Životní příběh JÁ, a to co je v pozadí

Pravidla fóra
POLEMICKÉ FÓRUM

Životní příběh JÁ, a to co je v pozadí

Nový příspěvekod Andrew » pát 16. bře 2012 3:17:22

Snažím se stále najít cestu jak se zbavit strachu z lidí. Doposud nic z tadyma nepomohlo. Poslouchal jsem jednu audioknihu overcoming shyness a byla tam pasáž, kde byly vyjmenovány všechny nejčastější příklady o tom proč se člověk uzavírá, nebo co způsobí i velké trauma,... a někdy tyto bezvýchodné situace vedou k sebevraždě.
Bylo tam x příběhů lidí, kteří dokázali překonat svého kostlivce ve skříni. I lidí, kteří to nedokázali.

Já vždycky jenom smekám klobouk před lidmi jako je Louse Hay. Která si prošla nesrovnatelně drsnější minulostí, než jsem prošel sám... a dokázala to překonat.

Dnes bych raději byl neviditelným. Čelit tváří v tvář své minulosti...
Ikdyž jsou to jen zkurvené myšlenky tvořící příběh neexistujího nešťastného já... tedy nic skutečného. Já jsem byl ten kdo je prožil. A beru si je osobně.
Ikdyž vím věci, které by mě měli osvobodit a ochránit... stejně mě to neochránilo.

Nikam tim nemířím, nechi o tom diskutovat. Jen jsem to někam chtěl napsat. Nemá smysl o tom diskutovat.
Mám těžký černý pytel, a v tom pytli je zlo. Všude ho sebou tahám. Dokonce když jej netahám, je tak ochotný že mi obváže smyčku kolem nohy a tahám jej zasebou.
Když jej zkusím pozorovat a prohlížím ty myšlenky, vtáhnou mě. A prožívám to zlo znova a znova a znova pořád dokola.

Obrázek
Uživatelský avatar
Andrew
 
Příspěvky: 197
Registrován: pon 05. zář 2011 0:32:46
Bydliště: ^ ^

Re: Životní příběh JÁ, a to co je v pozadí

Nový příspěvekod Andrew » pát 16. bře 2012 3:56:35

Problém je v tom že se snažíme změnit něco co už proběhlo nebo něco co bude, ale ani jedno z toho neumíme udělat.
To co jsem udělal - proč to nemůžu dělat znova? To prostě nejde.
A to co bude jak to mám začít dělat, to co bude? Také to nejde.
A jak mám měnit to co je? Taky to nejde.
Co můžu dělat? Nic. Jaktože všichni mi říkali že můžu něco dělat?

Jediné co můžeme udělat je žít.

Joshi transcript


Ale - to co se stalo v minulosti má přímý dopad na přítomnost. Vím že nějakou cestou se lze vyrovnat s tím co se stalo v minulosti. Minulost mě dnes drží pod krkem.
A je zatraceně silná.
Uživatelský avatar
Andrew
 
Příspěvky: 197
Registrován: pon 05. zář 2011 0:32:46
Bydliště: ^ ^

Re: Životní příběh JÁ, a to co je v pozadí

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 16. bře 2012 12:55:17

diskutovat o tom nebudeme, napíšu k tomu jen krátkou poznámku :)

vyrovnat se s traumaty a vnitřními zraněními z minulosti pomáhají například různé katarzně uvolňovací techniky (regresní terapie, systematické konstelace, esenciální léčení, prožitkový tanec, pomáhá s tím práce s bachovými květovými esencemi, konstituční homeopatie, účast na satsanzích, léčení tmou atd atd atd)

jak s tím pracovat popisuje i zmíněná Louse Hay v knize Miluj svůj život nebo Krishnanada a Amana Trobe v knize Probouzení zranitelnosti (ukázka z ní viz http://forum.jitrnizeme.cz/viewtopic.php?f=62&t=770)
Návštěvník
 

Re: Životní příběh JÁ, a to co je v pozadí

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 16. bře 2012 13:36:55

"... lpět na minulosti je absolutní blbost. Už tu není, takže pláčeš nad rozlitým mlékem. Co bylo, bylo!

A neulpívej ani na přítomnosti, i ta běží a brzy bude minulostí.
Neulpívej na budoucnosti - na nadějích, představách, plánech na zítřek - protože zítřek se stane dneškem, a pak i včerejškem. Všechno se stane včerejškem.

Všechno se ti vymkne z rukou. Lpění přináší jen utrpení.

