Umíme diskutovat?

[teonikk]

tak v mém bioživotě turbulence nikterak nezmizely,víc jak rok sem byl dost marod a byly i jiné problémy,co zmizelo,byl strach,nesppokojenost,vztekání se na nepřízen osudu,atp....čím větší splývání s Vnitřním,tím větší turbulence,jako příležitost si fakt vyzkoušet vnitřní pevnost

akorát v posledním měsíci se turbulence trochu uklidnily,zdraví se lepší,blýská se snad na lepší časy...což je příjemné,ale daleko větší radost mám spíš z toho,že je to možná známka dalšího pokročení do uvědomění Toho,kým sem...

.......................

[reseekk]

tak v mém bioživotě turbulence nikterak nezmizely,víc jak rok sem byl dost marod a byly i jiné problémy,co zmizelo,byl strach,nesppokojenost,vztekání se na nepřízen osudu,atp....čím větší splývání s Vnitřním,tím větší turbulence,jako příležitost si fakt vyzkoušet vnitřní pevnost

Přesně tak, těmi turbulencemi myslím svoje vnitřní reakce na to, co mě potkává. Jak se ty turbulentní projevy energie postupně rozpouštějí a mění se zpátky v To, čím ve skutečnosti jsou, postupně slábnou a je jich taky míň.

Zato těch zevních turbulencí je pořád habaděj :-)

-----------------------

Pak si mají lidi v diskusích rozumět, když stejná slova každý z nás často vztáhne k něčemu jinému, podle zkušeností a způsobu myšlení a kdoví čeho dalšího v našem individuálním vidění světa :-))

[Návštěvník]

Co mistr, to jiný popis prožívání Univerza?

Proč ne, Univerzum zná nekonečně mnoho způsobů vnímání sama sebe.

[PÚÚ]

Spíš mi to připadá, že to tělo je duchovním srdcem (uprostřed hrudníku) spojené se mnou. Ale to duchovní srdce je zároveň nekonečné (řekl bys nek. prostor). To tělo je přitom uvnitř toho Srdce. Pokud to zkoumám se zapojením mysli, tak můžu říkat, že je něco v něčem.
Ale je to zároveň v čase. To znamená, že pozornost sjede do středu hrudníku, kde je srdce a je tu uvědomění, že všechno je v srdci i s tím nekonečným prostorem existence.A to srdce září. Jako by šlo ze mě světlo, jako bych byla zdroj lásky.

No to je právě ta nevýhoda srdce,
je to jako sedět jednou prdelí na dvouch židlích,
což není žádná tragedie,
vidíš celej svět v srdci a přitom vidíš to srdce v tělě, navíc je to komplikovaný tím že to vidíš v srdci

Stejně takto to ovšem můžeš vidět i v hlavě, protože Vědomí je vztažené k hlavě, proto tam taky figuruje něco takovýho jako hlava, nebo srdce...
přesně tak jak to píšeš, tak to můžebýt i v hlavě, jen ta hlava asi tak nezáří jako to srdce,
i když možná jo, podle těch obrázků svatejch se svatozáří

A to srdce září. Jako by šlo ze mě světlo, jako bych byla zdroj lásky.

No a to je právě to ego, který si furt neuvědomuješ,
a je zcela jasný, že mysl zapojená je,
ona samozřejmě nepřemýšlí,
ale to že to takto vidíš to je mysl v nějaké úrovni a podobě,
to je prostě ego v nějaký úrovni sebeuvědomění

Řekla bych, že ani v tom, co popisuješ Ty, být ego nemůže.

No jistěže tam je ego,
celý to uvědomění (tak jak je to popsáno v dzogčhenu) je téměř až do konce až k realizaci jakési UNIVERZÁLNÍ EGO,
UNIVERZÁLNÍ MYSL, JEDNOTA

Je to něco jiného, než osobní ego,
je to univerzální ego...

PS.
K těm svatozářím,
všimni si, na obrazech na sochách, že někomu září hlava, jinému srdce a jinej má svatozář kolem celýho těla

[PÚÚ]

Co mistr, to jiný popis prožívání Univerza?

Proč ne, Univerzum zná nekonečně mnoho způsobů vnímání sama sebe.

Určitě,
jak píšeš...

