Josefe?

[mudrc]

A první džhána je rozhodně správný a významný krok na cestě.
Ale není to krok poslední.

[Pedro.]

Desatero následuje zákon negativních entit vtiskujících informaci do pozitivně orientovaných komplexů mysli/těla/ducha. Informace se pokusila kopírovat nebo napodobit pozitivitu, zatímco si udržovala negativní charakteristiky.

Negativní entity jsou uloženy a operují z toho podvědomí. To není oblast mimo tělo, oblast makrokosmu. Je to oblast mikrokosmu, čili duše ubírající se evolucí. To vědomí bytosti není hned Vědomí Ducha. Proto, kdo mluví o advaitě ve smyslu že - neexistuješ - tomu se směju. Tohle má začátek, směr a konec. Ale tam zdaleka lidstvo není. Je to nehorázná interpretace, říct, "já tam jsem, a tak tam jste všichni", absolutní bezohlednost a totální nepochopení vlastního stavu vůči tvůrčí rozmanitosti...
Takže ty entity se hromadí (kopírují) do podvědomí a nad. Samo vědomí je tím skryto. A tam vede cesta.

[mudrc]

Tak mě napadá, že ten trojúhelník v Jackowkém snu (ono taky ten překlad není kdovíjaký) asi znamená trojúhelníkovou čepel:



Takový meč se nepoužívá k řezným ranám, ale k bodnutí.

Tudíž v boji na krátkou vzdálenost není příliš účinný, naní na to dělaný. A Jackowski bojoval ve velmi krátké vzdálenosti. Takže sice byl zasažen, ale nezpůsobilo to otevřenou ránu/krev, jen hematom.

Takže s těma parchantama musíme bojovat na krátko.

Pak začnou kňučet, jako Miroslav. Nebo Bartovský.

[Pedro.]

Srdeční čakra není fikce, tak jako čakry pod ní.

Není to fikce, jako žádná čakra. A každá má svůj význam. Daj se cítit, neb vyrůstají z toho Tao (beztvaru) až sem, v toto smyslové tělo.
Nešlo by to vše uskutečnit bez energie. Míza. Síla evoluce. V pojetí bytosti i dárkyně svobody, například.

Proč tohle všechno? Když to tao samo o sobě už je dokonalé?

Asi proto, proč malíř maluje, tanečník tančí a pěvec zpívá.

A holt tóny, barvy, kroky.. se občas splaší.

[Pedro.]

Ve starém zákonu se Bůh hledal, v Novém se našel. Teď prohlíží polámaná křídla. Vyndej ho z klece a odhoď klec. Než ji roztrhá...

[Prdro.]

Tak mě napadá, že ten trojúhelník v Jackowkém snu (ono taky ten překlad není kdovíjaký) asi znamená trojúhelníkovou čepel:



Takový meč se nepoužívá k řezným ranám, ale k bodnutí.

Tudíž v boji na krátkou vzdálenost není příliš účinný, naní na to dělaný. A Jackowski bojoval ve velmi krátké vzdálenosti. Takže sice byl zasažen, ale nezpůsobilo to otevřenou ránu/krev, jen hematom.

Takže s těma parchantama musíme bojovat na krátko.

Pak začnou kňučet, jako Miroslav. Nebo Bartovský.

To mi připomělo "krátké aikido", kterého nás kdysi učil Rožňovják. To už má blíž ke kung-fu. A ten Segal to dobře předved, když byl ještě ve formě, v tom přepadení v pacifiku. Ale Bruce Lee je Bruce Lee.

Mě hned vyvstal ten meč jako fakt ten trojúhelníkový. Středověký.

[Pedro.]

Ve starém zákonu se Bůh hledal, v Novém se našel. Teď prohlíží polámaná křídla. Vyndej ho z klece a odhoď klec. Než ji roztrhá...

Furt je něco "nad tebou", nad námi, a to je dobře. To nejhorší, co si může satan říct, že je bohem. Proto ho ten archanděl vykopal z nebe. Odmítl se tuším poklonit Adamovi.

[Pedro.]

