem mluví Probuzení je také o trošičku hlubší poznání. Bytí samo o sobě je bezčasé. Sat-čit-ánanda je bezčasá, ale dá se říct, že její poznání je možné jen Tady a Teď.

V propojení toho Sat a Čit vznikají spirály příčin a následků, které vytváří na jedné straně individuální touhy po ztotožňování se s viděnými předměty, většinou v touze je prožívat, a na druhé straně zase vytváří komplementární touhu po zklidnění, po primární dokonalosti neúčastného bytí.

Tohle je kontaminované mentální projekcí, ale z pohledu hledajícího se to tak může jevit.

Propojením uvědomění si současné dvojakosti (Duality) všeho projeveného vede k Ánanda. Ten stav je známý všem bytostem, není však všemi bytostmi vnímán stejně a také není trvalý. Je to hlavně proto, protože je vnímán a pozorován v oddělenosti - v individuální mysli. Mysl si z počátku sama "myslí", že jde o určitou formu "odměny", a proto po tomto stavu touží a zoufale se snaží napodobovat rady, které pro ni samu nesou stopy této "odměny". Existuje skupina, která si představuje, že tento stav Sat-Čit-Ánanda umožňuje vládu nad projeveným světem. Jiná skupina v tomto stavu vidí odstranění všech strastí života. Další v tom vidí vynikající předmět obchodu. A tak dále ...
Témeř ale žádná skupina však nevidí, že Ánanda není odměnou, ale je přípravou na sebedestrukci oddělenosti individuality od pomyslného oceánu skutečné Existence. A právě to uvědomění si neskutečnosti individuálního pohledu, a následné i nutnosti sebeoběti individuální mysli, vede k tomu hledanému stavu vnitřního klidu a míru.

Ovšem tohle je moc pěkně napsané a ukazuje to směr k Poznání. Díky moc, Návštěvníku, Tvá přítomnost tady a příspěvky k diskuzi jsou tady vítané.

Ještě jednou díky.

[Návštěvník]

Návštěvníku, s tímhle nemohu souhlasit. Sat-čit-ánanda je naopak úplným osvobozením od toho všeho osobního. O tom, jestli se dá předávat aspekt toho, kým jsme, se dá diskutovat, ale mnozí mohou mít zkušenost, že v přítomnosti Probuzených mohou zakusit stejnou kvalitu Bytí, jako Probuzení, což je ve své podstatě poznání ničím nepodmíněné Lásky.

Ono si stačí jen uvědomit, kdo přesně si užívá to osvobození "se".

[miroslav]

Nějak stále váhám, co je lepší - spící Miroslav se svými zoufalými výkřiky ze tmy sna (Máji), anebo bděle se tvářící osoba, která své neštěstí z uvědomění si nedostatku snů, provádí věci, které svému okolí dělají skutečně jen hluboce nešťastní...

No to si nevybereš. Opravdu nezávidění hodná situace.

[Návštěvník]

Sat-čit-ánanda je termín z védské filosofie, který popisuje absolutní realitu nebo nejvyšší pravdu jako bytí (sat), vědomí (čit) a blaženost (ánanda). Tato realita je neosobní, stejně jako neosobní láska, která je bezpodmínečná a univerzální, nezávislá na našich osobních preferencích nebo touhách.

Co se týče sdílení nebo předávání tohoto pochopení, je to možné prostřednictvím učení, diskusí, meditace a dalších duchovních praxí.

Každý člověk je jedinečný a může mít svůj vlastní způsob, jak pochopit a prožívat tyto koncepty, proto je nezbytný respekt individuálním cestám a zkušenostem ostatních.

[Návštěvník]

Nějak stále váhám, co je lepší - spící Miroslav se svými zoufalými výkřiky ze tmy sna (Máji), anebo bděle se tvářící osoba, která své neštěstí z uvědomění si nedostatku snů, provádí věci, které svému okolí dělají skutečně jen hluboce nešťastní...

No to si nevybereš. Opravdu nezávidění hodná situace.

Ale proč ne - je-li toto tvá preferovaná volba, není potřeba do toho nijak vstupovat. Tvá odpověď na mou otázku je dost jednoznačná. Volíš si jen ty sám.

[Návštěvník]

Nějak stále váhám, co je lepší - spící Miroslav se svými zoufalými výkřiky ze tmy sna (Máji), anebo bděle se tvářící osoba, která své neštěstí z uvědomění si nedostatku snů, provádí věci, které svému okolí dělají skutečně jen hluboce nešťastní...

No to si nevybereš. Opravdu nezávidění hodná situace.

Nezáviděníhodná situace pro toho, kdo sám bloudí.

[miroslav]

Tu je toho ďalší príklad:
Já...Nejsem jako Jana...Nikam a nijak...Nemám dúvod...Nepotřebuji...
Ona...její problémy...není schopná...se drží textu...má dojem...atd.

