Projev neosvobozenosti

[.Petra]

Jasná tendence bolestné likvidovat.

Pravda je vnímána jako bolestná, proto musí být potlačena.

Osvobozenost nic nelikviduje, nic nepotlačuje.

[ZEVŠEOBECNOVATEL]

Z KOŠÍKU S JABLKY VYHAZUJI ZHNILÁ JABLKA--JE TO PROTO,ŽE MĚ BOLÍ JEJICH HNILOBA A PROTO JE POTLAČUJI?

...A...

[nop]

Typický projev neosvobozenosti:

Ráda bych se bavila o tom, jak to je a nemám zájem o to, aby mi někdo vysvětloval své představy o tom, jak to mám já.
Všechno, co mám jinak, než Ty, nejsem a nestojí to za pozornost.
Můžeš psát o svých zkušenostech, můžeme je porovnávat, ale příspěvky, které se budou zabývat tím, co je na mně jiného, než na Tobě, které budou jen posuzováním představ o prstu, který ukazuje na měsíc, mažu.

Jasná tendence bolestné likvidovat.

Tady bych se Jany zastal. Vše osvětlím z příkladu.
Jednou jsem měl debatu s mým známým, povoláním učitelem. Bylo to v éře socialismu a tehdy se na veřejnosti uznával jen marxismus. Tento mu také věřil. Dialektika učí, že vývoj nastává v boji protikladů, v postupném popírání negací, až se vyloupne prvda. Jsou tedy rozpory, a jsou hlavní a vedlejší a vedou při poctivé analýze k pravdě.
Přišla řeč na náboženství. Když se dozvěděl, že jsem věřící a nemíním se měnit, řekl mi: "tak to je tvůj hlavní rozpor: věda a víra". Nevěřil, že pro mne tu není rozpor. Mé námitky v sobě smazal a já současně jsem v sobě smazal jeho marxistické přesvědčení. Jinak zůstalo vše v pohodě. Jen mne považoval za nedopracovaného, nedomysleného.

[Pavla]

Z KOŠÍKU S JABLKY VYHAZUJI ZHNILÁ JABLKA--JE TO PROTO,ŽE MĚ BOLÍ JEJICH HNILOBA A PROTO JE POTLAČUJI?

...A...

shnilá jablka uvnitř sebe bohužel nikam nevyhodíme... kéž by to šlo... (hodit je třeba souusedovi přes plot) ...... jejich hnilobný rozkládající se pach zakrývá vnímání, zatemňuje výhled...přestože je to taky jen projev vědomí, tvar jediného....

[papadev]

TOŽ DOBRÁ-uved tedy Pavlo nějaký konkrétní příklad shnilého jablka v někom-nejlépe v sobě-a jaxním pracuješ...
...a...

[Pavla]

TOŽ DOBRÁ-uved tedy Pavlo nějaký konkrétní příklad shnilého jablka v někom-nejlépe v sobě-a jaxním pracuješ...
...a...

jedna sousedka začala po mateřské chodit do práce, její dcera do školky... Jenže aby sousedka ráno mohla dávat dítě do školky, musela jezdit do práce později a domů o to dýl... tedy vzniknul neřešitelný problém, co s její dcerou, kterou musel někdo nejpozději o půl 4 vyzvednout, protože pak školka zavírala a o půl čtvrté ona teprve končila v práci, k tomu půl hodinová cesta, tedy kde bude holčička tu půlhodinu, kdy už školka je zavřená a ona ještě nedorazila z práce.... Když jsme o tom mluvily, samozřejmě mě napadlo, že ji nabídnu, že ji dceru budu vyzvedávat já, protože do školky stejně chodila moje dcera, jen o rok mladší, tedy jsem tam stejně šla, mohla jsem obě holky vzít klidně i dřív k nám domů, jenže se jednalo o půl roku a uvědomovala jsem si, jak tím sama sebe a svoji rodinu omezím, protože to pro mě bude znamenat, každý den, kdy sousedčina dcerka bude ve školce (bez ohledu, že moje dítě bude třeba nemocné, nebo budeme chtít jet pryč), být odpoledne doma, holčinu vyzvednout a hlídat až do doby, kdy se ona, sousedka vrátí z práce, bez ohledu na svoje potřeby...... no, nenavrhla jsem to, sobectví zvítězilo.... Napadlo to ale i sousedku jako poslední možnost, tak mě o to váhavě požádala, s tím, že jiné řešení opravdu nevidí a nepomůžu-li já, práce, kterou tak dlouho hledala se bude muset vzdát.... to jsem si uvědomovala taky.. teprve, kdy mě o to ona sama bázlivě požádala jsem hned a navenek nadšeně souhlasila, mnohomluvně sousedku ujišťovala, že to není problém a navenek se podivovala, že nás to nenapadlo dřív, takové jednoduché řešení. (napadlo, ale to jsem říct nemohla, abych nevypadala jako sobec)..... ... Jednalo se o období leden až červen, po prázdninách měla jít holčina už do školy.... (Falešná reakce navenek, v zájmu udělat se lepší, než jsem .... to dobro z mé strany, o kterém mě ujišťovala sousedka, , jak jsem hodná a jak ji pomáhám, bylo falešné...)... tak jsme to tak praktikovaly... sousedka byla vděčná a každý den hned po práci opravdu nejdřív jela k nám, jak slíbila a svoji malou si vyzvedla... z její strany dohoda platila na 100%... její vděčnost trvala stále a stále mě vděčností zahrnovala.... Jen moje ego někdy v květnu se zase dostalo ke slovu, když vznikla situace, že mě braní sousedovy holčičky začalo být na obtíž, začala jsem se cítit omezovaná, bez energie, protože tehdy moje dcera marodila a do školky bych nebýt sousedčiny malé nemusela, navíc jsem s ní tu půlhodinu musela být venku, aby se zase nenakazila od mojí dcery, kterou v tu chvíli hlídal můj muž, náročné období......... dokonce jsem měla chuť to sousedce i říct, že už její malou vyzvedávat nechci a ať si najde jiné řešení, že mě už to unavuje, dokonce jsem měla pocit, že je to boží vůle, že je na čase změnit situaci, abych mohla žít větší pohodu (bez ohledu na to, jak by se poprala sousedka s mým rozhodnutím její dceru nevyzvedávat)...... no, srovnal mě manžel....který mi vynadal do sobců a měl pravdu...... Tehdy jsem tu svoji ego reakci poprvé bolestivě a se studem uviděla.... sousedka se to nikdy nedozvěděla... navenek jsem dohodu dodržela i já a do konce školního roku se o její holčičku starala....
Otřáslo to se mnou ale dost, to zjištění o svojí falešnosti...

