Umíme diskutovat?

[paprsek]

upřesním:

Žádné "ty" tam není a ten prázdný tvar toho, co jsi předtím považoval za sebe, se vnímá nekonečnou Prázdnotou jen jako jeden z bezpočtu ostatních iluzorních prázdných tvarů Prázdnoty kdesi uvnitř nekonečné Prázdnoty, kterou jsi

[Návštěvník]

Kdo by mohl jít někam dál, když vůbec neexistuje?

Když se vnímáš jako nekonečné prázdné Bytí, je to naprosto naplňující, nic tomu nechybí. Žádné "ty" tam není a ten prázdný tvar toho, co jsi předtím považoval za sebe, se vnímá nekonečnou Prázdnotou jen jako jeden z bezpočtu ostatních tvarů uvnitř nekonečné Prázdnoty, kterou jsi

Je to hodně překvapivé, když se ukáže a jasně vnímá, že nic neexistuje a nikdy neexistovalo

Ale existuje. Stále je tu ten někdo, kdo si to uvědomil.

I to uvědomování se, jako nekonečné prázdné Bytí, si kdosi uvědomil...a byl to v okamžiku uvědomování jen on a ne nějaký jiný člověk, třeba soused v domě....
Při poznávání Univerza je tu stále někdo,, kdo to Univerzum poznává, kdo se s ním prolne a pak zase od něho oddělí, a nakonec o tom podá zprávu jiným lidem...ovšem jen do té míry, do jaké mu to jeho vědomí umožnilo si to uvědomit, zapamatovat si to.

[paprsek]

Kdo by mohl jít někam dál, když vůbec neexistuje?

Když se vnímáš jako nekonečné prázdné Bytí, je to naprosto naplňující, nic tomu nechybí. Žádné "ty" tam není a ten prázdný tvar toho, co jsi předtím považoval za sebe, se vnímá nekonečnou Prázdnotou jen jako jeden z bezpočtu ostatních tvarů uvnitř nekonečné Prázdnoty, kterou jsi

Je to hodně překvapivé, když se ukáže a jasně vnímá, že nic neexistuje a nikdy neexistovalo

Ale existuje. Stále je tu ten někdo, kdo si to uvědomil.

Neexistuje. Existuje jen nekonečná Prázdnota, která jediná JE a pozoruje v sobě svoje iluzorní pohyby, vykreslující iluzorní tvary.

Kdo ale zná jen vnímání sebe jako "někoho, kdo vnímá a uvědomuje si", těžko si něco takového dokáže představit a toho domnělého "někoho" si do všeho promítá.

[Návštěvník]

upřesním:

Žádné "ty" tam není a ten prázdný tvar toho, co jsi předtím považoval za sebe, se vnímá nekonečnou Prázdnotou jen jako jeden z bezpočtu ostatních iluzorních prázdných tvarů Prázdnoty kdesi uvnitř nekonečné Prázdnoty, kterou jsi

Když tam není žádné ty, tak je tam tedy pouze tvé já....

A když bude v jedné místnosti meditovat Úďa, Mirek, Jarča a Manča, všichni se naladí na ono Prázdno, tak tam každý najde jen sebe, jenom jedno JÁ, přestože se toho účastní ona čtyři já současně. .... nebo je to trochu jinak?

[paprsek]

Žádné ego si svoje zmizení nedovede představit, proto si to představuje vždycky včetně vlastní účasti. Dokud nenastane sama od sebe zkušenost, kdy nekonečná všetvořící Prázdnota vnímá jen sebe samu, všechny představy a teorie a domněnky ega o tom jsou úplně mimo.
To je přirozené, ono nemůže zařídit, aby zmizelo - k tomu dojde samo
A jen sebevzdávání Milosti může paradoxně způsobit, aby zmizelo jednou natrvalo.

Dejž nám to Pámbu

[Návštěvník]

Neexistuje. Existuje jen nekonečná Prázdnota, která jediná JE a pozoruje v sobě svoje iluzorní pohyby, vykreslující iluzorní tvary.

Kdo ale zná jen vnímání sebe jako "někoho, kdo vnímá a uvědomuje si", těžko si něco takového dokáže představit a toho domnělého "někoho" si do všeho promítá.

Vím, že vědomí Univerza je zcela odlišné od člověčího, zvířecího či rostlinného vědomí. Uvědomovat si jen sám sebe je pak úplně oddechová činnost-

"Prázdnota, která jediná JE a pozoruje v sobě svoje iluzorní pohyby, vykreslující iluzorní tvary"....to je jen malinkatá část Univerza, jen to, co se dalo letmo spatřit...