Budeš se muset pustit."

(Osho)

"Přenášet minulost do přítomnosti,
slovy minulosti popisovat současné dění, to vše ničí živoucí krásu okamžiku.
Na tradici není nic svatého, ať je dávná nebo moderní.
V mysli se uchovávají vzpomínky na včerejšek, jež představují tradici, a mysl se bojí je opustit, protože nedokáže čelit novému.
Tradice se stává naší obranou, a jestliže je mysl takto chráněná, tak upadá.
Musíme jít vlastní cestou, ničím neomezováni, volně, bez jakéhokoliv úsilí a nesmíme se zastavit v žádné svatyni, u žádného pomníku, hrdiny či světce, společenského či náboženského; musíme jít pouze s krásou a láskou.”

(Krišnamurti)

"V TEĎ mizí ego i se svými myšlenkami a ani by se tam nevešlo se všemi jeho starostmi. Ty nejsou v TEĎ, neboť jsou závislé na egu. Jestliže si je ještě uvědomuješ, pak nejsi v TEĎ.
Žití v TEĎ přináší klid a spokojenost. A kupodivu, ta se do TEĎ vejde, nebo z něho přetéká. Obojí je docela dobře možné a velice lahodné. V TEĎ je všechno přirozené a uspokojivé. Proto: ŽIJ V TEĎ! Ale pozor! Začneš li uvažovat o TEĎ, už tam nejsi. Každá sebemenší myšlenka ruší pobyt v TEĎ. Ale stačí znovu “jen být” , a už jsi zase v TEĎ.
Doporučuje se přitom ztlumit dech.
BUĎ!
Jenom BUĎ a žij v TEĎ. Vydrž tam a žij v TEĎ co nejdéle. Povznes se nad čas i prostor. V TEĎ není žádná vůle, a proto tam není ani osud. Ani žádná karma tam není. Výsledky osudu zažíváme v čase, nikoliv v TEĎ. Pravé Já žije jenom v TEĎ. Je nad karmou, nad radostí i potěšením, a proto se mu říká svoboda a štěstí. V Já není nic co bychom si mohli přát. Je to ztráta individuality, což se projevuje jako rozplynutí do úplné svobody.
Jsem nekonečná svoboda, prostá všeho zla – to je zkušenost života Jáství, to je zkušenost v TEĎ.
Čím je toto Já?
Je to nejpřirozenější Bytí v životě člověka.
Je vším, co vůbec je průzračné jako nic. A přesto to není NIC. Je to průzračné bytí, které nic nemá, ale také nic nepotřebuje. Je tak ryzí a dokonalé, že v něm není nic, co bys ještě chtěl. Není však individuem ani není individualitou, a přece jedná i řídí události světů. Najdeš je všude, ale především v TEĎ. Dovede proměnit osud lidí i lidstva, a přesto dovoluje, aby si každý vytvářel svůj vlastní osud. To plyne z jeho absolutní moudrosti a dobroty.
Nikdo jiný není zodpovědný za to, co se ti přihodí, než ty sám. Ti druzí jsou pouhými nástroji našich příhod.
Když žiješ v Já a v TEĎ, karma se pročistí. Proto žij v TEĎ.
Ptáš se ale, jak žít v TEĎ?
Je to jednoduché: mysli a jednej tak, jako bys v něm už byl. A nejen jako bys byl jím samým. Nadjá žije v TEĎ a ty jsi přece Nadjá.
Odvrhni náhle jména a tvary věcí, zejména svého těla a už tím ses vlastně ocitl v TEĎ. Přestaň být vázán časem, alespoň na chvíli, na malý okamžik, a zažij náhle TEĎ! Vžij se do toho, že už Pravdu máš, buď o tom přesvědčen a pevně tomu věř. Není to ve skutečnosti nepravda, ty však o Pravdě nevíš. Vžij se do toho, že o ní náhle víš!
Je to autosugesce, ale ty ji můžeš přetvořit v Pravdu Skutečnosti. Nezůstávej stále začátečníkem, když můžeš pokročit.
TEĎ je jediná skutečnost.
Vypátrej, odkud tento okamžik přišel a kam jde. Co je před ním a co za ním? Je bez času! Blaženost je zdrojem okamžiku TEĎ. Snaž se pochopit (a odhalit) tento zdroj a zůstat v něm.
Neboj se zůstat bez času. Je to, jako bys právě zemřel a přitom zůstal živ nesmrtelný.
Do současnost čili do TEĎ se můžeš dostat také tichým pozorováním dechu. Dýcháš v současnosti, v TEĎ. Tj. v přítomnosti. Dýchej přirozeně. Pevným soustředěním se na dech odpadne myšlení na minulost a budoucnost a ty budeš žít TEĎ."

