Návštěvník píše:miroslav píše:Návštěvník píše:
Škoda, že ti zcela chybí sociální citění. Na tebe holt sedne: Sytý hladovému nevěří.
No, nevím jak kdo, ale já jsem vyrůstal v dost chudých poměrech.
Díky politické situaci dnes mnoho lidí také upadlo do chudoby. Možná z nich někteří skončí i na ulici. Ale ty jsi udělal za komunistů karieru. Tenkrát studium nic nestálo. Rodiče tě mohli při studiu živit nebo sis musel přivydělávat?
Měl jsem prospěchové stipendium a dělal na škole pomocnou vědeckou sílu. A hlavně minimální spotřebu. Přivydělával jsem si studiem a ne třeba brigádami na úkor studia jako někteří moji spolužáci. Bydlel jsem u rodičů.
Ve svém okolí - sousedé, známí s dětmi, bývalí spolužáci atd. Nikdo "do bídy" neupadl ani ti nízkopříjmoví z nich - až na toho nevydařeného člena rodiny. Ale ten bydlí a přiživuje se u žen samoživitelek s dětmi vždy do té doby než se u nich postupně zadluží tak, že ho raději vykopnou.
Učit se, učit se učit se a neflákat se. Pak se bude mít takový dobře a s ním celá společnost. Bude-li každý z nás z křemene, je celý národ z kvádrů.
Děti jsou dnes hodně rozmazlované - právě tím, že na to rodiče mají, hrají hry na počítačích, tráví čas na sítích a mobilech a dospělí, co z nich vyrostou, žijí v tom, že se o ně někdo má dál postarat a že budou dělat jen to, co je baví a nebo nic. A proto není divu že někteří z nich do té chudoby nakonec upadnou.
Přes všechny dávky, příspěvky na bydlení atd.
Cigarety pro sebe ano, banán pro dceru ne: I takto vypadá „chudoba“ po českuČást lidí si stěžuje na drahotu, bídu, chudobu, soustavně poukazují na to, jak se jim špatně žije, ale cigarety nebo alkohol si pravidelně dopřávají. Přitom právě za ně mnohé domácnosti utrácí tisíce korun měsíčně, které by mohly využít smysluplněji.
Poslední dobou se opakovaně setkávám s tím, že někteří lidé bědují, jaká je v Česku bída a jak se mají špatně. Člověk, když je poslouchá, má pomalu pocit, že zřejmě žijí na ulici a „umírají“ hlady. Překvapuje mě, když si pak k nákupu přidají ještě třeba lahvinku tvrdého alkoholu a karton cigaret. Pokud jim, jak říkají, chybí peníze a cítí se být chudí, tak ať tedy přestanou v první řadě kouřit a holdovat alkoholu. Ani jedno k životu rozhodně nepotřebují. Navíc ušetří spoustu financí, a ještě udělají něco pozitivního pro své zdraví.
Když není někdo ochotný koupit dítěti ani banán
K sepsání tohoto článku mě přiměla osobní zkušenost. Při nákupu v supermarketu mou pozornost upoutal otec s asi čtyřletou dcerkou, která mu pořád dokola opakovala: „Tati, já chci banán.“ On zatím dával rohlíky do sáčku. Nic jiného v košíku neměli. Když holčička nepřestávala, tak ji okřikl v tom smyslu, že „s mámou nemají peníze na to, aby jí kupovali blbosti“. Po chvilce malá začala natahovat. Bylo mi dívenky v tu chvíli líto, a tak jsem šla a k sobě do košíku přihodila trs banánů a poté se vydala zaplatit, abych jim mohla banány předat.
Část lidí si stěžuje na drahotu, bídu, chudobu, soustavně poukazují na to, jak se jim špatně žije, ale cigarety nebo alkohol si pravidelně dopřávají. Přitom právě za ně mnohé domácnosti utrácí tisíce korun měsíčně, které by mohly využít smysluplněji.
Poslední dobou se opakovaně setkávám s tím, že někteří lidé bědují, jaká je v Česku bída a jak se mají špatně. Člověk, když je poslouchá, má pomalu pocit, že zřejmě žijí na ulici a „umírají“ hlady. Překvapuje mě, když si pak k nákupu přidají ještě třeba lahvinku tvrdého alkoholu a karton cigaret. Pokud jim, jak říkají, chybí peníze a cítí se být chudí, tak ať tedy přestanou v první řadě kouřit a holdovat alkoholu. Ani jedno k životu rozhodně nepotřebují. Navíc ušetří spoustu financí, a ještě udělají něco pozitivního pro své zdraví.
