Vzpomínka na Jitřřní zem

[Návštěvník]

Odpověď máš ode mě výše, žonglére.

S žonflováním jsi přišla ty a nazvala jsi ho hrou. Tak hrej, veverko
Ping pong.

Ajaj, ty seš trdlo. Vůbec jsi to nepochopil, ale nevadí, přeju ti moudrost a štěstí.

To bude Jana.

[Návštěvník]

Nevím co je k smíchu na vysvětlení sousloví JÁ JSEM, dělám si srandu leda tak z veila.

To myslíš vážně?

Legrace je dobrá věc. Veselá mysl půl zdraví.

Jedno je fakt. Co ses tu objevila, Pedrito se vrátil a ožil.

[Pedriito]

Jo on neexistuje a to jeho vysvětlování se jen děje .

No on jen zametl svou existenci pod kobereček (zdánlivosti)... To je stejné, jako utýct do slov Mistrů,
jedno brdo, útěk před smrtelností. Ale smrt nikdo neoblbne, život tu možnost dává, sebenablbení, a tím odblbení. Smrt už je mohem přísnější... Pošle frrrrr zpět, kdo nesnesl Ticho. Tedy, kdo nenechal pochovat vše (v tý osobní mysli).

To je ta hezká scéna v Malém Buddhovi.

[Pedriito]

Nevím co je k smíchu na vysvětlení sousloví JÁ JSEM, dělám si srandu leda tak z veila.

To myslíš vážně?

Legrace je dobrá věc. Veselá mysl půl zdraví.

Jedno je fakt. Co ses tu objevila, Pedrito se vrátil a ožil.

Paradoxy prostě vyjádřila, co zacítila. Ale někdo jí to přišel rozbít.
To se dělá, když to není z přirozenosti upřímné. Nebo když přesto je,
chytrolín se do toho snaží naroubovat svůj vzorek.


Už zbývaj jen dva favoriti.

[Pedriito]

Jaký je rozdíl mezi bytím a jsoucnem?

Bytí je JÁ a jsoucno je JSEM. Bytí je samo o sobě tichý a neuvědomělý a jsoucno dává nějaký pohyb a uvědomění.

Jsem byt Je to spojité, "jsou" bytosti. Kdyby nebyli, já bych tu nepsal. A evidentně by ani nebylo, kde, kam a s kým... o jsoucnu (to má takový slunný cink) by nebylo ani kým viditelné památky. Ale to ticho, ach to mlčení nikoho...

[Návštěvník]

Už zbývaj jen dva favoriti.

Jak jinak.

Tak už nebudu rušit ve vašem cvrlikání.

[Pedriito]

[Pedriito]

Kam patříš? Mezi chytráky, nebo pitomce?

Áj mířtap izem ykábub, ťoben ot alyb ešan ákspmart adaso,
adaso joha, joha icábub!

[Jana]

Musím ti pedrito dát za pravdu, že je to tu dobrý trenažér na udržení vnitřního klidu. Jana umí bodnout do zad a ještě se v tom pokroutit, chvíli jsem byla i vytočená. Jani díky .

Není tady nejmenší úmysl kohokoliv zraňovat.

Ale je dobré poznávat, že to, co jsme je nezranitelné. Zranitelné v nás je jen ego, naše nepravá identita, kterou ve skutečnosti nejsme. Vytočit se umí jen mysl.

Ten klid, který za tím vším projevem zůstává, ke kterému je možné se vrátit, je naší pravou skutečností. Je tím, co mysl přesahuje.

[Pedriito]

Musím ti pedrito dát za pravdu, že je to tu dobrý trenažér na udržení vnitřního klidu. Jana umí bodnout do zad a ještě se v tom pokroutit, chvíli jsem byla i vytočená. Jani díky .

No přeju ti hodně trpělivosti. :-)

[.Petra]

Není nic snadnějšího, pokud jsi výše zmíněné opravdu citovala, dát odkaz na zdroj, odkud jsi to citovala.

Psala jsem, že tobě žádný odkaz už dávat nebudu. Udělala jsem to už mnohokrát a pak přišlo tvé obvyklé zapomění a chtěla jsi ho zase znovu pro to samé. Proto to už dělat nebudu.

Pro ostatní čtenáře: Je to z rozhovorů s E. Tomášem . Kdo má opravdový zájem, pro toho to nebude těžké najít.

[Pedriito]

Tady jedna veselá písnička pro Janu, třeba si uvědomí, jak se nám tu stále snaží přistřihovat křídla.

https://youtu.be/tjs-_ojEd00?si=WrtWOnS1Yqr_6U42

Mě se od něj líbí Touha a Protestsong...

[.Petra]

Není nic snadnějšího, pokud jsi výše zmíněné opravdu citovala, dát odkaz na zdroj, odkud jsi to citovala.

Psala jsem, že tobě žádný odkaz už dávat nebudu. Udělala jsem to už mnohokrát a pak přišlo tvé obvyklé zapomění a chtěla jsi ho zase znovu pro to samé. Proto to už dělat nebudu.

Pro ostatní čtenáře: Je to z rozhovorů s E. Tomášem . Kdo má opravdový zájem, pro toho to nebude těžké najít.

P.S.