[Návštěvník]

Žádné ego si svoje zmizení nedovede představit, proto si to představuje vždycky včetně vlastní účasti. Dokud nenastane sama od sebe zkušenost, kdy nekonečná všetvořící Prázdnota vnímá jen sebe samu, všechny představy a teorie a domněnky ega o tom jsou úplně mimo.
To je přirozené, ono nemůže zařídit, aby zmizelo - k tomu dojde samo
A jen sebevzdávání Milosti může paradoxně způsobit, aby zmizelo jednou natrvalo.

Dejž nám to Pámbu

Ale pak toho svého pána zase rychle nalezlo, když se vrátil z exurze do Univerza.

Zajímavé, jak to já, latinsky ego, se dá odložit a pak zase do něho lehce vklouznout - kde asi celou dobu meditace ostává schované?

[Návštěvník]

Neexistuje. Existuje jen nekonečná Prázdnota, která jediná JE a pozoruje v sobě svoje iluzorní pohyby, vykreslující iluzorní tvary.

Kdo ale zná jen vnímání sebe jako "někoho, kdo vnímá a uvědomuje si", těžko si něco takového dokáže představit a toho domnělého "někoho" si do všeho promítá.

Vím, že vědomí Univerza je zcela odlišné od člověčího, zvířecího či rostlinného vědomí. Uvědomovat si jen sám sebe je pak úplně oddechová činnost-

"Prázdnota, která jediná JE a pozoruje v sobě svoje iluzorní pohyby, vykreslující iluzorní tvary"....to je jen malinkatá část Univerza, jen to, co se dalo letmo spatřit...

No a? Kdo se o to stará? Kdo chce něco víc, nebo komu to nestačí? Snové osobě, která se snaží trumfnout jinou snovou osobu a říká, jak by to mělo správně vypadat ve chvíli, kdy ona sama zmizí při probuzení ze sna?
To je fakt legrační

[Návštěvník]

No a? Kdo se o to stará? Kdo chce něco víc, nebo komu to nestačí? Snové osobě, která se snaží trumfnout jinou snovou osobu a říká, jak by to mělo správně vypadat ve chvíli, kdy ona sama zmizí při probuzení ze sna?To je fakt legrační

je to opravdu úsměvné....

[Návštěvník]

"...to je jen malinkatá část Univerza, jen to, co se dalo letmo spatřit...

Dokud člověk na zkušenost Prázdnoty úplně nezapomene, bude tu ego, které si to pamatuje a lpí na tom, jak by to mělo správně být.
A jeho přesvědčení bude spolehlivě stát v cestě trvalému probuzení.

[Návštěvník]

"...to je jen malinkatá část Univerza, jen to, co se dalo letmo spatřit...

Dokud člověk na zkušenost Prázdnoty úplně nezapomene, bude tu ego, které si to pamatuje a lpí na tom, jak by to mělo správně být.
A jeho přesvědčení bude spolehlivě stát v cestě trvalému probuzení.

Máš pravdu, je velmi velmi špatné si zkušenost Prázdnoty pamatovat.
A ještě špatnější je o tom vykládat komukoli dalšímu.

[Návštěvník]

http://www.youtube.com/watch?v=YQz1PZWV ... e=youtu.be

[PÚÚ]

Tahle zkušenost není zas tak vzácná, a i když je jen dočasná, je nezapomenutelná. Překvapilo mě, že ji měl i jeden můj známý, stalo se mu to, když byl delší čas sám v přírodě, přitom se o žádnou mystiku ani duchovnost nikdy nezajímal. Asi úplně zmizelo jeho ego a zůstalo jen čisté vědomí Bytí.

Když mi tom po létech vyprávěl, těžko hledal slova, ale popisoval to stejně jako byla ta moje zkušenost... On jako jedinec zmizel, žádný čas neexistoval, jen nekonečný prostor, ale i ten prostor se vnímal v prázdnotě jen iluze, se všemi prázdnými tvary uvnitř nekonečné prázdnoty, která sebe samu do prázdných tvarů vesmíru modifikovala a v sobě je pozorovala jako tvary prázdna... nic neexistovalo, jen všetvořící Prázdno

Myslím,
že duchovní zkušenosti má spousta lidí,
jen tomu nějak nepřikládaj nějak velkou váhu,
takže o tom nemluvěj,
protože jim to nějak nevadí a nevadilo

Ale asi si to pamatujou,
je to vždycky asi taktrošku šok,
jenže když nevíš co to je tak o tom nemluvíš...

[praktik]

Dokud člověk na zkušenost Prázdnoty úplně nezapomene, bude tu ego, které si to pamatuje a lpí na tom, jak by to mělo správně být.
A jeho přesvědčení bude spolehlivě stát v cestě trvalému probuzení.