( Eduard Tomáš)
Návštěvník
 

Re: Životní příběh JÁ, a to co je v pozadí

Nový příspěvekod Andrew » pát 16. bře 2012 18:11:14

Guest:

Louice Hay je pro mě zázrak. Dokázala znova stoupnout, narovnat se a znova dýchat vzpřímená jako zdravá skutečná lidská bytost. Real human being.

Víš... ona dokázala v sobě najít něco co bylo mnohem silnějšího co ji nadzvedlo z role oběti.


Děkuji za texty : )
Uživatelský avatar
Andrew
 
Příspěvky: 197
Registrován: pon 05. zář 2011 0:32:46
Bydliště: ^ ^

Re: Životní příběh JÁ, a to co je v pozadí

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 17. bře 2012 11:47:32

Andrew píše:Guest:

Louice Hay je pro mě zázrak. Dokázala znova stoupnout, narovnat se a znova dýchat vzpřímená jako zdravá skutečná lidská bytost. Real human being.

Víš... ona dokázala v sobě najít něco co bylo mnohem silnějšího co ji nadzvedlo z role oběti.


Děkuji za texty : )


ano, našlo to v sobě :yes: je to velmi inspirující :)
Návštěvník
 

Re: Životní příběh JÁ, a to co je v pozadí

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 17. bře 2012 11:59:26

vostalpetr píše:
no fyzická námaha v podobě sportu je taky dobrej relax,
projet se na motorce, udělat si půl roku dovolenou třeba v indii,
nebo si vylejt hlavu s kamarádama v hospodě

možností je mnoho,
není nutné a možná ani není moc žádoucí vyrážet v tomto stavu na nějakou duchovní cestu


to co popisuješ je první pomoc, málokdy (pokud vůbec) to vede ke konečnému uvolnění bloku :) projedeš se na motorce, vypláchneš si hlavu v hospodě, vrátíš se z dovolený a za pár chvil nebo dnů je frustrace zpátky :confused:
je to na to, aby se zapomnělo, zapláclo to co člověka dlouhodobě žere, aby si ulevil sám od sebe, když se nedělá nic jinýho (nemyslím úniky do duchovna), ale pořádně se podívat na to co žere a proč a projít tím, aby se to mohlo zpracovat a dojít klidu

pokud se k tomu nepostaví čelem, řádně se to neuvědomí a neprocítí, ať už je to co je to, tak se vrací k těmhle "prvním pomocem" a stáváme se na nich závíslými nebo hledáme jiný formy (jídlo, sex, drogy, prášky, nakupování, u ženskejch uklízení, počítačový hry, adrenalinový sporty, posilovny, úniky do meditací, změněných stavů vědomí atd atd atd)

samozřejmě to platí v tom případě, že si potřebujeme od sebe ulevit, když je člověk v souladu sám se sebou, tak je v pohodě přirozeně, pak si jízdu na motorce užívá stejně jako kopání brambor 8)
Návštěvník
 

Re: Životní příběh JÁ, a to co je v pozadí

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 17. bře 2012 19:23:46

vostalpetr píše:
to co popisuješ je první pomoc, málokdy (pokud vůbec) to vede ke konečnému uvolnění bloku :) projedeš se na motorce, vypláchneš si hlavu v hospodě, vrátíš se z dovolený a za pár chvil nebo dnů je frustrace zpátky :confused:


No je to malý krok pro lidstvo, ale velký krok pro člověka... :D


řekl bych, že je to hlavně podstatný pro konkrétního člověka, který je pod vlekem nezpracovaných záležitostí a chtěl by s tím něco dělat :)
Návštěvník
 

Re: Životní příběh JÁ, a to co je v pozadí

Nový příspěvekod teonik » ned 18. bře 2012 14:00:16

ahoj

vyrovnat se se svými strachy je pěkný úkol

"mám pytel,ve které je zlo..a tahám ho sebou..."

máš tedy strach z toho svého pytle,z toho co je v něm??

píšeš ale že máš i strach z lidí...