Mimochodem, ani E. Tomáš neuvádí, z jakého zdroje Krišnamurtiho cituje. Zřejmě to pro probuzeného není až tak důležité.


Tazatel: Co je nejvyšší Skutečností?

E. Tomáš: Rovnováha mezi rozumem a láskou, Osvícení. (Krišnamurti)

[Pedriito]

[Jana]

Tady jedna veselá písnička pro Janu, třeba si uvědomí, jak se nám tu stále snaží přistřihovat křídla.

Mrkneme na to:

V čele jede temný pán v sedle kostlivýho hřebce.
Nad ním krouží hejno vran, signum pekla září v lebce.
Hvězdný prach má na botách, kape žíravina z tlamy.
Je to král,
má jméno Strach.
Shání půdu pro své chrámy.
Z lůna černočerných lesů, v čele svých armád jede Stín.
Za ním chvátá smečka běsů a všichni žhaví na pokyn.
Jede král se jménem Strach!
Podél cest se každý klaní, zvony bijí na poplach.
Každý čeká na svítání.
Slunce spolkne had a s ním vše, co jsi míval rád.
Vlajky kostlivý budou na všech věžích vlát.
Vedle cválá jeho paní Madam Pýcha v bílé róbě.
Drtí duši jemnou dlaní, aby živá tlela v hrobě.
Bledý přízrak s krásnou tváří v bílých šatech skrývá dýku.
Pod domnělou svatozáří bodá dýkou do hrudníku.
Paní Pýcha na svém oři, za ní hordy přízraků.
Jedou drancovat a bořit, dým se vpíjí do mraků.
Vědí o nás, jak jsme malí, jak se rádi prodáváme.
Dál se temné voje valí kosit neznámé i známé.
Slunce spolkne had a s ním vše, co jsi míval rád.
Vlajky kostlivý budou na všech věžích vlát.
Dále Závist táhne s vojem - nejvěrnější padlá kráska.
Zanechává velký dojem, když se tváří jako láska.
Našeptává slůvka tklivá o tom, jak je těžké žíti,
o tom jak je spravedlivá, když nás do osidel chytí.
Temná vojska táhnou krajem! Hloupost, Lenost ruku v ruce.
My si pletem peklo s rájem, když nám otravují srdce.
V čele jede temný Pán, hvězdný prach má na botách.
Nad ním krouží hejno vran.
Zvony ztichly... mají strach.
Slunce spolkne had a s ním vše, co jsi míval rád.
Vlajky kostlivý budou na všech věžích vlát.
Pij na zdraví, příteli! Jen chlastej! Máme v číších prudký jed.
Pak můžeš vymýšlet a napravovat svět.
Ožer se na plech, abys už nikdy nechtěl křídla...

Tohle je popis světa mysli.

Jestli je tohle Tvým světem, tohle co poznáváš jako skutečnost a vyhovuje Ti to, tak se tomu můžeš zcela věnovat. Není to proti ničemu. Můžeš to realizovat na jiných stránkách.

Ale jestli se v Tobě probouzí touha po svobodě, touha po ztrátě pocitu, že něco chybí, že něco vadí, jestli se v Tobě probouzí touha po Pravdě, sebepoznání, tak nezbývá než ten popis světa pustit, jít do introspekce, ochutnávat to, co je ve vnitřním klidu, otevřít srdce Milosti, která Tě zve k Tobě Domů.

Ve druhém případě jsi tady správně, můžeš tady vnímat moudrost probuzených, jako pravdu, která zní ve Tvém srdci, můžeš se dělit o své poznání.

[Pedriito]

Ona se ti teď bude Paradoxy mstít, to je v poho. Je to její boj.

[Jana]

Psala jsem, že tobě žádný odkaz už dávat nebudu.

Takže jsi to psala ze své hlavy tak, jak jsi myslela, že to řekli a změnila jsi zcela tak význam toho, co říkají.

Nebylo by nic snazšího, pokud by takový odkaz existoval, sem dát jeho znění a dokázat, že jsi to nepopletla.

Takhle může Tvá citace, v případě, že se jí uvěří, blokovat možnost Poznání.

V běžném neprobuzeném stavu je moudré udržovat v rovnováze rozum a cit, ano, to je moudré.

Ale osvícený život plyne mezi Moudrostí: "Nejsem nic" a Láskou: "Jsem vším".

[Jana]

Ona se ti teď bude Paradoxy mstít, to je v poho. Je to její boj.

Jestli předpokládáš, Pedrito, z mé strany mstu, tak si pozvi si všechny dotčené do svého Posezeníčka, tam vás nebudu nijak rušit.

Tyhle stránky nejsou tady určené k boji a mstě, ale k prohlédnutí iluze a poznávání toho, co poznávají Probuzení.

[miroslav]

Jo, u Landy člověk ví, že ví.

A u Jany zase člověk ví, že neví.

To je to přímé poznávání bez potřeby citací, co říkají probuzení včetně odkazů.
Zkrátka život. A je to krásný.

[miroslav]

Ona se ti teď bude Paradoxy mstít, to je v poho. Je to její boj.

Jojo, je to její boj. A ta její jemná manipulace, skoro bych ji mohla citovat nějak takhle: buď mě budeš poslouchat a nebo vypadni

Jojo, je to její boj o přežití - o přežití duchovního ega.
A je krásnej