"Nebojím se protivníka, co umí deset tisíc kopů. Bojím se protivníka, co cvičil jeden kop desetitískrát"
-Bruce lee-

[Jana]

Srdeční čakra není fikce, tak jako čakry pod ní.

Ale prostě to není nejvyšší čakra.

Není řeč o čakrách, ale o duchovním srdci, které je jen jediné:

Sútra srdce

Tak jsem slyšel. Kdysi dlel Vznešený, společně s mnoha nejvyššími bódhisattvy a mnichy, na vrchu Grdhrakúta, poblíž města Rádžagrha. Vznešený seděl stranou, ponořen v samádhi a ctihodný Avalókitéšvara rozjímal nad hlubokou Pradžnápáramitou.

Šáriputra, ovlivněn Vznešeným, promluvil k bódhisattvovi Avalókitéšvarovi takto: Pokud si syn nebo dcera vznešeného rodu přejí studovat hlubokou Pradžňápáramitu, jakým způsobem to mají dělat? Avalókitéšvara odpověděl takto: Pokud si syn nebo dcera vznešeného rodu přejí studovat hlubokou Pradžňápáramitu, nejprve se musí zbavit všech představ o vlastním já. Nechť přemýšlí takto: Osobnost? Co je to osobnost? Je to trvalé jsoucno, nebo je vytvořena z elementů, které jsou pomíjivé? Osobnost je vytvořena z patera způsobů uchopování: tvaru, pociťování, vnímání, podvědomých tvořivých sil a vědomí, které nemají žádnou vlastní podstatu.

Tvar je prázdnota, prázdnota není odlišná od tvaru, ani tvar není odlišný od prázdnoty, zajisté, prázdnota je tvar.
Také pociťování je prázdnota, prázdnota není odlišná od pociťování, ani pociťování není odlišné od prázdnoty, zajisté, prázdnota je pociťování.
Také vnímání je prázdnota, prázdnota není odlišná od vnímání, ani vnímání není odlišné od prázdnoty, zajisté, prázdnota je vnímání.
Také podvědomé tvořivé síly jsou prázdnota, prázdnota není odlišná od tvořivých sil, ani tvořivé síly nejsou odlišné od prázdnoty, zajisté, prázdnota je tvořivými silami.
Také vědomí je prázdnota, prázdnota není odlišná od vědomí, ani vědomí není odlišné od prázdnoty, zajisté, prázdnota je vědomí.

Proto, Šáriputro, všechny jevy, svojí podstatou prázdné, nemají počátek ani konec. Nejsou bez vady, ani ne bez vady; nejsou dokonalé, ani nedokonalé. V prázdnotě není tvar, není pociťování, není vnímání, není rozlišování, není vědomí. Není tam oko, není tam ucho, není tam nos, není tam jazyk, není tam cit, není tam mysl. Není tam vidění, není tam slyšení, není tam čichání, není tam chutnání, není tam dotýkání, není tam myšlení, není tam objekt mysli, není tam vědění, není tam nevědění. Není tam zničení předmětů, není tam ustání nevědění. Nejsou tam Čtyři vznešené pravdy, není tam utrpení, není tam příčina utrpení, není tam ustání utrpení, není tam Ušlechtilá osmidílná stezka vedoucí k ustání utrpení. Není tam stárnutí, není tam smrt, a není tam zničení stárnutí a smrti. Není tam vědění o nirváně, není tam dosažení nirvány.

Proč tam není dosažení nirvány? Protože nirvána je říší ne-věcnou. Kdyby ego osobnosti bylo trvalou entitou, pak by osobnost nemohla dosáhnout nirvány. Osobnost může dosáhnout nirvány jen proto, že je tvořena z elementů, které jsou pomíjivé. Dokud člověk hledá dokonalou moudrost, stále ještě setrvává v říši vědomí. Aby mohl dosáhnout nirvány, musí se dostat mimo vědomí. Přesažením vědomí v nejvyšším samádhi se člověk dostává mimo rozlišování a vědění, mimo dosah změny nebo strachu; v té chvíli již spokojeně dlí v nirváně. Dokonalé porozumění a klidné přijetí této skutečnosti je Nejvyšší dokonalou moudrostí, tou je Pradžňápáramitá. Všichni Buddhové minulosti, přítomnosti a budoucnosti, po probuzení se z nejvyššího samádhi shledali, že uskutečňovali Pradžňápáramitu.