/Po pár letech se zformovala docela podobná situace... život je tááák dokonalý ... Kolegyně z práce nemá auto ani nejezdí na kole a bydlí od místa pracoviště víc než kilometr... Já kolem jejího bydliště jezdím domů autem... Můj návrh, že ji v ty dny, kdy pojedu do práce, budu vozit, byl z mé strany upřímný a čistý a nezměnilo se na tom ani to, že mi jiná kolegyně z práce tvrdí, že ta žena, kterou vozím je jen vypočítavá potvora... čisto uvnitř i ven....

a pak že existují náhody...

stačí na ukázku ?

[irulan]

....jedna sousedka .....

pekně, upřímné

[Klara]

Dík, Pavlo, za upřímné doznání, takovéto shnilotiny v sobě máme všichni...
Teda až na Janu.

[Návštěvník]

Z KOŠÍKU S JABLKY VYHAZUJI ZHNILÁ JABLKA--JE TO PROTO,ŽE MĚ BOLÍ JEJICH HNILOBA A PROTO JE POTLAČUJI?

Nenazvala bych to shnilotinou... spíš sbírkou dávných bolestných zkušeností, která se v nás opouzdřila a neustále aktivuje naši sebeobrannou snahu se chránit a bránit, i když si to vůbec neuvědomujeme

[Návštěvník]

být bezpodmínečně milována, být na té nejvyšší úrovni, která je možná a pod.

je vytoužený stav nezranitelnosti. Když se do něj lidské já vžije, připadá si nezranitelné. Proto si ho potřebuje neustále ve vědomí aktivovat, mluví a píše o něm ... vžívá se do něj ...

[papadev]

ahoj Pavli
dík za ukázku

shnilé jablko v tomto případě teda byla neshoda v tom,co sis myslela a v tom,cos dělala navenek

shodou okolností tento problém řeším také,neb zapírání vlastních myšlenek je ve společnosti běžné a vžité..a považuje se to dokonce za efektivní,pohodlné a lháři pomáhající

v podstatě ještě před pár měsíci sem to dělal také,z mnoha důvodů a ani se nad tím nějak zvlášt nepozastavoval,nebylo to zas až tak kdovíjaké lhaní--ale tu sem něco udělal,abych zaujal pozu jogina,to sem argumentoval,abych sebe podpořil tak,a za chvíli sem argumentoval,abych sebe pdpořil právě naopak,no a z ješitnosti se musí také klamat,přece nemůžu vypadat jako úplný blbec...

zaplatpámbu ted čeho sem se kdysi bál-přiznat pravdu-dělám ted s chutí

je-li sousedka naživu,tak bych ji informoval,jaxem se chtěl ukázat a moc příjemné to nebylo---vodila si i přes to dcerku domů-vodila,o to víc by ti měla sousedka poděkovat--vůbec bych se toho nebál,a když to podáš s humorem a omluvíš se za klamání,bude jistě vše přijato

závěr:jo,může být něco shnilého v našem srdci,ale zázračným proutkem to můžem změnit na štavnaté ovoce pravdy--a nemusíme nikam vyhazovat ani se bát,že se to sousedka od někud dozví a řekne si-to byla ale sobecká potvora!

ano,byl sem,ale už nesu!...nebo lépe-ano,byl sem velká potvora,ale už su menší(viz wolker)
...a...

[Návštěvník]

[Návštěvník]

Můžu nabídnout osvobozující pohled

těm hlupákům, co pořád ještě nechápou, že shnilotiny mají v sobě jen oni.