Je prostě rozdíl mezi realizací a osvobozením,
v realizaci samé pak zůstává spousta připoutaností - vasán, který jsou v souladu s jednotou,
takže tam nějak nepřekážej,
ale vytvářejí určitou deformaci

Osvobození asi (podle mne) znamená,
že se uvědomuješ budto jako neprojevené Vědomí
nebo jako Univerzální Vědomí, které pak je jakési Univerzální Ego,
ale v podstatě už pak vůbec nic nemáš společného s nějakým tělem osoby,
to je jen víceméně jen jakýsi zbytek karmy

ne - dvojnost

[Návštěvník]

Co mistr, to jiný popis prožívání Univerza?

Proč ne, Univerzum zná nekonečně mnoho způsobů vnímání sama sebe.

Určitě,
jak píšeš...

Je prostě rozdíl mezi realizací a osvobozením,
v realizaci samé pak zůstává spousta připoutaností - vasán, který jsou v souladu s jednotou,
takže tam nějak nepřekážej,
ale vytvářejí určitou deformaci

Osvobození asi (podle mne) znamená,
že se uvědomuješ budto jako neprojevené Vědomí
nebo jako Univerzální Vědomí, které pak je jakési Univerzální Ego,
ale v podstatě už pak vůbec nic nemáš společného s nějakým tělem osoby,
to je jen víceméně jen jakýsi zbytek karmy

ne - dvojnost

a nebo ještě úplně jinak
třeba jako mix tří stavů......ego + Univerzální Ego + neprojevené Vědomí......od každého něco......od ega vůli a záměr, od Univerzálního Ega možnosti, od neprojeveného Vědomí zkratky v prostoru a čase...


všechno je možné

[PÚÚ]

[quote]s tím dodatkem,že toto uvědomění je nikoli duální,tj bud žádné nebo 100%,ale pěkně plynule odstupnované,od několika %,až do řekněme 10%(čili de u mě spíš o tušení či vyciťování,nikoli o rozpoznávání) ,přičemž plné 100%ní poznání lze(jako bytost či individuální vědomí)) dosáhnout pouze asymptoticky (v mém modelu)[/quote]

S tím bych souhlasil,
s vyjímkou toho asymptoticky,
protože 100% prostě znamená realizaci

Já samozřejmě chápu, že ty by ses takto rád podíval co mají martani k večeři,
nebo ještě do nějakýho jinýho vesmíru,
ale k tomu se pak používá astrální tělo

Pokud ho nepoužiješ,
tak si myslím, že přes to univerzální tělo se tam nepodíváš, protože to je v podstatě uvolněná pozornost,
něco jako se lidově říká, že "čumí do blba"
a ty se přitom chceš někem konkrétně podívat



od Univerzálního Ega možnosti,
..........................................

No univerzální ego je spíše jedna možnost : celý projev

možnosti pak spíše patří k astrálnímu tělu

[PÚÚ]

Když máš z dřívějška zkušenost, že existuje jen Vědomí,

No s tím je trošku problém,
pokud znáš pouze čisté Vědomí (((bez uvědomění světa))), tak to je jedna úroven, ta nejvyšší,

ale pak je tady toto samé Vědomí řekněme v "nižšší" úrovni - Univerzální Vědomí - (((tedy s vědomím světa)))


Ted samozřejmě záleží, o co ti jde,
jestli rovnou chceš jít přímo k Vědomí,
nebo k Uni. Vědomí

Z toho co píšeš mně přijde, že ti jde přímo o Vědomí,
proto taky tam žádný extáze nemáš....

[PÚÚ]

To, co způsobuje myšlenku, že to není celé, je právě ta mysl, která se snaží mít pod kontrolou, aby to bylo celé.