Proto, Šáriputro, každý by se měl snažit o uskutečnění Pradžňápáramity, transcendentní Pravdy, která ukončí veškerá utrpení; pravdy, která je vždy pravdivou. Ó, Pradžňápáramito! Ó, transcendentní Pravdo, která překlene rozbouřený oceán života a smrti; a bezpečně nese všechny, kdož se snaží o její uskutečnění, na druhý břeh k probuzení.
http://www.buddhismus.cz/sutra-srdce.html

gaté gaté paragaté parasamgaté bódhi sváhá
gaté gaté paragaté parasamgaté bódhi sváhá
gaté gaté paragaté parasamgaté bódhi sváhá

"Tomu co je za vším, tomu co je za tím co je za vším, osvícení, věnuji svůj zpěv."
Slovíčko GATE je vstupem, takovou branou do nitra, a PARAGATE "ještě dál", PARASAMGATE za tím co je za vším
stavem osvícení BÓDDHI budiž tak SVAHA

Nehledáš to nejvyšší, ale to, co nemá žádný rozměr a přeci je věčné nezničitelné.

[Jana]

Tos mi připoměla ten vtip, jak maník padá z mrakodrapu a v každym poschodí si říká, ještě to je dobrý...

Tenhle vtip mi říkal můj tatínek, že si přesně takhle připadá, když na oddělení onkologie čekal na svou první infuzi.

Takhle si ve skutečnosti může připadat úplně každý, kdo věří, že je tím tělem, které se narodilo a tím pádem logicky musí jednou zemřít.

[Jana]

"Nebuď přemoudřelý, můj drahý,
buď šílený, buď šílený.
Buď motýl.
Spal se v plamenech ohně ve svém srdci.
Buď cizinec ega.
Znič dům ega.
Potom můžeš přijít a uchýlit se
v domě těch, kteří milují Boha.
Když očistíš své srdce od veškerého nepřátelství,
Budeš naplněn nesobeckým vínem lásky.
Musíš být čistá duše, abys mohl potkat Boha.
Zamiluj se, zamiluj se.
Zapomeň na snahu být dobrým řečníkem.
Buď potichu, buď potichu."

Rumi

[Pedro.]

Tos mi připoměla ten vtip, jak maník padá z mrakodrapu a v každym poschodí si říká, ještě to je dobrý...

Tenhle vtip mi říkal můj tatínek, že si přesně takhle připadá, když na oddělení onkologie čekal na svou první infuzi.

Takhle si ve skutečnosti může připadat úplně každý, kdo věří, že je tím tělem, které se narodilo a tím pádem logicky musí jednou zemřít.

Bez těla bys tu nebyla. Ani tyto stránky. Vzpomeň si na to, až budeš ležet na infuzi... Jsme v projevu, tak se bavíme o projevu. A občas zabřehneme v jeho zdroj. Ale ty propaguješ jen zdroj.


"K temnotám jsou odsouzeni ti, kteří se věnují jen světskému životu, a k větší temnotě ti, kteří se věnují jenom meditaci.
Světský život vede k jednomu cíli, pouhá meditace vede k cíli jinému.
Ti, kteří se věnují obojímu, životu ve světě i meditaci, životem ve světě překonávájí smrt a meditací dosahují nesmrtelnosti.
K temnotě jsou odsouzeni ti, kteří vyznávají jenom tělo, a k větší temnotě ti, kteří vyznávají jenom ducha.
Vyznávání těla vede k jednomu výsledku, vyznávání ducha vede k druhému.
Ti, kteří vyznávají obojí, tělo i ducha, tělem překonávájí smrt a duchem získavají nesmrtelnost."

-Íša Upanišada-

[Pedro.]

P.S. Zbude čisté To, nakonec. To nebudu já ani ty. Kapišto?

[Jana]

Tos mi připoměla ten vtip, jak maník padá z mrakodrapu a v každym poschodí si říká, ještě to je dobrý...

Tenhle vtip mi říkal můj tatínek, že si přesně takhle připadá, když na oddělení onkologie čekal na svou první infuzi.