Když není někdo ochotný koupit dítěti ani banán
K sepsání tohoto článku mě přiměla osobní zkušenost. Při nákupu v supermarketu mou pozornost upoutal otec s asi čtyřletou dcerkou, která mu pořád dokola opakovala: „Tati, já chci banán.“ On zatím dával rohlíky do sáčku. Nic jiného v košíku neměli. Když holčička nepřestávala, tak ji okřikl v tom smyslu, že „s mámou nemají peníze na to, aby jí kupovali blbosti“. Po chvilce malá začala natahUvedená statistická čísla dokládají, že poměrně velká část obyvatel Česka si pravidelně dopřává cigarety či alkohol a má na to evidentně dostatek finančních prostředků. Ať si tedy ti kuřáci a konzumenti alkoholických nápojů, kteří zároveň neustále žehrají na drahotu a bídu, v první řadě uvědomí, za co utrácí často i značné částky.
Jelikož jde v naší zemi o dlouhodobý trend, nedělám si iluze, že by někdo po přečtení výše uvedených řádků přehodnotil svou závislost na uvedených látkách. Rovněž pochybuji o tom, že někoho odradí závažná zdravotní rizika, která jsou všeobecně dobře známa. Bylo by také naivní domnívat se, že kuřáci dají nakonec přednost před drahými škodlivými cigaretami kupříkladu levnějším a zdraví prospěšným banánům. To se s největší pravděpodobností nikdy nestane. Naše společnost je obecně vzato k popíjení alkoholu a kouření velmi tolerantní a ten, kdo například na oslavě nepije, je považován spíše za „exota“.
Co se kuřáků týká, tak o některých je snad lepší ani nemluvit. Smradem a kouřem bezohledně obtěžují kde koho, pohazují všude vajgly, nechutně „chrchlají“ a pak kolem sebe plivou. Přiznám se, že mě nepřestávají fascinovat maminky, které se procházejí s kočárkem, zapálí si u toho, a ještě se důležitě tváří jako, že jsou děsně „in“. Jiné dámy si pro změnu dřepnou na lavičku u dětského hřiště a tam pak pálí jednu cigaretu za druhou a kouří dětem pod nos.ovat. Bylo mi dívenky v tu chvíli líto, a tak jsem šla a k sobě do košíku přihodila trs banánů a poté se vydala zaplatit, abych jim mohla banány předat.
Tento článek jsem napsala pouze jako krátké zamyšlení nad tím, jak si někteří naši spoluobčané nejsou ochotni určité věci odřeknout, a než by tak učinili a měli se alespoň o něco lépe, budou raději dál pokrytecky věčně „kňourat“. Každý si své peníze může utrácet, za co chce, to nijak nerozporuji, ale když dává někdo každý měsíc tisíce korun z „napjatého“ rodinného rozpočtu na cigarety a alkohol, tak ať se nediví, že mu potom nezbývají finance na jiné věci.
Toto se bohužel týká i některých sociálně slabých obyvatel, kteří pobírají nejrůznější sociální dávky nebo příspěvky a někdy je nevyužívají tak, jak mají. Místo toho, aby tyto prostředky použili bezezbytku na jídlo, domácnost, bydlení, tak část z nich je utratí za nákup alkoholických nápojů a cigaret. Pokud u nich doma peníze běžně končí v popelníku nebo na dně flašky od alkoholu, tak nevidím jediný důvod, proč by jim měl stát jakoukoliv peněžitou pomoc vyplácet. Jsem si vědoma toho, že je technicky zřejmě neproveditelné, aby všechny typy dávek „vyplácely“ úřady pouze formou nějakých poukázek, a tak nejspíš budu i nadále potkávat v obchodě lidi typu „pána, co odmítl koupit dceři banán“.
Rozhodně zde netvrdím, že stačí tyto nešvary omezit, a tím se všechny problémy spojené se zdražováním v naší zemi vyřeší. To samozřejmě ne, ale určitě jde dle mého názoru o krok správným směrem, který může udělat každý již dnes. Stačí jen chtít.
https://medium.seznam.cz/clanek/hana-st ... p&seq_no=1A jak to vypadá u vás v Rakousku?
A co třeba v Rusku? Severní Koreji, na Kubě, v Číně atd.
Na Ukrajině je to teď hodně blbý, není divu, když jim tam Rusko boří infrastrukturu, domy, sklady obilí a většina práceschopných mužů brání svoji zemi proti ruské agresi.