No ale to je správné, že je tu ta myšlenka,
nebot se na to podíváš tak jak to máš, což se ti zdá dokonalé,
a pak se podíváš co o tom říká někdo jiný,
nebo se zeptáš svýho mistra
a on ti odpoví
(k tomu se prostě musí používat myšlenky)

Budha má třeba čtyři vnory, čtyři různé úrovně uvědomění
Ramana má třeba dvě úrovně uvědomění (Atman a Brahman)
Dzogčhen má třeba jen jednu úroven, a o té další nemluví (uni. vědomí)

Jenže na druhé straně je tady ještě ta věc, že to tělo je skrz to srdce trvale spojeno s Vědomím, tudíž se ten život jakoby sám dává do kupy a mizí starosti co s tím. Je to vlastně to, co je k Božímu království přidáno.
Tohle, když jsem o tom mluvila před lety, Lucka přivádělo k šílenství, protože jsem si uvědomovala nejdřív to přidané a pak dodatečně teprve to, co JE.

No to se na druhou stranu ani Luckovi nedivím,
stačí si přečíst Ramanu, kterej je taky srdcař jako ty, co o tomto říká,
myslím že se to jmenuje "roztětí uzlu granthi"

To je podobný,
jako kdyby jsi realizovala v Budhismu třetí vnor,
a pak všem tvrdila, že čtvrtý vnor neexistuje,
že prostě třetí vnor je konečná

Jinak řečeno,
celý Boží království má jít do hajzlíku,
protože Boží království je pro lidi,
ale ty NEJSI ČLOVĚK (OSOBA)

[Návštěvník]

od Univerzálního Ega možnosti,
..........................................
No univerzální ego je spíše jedna možnost : celý projev
možnosti pak spíše patří k astrálnímu tělu

Astrální tělo nechme spinkat,
není u toho vůbec zapotřebí

[PÚÚ]

No není zapotřebí,
ale když chceš cestovat, tak se hodí....

[Návštěvník]

No není zapotřebí,
ale když chceš cestovat, tak se hodí....

Někdo ho potřebuje,
někdo ne
asi jsi četl jen o AC, s MC jsi se nejspíš ještě nesetkal

Ale jsou i jiné možnosti, než AC a MC, které Univerzum má...

[PÚÚ]

To je možný,
já jsem se o to nikdy nějak nezajímal,

já chtěl jen říct, že uni. vědomí asi moc o cestování není,
že to je jen podklad pro projevený svět,
a že tedy pokud se chce někdo někam kouknout, tak musí použít nejspíš něco jiného....

Když tak napiš co a jak....

[Návštěvník]

Myslím, že je zbytečné o tom něco více psát.
To poznání, jak ty často rád píšeš - příjde, když se o ně usilovat vůbec nebude.
Pak se s tím musí každý vyrovnat jak nejlíp sám dokáže - honem na to zapomenout, opatrně pouze prozkoumávat, použít jen když je to nezbytné, použít kdykoli se zachce.. .možností je pak dost, jak s tím nečekaným nadělením naložit...

Mistři o tom nepíšou, asi kvůli svým žákům a laické veřejnosti, aby si to nevykládali jinak, než to je.
Ale používají to...
To poznáš, až se při tom s nimi setkáš...

[PÚÚ]

Já už na nějaký to setkání s nějakejma mistrama moc nejsem,
takže at si zůsnatou tam kde jsou,

místa je všude dost...

[amiable]

mistr - nemistr

Každý vibrujeme v nějakém rozsahu energie, a na ten typ naší energie ostatní reagují, i když o tom nevědí. Myslím, že to, co lidi k mistrům vnitřně přitahuje, je především jejich vnitřní nekonfliktnost, která vzniká prožíváním Jednoty. Když Tě někdo vnímá jako sebe sama. Že to je to podstatné. A jestli někdo navíc dovede odpovědět právě takovým způsobem, jak to ten tazatel potřebuje slyšet, aby to pochopil, tak vcelku chápu, že to lidi přitahuje.
Mně stačí pustit si občas video s Moojim

[PÚÚ]

Mně stačí pustit si občas video s Moojim

To jsme se šli jednou s mým kamarádem madarem podívat ze zvědavosti na Moojiho,
ale bylo tak narváno,
že to bylo duchovnímu zdraví nebezpečný
(teda fakt samý ženský na něj choděj)

tak mi kamarád povídá, dem se podívat na mýho gurua,
jeho guruem jsou všechna mladá indická telátka,
taky furt melou hubou,
ale protože nic neříkaj, tak ti nezaserou mysl nějakejma svatejma kravinama a volovinama,
což je ohromná výhoda,
navíc na ně bývá málokdy narváno,
takže si to můžeš v pohodě vychutnat,
a užít si jejich vznešného klidu a moudrosti, s jakou přežvykujou suchou indickou trávu...