Takhle si ve skutečnosti může připadat úplně každý, kdo věří, že je tím tělem, které se narodilo a tím pádem logicky musí jednou zemřít.

Bez těla bys tu nebyla.

Je to zvláštní, tatínek, ať jeho tělo bylo v plné síle nebo nemocné a slabé, nebo nakonec zpopelněné, byl pořád stejnou Láskou, která je Boží a která nezmizela. V tomhle spojení není vůbec žádná oddělenost. Je to tak dokonale Boží, že nic nechybí. A díky tomu je možné poznávat, kým skutečně jsme.

"K temnotám jsou odsouzeni ti, kteří se věnují jen světskému životu, a k větší temnotě ti, kteří se věnují jenom meditaci.
Světský život vede k jednomu cíli, pouhá meditace vede k cíli jinému.
Ti, kteří se věnují obojímu, životu ve světě i meditaci, životem ve světě překonávájí smrt a meditací dosahují nesmrtelnosti.
K temnotě jsou odsouzeni ti, kteří vyznávají jenom tělo, a k větší temnotě ti, kteří vyznávají jenom ducha.
Vyznávání těla vede k jednomu výsledku, vyznávání ducha vede k druhému.
Ti, kteří vyznávají obojí, tělo i ducha, tělem překonávájí smrt a duchem získavají nesmrtelnost."

-Íša Upanišada-

Vzhledem k tomu, že jsem dneska už přesadila některé kytky, tak to s tím odsouzením k temnotě kvůli absenci světského života asi nebude tak zlé, viď.

[mudrc]

To nejhorší, co si může satan říct, že je bohem.

Ježíš zopakoval: jste bohové.

Každý je od 5. čakry Stvořitelem: Entita modrého paprsku je spolu-Stvořitel.

Avšak "Entita zeleného paprsku je při konfrontaci se zablokováním od ostatních já neúčinná" (viz Jana).

[Pedro.]

Já nikoho neodsuzuju. Přesazuješ kytky, takže se věnuješ životu ve světě.
Věnuješ se také meditaci?

[mudrc]

Sútra srdce

Sútra srdce vznikla cca 1000 let po tělesné smrti Buddhy. Ten dialog je vymyšlený.
Což neznamená, že je to lživý výklad, ale je to jemně posunuté, aby to vyhovovalo máhajáně.

"to, co nemá žádný rozměr a přeci je věčné nezničitelné" - je tam to (co nemá žádný rozměr)? Je.
Není možné to pochopit pokud nebudeš mít zkušenost s další džhánou.

[Jana]

P.S. Zbude čisté To, nakonec. To nebudu já ani ty. Kapišto?

To, co skutečně jsi, se nikdy nenarodilo a nikdy nezemře. Kapišto?

Ale netuším, jestli Ti to smím říkat.

Protože, když Nisargadatta o těchhle věcech mluvil, tak vždycky mluvil jen o sobě. On měl velký respekt ke snovému světu a nikomu ho nevyvracel.

Například za ním přišla jedna žena a vyprávěla mu o tom, co vidí ve světě utrpení a bojů, násilí, zloby a chamtivosti, a jak se s tím vším ona sama v sobě potýká. Ptala se ho, jak se s takovým světem vyrovnává on, a Nisargadatta Maharaj jí odpovědel: "To je váš svět. Já ve vašem světe nejsem. Ten váš svět ani neznám. V mém světe nic takového není."

[Jana]

Já nikoho neodsuzuju. Přesazuješ kytky, takže se věnuješ životu ve světě.
Věnuješ se také meditaci?

Meditace se věnuje mně.

[Jana]

Sútra srdce

Sútra srdce vznikla cca 1000 let po tělesné smrti Buddhy. Ten dialog je vymyšlený.
Což neznamená, že je to lživý výklad, ale je to jemně posunuté, aby to vyhovovalo máhajáně.

"to, co nemá žádný rozměr a přeci je věčné nezničitelné" - je tam to (co nemá žádný rozměr)? Je.
Není možné to pochopit pokud nebudeš mít zkušenost s další džhánou.

Vyprávěj, prosím o ní.