............................

já měl také spoustu strachů a zápasil jsem s nima leta
strach ze zkoušení,strach z krásných žen,strach z bolesti,z výšek,že přijdu do pekla,že mě nebudou lidi chápat...

z čas od času jsem používal metody k odstranění těchto strachů,podle toho,jakou praxi jsem zrovna provozoval...

magická zaklínání a pálení či topení strachů..nebo zas psychologická zosobnění těchto a rozmluvy s nimi...či dýchání...modlitby..a kdo ví,co ještě...vesměs bez valného efektu..
přesto nastal jednou obrat,a to když jsem se začal věnovat tibetké joze,objevil jsem tam tibetský obřad zvaný čöd,ten nastudoval a provedl...nedlouho po provedení jsem měl lucidní sen-vizi a v ní obdržel klíč k odvaze
což se i uskutečnilo v bdělém životě

neříkám,že má odvaha je 100% a strachy 0%,ale výše uvedené strachy zmizely a mnoho dalších..
Ja krásné,když vše kolem svítá-také svítat

JSEM-SILOU PŘEDSTAVIVOSTI!
........................................................
teonik
 
Příspěvky: 650
Registrován: sob 12. lis 2011 8:18:16
Bydliště: havířov

Re: Životní příběh JÁ, a to co je v pozadí

Nový příspěvekod Andrew » úte 20. bře 2012 21:22:46

teonik píše:ç

Teoniku, děkuji za reakci.

Víš já necítím, že potřebuji nějak extra mluvit s lidma.
Většinou když na mě někdo promluví a chce něco vědět, já prostě cítím že nemám mu co říct.
Že ty slova jsou naprosto prázdná.

Raději bych jej objal, poslal jim trochu lásky, na tvářích a očích úsměv... a neřekl bych ani slovo, ale právě to gesto co bych udělal z mého pohledu vydá za báječných 90 minut povídání si o něčem opravdu zajímavém.



Strach z lidí se rozplývá, ale nemám jim i tak co říct. : )
A je to asi tak správně : )

Nevím proč jsem takový, a snad i tuto otázku brzy pustím.
Uživatelský avatar
Andrew
 
Příspěvky: 197
Registrován: pon 05. zář 2011 0:32:46
Bydliště: ^ ^

Re: Životní příběh JÁ, a to co je v pozadí

Nový příspěvekod rosada » úte 20. bře 2012 21:49:08

Víš já necítím, že potřebuji nějak extra mluvit s lidma.

Tak s nimi nemluv, jak si přišel k názoru, že s nimi musíš mluvit.
Já vím dneska má být každý komunikativní a flexibilní ... ale pokud je to šablona do, která ti nesedí tak se do ní necpi.
Začni lidi objímat, začni třeba s těmi co jsou ti nejblíž ... pokud cítíš, že je to to pravé nech tomu prostor.
Obrázek
Uživatelský avatar
rosada
 
Příspěvky: 1090
Registrován: úte 20. zář 2011 10:22:05

Re: Životní příběh JÁ, a to co je v pozadí

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 10. led 2013 22:28:27

paprsek píše:Mně se na duchovních (ostatně i jiných) diskusích líbí, že

JÁ - při Svém vytváření Sebe-zapomenutí, i při zpětněběžném procesu Sebe-rozpoznávání - je opravdu tvůrčí: tenhle proces v žádném z Jeho tvarů neprobíhá stejně jako v některém dalším tvaru. Nevědomost a způsob, jakým ji JÁ skrze svoje zabarvení (ego) projevuje, je u každého z tvarů originální, ačkoliv ve všech tvarech jde pořád o to samé: o fázi Sebe-zastírající, ve které zabarvení v podobě ega je čím dál sytější, míň průhledné, anebo o fázi návratu, Sebe-odhalující, ve které dochází k blednutí odstínů, vytvářejících ego.

Takže je vyloučené, aby dva lidi vnímali stejně význam toho, co je v diskusi řečeno. Každá individuální modifikace JÁ je vytvořená jako jedinečný soubor, něco jako pestrobarevný povlak nebo barevná sklíčka vlastních názorů a pocitů, "iluzo-maker", přes který si JÁ promítá vlastní interpretaci toho, co tu čte. Tahle interpretace automaticky vyvolá v Jeho povlaku odpovídající reakci - a tak pořád dokola.