Spíš dokud vzpomínku na ni nebude brát stejně neosobně - ať už o tom mluví, nebo ne - jen jako vzpomínku na cokoliv jiného, k čemu kdysi samo došlo.
Jako důležité to může vidět jen ego.

Když na té zkušenosti ulpí, přisvojí si ji a bude se cítit zkušenější než ti ostatní. Má tak o zábavu postaráno, třeba i na řadu dalších inkarnací.

Přisvojení si jakékoliv duchovní zkušenosti je velká past a je opravdu Milost, když se to jasně uvidí.

[praktik]

Tahle zkušenost není zas tak vzácná, a i když je jen dočasná, je nezapomenutelná. Překvapilo mě, že ji měl i jeden můj známý, stalo se mu to, když byl delší čas sám v přírodě, přitom se o žádnou mystiku ani duchovnost nikdy nezajímal. Asi úplně zmizelo jeho ego a zůstalo jen čisté vědomí Bytí.

Když mi tom po létech vyprávěl, těžko hledal slova, ale popisoval to stejně jako byla ta moje zkušenost... On jako jedinec zmizel, žádný čas neexistoval, jen nekonečný prostor, ale i ten prostor se vnímal v prázdnotě jen iluze, se všemi prázdnými tvary uvnitř nekonečné prázdnoty, která sebe samu do prázdných tvarů vesmíru modifikovala a v sobě je pozorovala jako tvary prázdna... nic neexistovalo, jen všetvořící Prázdno

Myslím,
že duchovní zkušenosti má spousta lidí,
jen tomu nějak nepřikládaj nějak velkou váhu,
takže o tom nemluvěj,
protože jim to nějak nevadí a nevadilo

Ale asi si to pamatujou,
je to vždycky asi taktrošku šok,
jenže když nevíš co to je tak o tom nemluvíš...

[PÚÚ]

"...to je jen malinkatá část Univerza, jen to, co se dalo letmo spatřit...

Dokud člověk na zkušenost Prázdnoty úplně nezapomene, bude tu ego, které si to pamatuje a lpí na tom, jak by to mělo správně být.
A jeho přesvědčení bude spolehlivě stát v cestě trvalému probuzení.

Ano i ne,
to záleží na metodě kterou použiješ...

Můžeš si na to rozpomenout, což je jeden způsob,

nebo to pusíš k vodě, což je ten druhý


Já osobně bych vcelku lpěl na to to zapomenout,
ovšem použít pak praxi, která vede k tomu, a to takovou praxi, která vede k tomu, aby to bylo správně..

A na tom bych tedy opravdu vcelku lpěl, nebot proč dělat praxi, jenž k tomu nevede, nebo vede jen k polovičnímu výsleku ???

A jeho přesvědčení bude spolehlivě stát v cestě trvalému probuzení

Pořádně si přečti co jsem napsal,
abych to nemusel za deset minut opakovat....

[Praktik]

Mluvil jsem o ulpění na té zkušenosti, když si jí ego přisvojí, Peto

Zřejmě se tentokrát shodneme,

Já osobně bych vcelku lpěl na to to zapomenout,
ovšem použít pak praxi, která vede k tomu, a to takovou praxi, která vede k tomu, aby to bylo správně..

Přesně

Protože ulpěním na té zkušenosti jako na něčem mimořádném, co hned tak každý nemá, vznikne duchovní ego, a to je daleko větší malér než to obyčejné, co má každý politik a podvodník. Těm může nakonec pomoct basa, ale když zavřou někoho s duchovním egem, tak to si ke své výjimečnosti akorát navíc přibere ukřivděně trpitelský aspekt.

[Návštěvník]

No a už tu máme nejen ukazování na ego, ale i na duchovní ego.

Můžete se rozepsat přesněji, co se chápe pod tím "egem! a !duchovním egem!?

Nejspíš míníte tím svým "egem" některé negativní vlastnosti jednotlivého člověka, nikoli ego jako takové ( ego zanamená v latině "já" - nikoli to, že je někdo domýšlivý, nadutý, ješitný a pod.) .

[Návštěvník]

Past duchovního ega

Kdo z nás by ho neznal! Každý ho má. A kdo tvrdí že ne, tak ho má dvojnásob. Ego. Náš všudypřítomný a nezničitelný průvodce našich každodenních kroků.

Kolik rozprav a disputací ve víru vášní jsem slyšel na toto téma! Jedni jsou pro úplně ho zničit, zadupat do země, a druzí zas na něj nedají dopustit a mají ho jako modlu. A kde je pravda? Někde uprostřed? Kdo ví. Kdos bez ega, suď.