[Návštěvník]

Jo to musí být pěkný :-)

Akorát že telátko vyzařuje po telecím, těžko tě to samo přeladí na vnímání nekonečného prostoru, neřkuli Jednoty
Ostatně kdoví, co by v tobě i mlčící Mooji vyprovokoval za reakci, když ho neumíš prostě jen vnímat, jako vnímáš to telátko

Tak mi teď napadá, že kdyby tam uctívali telátka a dávali jim posvátný věnce na krk, tak bys od něj asi taky rychle zdrhnul

[PÚÚ]

Ostatně kdoví, co by v tobě i mlčící Mooji vyprovokoval za reakci, když ho neumíš prostě jen vnímat, jako vnímáš to telátko

No to vím naprosto přesně : vůbec nic

já tedy nejsemani moc telata,
já jsem spíš na sebe a na svý vyprovokování

[Návštěvník]

Kdo jsi, že píšeš na toto forum?

Souvisí s tím otázka: Proč píšeš na tohle fórum? A proč zareaguješ na nejrůznější příspěvky vždycky svým typickým způsobem? Co je toho příčinou?

Na to může každý z nás hledat odpověď sám v sobě. Důvod, který nás napadne, ale nebývá tím skutečným důvodem. Svoje motivace, které určují, jakým způsobem zareagujeme, si totiž z velké části neuvědomujeme. Podle odborníků je naprostá většina našeho chování ovlivňována nevědomě.

http://psychologie.cz/proc-tohle-delam/

Lidé občas konají a tvrdí věci, aniž by měli skutečné tušení, jak k danému postoji či chování vlastně přišli. Protože člověk však potřebuje mít smysl, zpětně si své minulé činy racionalizuje tak, aby to zapadalo do jeho představ o sobě samém. Tyto představy jsou pak velmi odolné vůči názorům, které se je snaží zpochybnit.

..."Proč se ti to líbí? Proč sis koupil zrovna tohle? Jak jsi na tohle přišel?" Pokud nám někdo položí tyto otázky, většinou nemáme problém na ně odpovědět, ať už uvádíme jako počáteční důvod pro určitou volbu racionální úvahu nebo vnitřní pocit, intuici.

Nakonec i velká část poznatků soudobé psychologie byla získána tak, že se výzkumníci zkoumaných lidí na jejich volbu, názory nebo postoje prostě zeptali. Některé výzkumy však postupují jinak a dospívají k podstatně odlišným závěrům.

Ve většině případů vlastně ani pořádně nevíme, proč jsme udělali to, co jsme udělali. K takovým závěrům došli ve svém již klasickém článku z roku 1977 sociální psychologové Richard E. Nisbett a Timothy D. Wilson.

Jak víme, že něco víme?

Nisbett a Wilson tvrdí, že lidé mají v nejlepším případě jen velmi omezený přístup ke svým mentálním procesům. Aby bylo jasno: to, že lidé si něco myslí, ale nějak jinak se chovají, je zjištění již poměrně staré a v psychologii mnohokráte ověřené (například výzkumy kognitivní disonance).

Nisbett a Wilson nejprve prošli množství výzkumů v sociální psychologii, v nichž zkoumané osoby v rámci experimentální situace nejčastěji změnily (někdy velice výrazně) svůj dosavadní postoj či chování.

Zkoumané osoby zcela v rozporu se svým chováním během experimentu odpovídaly, že se jejich postoj či v žádném případě nezměnil.

Zjistili, že pouze v minimu těchto studií se autoři svých respondentů ptali, jak si vysvětlují, že u nich došlo k (tak velké) změně. Pokud to udělali, pak zkoumané osoby zcela v rozporu se svým chováním během experimentu odpovídaly, že se jejich postoj či v žádném případě nezměnil...

Zdůvodnění vzniká zpětně, aby tak dodalo smyslu původnímu iracionálnímu impulsu...


Nisbett, Richard, & Wilson, Timothy. (1977). Telling more than we can know: Verbal reports on mental processes. Psychological Review, 84, 231-259.

http://psychologie.cz/proc-tohle-delam/