U těch Jeho tvarů, ve kterých už začala fáze Sebe-rozvzpomínání, dochází ke střídání obou fází: když to, co tu čte, zaktivuje sytější barvy jeho "iluzo-makeru", ten si zabere tuhle část energie pro sebe a svou reakcí se posílí. Když to, co čte, na žádnou sytější oblast jeho "iluzo-makeru" nenarazí, projde informace vcelku snadno dovnitř a dojde k rozpoznání jejího smyslu Vědomím JÁ, bez promítaných zkreslujících interpretací. A může dojít i k uvědomění, že ten zdánlivě "cizí někdo", který tady napsal svůj názor, i to, co napsal, je taky Jeho vlastní tvar.

paprsek píše:
U těch Jeho tvarů, ve kterých už začala fáze Sebe-rozvzpomínání, dochází ke střídání obou fází: když to, co tu čte, zaktivuje sytější barvy jeho "iluzo-makeru", ten se zaktivuje a přisadí si, zabere si tuhle část energie pro sebe a posílí se. Když to, co čte, na žádnou sytější oblast jeho "iluzo-makeru" nenarazí, projde informace vcelku snadno dovnitř a dojde k rozpoznání jejího smyslu Vědomím JÁ, bez promítaných zkreslujících interpretací. A může dojít i k uvědomění, že ten zdánlivě "cizí někdo", který tady napsal svůj názor, i to, co napsal, je taky Jeho vlastní tvar.

PS: Jestli k tomu dojde - protože nemluvíme o trvale probuzeném, ale o JÁ oscilujícím mezi Sebe-zapomínáním a Sebe-rozvzpomínáním, - bude záviset na tom, jestli se JÁ v téhle situaci "přikloní" - nebo přesněji: jestli dojde k neztotožnění s určitou průhlednější částí "iluzo-makeru". V tom případě dojde k dalšímu zprůhlednění ega.
Návštěvník
 

Re: Životní příběh JÁ, a to co je v pozadí

Nový příspěvekod rafael » ned 03. bře 2013 22:17:31

Andrew píše:Snažím se stále najít cestu jak se zbavit strachu z lidí. Doposud nic z tadyma nepomohlo. Poslouchal jsem jednu audioknihu overcoming shyness a byla tam pasáž, kde byly vyjmenovány všechny nejčastější příklady o tom proč se člověk uzavírá, nebo co způsobí i velké trauma,... a někdy tyto bezvýchodné situace vedou k sebevraždě.
Bylo tam x příběhů lidí, kteří dokázali překonat svého kostlivce ve skříni. I lidí, kteří to nedokázali.

Já vždycky jenom smekám klobouk před lidmi jako je Louse Hay. Která si prošla nesrovnatelně drsnější minulostí, než jsem prošel sám... a dokázala to překonat.

Dnes bych raději byl neviditelným. Čelit tváří v tvář své minulosti...
Ikdyž jsou to jen zkurvené myšlenky tvořící příběh neexistujího nešťastného já... tedy nic skutečného. Já jsem byl ten kdo je prožil. A beru si je osobně.
Ikdyž vím věci, které by mě měli osvobodit a ochránit... stejně mě to neochránilo.

Nikam tim nemířím, nechi o tom diskutovat. Jen jsem to někam chtěl napsat. Nemá smysl o tom diskutovat.
Mám těžký černý pytel, a v tom pytli je zlo. Všude ho sebou tahám. Dokonce když jej netahám, je tak ochotný že mi obváže smyčku kolem nohy a tahám jej zasebou.
Když jej zkusím pozorovat a prohlížím ty myšlenky, vtáhnou mě. A prožívám to zlo znova a znova a znova pořád dokola.

Obrázek


uvědom si kdo má strach z lidí..
a kdo ti říká že máš strach..
a kdo ten strach prožívá..
a kdo odpovídá na tyto otázky..

dokážeš toto pojmenovat??

určitě tvé odpovědi byli ..já.. na každou otázku..

je potřeba si uvědomit tyto odpovědi a je potřeba jít za toho kdo odpoví a kdo má strach..tím jediným je ego, tvá mysl a jen tvá mysl vytvořila strach, jen tvá mysl vytvořila otázky a jen tvá mysl si odpověděla.. je to začarovaný kruh, kdy mysl živí sama sebe strachem, otázkou i odpovědí a ve všem se vidí a ztotožňuje..

rada je jen jedna.. jdi za mysl, odstraň mysl a ego které tě tíží a strach, otázka, odpověď odejdou sami od sebe, postupně pomalu..a ty budeš mít klid a pohodu..
Uživatelský avatar
rafael
 
Příspěvky: 562
Registrován: stř 02. led 2013 14:13:54


Zpět na Cokoliv je libo

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 35 návštevníků