Dlouhou dobu se pohybuji mezi „duchovními lidmi". Ten dělá kyvadlo, ta zas karty a automatickou kresbu, tady máme proutkaře, vedle je aura-soma, támhle zase regrese... No a najednou jsem začal pozorovat charaktery jednotlivých aktérů kolem mě. Ze začátku jaksi nevědomě a potom zcela vědomě a úmyslně.

Proč se tak chová? Proč to dělá, když ví, že to tak není správné? Sám o tom přednáší a toto vyvádí v soukromí? Pomalu, ale jistě jsem se začal divit. Ano, není o tom pochyb. Mnoho těchto lidí se lapilo v pasti duchovního ega. Blbost! To není možné, vždyť oni by byli ti první, kteří by to přeci poznali! Vždyť jasně musí vidět, že to, co říká (kolikrát doslova poučuje ve stylu „hele, já to vím, mám napojení nahoru a ty ne!"), a jak se chová, nevychází z lásky srdce, jak říká, ale z jeho ega! Tak a nějak podobně mě vířilo hlavou. A nejen to.

I já jsem okoušel (a nástrahy stále trvají, spíš gradují) pocit duchovní slasti na mém egu. Ono to je VELMI příjemné vědět a znát víc, než ti ostatní. Být ten, který moudře radí a zraky těch „dole" se upínají k tomu „nahoře" - tedy ke mně, co řeknu, jak pomůžu. Protože mám to napojení, je moje slovo zákon a ctí se! Nádherný pocit, být takto ovíván! Celé to je ještě umocněno tím, když přednáším a ostatním říkám - tak to máte dělat. To vám říkám JÁ! A už úplně nejhorší je, když nemáte světské zaměstnání a toto děláte na plný úvazek. Jo, to už není sebekontrola a zpětná vazba z vašeho pracovního okolí a reálného světa vůbec žádná! Jste VY a jenom VY. To se pak těžko poslouchá rady těch „zezdola", že jako blbnete a máte si dát bacha na ego. Na co!? Co si to dovolují, MĚ takto poučovat! A už v tom jedete.

No a další průser je ten, když vám začnou „zezhora" přitakávat v tom, že jedině VY a zase jenom VY tady máte nějaký úkol, který nikdo jiný z těch šesti miliard lidí nemá. Nebo že jste vyvolený pro to a to a že jste tudíž jedinečný a tak. Paráda! Bravo! Jsem větší než ty ostatní! Moje ego - do boje! Teď jim všem ukážeme, KDO jsem! Já + moje poslání = nezničitelné duchovní ego.

No jo, ale když o tom tak přemýšlím, vím já, kdo že to ke mně mluví? Kdo že to je ten, co to o mě tvrdí? Plejáďan? Z Orionu? Vysoký duchovní mistr? Vyspělé bytosti plné lásky a naši pomocníci? Druhá strana? Bratři v černých tričkách? Naši? Moji kluci? Osobně já vím prd, kdo to je. Moje schopnosti jsou příliš omezené, abych to odhalil. Kdokoliv vyspělejší než jsem já, si se mnou může zahrát ošklivou šarádu a já prakticky nemám vůbec šanci zjistit, že tomu tak je.

Nebo snad mám? Proto si dávám velmi bedlivý pozor a vše několikrát zpytuji, prověřuji a několikrát se s okolím radím, je-li skutečně tomu tak, jak se mi to jeví. Pokud ano, pokora, pokora! Vole neblbni, né abys ulít! Dej si bacha na své duchovní ego! Těžké to je, velmi těžké.

Libor Domas, ten, jenž ego má a uvědomuje si to (že ne vždy je pod kontrolou)



pozn(jš): možná si teď říkáte: "To jim to - těm léčitelům - pěkně naservíroval! Ještě, že mě se to netýká...."

...Už se taky s pochopením usmíváte sami nad sebou?

http://putujici.cz/?p=p_187&sName=Past-duchovniho-ega

[PÚÚ]

Protože ulpěním na té zkušenosti jako na něčem mimořádném, co hned tak každý nemá, vznikne duchovní ego, a to je daleko větší malér než to obyčejné,

No duchovnáci jsou větší cvoci než normální ega,
ale vidím to tak, že je nějaká možnost se ze vzniklé situace poučit
a něco z toho vyvodit

Můžete se rozepsat přesněji, co se chápe pod tím "egem! a !duchovním egem!?

No pro mě duchovní ego není něco negativního,
ale ego, který se nachází někde mezi egem a realizací,
je to prostě ego, který je změněný nějakou zkušeností, ale není schopno tu zkušenost žít,
i když samozřejmě to už není to klasický ego jenž je zcela nevědomně ztotožněno s tělem a myslí


Můj (osobní) názor je, že většina učitelů mluví z této úrovně,
s vyjímkou Ramany Maharišiho...

Past duchovního ega

No taknějak asi by to šlo říci...