Tudy podľa teba vede cesta Miroslave ? Iste nie.

Ne, tudy cesta opravdu nevede, to si jen povídáme.
Ve slovech to není.

[Jana]

Návštěvníku, s tímhle nemohu souhlasit. Sat-čit-ánanda je naopak úplným osvobozením od toho všeho osobního. O tom, jestli se dá předávat aspekt toho, kým jsme, se dá diskutovat, ale mnozí mohou mít zkušenost, že v přítomnosti Probuzených mohou zakusit stejnou kvalitu Bytí, jako Probuzení, což je ve své podstatě poznání ničím nepodmíněné Lásky.

Ono si stačí jen uvědomit, kdo přesně si užívá to osvobození "se".

Ano, to už je osvobozením od toho "se".

[Návštěvník]

Sat-čit-ánanda je termín z védské filosofie, který popisuje absolutní realitu nebo nejvyšší pravdu jako bytí (sat), vědomí (čit) a blaženost (ánanda). Tato realita je neosobní, stejně jako neosobní láska, která je bezpodmínečná a univerzální, nezávislá na našich osobních preferencích nebo touhách.

Co se týče sdílení nebo předávání tohoto pochopení, je to možné prostřednictvím učení, diskusí, meditace a dalších duchovních praxí.

Každý člověk je jedinečný a může mít svůj vlastní způsob, jak pochopit a prožívat tyto koncepty, proto je nezbytný respekt individuálním cestám a zkušenostem ostatních.

Cituješ správně. Ale zároveň tu citaci hodnotíš jako koncept. Koncepty jsou pouze pomůcky pro pochopení, nejsou realitou samou.
Stejně tak může být neuvěřitelné zmatení ze slov "Vy Bohové jste!" Chycením se do osidel mysli a jejích konceptů vzniká polemika, jak to vlastně je - Je jen jeden Bůh, anebo jeden Bůh je jen velký omyl?

[Jana]

Sat-čit-ánanda je termín z védské filosofie, který popisuje absolutní realitu nebo nejvyšší pravdu jako bytí (sat), vědomí (čit) a blaženost (ánanda). Tato realita je neosobní, stejně jako neosobní láska, která je bezpodmínečná a univerzální, nezávislá na našich osobních preferencích nebo touhách.

Co se týče sdílení nebo předávání tohoto pochopení, je to možné prostřednictvím učení, diskusí, meditace a dalších duchovních praxí.

Každý člověk je jedinečný a může mít svůj vlastní způsob, jak pochopit a prožívat tyto koncepty, proto je nezbytný respekt individuálním cestám a zkušenostem ostatních.

Cituješ správně. Ale zároveň tu citaci hodnotíš jako koncept. Koncepty jsou pouze pomůcky pro pochopení, nejsou realitou samou.
Stejně tak může být neuvěřitelné zmatení ze slov "Vy Bohové jste!" Chycením se do osidel mysli a jejích konceptů vzniká polemika, jak to vlastně je - Je jen jeden Bůh, anebo jeden Bůh je jen velký omyl?

Zaplať pánbu, Návštěvníku, za všechny koncepty, které přispějí k pochopení, nikoliv ke zmatení.

[Pedriito]

Nevím jak kdo, ale já probuzený nejsem.
Spím spánkem spravedlivých.

A sny spravedlivých nekoupíš.

Jo a já jsem bludný honďan a bližní neprobuzeného, hů hů hů...
:-))

[Návštěvník]

Buď tich a věz, že já jsem Bůh, jak mi napsal Dodo. Akorát mám blbou karmu.

V zásadě ale zapomínáte na moudrá slova: "Podle plodů poznáte je..."

[Pedriito]

Je jen jeden Bůh, anebo jeden Bůh je jen velký omyl?

Co se děje - neděje - s pozorností člověka, dá-li si oraz od vypracování např. úkolu, projektu, v práci, jeho realizace... Nebo učení se s dětmi předmětů rozličných.., či stavění domku, chajdy, k úspěšnému nezhroucení stavby..
zdali tedy ten člobrda nesedí zrovna v poustevně a jeho pozornost, která sama sebou definuje a projevuje jeho povahu v akcích všedního živobytí, teď u uhýnku nespočívá u nohou Božského, a ani se nehne? No tak si v tom orazu ten ohýnek rozfouká, nechá pozornost usednout k nohám... A tomu se říká meditace. Poutník se zastaví doma, v chrámu, utichne, tehdy zní čistá píseň Boha. On ví že zní vždy a jeden z Jeho tisíců je i ten činorodý život s tvůrčí silou pozornosti, teď tichou - v naprostém klidu - bez pohybu.. než opět povstane...

[Pedriito]

Aneb košatý strom z niterného seménka roste. V nemž beztvaré se miluje s vláhou. A jejich krása květů a ovoce jest.

[Návštěvník]

A tohle je spásné.