[Ja.na]

Můžu nabídnout osvobozující pohled

těm ..

kdo by rádi žili bez shnilotin a bez potřeby je nalézat v druhých.

[irulan]

Když si ten svůj prohnilej košíček prohlídneš, neděláš si iluze o sobě a chápeš pak i prohniliny druhých - takový zkušenosti mám. Nejlepší je, když si řekneš - vůbec nechápu, jak někdo něco takovýho může udělat - a pak se ti stane, že to uděláš taky...Nádherná ironie života, abychom si nemysleli, jací jsme čistí a nevinní a borci atd.. Shnilotiny jsou v každém a kdo tvrdí, že je nemá, ve skříni se mu to hemží kostlivcema

[Návštěvník]

Můžu nabídnout osvobozující pohled

těm ..

kdo by rádi žili bez shnilotin a bez potřeby je nalézat v druhých.

Ty tzv. shnilotiny bohužel nezmizí, když člověk jejich existenci v sobě popře a odvrátí od nich pozornost k tomu, co považuje za božské.

Projevují se pak ve způsobu, jakým člověk reaguje na druhé: neumí prostě jen napsat jak to vidí, tak jako většina ostatních. Nutí jim to svoje a ignoruje, že ho nikdo o jeho nabízení nežádal, ignoruje, když mu druzí opakovaně říkají že o jeho doporučování a nabízení nemají sebemenší zájem.

[Pavla]

ahoj Pavli
dík za ukázku

shnilé jablko v tomto případě teda byla neshoda v tom,co sis myslela a v tom,cos dělala navenek

shodou okolností tento problém řeším také,neb zapírání vlastních myšlenek je ve společnosti běžné a vžité..a považuje se to dokonce za efektivní,pohodlné a lháři pomáhající

v podstatě ještě před pár měsíci sem to dělal také,z mnoha důvodů a ani se nad tím nějak zvlášt nepozastavoval,nebylo to zas až tak kdovíjaké lhaní--ale tu sem něco udělal,abych zaujal pozu jogina,to sem argumentoval,abych sebe podpořil tak,a za chvíli sem argumentoval,abych sebe pdpořil právě naopak,no a z ješitnosti se musí také klamat,přece nemůžu vypadat jako úplný blbec...

zaplatpámbu ted čeho sem se kdysi bál-přiznat pravdu-dělám ted s chutí

je-li sousedka naživu,tak bych ji informoval,jaxem se chtěl ukázat a moc příjemné to nebylo---vodila si i přes to dcerku domů-vodila,o to víc by ti měla sousedka poděkovat--vůbec bych se toho nebál,a když to podáš s humorem a omluvíš se za klamání,bude jistě vše přijato

závěr:jo,může být něco shnilého v našem srdci,ale zázračným proutkem to můžem změnit na štavnaté ovoce pravdy--a nemusíme nikam vyhazovat ani se bát,že se to sousedka od někud dozví a řekne si-to byla ale sobecká potvora!

ano,byl sem,ale už nesu!...nebo lépe-ano,byl sem velká potvora,ale už su menší(viz wolker)
...a...

s tou sousedkiu to tehdy bylo namale... moje ego opravdu nemlo dleko k tomu to utnout, muselajsem dostat pres prsty od manzela a jeste te si dokazu vzpomenut, jak jsem se s nim kvuli tomu dohadovala a zlobila se, ze neni na me strane....jak jsemse vztekala...divoke, vasnive ukrivdene ego.. bylo to tezky v sobe prekousnout a podridit se.....ale tehdy to byla asi prvni vedoma prace s energii v sobe... prvni vedoma transformace zabokovane energie v mir... ted uz se svoji sobecke tendenci smeju...zvlast, kdyz uz zrejme neni nijak silna.... Jine bloky dosud vycistene nemam, o nekterych vim, ale .d.alsi si zrejme ani neuvedomuju.... ... zivot pokrocil, sousedka a manzel se tenkrat stali mymi uciteli...ani jeden z nich neni rozebiraci typ a oba bych rekla, ze me maji prectenou...

[Návštěvník]

Ráda bych se bavila o tom, jak to je a nemám zájem o to, aby mi někdo vysvětloval své představy o tom, jak to mám já.

Kdybys Ty neměla o druhých představu, že nejsou dost láskyplní, neměla bys potřebu jim pořád vysvětlovat, jak by to podle Tebe měli správně mít

Jestli si uvědomuješ někoho jako lásku v srdci, tak nepotřebuješ... Jako lásku si můžeš uvědomovat...

Pak se divíš, že nejsou z toho nadšení.

Co nechceš, aby Ti dělali druzí, nedělej jim.

[Návštěvník]

Shnilotiny jsou v každém a kdo tvrdí, že je nemá, ve skříni se mu to hemží kostlivcema

bohužel ano

než se na to přijde, vidíme je jen u těch druhých

[Ja.na]

irulan píše:
Shnilotiny jsou v každém a kdo tvrdí, že je nemá, ve skříni se mu to hemží kostlivcema

bohužel ano

než se na to přijde, vidíme je jen u těch druhých

Řekla bych, že když je přestaneme hledat v druhých,
přestaneme je nalézat i v sobě.